Junckerův krok k likvidaci národních států. Poslední nápad předsedy komise zničí zbytky naší samostatnosti, varuje Markéta Šichtařová

16.09.2018 16:34

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ V okamžiku, kdy začneme rozhodovat kvalifikovanou nebo prostou většinou, znamená to totální likvidaci i toho zbytku autonomnosti, které malé státy dosud mají. Tak reaguje Markéta Šichtařová na návrh předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera ukončit jednomyslné hlasování v otázkách daní v rámci Evropské unie. Analytička s pobavením kvituje výzvu lékaře Jana Hnízdila, který nabízí politikům kvůli jejich nesplnitelným volebním slibům přednostní konzultace v obavách o jejich duševní zdraví, a přiznává, že na ni se politici se žádostí o konzultace obracejí před volbami sami, ale nakolik se pak radami řídí, to už je jiná věc.

Junckerův krok k likvidaci národních států. Poslední nápad předsedy komise zničí zbytky naší samostatnosti, varuje Markéta Šichtařová
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonomka Markéta Šichtařová

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok v rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že by centrální banka mohla do konce roku zvýšit své úrokové sazby ještě dvakrát. To první se očekávalo v tomto měsíci na nejbližším zasedání 26. září, ale avízo toho druhého je vnímáno jako překvapení. Jak si vyjádření šéfa ČNB vysvětlujete?

Vidím v tom jednoduché potvrzení, že v české ekonomice jsme to tak trochu přepískli s naší snahou vybičovat hospodářský růst a s ním vybičovat inflaci. Tedy – to je kulantně řečeno, ona to přepískla hlavně centrální banka. Teď musí hasit požár, který sama rozdmýchala, a musí brzdit inflaci zvyšováním úrokových sazeb. To nemůže nikoho, kdo ekonomiku v posledním roce aspoň trochu sledoval, ani trochu překvapit.

Fotogalerie: - V pátek u Marxe proti Merkelové

Německá policie kontroluje přicházející demonstran...
V Chemnitzu se schází další demonstrace proti imig...
V Chemnitzu: Merkelová musí pryč
Lidová tvořivost na demonstraci v Chemnitz: Radši ...
V pátek u Marxe. Demonstranti věří, že se z toho s...
Heslo na demonstrací v Chemnitzu: Dneska nože, zít...

Anketa

Kdyby si někdo v ČR na své náklady chtěl vzít domů sirotka ze Sýrie, měl by k tomu dostat možnost?

7%
93%
hlasovalo: 14400 lidí

Bohužel zvýšení úrokových sazeb neboli zdražení úvěrů se strefí do okamžiku, kdy mnoho lidí přecenilo své síly a pod dojmem velmi nízké míry nezaměstnanosti si vzali mnoho úvěrů. Současně ceny nemovitostí jsou nesmyslně našponované. Teď, když ekonomika bude zpomalovat, však mnozí z těchto lidí budou mít problémy své úvěry splácet. To však s nemilým „překvapením“ zjistíme až tak zhruba za rok.

Ve druhém čtvrtletí letošního roku vystoupala průměrná mzda v České republice na 31 851 korun, což je historický rekord. K tomu se objevily komentáře, že mzdy rostou nezdravě rychle, ale na druhou stranu připomínka, že jsou zhruba na třetině mzdové úrovně Německa, i když tento poměr není očištěn paritou kupní síly. Co si o posledním vývoji mezd v Česku myslíte?

Pravda je, že mzdy jsou u nás příliš nízké, stejně jako je pravda, že tak vysoký růst mezd je neudržitelný. Rozpor je v tom jen zdánlivý. Jde totiž o to, že Česká republika by si docela určitě mohla dovolit růst mezd, ale ten by měl být nikoliv jednorázový a skokový, ale spíš dlouhodobější a o něco pomalejší. Musí být aspoň zhruba v souladu s růstem produktivity práce. Kdyby tedy tempo růstu mezd bylo, dejme tomu, poloviční oproti realitě, bylo by to „výhodnější“, protože by se na něj zaměstnavatelé dokázali lépe adaptovat, a proto by mohlo vydržet i delší dobu. A proto bychom také ve finále třeba za deset let byli na vyšší mzdové úrovni než současným způsobem „přískokem vpřed“.

Maloobchodní tržby narostly v červenci o 5,6 procenta. Lidé se v obchodech cítí vlivem rostoucích mezd i minimální nezaměstnanosti bohatší a neváhají to dát svými nákupy najevo. Vy jste na YouTube vložila video s názvem „Optimismus spotřebitelů by se dal krájet“. Jak byste čtenářům ParlamentníchListů.cz odpověděla na jeho podotázku „jak dlouho ještě“?

Ještě asi tak půl nebo tři čtvrtě roku. Tedy – to když mluvíme o optimismu spotřebitelů. Optimismus zaměstnavatelů už nějaký čas pozvolna vyprchává, na vrcholu byl někdy v první polovině letošního roku. Protože ovšem většina spotřebitelů má tradičně méně informací z byznysu než podniky, nedokážou tak docela přesně posoudit, v jakém stadiu hospodářského vývoje se právě nacházíme. A reagují proto tradičně proti podnikům se zpožděním. Spotřebitelé proto nevidí tak dobře jako kupříkladu průmyslové podniky, že už nechodí tolik zakázek ze zahraničí, že se víc vyrábí na sklad, že nejsou lidé, tudíž nelze víc navyšovat výrobu… Proto spotřebitelé zaznamenají zhoršení ekonomického podnebí teprve až v době, kdy se už začíná propouštět.

Předseda vlády Andrej Babiš se sešel s vrcholovými manažery z nejvýznamnějších zahraničních firem v Česku, jako jsou mimo jiné Škoda Auto, Hyundai, Česká spořitelna, Vodafone či T-Mobile, a diskutoval s nimi o odlivu jejich zisků do ciziny, což je veřejností negativně vnímáno. Loni podle údajů ČNB odteklo zahraničním matkám českých firem 280 miliard korun. Premiér chce udržet peníze nadnárodních firem v Česku, ale nehodlá více danit. Jaké šance tomuto jeho záměru dáváte?

Poznámka „nehodláme zisky zahraničních společností víc danit“ je naprosto nadbytečná. Je úplně mimo mísu. Jak jako „víc danit“? To jako že jste třeba instalatér na česko-slovenském pomezí a polovinu svých klientů máte na slovenské straně hranic. České tržby zdaníte, slovenské tržby zdaníte. A potom jednoho dne vám Slováci řeknou. „A víte co? Jste Čech, takže jsme se rozhodli, že z peněz, které jste si u nás vydělal a už jste je zdanil, chceme ještě další polovinu vrátit…“ Pitomost, že? Tak přesně tak to je s tím „dodatečným zdaňováním zisků“ zahraničních firem u nás.

Prostě co si investor s poctivě vydělanými penězi na našem území udělá, je čistě jeho věc. On sem investoval, on tu vydělal, on si s penězi může dělat, co chce. Že se to politikům nelíbí a že lidem nakukali, že ty peníze vlastně nejsou tak docela investora, ale jsou údajně „tak trochu naše“, je už věc jiná. S repatriací zisků nelze udělat vůbec nic a je nebezpečný populismus komukoliv namlouvat, že se s tím cokoliv dělat dá.

Tři týdny před volbami se to kolem nás jen hemží sliby politiků. Zareagoval na ně lékař Jan Hnízdil a veřejně nabídl předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi a pražskému lídrovi ČSSD Jakubu Landovskému přednostní konzultace – nikoli však zdarma – ve svém Hnízdě zdraví, protože má důvodné obavy, že jejich nesplnitelné předvolební sliby by mohly být projevem vážné osobnostní poruchy nebo duševní nemoci. Zaujaly některé sliby svou ekonomickou absurdností také vás do té míry, že jste měla chuť jejich nositele pozvat do vaší poradenské společnosti Next Finance?

Od pana Hnízdila je to docela podařený vtip, řekla bych. Minimálně pokud jde o ekonomické sliby, pan Hnízdil má naprostou pravdu, že sliby jsou ve většině případů nesplnitelné říkačky. Zvát ale nikoho nemusím, mnozí politici nás před volbami oslovují sami. Někdy konzultují některé své představy, někdy chtějí konzultovat některé záležitosti z politického programu… My pak samozřejmě rádi řekneme svůj názor, vypracujeme analýzu toho a onoho problému. Nakolik se tím pak politici řídí, to už je jiná věc. Popravdě, většinou mám dojem, že to je opravdu HODNĚ jiná věc.

Volby do Evropského parlamentu nás čekají za osm měsíců, a tak letošní projev předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera „o stavu Unie“ byl jeho posledním v této funkci. Berete jeho návrh ukončit jednomyslné hlasování v otázkách daní a zahraniční politiky jen jako třešničku na dortu jeho předsednictví, nebo považujete za reálné, že by se o daních v EU mohlo rozhodovat kvalifikovanou většinou?

V okamžiku, kdy začneme rozhodovat kvalifikovanou nebo prostou většinou, znamená to totální likvidaci i toho zbytku autonomnosti, které malé státy dosud mají. Malé státy tím přijdou zcela o svou samostatnost, budou stoprocentně podřízené většímu celku. Bude to další krok k federalizaci Evropy. O těchto státech se bude rozhodovat bez nich. Je naprosto jasné, že vývoj k tomu směřuje. Současně to je ale nebezpečný vývoj, je to prostě cesta ke zrušení národní identity, k zániku národních států. Nemyslím, že bychom se takového vývoje měli účastnit, respektive myslím, že bychom měli víc držet pohromadě s Maďarskem, Slovenskem a Polskem a postavit se tvrdě takové federalizaci.

 

JAK TO VIDÍ ŠICHTAŘOVÁ aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti
 
Ty nejzásadnější texty autorky několika bestsellerů, publicistky, nositelky ceny čtenářů Magnesia Litera Markéty Šichtařové z posledních let o společnosti, politice i ekonomice.
 
 
* OBJEDNAT ZDE.

 

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Naši lidé spí na ulicích, pro migranty staví ubytovny. Máme se dobře? Jak kdo. Zeman a levičácká nenávist. Jiří Kobza o stavu Česka

19:00 Naši lidé spí na ulicích, pro migranty staví ubytovny. Máme se dobře? Jak kdo. Zeman a levičácká nenávist. Jiří Kobza o stavu Česka

STO LET REPUBLIKY „V zemi, kde skupinky aktivistů a neziskovek za podpory médií zpochybňují výsledky…