ČSÚ zveřejnil podrobná čísla o vývoji české ekonomiky. Příznivý meziroční vývoj inflace (2,5 %) jde ruku v ruce s údaji o zdražování potravin. Jejich cena za poslední rok vzrostla v průměru o 4,7 %. Na první pohled výborná čísla, ale při bližším pohledu připomínají vtipy z dob socialismu o dražší kávě, kterou občanům kompenzuje zlevnění lokomotiv. Ceny základních potravin za poslední rok vystřelily směrem nahoru mnohem rychleji, než udávaných 4,7 %. Vejce zdražily skoro o třetinu, hovězí maso o 25 %, drůbeží o 15 % a máslo s mlékem je dražší o desetinu. Proč u nás tak moc zdražují základní potraviny?
Máte pravdu, že potraviny pohánějí inflaci nadále a dlouhodobě je jejich růst vyšší, než inflační růst centrální banky. Část růstu cen můžeme vysvětlit globálním vývojem, který měří třeba FAO food price index. A pak jde něco za námi, například u vajec jsou to právní úpravy chovu slepic, které vedly k navýšení cen vajec. Ale celkově vzato je potřeba se podívat na maloobchodní řetězce a pak na pokles české potravinové soběstačnosti, která jde ruku v ruce se zvyšující se závislostí na dovozu. Tento problém nelze vnímat odděleně od toho, jak špatně se vyvíjí agrární obchod.
Co s tím může dělat vláda? DPH na potraviny máme 12 %, Němci mají 7 %. Nedávalo by smysl to u nás ještě snížit? Pokud ano, dovolíte si odhadnout, proč to vláda Petra Fialy neučinila?
Jistě se nabízí možnost snížit u základních a českých potravin přechodně DPH na nulu, ovšem s tím, že je potřeba zavést spolu s takovým opatřením výrazné cenové kontroly.
Potřebujeme lépe fungující ÚOHS, potřebujeme podporu pro český řetězec, což je u nás spotřební družstvo COOP. V neposlední řadě je důležité posilování potravinové soběstačnosti a udržení zpracujících kapacit na našem území.
Jak asi tušíte, v současné době se děje pravý opak.
Srovnali jsme ceny stejných potravin v Kauflandu v Česku a v Německu. Po započtení průměrných mezd nám vyšlo, že Němec si za svůj plat koupí 2,3x více másla, 2,8x více rajčat, 2,3x více kuřecích prsou. Ani u položek, které vycházejí cenově příznivěji v Česku, nevyhraje český spotřebitel. Jeho mzda je tak nízká, že si Němec může koupit vždy víc. Platí to i u mléka, kde byl největší cenový rozdíl (16 Kč Česko, 24 Kč Německo). Za každý litr mléka pro Čecha si Němec může dovolit 1,44x tolik. Nejhorší výsledek je u slavné Nutelly. Němec si jí koupí 4,47x víc než Čech. Jak moc je takové srovnání zavádějící? Nám laikům připadá jeho výpovědní hodnota možná vyšší, než prostý údaj o průměrné mzdě, ale zajímá nás názor odborníka.
Schvalujete přirovnání Ukrajiny k Československu v roce 1938?Anketa
Blížíme se k té vysněné německé životní úrovni, kterou pro nás chce premiér Fiala? Pokud se už neblížíme, kdy jsme se zhruba blížit přestali?
Neblížíme se ani omylem a upozorňuji, že výpočty za kolik let nedávají žádný smysl. Rozdíl není v letech dohánění, ale v modelu ekonomiky. Německo má nyní, vlastní vinou, obrovské problémy, které pro nás paradoxně představují šanci oslabit naši závislost na něm.
Závislá ekonomika jako je ČR nikdy nemůže být vyspělou zemí a nikdy nemůže mít životní úroveň jako vyspělé země. Abych neopakovala řadu rad, které ode mě posluchači slyšeli už mockrát – jde také o změnu myšlení. Z podřízenosti a servility vůči tzv. Západu k hrdosti na naši práci a dovednosti. A ta by nás měla dovést k tomu, že budeme více přemýšlet nad tím, komu dáme svými nákupy vydělat.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Novotný