Nedávno jste s Ladislavem Jaklem v Debatním klubu rozebírali dění v České televizi. Vyjádřil jste názor, že veřejnoprávní vysílatel již od tzv. spacákové krize na přelomu let 2000 a 2001 nepatří veřejnosti, ale redaktorům, jejich zájmům a názorům. Jak se to podle vás projevuje?

Prosím pěkně, aby mi bylo správně rozuměno. Já vůbec netvrdím, že Česká televize je jedno jediné obrovské spolčení. Naopak. Pracuje tam – zvláště v technických profesích – spousta skvělých profesionálů. I mezi redaktory se najdou šikovní a poctiví lidé. Totéž lze říct o managementu. Zároveň ovšem platí, že na Kavčích horách vždycky existovaly a stále existují „neviditelné“ spřátelené struktury, které vždy uměly ohlídat, aby penězovody tekly do těch správných kapes správných členů širokého pravdoláskovního „klanu“ a také aby politický, respektive propagandistický vliv, který televize nepochybně má, byl vykonáván patřičným směrem.

DEBATNÍ KLUB PETRA ŠTĚPÁNKA S LADISLAVEM JAKLEM ZDE A ZDE

Jaké zájmy a jací lidé podle vás formují současnou podobu ČT?

Největší mýlka je myslet si, že Českou televizi skutečně řídí generální ředitel a jeho management. Nebo že snad něco skutečně podstatného ovlivňuje Rada České televize. Ne že by tam nějaký vliv neměli, ale spousta pochodů jde zcela mimo ně. Na tuhle realitu dříve či později narazí každý ředitel a zatím každý se s tím v zájmu zachování svého společenského postavení smířil. Koneckonců ředitel České televize bere daleko více než předseda vlády a prezident dohromady, takže ani ty peníze nejsou k zahození. Jací lidé a jaké zájmy? Částečně jsem odpověděl už v předchozí otázce. Podstatné jsou dvě věci: správný směr toku penězovodů a správná propaganda. K tomu stačí ovládat některé střední články řízení, případně si nedotknutelnost pojistit nějakou odborářskou funkcí. Tyhle neviditelné struktury mají na chod této instituce daleko větší vliv než všichni aktuálně „mocní“ politici dohromady. Právě tyhle dvě věci – penězovody a „správná“ propaganda – se ocitly v ohrožení na přelomu let 2000 a 2001, a proto také – aby zůstaly zachovány – došlo ke spacákové revoluci.