V zastupitelstvu kraje nejste žádný nováčkem. Pokud by se ale nyní po volbách vaše role proměnila a z opozičního zastupitele byste se stal hejtmanem, co byste chtěl dělat jinak než současné vedení, a je naopak něco, v čem byste na ně chtěl navázat?
Z mého pohledu je namístě výrazně intenzivnější komunikace se starosty obcí a měst v kraji. Ti jsou tím nejcennějším zdrojem informací, podnětů a zpětné vazby. Vedení kraje by mělo být také více slyšet ve vztahu k národní úrovni – ministerstvům, parlamentu – ať je to aktivní řešení konkrétních problémů (D6, problematika čerpání EU fondů apod.) nebo využívání svého práva zákonodárné iniciativy. Tedy obecně být výraznější vůči svému okolí, být svébytnější, být silným a kompetentním partnerem pro vyjednávání na jakékoliv úrovni.
Věcí, na které bude dobré navázat, je zcela jistě celá řada, dobrým počinem je založení krajské destinační agentury, které je nutné nyní fakticky vdechnout život. Je dobře sestaven zásobník krajských projektů, které by měly být spolufinancovány z EU, navázat lze na aktivity v oblasti životního prostředí, vyjít lze při konkretizaci a věcném naplnění z obecně navržené koncepce rozvoje cestovního ruchu.
V roce 2012 krajské volby vyhrála KSČM se čtrnácti mandáty. O jeden mandát méně získala ČSSD. Proč dosáhly v minulých volbách levicové strany na Karlovarsku 27 mandátů? Máte na to odpověď?
To je otázka, na kterou marně hledám odpověď. Zejména výrazný výsledek KSČM je pro mne dost nepochopitelný, zisk ČSSD je odrazem síly na národní úrovni. Určitou roli asi sehrála nízká volební účast, kdy víme, že levicový volič je disciplinovanější než volič z jiné části spektra. A pravděpodobně prezentace dalších volebních subjektů nebyla natolik přesvědčivá, aby přebila výrazně populistickou kampaň levicových stran.
Čím budete chtít přesvědčit voliče? Proč by vám měli dát přednost?
Výsledky šestileté práce, které za námi jsou v Karlových Varech. Prezentací reálných cílů, ke kterým by měl kraj směřovat. Mohu uplatnit pro kraj zkušenosti z vedení města, z vedení národních organizací Sdružení lázeňských míst ČR, Svazu měst a obcí a mezinárodní zkušenosti z vedení procesu přístupu západočeských lázní na Seznam světového dědictví UNESCO.
Ing. Petr Kulhánek
Karlovy Vary, kde působíte jako primátor, usilují o zapsání města do Seznamu světového dědictví UNESCO. Věříte, že se vám to příští rok skutečně podaří? Jak jste se totiž svěřil pro ParlamentníListy.cz, věříte, že značka UNESCO může přivést do Karlových Varů novou klientelu ze vzdálenějších zemí. A co dalšího se v tomto směru budete snažit udělat pro propagaci kraje v zahraničí?
Všechno k úspěšnému zpracování nominace směřuje. Kompletování dokumentace běží na plné obrátky, skupina evropských lázní byla zeštíhlena ze 16 na 11, tak aby v ní figurovaly pouze ty, které splňují veškerá potřebná kritéria. To, že je UNESCO obrovskou přidanou hodnotou, o tom se přesvědčila už řada destinací v Evropě i ve světě. Zkušenost je jednoznačná – členství v této prestižní rodině generuje výrazný nárůst zájmu o dané místo a jsem přesvědčen, že v případě Karlových Varů, Mariánských a Františkových Lázní to nebude jinak.
Určitě významný budoucí potenciál má Asie, tedy prezentace by měla, nejlépe ve spolupráci s Czech Tourismem směřovat tímto směrem. Věřím, že renesancí projde dříve nebo později i ruský trh. Aktuálně je určitě dobré soustředit se na trhy, které fungují – český, západoevropský (zejména německý) a rostoucí izraelský. Kraj by zcela jistě měl s letištěm dotáhnout k rozletu letecké linky, o který se nyní jedná – do Düsseldorfu a Tel Avivu.
Rusové, kteří si dlouhodobě oblíbili Karlovy Vary, je údajně opouštějí. Myslíte, že jde o trvalý trend? Jak vidíte jejich vliv v Karlových Varech v uplynulých dvou desetiletích?
Nemyslím si, že jde o trvalý trend, jde o současné spojení několika faktorů – problematické mezinárodní situace a potížích ekonomiky Ruska. Věřím, že tato nešťastná kombinace pomine. Byť se počty hostů z Ruska třeba nevrátí na úroveň před 5–10 lety, určitě se zase zvýší. Navíc si do lázní našli cestu ve vyšší míře hosté i z jiných zemí, takže mezinárodní portfolio klientely může být ve výsledku pestřejší a vyrovnanější. Hosté z Ruska ke Karlovým Varům patří historicky, už od dob cara Petra Velikého. I v uplynulých dvou dekádách byli významným faktorem ekonomického růstu destinace, a to nejen jako lázeňští hosté, ale také v roli zahraničních investorů.
Psali jsme:
V Karlovarském kraji žije jen necelých 300 000 obyvatel. Bohužel jejich počet se rok od roku snižuje. Kde vidíte příčinu úbytku obyvatel a jak budete chtít s tímto negativním trendem bojovat?
Zatímco v jiných regionech ČR se dopravní infrastruktura rozvíjí, Karlovarský kraj je stále Popelkou. Pořád opakuji, že dostavba D6, a tedy adekvátní dopravní napojení na zbytek republiky, je klíčovým a kritickým faktorem dalšího rozvoje regionu ve všech oblastech. První dotaz investorů je na dopravní infrastrukturu. Pokud je nedostatečná, jdou jinam. Nevznikají zde v takové míře nové zóny lehkého průmyslu, či nanotechnologické a logistické parky. Negenerují se tak pracovní místa nezbytná pro rozhodnutí, zda se člověk či rodina v regionu usadí. Není v kraji (a doufám, že to už v roce 2017 nebude pravda) veřejná vysoká škola. Mladý člověk, který musí na studia z kraje ven, se sem málokdy zase vrátí. Tedy odpověď se rýsuje – dostavba D6, podpora veřejného vysokého školství. A samozřejmě významný rozvoj tradičního krajského odvětví – cestovního ruchu a lázeňství.
V nedávném porovnání kvality života ve všech regionech České republiky se Karlovarský kraj umístil až za první desítkou. Na vině jsou podle této analýzy mimo jiné již zmíněný jeden z nejvyšších úbytků obyvatel, podprůměrná míra dostupnosti zdravotní péče či nejméně vysokoškolsky vzdělaných lidí. Pokud jednotlivé aspekty rozebereme, jaké kroky plánujete za účelem zlepšení dostupnosti zdravotnické péče v kraji?
Nemyslím si, že je obtížně dostupná zdravotní péče v kraji dána nevhodnou sítí zařízení. Linie čtyř nemocnic Ostrov, Karlovy Vary, Sokolov, Cheb je více než dostatečná. Co je však drtícím faktorem pro dostupnost, je nedostatek zdravotnického personálu. I v tomto případě je jedno z řešení mít vysokoškolské zařízení, které bude zde v kraji generovat zdravotnický personál. Jak pro zdravotnictví samotné, tak pro lázeňství. Další kapitolou je vhodný mix pobídek, který by sem lékaře a sestry přitáhl.
Jak ovlivňuje nedostatek vysokoškolsky vzdělaných lidí trh práce a nezaměstnanost v kraji? A především, jaké jsou vaše možnosti počet studentů ovlivnit?
Jak už plyne z předchozích odpovědí, ten vliv je signifikantní. A ovlivnit jej můžeme v zásadě dvěma způsoby – vytvořit natolik atraktivní životní podmínky, takže se sem vysokoškoláci budou vracet. A zadruhé mít vlastní veřejné vysoké školství, které bude generovat vysokoškoláky přímo zde.
Na trojnásobek se rozrostl počet sociálně vyloučených lokalit v Karlovarském kraji za posledních téměř deset let. Současně roste i počet lidí, kteří v nich žijí. Proč podle vás v tomto směru současná politika kraje selhává? A co lze tak podle vás dělat v tomto směru lépe? Jaká opatření navrhujete?
Obecně to vidím jako jeden z dopadů demokracie a volného trhu. Pokud dnes legislativa upřednostňuje svobodné rozhodování osob ovšem včetně dopadů takového rozhodování, pak se musí počítat s tím, že se více lidí rozhodne nepracovat a zadlužovat se nebo nějakým způsobem hazardovat (s financemi, se zdravím…). To, že se dnes člověk rozhodne žít způsobem, který mu vyhovuje, je obrovská výsada, ale také velká zodpovědnost. Jsou tu lokality bez možnosti zaměstnání, špatně dojízdné, jsou vysoké náklady na bydlení, minimální mzda sotva pokryje běžné náklady, natož pak mimořádné (nemoc, školné, léky..), často se neschopnost hospodařit nebo nepotřeba pracovat přenáší z generace na generaci, problémy v rodinách se kumulují.
Karlovarský kraj se dlouhodobě snaží sociální problémy na svém území monitorovat a vyhodnocovat. Po vyhodnocení realizuje vhodné projekty ať už na hledání řešení, spolupráci zúčastněných institucí, rozvoj služeb, především terénního charakteru, podporu prevence. Toto vše je ale běh na dlouhou trať. Karlovarský kraj se tématu vyloučených lokalit věnuje a nadále je toto téma jedním ze zásadních v rámci rozvoje služeb, rozvoje sociální práce a podpory aktivit směřujících ke vzdělávání a práceschopnosti ohrožených skupin.
Psali jsme:
V karlovarském kraji byla také v posledních volbách do zastupitelstev krajů nejnižší volební účast. Jaké je podle vás hlavní téma podzimních krajských voleb? Proč by k nim lidé měli přijít?
Zdravotnictví, sociální sféra, doprava, pracovní příležitosti.
Podle mého přesvědčení by měl každý využít své právo vyjádřit ve volbách svůj názor, každý hlas je podstatný pro celkové směřování kraje, zda zůstane komunistickou výspou, nebo se bude rozvíjet do krásy a bude příjemným místem k životu.
Psali jsme:
_636018419602031641.jpg&id=114184)
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
