Můžete se na úvod v krátkosti představit?

Zajímají mě počítače i staré hodiny. První zájem se stal povoláním a druhý koníčkem.  Vystudoval jsem elektro fakultu se zaměřením na programování a operační systémy. Po studiích na VŠ jsem nastoupil do nového závodu Zbrojovky Brno jako technik jednoho z prvních počítačů EC1021. Společně s kolegou jsem napsal výrobní testovací systém, který nejen prověřoval funkci a spolehlivost vyráběných pamětí, ale dokázal i diagnostikovat závadu. Když se začínalo budovat výpočetní středisko v Ladě Soběslav, vrátil se i s rodinou do Soběslavi. Ve výpočetním středisku jsem pracoval jako programátor, analytik, vedoucí provozu, vedoucí projekce a nakonec jako vedoucí výpočetního střediska.

V období privatizace jsem se stal ekonomickým ředitelem Lady a.s. a členem jejího představenstva. V době, kdy Ladu převzal Motor Jikov, jsem raději odešel do soukromého podnikání. Jako OSVČ jsem se stále zabýval informačními technologiemi. Jako první v Soběslavi jsem s kolegou začal zavádět internet a tvořit webové prezentace, například pro jihočeské hrady a zámky, včetně zámku Hluboká. I po odchodu do důchodu nadále udržuji několik internetových prezentací.

K tvorbě autorského webu Pražského orloje mě přivedla láska ke starým hodinám, jako ke svědkům znalostí a umu našich předků. Založil jsem a stále vedu Český spolek horologický, který sdružuje lidi bádající v historii orlojů i sběratele a znalce starých hodin. V Soběslavi tato činnost vyústila ve vybudování Věžního muzejíčka s hodinářskou a zvonařskou expozicí. Podařilo se objevit starý soběslavský hodinový stroj a zajistit jeho restaurování v dílně pražského orlojníka. V současné době je hodinářská expozici pod názvem “Hodinárium” přesunuta do Děčína.

Vším čím jsem byl, tím jsem byl rád.