Jak je daleko iniciativa k přijetí zákona, který by zajistil větší nezávislost veřejnoprávním médiím, tedy České televizi a Českému rozhlasu?

Jak víte, Platforma za nezávislost veřejnoprávních médií byla založena v dubnu minulého roku, v současné době ji podporuje kromě Syndikátu novinářů řada dalších organizací. Napřílad Fites, Nadace Josefa Luxe, Asociace režisérů a scénáristů, sdružení Vraťte nám stát, Veřejnost proti korupci a další organizace. My jsme v té věci jednali opakovaně s ministrem kultury Danielem Hermanem. Vyjádřil se, že souhlasí s tím, co prosazujeme, podporuje naši iniciativu, aby byly vytvořeny zákonné pojistky, a sice změnou zákona o České televizi a Českém rozhlase, které vytvoří prostor pro větší nezávislost veřejnoprávních médií, tedy médií veřejné služby. Tato média mají sloužit veřejnosti, mají poskytovat dostatečné, objektivní a vyvážené informace, aby si lidé mohli udělat svůj svobodný názor. Tak mluví přímo zákon. Bohužel v současnosti existují různé politické tlaky na vysílání, protože tzv. mediální rady, tedy Rada České televize a Rada Českého rozhlasu, jsou voleny v Poslanecké sněmovně. Volba je vždycky provázena zvláštními okolnostmi, různými zákulisními politickými jednáními. To je nežádoucí. I v rozporu s tím, jak zákon vznikl. Byla jsem jedním z poslanců, kteří zákon v roce 1991 předkládali, jeho smysl byl, aby média sloužila veřejnosti, nikoli vládě nebo politickým stranám, které jsou zastoupeny v Poslanecké sněmovně. To je dnešní trend, který je však v rozporu se smyslem zákona.

Dnešní podoba zákona umožňuje různé tlaky na veřejnoprávní média. Ale jakou konkrétní změnou tomu chcete zabránit?

Chtěli bychom prosadit model, který je standardní a který umožňuje, aby do televizní a rozhlasové rady byli nominováni zástupci široké veřejnosti, tedy nejen zástupci politických stran. I politici jsou sice reprezentanty společnosti, ale nemohou rozhodovat sami. Jde tedy jen o to, aby do spolukontroly byly zapojeny i jiné organizace, nejen politické strany.

I podle současného zákona nenominují politické strany kandidáty do rad, ale navrhují je různé organizace a občanská sdružení; někdy velmi kuriózní jako folklorní sdružení, fotbalový klub, spolek Múzy dětem, aktiv nezávislých občanů z Brna, veslařský svaz, občanský monitoring, resort Paradise apod. Ale často jsou jen zástěrkou pro nominaci bývalých politiků nebo jim spřízněných osob, jak dokazuje řada členů, kteří byli nebo jsou členy těchto rad. V čem by to mělo být v budoucnu jiné?