Když se mluví o komunistech, ptám se z které strany? Vždyť jsou všude. Hannig se upřímně rozpovídal o polistopadovém vývoji

19.09.2014 16:52

25 LET OD LISTOPADU '89 Za komunismu měl odvahu vysílat rádiový pořad o punkové scéně v zahraničí a obhájil ho. Do Československa se vrátil v roce 1969 a klíčemi o dvacet let později necinkal. Politik, skladatel, muzikant a producent Petr Hannig v rozhovoru řekl, že v listopadu viděl komunisty, jak běží na Václavské náměstí a zahazují legitimace. Kdo nešel cinkat? Kdo nebyl ve straně, tvrdí.

Když se mluví o komunistech, ptám se z které strany? Vždyť jsou všude. Hannig se upřímně rozpovídal o polistopadovém vývoji
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Hannig

Jediné, co by z minulého režimu vrátil, je česká dechovka, pohádky a lidové písně. Podle něj jsme je za 25 let téměř zničili. A komunisté v současné politice? Jsou tam už od revoluce.

V letech 1968 až 1969 jste pracoval ve Velké Británii na hudebních projektech a pak jste se vrátil do Čech vlastně chvíli po obsazení Ruskem. Proč?

Vrátil jsem se přesně poslední den v září v šedesátém devátém, protože bylo řečeno, že kdo se nevrátí do toho dne, tak už se nikdy nebude moci vrátit do Československa. Nechtěl jsem, aby bylo smutno mým rodičům, kteří by mě nikdy neviděli a zkomplikoval bych život sestře, která tehdy chodila na jedenáctiletku.

Navíc jsem vlastenec a v té době jsem poslouchal Bohuslava Martinů, který toužil po návratu a pak zemřel, takže jsem si myslel, že budu bez naší země strádat. Vrátil jsem se, hned další den zavřeli hranice. Kamarád mi tehdy říkal, ať nejezdím, že za pár let se zase budu moci vrátit. Ale já jsem ho neposlechl a později už nebylo možné vycestovat.

Působil jste léta v Českém rozhlase jako hudební redaktor, jak dlouho?

Začal jsem v sedmdesátém čtvrtém a pracoval jsem tam až do revoluce.

Cítil jste někdy ve své práci tlak komunistů? Na to, co nesmíte hrát a podobně?

Nikdy jsem nebyl straník a nebyl jsem ani na seznamech, nikdo mě neotravoval, oni potřebovali, aby byl na mém místě odborník. Pak jsem měl na Vltavě, která tehdy začínala, udělat pořad pro mladé. Vybudoval jsem pořad Rytmus, který se stal nejposlouchanějším a mapoval zahraniční punkovou scénu. Troufnul jsem si na šestidílný pořad o britské punkové scéně a pak si mě zavolali. Mého šéfa si nejdříve pozval kovaný komunista Antonín Dvořák, pamatuji si, jak vyšel úplně zelený z té jámy lvové a řekl, že víc pro mě už nemohl udělat.

Vešel jsem tam a nikdo se na mě ani nepodíval, vypadalo to na vyhazov. Co to tam hraješ za prasárny, dobytku? Ptali se mě. Odpověděl jsem, že mi dali za úkol připoutat mladé lidi k pořadu a já musím nabídnout, co je v hudbě nového. Hodiny na mě řval, pak mě poslal do patřičných míst a nechali mě být.

Takže jste dál pouštěl do rádia punk z Anglie?

Když  si tehdy člověk postavil hlavu, tak si názor uhájil, dříve to šlo. Jenže pak přišli mladí úhoři a to už bylo horší. Třeba jsem natočil pořad o Pražském výběru, následně byli v Hradci Králové zatčeni StB. Rychle jsem běžel zařídit, aby díl o nich běžel hned tu neděli. Tvrdil jsem, že tu další potřebuji pro něco jiného volnou a musím je pustit dřív. Hned v pondělí je zakázali. Nemohl jsem přece tušit, že je zakáží (smích). Jinak jsem byl jeden z mála v hudební redakci Českého rozhlasu, kdo nebyl komunista.

Jak jste vnímal revoluci v listopadu 1989?

Já věděl ze zahraničí, kam to s kulturou půjde, takže jsem necinkal. Za bolševika mohli všichni a jen pár jich nesmělo. A teď je to tak, že v rádiu hraje šest interpretů a ostaní se tam nedostanou. To platí i o televizi a médiích. Pro mě v demáčích hráli vynikající muzikanti a ti se nikam nedostali. Věděl jsem, kam to dospěje. Zažil jsem ještě konec šedesátých let, kdy vycházela světová literatura, obrovský posun tvroby byl Semafor. A byla to věc myšlenky, tvorby, citu. Co nastalo potom, je jenom sprostý kšeft a nic jiného. Když v tvorbě není jakási nadstavba, srdce a zodpovědnost, tak to není ono.

Představoval jste si při revoluci, že v budoucnu bude mít politka takovou podobu, jakou má dnes? Jinak řečeno: Cinkali jsme klíči, ale pro co?

Já jsem si to představoval přesně takhle. Věděl jsem to, když jsem viděl, že všichni ti bolševici běželi na Václavák cinkat a jediní, kdo nešli, nebyli ve straně... Rychle zahazovali legitimace, dělali rádio Fórum a podobně.

Co bylo před listopadem lepší než nyní? Je něco z doby komunismu, co byste vrátil?

Dnes je zcela eliminována národní kultura. Nikdy jsem nedělal a neumím to, ale hluboce si vážím české dechovky. Je to naše rodinné stříbro, jako je pivo, a nemá ve světě obdoby. Za těch 25 let byla zcela zničena a nemá s českou dechovkou nic společného. Pokud ji chcete slyšet, musíte na americké univerzity, kde mají partitury. Platí to i o lidových písních a pohádkách, děti se odmalička učí býti dosti drsné a sobecké. Co je lepší než dříve, že můžeme cestovat - a toho velmi vřele využívám.

Jak vnímáte to, že mnoho členů KSČM pak působilo nebo dnes působí ve vládě?

Prorůstali tam už na začátku. Třeba Vladimír Dlouhý a celý Prognostický ústav. Když se mluví o komunistech, ptám se z které strany? Vždyť jsou všude, podívejte třeba na ČSSD, to je komunista vedle komunisty. Vážím si těch, kteří se rozhodli ve straně nebýt. Současní komunisté nemají s tou myšlenkou nic společného. Klidně berou svoje peníze a do ničeho se nemotají. A největším trestem by pro ně bylo, kdyby je někdo vzal do koalice. Toho se bojí jako čert kříže.

Šestkrát jste kandidoval do Senátu, čtyřikrát do Poslanecké sněmovny, vždy neúspěšně - a nyní znovu kandidujete do Senátu. Proč si myslíte, že tomu tentokrát bude jinak?

Kandiduji vždy za strany, kde jsem předsedou a do žádné jiné nevstoupím. Kdybych kandidoval za někoho jiného, tak ve volbách uspěji, umím komunikovat s lidmi. Jenže já si chci stát za svým. Například Okamura od nás opsal přímou demokracii, lidé ho znali z televize, a tak toho využil.

V čem se tedy vaše Strana zdravého rozumu liší od těch ostatních?

Absolutně se neřídím ideologií, ale zdravým rozumem. Dříve jsem nebyl komunista a teď nejsem antikomunista. Jdu si svojí cestou i s tou hudbou. Je tu vliv lidové hudby, inspirací spojených s českou hroudou. To stejné je i v politice. Nepoklonkuju, nejsem ani na straně Ukrajiny ani Ruska, nikdy nic není černobílé. A to je možná zárukou neúspěchu. Kdybych kandidoval za nějakou velkou stranu, jsem tam hned.

Mgr. Petr Hannig

  • Rozumní
  • Předseda strany ROZUMNÍ - stop migraci a diktátu EU
  • mimo zastupitelskou funkci

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Zuzana Koulová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ne, Rusko Skripala neotrávilo, trvá si na svém Andor Šándor. A drtí západní verzi dalšími informacemi

14:35 Ne, Rusko Skripala neotrávilo, trvá si na svém Andor Šándor. A drtí západní verzi dalšími informacemi

ROZHOVOR „Předpokládám, že se z našich výkřiků do tmy Rusko nikterak strachy neklepe. Měli bychom si…