Piráti si před nějakým časem zvolili do čela nepříliš sympatického Zdeňka Hřiba. Znamená to podle vás jejich konec?

Ať je to jakkoliv, a můj názor na Piráty je všeobecně známý, tak panu Bartošovi se nedá nic vytknout ve směru, že s obrovským úsilím postavil stranu od nuly. Bylo na něm vidět, že politika je řemeslo a on se ji učil celkem dobře. Měl vazby s lidmi, se kterými tu stranu stavěl, což je krásný základ, aby měl na palubě posádku, na kterou se mohl spolehnout. Dnes je vyměněný kapitán. Pan Hřib to kormidlo asi hodně chtěl a všimněte si, že mnozí lidé, a to docela výrazní piráti, stranu opustili. A jako první byl ministr zahraničí Lipavský. Došlo na má slova, že Piráti se po prvním tlaku začnou rozpadat. Pirátská strana byla dobrá v opozici.

Měli přece heslo „Pusťte nás na ně“, a když se hlasuje o důchodové reformě, tak mám pro ně heslo „Neodejděme, ale zdrhněme“. Oni by kritizovali každého, ale kritiku mířenou jejich směrem nesou velmi těžce. Pirát byl pro mne představitel IT technologií. Podívejme se, jak to dopadlo na MMR, odtamtud nezdrhli, ale byli odejiti pro naprosto katastrofální selhání ve vládní prioritě, kterou byla digitalizace. Nikdo jim ale neříkal, aby odcházeli z vlády. Už se ale nezmiňuje, že paní Richterová zůstala místopředsedkyní Sněmovny, vozí se ve státním autě s řidičem a bere kolem 200.000.