Co obvykle děláte v sobotu před půlnocí?
Většinou spím. Občas se stává, že jsem s přáteli.
Dnešní den byl sváteční. Jaký je cyrilometodějský odkaz pro dnešní dobu?
Jsem přesvědčený o tom, že odkaz slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, mimochodem spolupatronů Evropy, je nadčasový a trvalý. Pokud něco dokáže překonat dlouhé období více jak tisíc let, je to 1151 let od jejich příchodu na Velkou Moravu, tak je vidět, že je jejich odkaz hluboce zakotven a má dobré základy. Oni tehdy přinesli obyvatelům Velké Moravy vzdělanost, písmo a naše předky tímto zařadili do rodiny kulturních evropských národů. Jsou to v podstatě začátky naší státnosti, které byly dobře položené. I v 21. století můžeme z těchto principů žít.
Jak Vy běžně trávíte tyto dny? Existoval rozdíl, když jste byl knězem?
Samozřejmě, rozdíl byl velmi značný. Mnoho let jsem živě tyto svátky komentoval pro naše média, ať už to byla česká nebo předtím československá televize či rozhlas. Pravidelně jsem je trávil v přenosových vozech. Musím říci, že i díky tomu jsem se opravdu obeznámil s různými literárními díly, které se misí Cyrila a Metoděje zabývají. Jde o naprosto významný dějinný počin, který patří k pilířům naší historie a kultury. Hodnoty jsou nadčasové a lze z nich čerpat inspiraci i dnes, což já konkrétně dělám.
Které hodnoty jsou pro dnešní dobu významné a o které se opíráte Vy, dnes v aktuální politické pozici?
Dnešní doba si oprávněně stěžuje na korupci, amorálnost, pokles celkové kultury společnosti. Cyril a Metoděj k nám přinesli kodex, mám na mysli Desatero, které je staré několik tisíc let, a přesto nic lepšího nikdo nevymyslel. Svou trvanlivost kodex prokázal zcela jednoznačně. I politicky se hlásím ke křesťansko-demokratickému programu, který z těchto hodnot vychází. Jsem přesvědčený o tom, že také v současné politice je rozumné a dobré z těchto principů vycházet. Když si představíte svět, kdybychom doporučení Desatera respektovali, nemuseli bychom řešit řadu problémů, které odčerpávají obrovské množství energie a finančních prostředků. Jednoduše řečeno, kde se respektuje Desatero, tam se nekrade.
Předchozí půlnoční rozhovory:
Zdá se, že společnost směřuje k tvrdému pragmatismu, dá se s tím něco dělat?
Vždycky lze něco dělat. Dnes je úžasný doširoka otevřený prostor svobody. Zdůrazňuji ale, že svoboda je skutečně pouze prostorem, který je potřeba vyplnit pozitivním obsahem. Po listopadových změnách se udělalo obrovské množství práce na poli ekonomické, politické a bezpečnostní transformace, ale pozapomněli jsme na hodnoty a jejich zakotvení. Není to jen specifikum České republiky. Když se podíváme na diskuse kolem evropské ústavy, tak jako Evropané zapomínáme na kořeny vlastní identity, a to je škoda, i třeba v konfrontaci s výzvami, které globalizovaný svět přináší. Mám na mysli různé extremistické ataky ovlivněné islamismem a jsou i další.
Myslíte si, že by samotná církev měla něco změnit ve svém jednání? Jak jméno církve v očích veřejnosti poškodily restituce?
Domnívám se, že ve společnosti pomalu toto téma utichá. Existuje zde zákon 428 z roku 2012, který záležitost zmírnění křivd církvím a náboženským společnostem řeší. V době vzniku tvorby tohoto zákona měla být vedena širší diskuse i s tehdejší opozicí, která by možná zabránila vzniku řady problémů, které pak vznikly nekomunikací. Zákon je ale zde a je to velmi důležité odvalení balvanu, který 65 let byl v cestě dobrých vztahů mezi církvemi, náboženskými společnostmi a státem. Je to důležitý počin, který se povedl, zmírňuje určité křivdy, a to je pozitivní.
I pro stát jde o nejvýhodnější variantu. Kdyby se nic nezměnilo a tento zákon nevstoupil v platnost, tak státní prostředky investované do života církví a náboženských společností budou mnohem vyšší než těch 59 miliard, na které je vypočítaná částka, která odškodňuje za majetek, který se nevydává. Myslím si, že nejde v diskusích hlavně o reálně vydávaný majetek, ale právě o částku za majetek, který nelze vydat. Po této stránce je to trošku iracionální a populistická diskuse. Když se na stav podívám realisticky, tak vidím pouhá plus a pevně věřím, že to bude dříve nebo později pochopeno.
Není to tak dávno, kdy část poslanců ve sněmovně pobouřil výrok Igora Jakubčíka ze sociální demokracie o tom, že katolická církev byla jedním z největších spojenců nacistického Německa a schvalovala odsuny a vraždy Židů. Jak jste reagoval?
Úzce to souvisí s mírou vzdělanosti. Já jsem pana poslance vyzval, abychom si spolu pohovořili a pan poslanec skutečně ještě ten den ke mně přišel a věci jsme si vysvětlili. Uznal, že poněkud svá tvrzení přehnal. Podle jednotlivých případů, které bych nazval excesy, nelze samozřejmě usuzovat na celou církev. Pan poslanec vyslovil něco, co se neopírá o historickou realitu, prostě to nebyla pravda. Nakonec situace měla pro mě vlastně pozitivní vyústění, protože kdyby se nestala, tak bychom si asi nikdy na toto téma nepohovořili a možná by ve vnitřním ovzduší nepravdy žil dál. Takto pochopil, že věci jsou jinak, než je formuloval.
V rozhovoru pro list Il Messaggero papež František prohlásil, že komunisté křesťanům „ukradli vlajku chudoby“. Jaký na tento problém máte Vy názor?
Plně souhlasím s tím, co papež František říká. Křesťanské sociální učení je samozřejmě mnohem staršího data než sociální učení, které vychází z názoru Karla Marxe, Engelse, Lenina, Trockého a dalších komunistických filosofů a politiků. Křesťanské sociální učení vychází už z biblické judaistické tradice, kdy v době, kdy ve starověku přinášely pohanské národy lidské oběti, Mojžíšův zákon přikazoval i pro otroky povinný den odpočinku.
Má velmi hluboké základy, které se, řekněme od 16. století, začaly projevovat sociálním bydlením na našem území v Rožmberských sídlech nebo v novější době na Schwarzenbergských panstvích. Tam bylo o zaměstnance postaráno až do jejich smrti, a to je dávno před vydáním nějakého komunistického manifestu. V roce 1891 vydal papež Lev XIII encykliku Rerum novarum, kde velmi jasně hovoří o potřebě sociálně spravedlivé společnosti. Plně souhlasím s tím, co papež František říká. Je to pochopitelně součást křesťanského sociálního učení, ze kterého vychází i křesťanská demokracie. Komunisté skutečně toto téma pouze přebrali a svým způsobem vykládali, bohužel tak, že jejich výklad přinesl desítky milionů obětí.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Daniela Černá
