Z kandidátů v přímé prezidentské volbě postupně vykrystalizovala trojice, z níž dva postoupí do druhého kola a jeho vítěz se stane novou hlavou státu. Proč měsíce kampaně odtrhly právě Petra Pavla, Danuši Nerudovou a Andreje Babiše od dalších uchazečů, co je tak výrazně odlišuje od zbytku kandidátského pole?

Jak říkal Václav Klaus, nakonec jsou vždy peníze až na prvním místě. Za druhé je to televize, a to nejen ČT, která rozhoduje, jak koho představí. Samozřejmě v součinnosti s hlavní mediální vlnou, která ovlivněna mnoha dalšími faktory a financemi a také „správným politickým postojem“ představí kandidáty tak, jak sama potřebuje. Faktem je, že dnes jsou političtí kandidáti na prestižní funkce často jenom loutkami zákulisních sil. To bylo krásně vidět například na několika posledních volbách v USA. Takže důvod, proč propagovat „mainstreamové“ kandidáty Petra Pavla a paní Nerudovou, je jasný. Tím je ovšem také dáno to, proti komu ve světle správného politického postoje budou ti dva kandidovat. Babiš je pro všechna média v České republice takovou politickou a finanční lahůdkou, že kdyby nebyl, musela by si ho vymyslet. Proč jsou tihle vpředu a zbytek funguje, až na možná černého koně Baštu, jako „hvězdná pěchota“, ovšem není v tom, že by ti tři první měli nějakou zajímavou ideu anebo plán.

To nemají – ke své škodě – ani ti, kteří vedle tria, na které se soustřeďuje veškerá pozornost, působí jen jako kompars. V čem nejvíc proti trojlístku favoritů zaostávají? Svojí neatraktivitou, že jsou i v televizních debatách od nich oddělováni?