Pane inženýre, vláda Petra Fialy skončila s pověstí kabinetu, který hodně mluvil o hodnotách, ale méně o každodenních problémech lidí. Když se na její působení díváte s odstupem, co byla její největší chyba – a kde podle vás ztratila kontakt s realitou voličů?
Fialova vláda mluvila jazykem, který se míjí s běžným životem většiny Čechů. Řešila se situace v zahraničí, hodně se slibovalo, ale už se neřešila politika, která by lidem reálně pomohla třeba sehnat dostupné bydlení nebo uplatit drahé energie a potraviny. Kontakt s realitou se ztrácí ve chvíli, kdy politik lidi přesvědčuje, že se mají dobře, místo aby řešil, že se jim dnes žije výrazně hůř než před pár lety.
Součástí vládní komunikace bylo i silné varování, že pád vlády by ohrozil demokracii, svobodu a majetek lidí. Když se k tomu dnes vrátíme: šlo o oprávněné obavy, nebo spíš o práci se strachem?
Jednoznačně o práci se strachem. Tím, že vláda Petra Fialy posunula politický souboj do roviny “my, nebo totalita”, se zbytečně vyhrotily emoce a společnost se dál rozdělila. Lidé nejsou hloupí a v takových politických hrách se snadno zorientují. A to bylo vidět na výsledku letošních sněmovních voleb.
Fotogalerie: - Ohlédnutí za rokem 2025
Tyto emoce se výrazně promítaly i do veřejného prostoru. Když se posuneme k symbolice 17. listopadu – svátku demokracie – jak si vysvětlujete, že právě v tento den docházelo k protestům proti nastupujícím vítězům voleb jako byli Andrej Babiš nebo Filip Turek?
17. listopad má dnes být připomínkou svobody a respektu k pravidlům demokracie. Když se tento významný den využívá k protestům proti výsledku voleb, které proběhly řádně a svobodně, je to špatně. Demokracie není nástroj k prosazení jediného názoru. Je to systém, ve kterém rozhodují voliči, i když se někomu jejich volba nemusí líbit.
Neukazuje to na hlubší problém části společnosti, která respektuje demokratický výsledek jen tehdy, když vyhrají „ti správní“?
Ano, bohužel. To je velmi nebezpečný trend. Demokracie funguje jen tehdy, když respektujeme výsledky voleb bez ohledu na to, jestli dopadly podle našich představ. Pokud někdo uznává demokracii jen tehdy, když vyhraje jeho tým, tak ji ve skutečnosti neuznává vůbec.
Fotogalerie: - Chvilky 17. listopadu
Psali jsme:
Tahle polarizace se často nejvíc projevuje ve velkých městech, zejména v Praze. Vy jste zastupitel hlavního města Prahy a jste dlouhodobě i v zastupitelstvu Prahy 11 – vidíte rozdíl mezi tím, jak se politika řeší „nahoře“, a tím, co lidé skutečně žijí v městských částech?
Městské části se věnují lokálním problémům a potřebám občanů a na “velkém” magistrátu má sedět politické zastoupení s jasnou vizí pro rozvoj celého města. Pražská koalice v této roli naprosto selhala. Město stagnuje, chybí dostupné bydlení, kapacity ve školách i spolehlivá doprava. Právě tahle neschopnost řešit základní potřeby města je podle mě hlavním zdrojem frustrace, kterou dnes v Praze všichni cítíme.
Když se tedy podíváme přímo na vedení hlavního města: jak hodnotíte práci současného pražského magistrátu a primátora Bohuslava Svobody?
Praha je v klinické smrti. Chybí tempo, tah na branku a odvaha dělat nutné investice. Už jen rozpočet na příští rok. Výdaje mají v roce 2026 dosáhnout zhruba 118 miliard korun. Problém je, že skutečné investice zůstávají kolem 23 miliard, tedy na úrovni, na jaké byly už před dvaceti lety. Zároveň Praha převádí do dalšího roku rekordních 17 miliard korun, které letos jednoduše nedokázala proinvestovat. Jinými slovy: peníze jsou, ale projekty stojí.
Piráti v čele s bývalým primátorem Zdeňkem Hřibem slibovali moderní, chytrou a progresivní Prahu. Co po jejich éře podle vás skutečně zůstalo – a co se naopak ukázalo jako iluze?
Zdeněk Hřib po sedmi letech ve vedení Prahy poděkoval Pražanům za trpělivost a přečetl nám seznam úspěchů, který si napsal sám. Jenže realita vypadá jinak. Opravu Libeňského mostu zablokoval na několik let dopředu, stavba druhé etapy metra D byla zastavena soudy, dostavba městského okruhu je dodnes nejistá, rekonstrukce Barrandovského mostu se výrazně prodražila a není hotová, dopravě vládne nejhorší chaos za poslední desítky let, P+R parkoviště i dostupné bydlení zůstaly jen na papíře… a tak bych mohl pokračovat. To je skutečný obraz jeho éry, která byla plná slibů, ale chudá na výsledky.
Když od politických hesel přejdeme k realitě: co je dnes v Praze největší problém, který se dlouhodobě nedaří řešit – bydlení, doprava, bezpečnost...
Líbí se vám, jak jsou v Praze pojímány oslavy 17. listopadu?Anketa
Jak by se měla Praha rozvíjet dál, aby nebyla jen městem pro turisty, developery a elity, ale místem, kde si mohou dovolit žít i mladé rodiny a střední třída?
Praha musí začít znovu myslet hlavně na své obyvatele a s tímhle cílem půjdeme i příští rok do komunálních voleb. Jsme jedinou pojistkou proti pokračování Pirátských experimentů a celkové stagnaci. Chceme do vedení města vrátit kompetentní lidi se zkušenostmi z městských částí. Starosty, radní a odborníky, kteří umí řídit velké projekty. Nabídneme Pražanům tým, který dokáže město skutečně posunout dál.
Praha patří k městům, která přijala největší počet uprchlíků z Ukrajiny. Jak to podle vás město zvládá v praxi – ve školství, zdravotnictví, sociálních službách a ubytování? A kde už naráží na limity?
Praha zvládla první vlnu pomoci velmi solidně a lidsky – lidé, neziskovky i město udělali obrovský kus práce. Problém je, že z krizového režimu se postupně stal dlouhodobý stav, na který už systém není nastavený. Nejvíc narážíme ve školství, kapacitách lékařů a dostupném bydlení. Tyto systémy byly napjaté už před válkou a příliv desítek tisíc lidí jejich limity jen obnažil. Pomáhat chceme a musíme, ale bez posilování kapacit to dlouhodobě udržitelné není.
Psali jsme:
V některých pražských čtvrtích, například na Žižkově, se objevují stížnosti obyvatel na nárůst kriminality a problémů kolem nočních klubů, často spojované právě s Ukrajinci. Má podle vás město k dispozici reálná data, nebo se o těchto věcech spíš mlčí ze strachu z nálepkování?
Máte důvěru v novou vládu Andreje Babiše?Anketa
Nemá Praha problém pojmenovat integrační potíže otevřeně – tedy pomáhat, ale zároveň důsledně vyžadovat dodržování pravidel, aby nevznikalo napětí mezi místními a nově příchozími?
Integrace není jen o pomoci, ale také o jasných pravidlech. Jakákoliv pomoc musí jít ruku v ruce s odpovědností. Kdo tu žije, musí respektovat zákony, veřejný pořádek i místní zvyklosti. To je základ férového soužití.
Praha je často vnímána jako svět sám pro sebe. Neprohlubuje se podle vás propast mezi velkými městy a regiony – a nenese na tom právě hlavní město část odpovědnosti?
Současná pražská koalice nedokázala efektivně spolupracovat ani s vládní koalicí, která vznikla na stejném politickém půdorysu SPOLU, STAN a Piráti. Primátor Bohuslav Svoboda chtěl kumulovat funkce primátora a poslance prý proto, že tak bude lépe prosazovat zájmy Prahy na celostátní úrovni. Ve skutečnosti ale polovinu času ve funkci “prospal” a dopustil se i zásadních chyb, například když si nevšiml, že sněmovnou prošla novela zákona, která vyřadila městský okruh ze seznamu strategických staveb. Není proto divu, že ke konci funkčního období současné koalice je Praha izolovanější, než kdy dřív.
Vy sám se snažíte část těchto témat otevírat i ve svém pořadu Čau Prahu. Jaká je zpětná vazba od diváků – a překvapilo vás, kolik lidí má pocit, že jejich problémy už v oficiální politice nikdo neposlouchá?
Upřímně mě odezva diváků hodně těší. Každý díl mého politického podcastu Čau Praho má jen na YouTube v průměru kolem 30 tisíc zhlédnutí. Věnuji se vždy tomu nejdůležitějšímu, co se přes týden stalo ve vládní a komunální politice, i kauzám, které se politici snaží zamést pod koberec. Od minulého roku také jednou týdně natáčíme pořad Čau Praho s hostem, ve kterém si povídám se zajímavými osobnostmi ze světa politiky, byznysu i společenského života. Děkuji všem, kteří mé pořady sledují, komentují a sdílejí své názory. Bez nich by tenhle formát neměl smysl.
Ing. Ondřej Prokop
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasíte, že je nutné přijímat uprchlíky v nouzi bez ohledu na jejich počet?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
