Kandidát do Senátu Špičák (ANO): Moc lidu je „jako nůž v rukách dítěte“

19.08.2016 10:22

K nárůstu exotických komunit v Evropě dochází z důvodu špatného demografického vývoje rodilých Evropanů a jejich zpohodlnění. Islamizace je jen nejviditelnější a aktuální část problému, míní kandidát do Senátu Julius Špičák (ANO). Zhodnotil ale také vývoj společnosti v postsocialistických zemích. Prozradil nám, proč se domnívá, že současné koaliční vládnutí mnoho nadějí na významné zlepšení nedává a představil nám své priority.

Kandidát do Senátu Špičák (ANO): Moc lidu je „jako nůž v rukách dítěte“
Foto: archiv kandidáta
Popisek: Kandidát do senátu ve volebním obvodě č.40-Kutná Hora Julius Špičák (ANO)

Domníváte se, že se naše republika nevyvíjí optimálně a zaostává za svými možnostmi, a to prakticky ve všech oblastech. Kde nejvíce? A kde se podle vás nachází náš skrytý potenciál?

Ano, naše republika se nevyvíjí optimálně a lámu si hlavu, kde je vlastně zakopán pes. Hodně cestuji a mám osobní kontakty v okolních postsocialistických zemích a situace je v nich s nevýznamnými místními odlišnostmi podobná. V devadesátých letech velké nadšení, odhadovalo se, kdy se dostaneme na úroveň Rakouska – o tom dnes již nikdo neuvažuje. Ve všech postsocialistických zemích je pocit nenaplněných očekávání, vysoká míra korupce i na nejvyšších politických místech, exodus mladých schopných lidí. Po připojení k EU nenastal takový rozvoj, ke kterému došlo o dekádu dříve v tehdy relativně chudých zemích, jako byly Španělsko, Portugalsko či Řecko. I ony mají velké problémy, které vnímám, nicméně jsou s jádrem EU kompatibilnější než naše středně-východně-jižní Evropa. Například infrastruktura Španělska, kvalita lékařských fakult, jsou s naší zemí nesrovnatelné. Za klíčové považuji udržet doma mladé schopné lidi, často mám ovšem pocit, že o ně vlastně nestojíme, nastavují zrcadlo těm ostatním, požadují řešení problémů.

Současným politikům vyčítáte jejich odtržení od reality, které vyplývá z toho, že v běžném prostředí nikdy nepůsobili a v politice jsou od studentských let. Podpořil byste tak omezení funkčních období u politiků jako je tomu u prezidenta?

V tom to není, politici se v exekutivě střídají až na výjimky rychle, a časově omezit politickou činnost ve vedení stran asi není možné. Ovšem tzv. „tradiční“ strany jsou pevně zakonzervované, mocenská jádra jsou kompaktní po desetiletí. O novice není poptávka, pokud zrovna nemají dodat aktuálně věrohodnost.

Andrej Babiš podporuje zavedení většinového systému. Jste stejného názoru. Proč?

Musel bych znát přesné parametry onoho navrhovaného většinového systému. Pravdou ovšem je, že současné koaliční vládnutí mnoho nadějí na významné zlepšení nedává. I v koalici se spolupracuje velmi omezeně a strany se vnímají jako potenciální konkurenti od samého začátku vládnutí, vždyť další volby budou již zítra…Jednobarevná vláda by měla větší možnost prosazení změn, ovšem potenciálně i špatných…

Měli být mít občané možnost během funkčního období politiky odvolat?

Neumím si představit nastavení takového zákona. Je to podobné jako s referendem – tzv. moc lidu je „jako nůž v rukách dítěte“, cit. Mika Waltari, Egypťan Sinuhet.

A co si myslíte o těch politicích, co sedí na dvou či více židlích zároveň?

To mi v principu nevadí, pokud je jejich konání kontrolovatelné. Jsou mezi námi tací, kteří jsou schopni neuvěřitelného pracovního nasazení na více frontách. Podobné je to třeba u špičkových chirurgů – operují, provádí výzkum, učí, přednáší, vedou pracoviště a musí to zvládnout. Zpět k politikům, mělo by se pravidelně informovat, jak jsou v rámci svých funkcí aktivní – jak se účastní, zasahují do diskuse, předkládají zákony, podněty atd.

V Senátu Parlamentu ČR byste rád uplatnil své zkušenosti ze zdravotnictví, školství, vědy a výzkumu. Jak konkrétně? Jaký problém byste v případě zvolení akcentoval jako první?

V rámci výzkumu bych se snažil prosadit motivační opatření, která by zvýšila atraktivitu našich výzkumných pracovišť pro zdatné mladé jedince a to i ze zahraničí. V tom je jádro problému. Ve školství je třeba pokračovat ve zvyšování platů zejména na základních školách. Ve zdravotnictví chybí například základní informatika o tom, co se vlastně kde provádí, což by bylo přirozeným motivačním prvkem. Hybné struktury – ministerstvo, komora, lékařské společnosti a pojišťovny by měly systematicky spolupracovat, což se neděje. Neumí se shodnout ani na tom, jestli u nás chybí lékaři. A též zvýšení příjmů, snad o něco méně betonu a více investic do lidí. Podívejme se, jak velmi jednoduše mohou vypadat i univerzitní nemocnice v Barceloně, New Yorku či Hong-Kongu. Jako všude chybí komunikace s mladými: proč odchází do zahraničí, co jim chybí, co požadují.

Jak byste chtěl využít mandát senátora ve prospěch regionu?

Seznamuji se s místními problémy, chci, aby občané věřili, že svou misi beru vážně. Nejsem lékař „Pařížské ulice“. Samozřejmě nejblíže mám ke zdravotnictví, zde je právě překážkou například nedostatečná informatika v rámci Středočeského kraje. Ale chci se zapojit i do řešení ostatních problémů – ekologie,  infrastruktura, turistika…

Prozradíte nám, v kterém z kandidátů shledáváte největší konkurenci?

Řeknu to žargonem sportovním – vždyť běží olympiáda: Soustředím se na svůj výkon.

Jak jste se svěřil v rozhovoru pro naše stránky, z islámu jako takového strach nemáte. Islamizace Evropy, ke které reálně dochází, vám však vadí. Někteří ale mezi islámem a islamismem vidí rovnítko…

To je nesmírně složité téma. Islám se v různých částech světa chová různě, nicméně obecně přitvrzuje. V části Indonesie (Aceh) poměrně nově platí šaría, fundamentalisticky se společnost vyvíjí v Malajsii… Jisté je, že nyní je terorismus spjat s islámským světem, nicméně v sedmdesátých letech tomu bylo jinak – terorismus byl v Německu, v Itálii….

Jinak k nárůstu exotických komunit v Evropě dochází z důvodu špatného demografického vývoje rodilých Evropanů a jejich zpohodlnění. Islamizace je jen nejviditelnější a aktuální část problému. V devadesátých letech jsme se samozřejmě domnívali, že naši ideologii – kulturu řekněme judaisticko-křesťansko-hedonisticko-konzumní – ten novotvar jsem si nyní vymyslel – ostatní svět bez výhrad přijme. Ale to se nekoná. Ostatní kultury si z toho berou to, co se jim hodí a částečně nám závidí, částečně nás obdivují, ale také námi pohrdají.

Evropské země nejsou již schopny dostatečně kontrolovat ekonomiku, ta je nadnárodní, nejsou ochotny vytvořit funkční způsob obrany – nemají bojeschopné armády, v obraně jsou plně závislé na Spojených státech… nejraději by si někoho koupily, aby problémy vyřešil za nás…

Pozemní zásah je zřejmě nevhodný, ba snad i by jej IS uvítal. Je ale podle vás vůbec možné s teroristy vyjednávat a očekávat, že dohody dodrží?

Všem je jasné, že pro pozemní zásah absolutně chybí pochopení společnosti, to se promrhalo kontraproduktivními zásahy v Iráku a v Líbyi. Umíte si snad představit naše bojové nasazení? Jakýkoliv pozemní zásah okamžitě posílí místní odpor. A za naprosto zásadní považuji stokrát opakované – musí být reálná představa, jak to bude mocensky poté. Nakonec v této oblasti v současné době přežije vždy jen nějaká forma autoritářského režimu, s tím je třeba se smířit a brát nejmenší zlo. Představa o demokracii našeho typu je zcela mimo realitu. 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Kateřina Synková

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Nemakačenkové budou na nové poměry vždycky nadávat. Hovoří kamarád Havlových i Landy, afghánský inženýr Nadri

22:49 Nemakačenkové budou na nové poměry vždycky nadávat. Hovoří kamarád Havlových i Landy, afghánský inženýr Nadri

30 LET OD LISTOPADU 89 Chtěl jsem vzít Havlovo srdce do Kábulu. Mělo stát jako symbol humanismu tam,…