Sledujete situaci v politice, i když už v ní nefigurujete? Pravice nemá příliš dobrou pozici. Jak vidíte šance ODS v nadcházejících podzimních sněmovních volbách?
Dnešní názor prezentuji opravdu z pozice řadového občana, podnikatele, lékaře, manažera, už řadu let nejsem jakkoli politicky aktivní. Domnívám se, že ODS se nedaří využít pozici pravicového lídra především kvůli vnitřním problémům. Nepodařilo se jí vymanit se z vnitřní schizofrenie, ke které postupně směřovala už za předsednictví Petra Nečase. Začalo to někdy ke konci předsednictví Mirka Topolánka, i když ten byl nicméně jedním z posledních předsedů ODS, kterému se dařilo udržovat vnitrostranickou demokracii. Dlouhodobým problémem je totiž zaprvé nedostatek vnitrostranické demokracie a z toho vyplývající personální krize a za druhé absence atraktivní politiky v duchu liberálně konzervativních idejí. Je třeba si uvědomit, že ODS je už dlouhou dobu ovládána jednotlivými semknutými skupinami lidí, kteří řeší nedostatek hlasů do ubývajících funkcí málo demokratickými postupy, například likvidací jednotlivých místních a oblastních sdružení. Typickým příkladem je Praha. Bohuslav Svoboda a další představitelé pražské ODS si dlouhá léta udržují svou pozici na základě principů hegemonie nesvobody, které v minulosti zavedli. Byla rozpuštěna téměř polovina oblastních sdružení a část byla obnovena pouze za absolutní kontroly shora dosazených vzájemně provázaných funkcionářů. Jen proto, aby tam vrchnost dokázala držet věrné hlasy. Když vezmu Prahu 10, což byla moje mateřská oblast, kde bylo několik stovek členů včetně mnoha zakládajících členů ODS, ta byla před lety bez náhrady zrušena, aby se po několika letech neexistence předsedou jediného obnoveného místního sdružení mohl stát Bohuslav Svoboda, který tam ani nebydlí. Má kolem sebe pár sobě věrných členů, ale na ty ostatní se už vykašlali. Členská základna ODS přitom při volbách masivně pomáhala, stála na ulicích, rozdávala letáky, rozesílala sms a emaily, působila v rodinách, na pracovištích, mezi přáteli. Ti lidé to dělali dobrovolně, zdarma, protože věřili nějaké myšlence. Kdo to bude dělat teď?
K čemu to podle vás vede?
Čím je strana menší a má méně volebních preferencí, tím má méně funkcí pro hrstku lidí, kteří se snaží ve funkcích udržet. Ti se tím pádem musí ještě víc semknout a ještě víc si chránit své pozice a neumožnit otevření strany. Je to začarovaný kruh. To je ale jen jeden, personální problém. Druhý, neméně palčivý problém, je, že ODS už dlouhá léta nenabízí vizi. Opustila aktivní snahu atraktivními návrhy a novými vizemi tvořit budoucnost v duchu jí formulovaného pojetí liberálně konzervativní politiky a místo toho se zaměřila na nesmyslné vymezování se možným spojencům z politického středu. Sem patří zejména naprosto prvoplánová, doslova už legrační kritika Andreje Babiše a politiky ANO bez nabídky jakýchkoli alternativ. ODS a pravice obecně křičí proti EET, ale tak nějak zapomněly bojovat za nízkou daň z příjmu a s tím související zlevnění práce, protože pak se lidé legálnímu placení daní nebudou vyhýbat. Nebo TOP 09 s hlasitým řevem zakazuje ministru financí Andreji Babišovi vydávat noviny, když zakladatel a čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg byl ve druhé Topolánkově vládě ministrem zahraničních věcí ČR v době, kdy se Zdeňkem Bakalou vydával časopis Respekt. Je to trapné, co si pak o tom mají myslet obyčejní lidé….
Psali jsme:
Je přece rozdíl vlastnit jeden týdeník nebo vlastnit dva největší celostátní deníky, nejposlouchanější rádio, televizi a několik týdeníků. Podle časopisu Forbes je Andrej Babiš nejvlivnějším člověkem v českých médiích. Zdeněk Bakala, vlastník Economie, která kromě Hospodářských novin a řady časopisů vydává i zmiňovaný Respekt, je v tomto žebříčku až na desátém místě. Ale zpět k tématu. Kritizujete zrušení místních organizací v Praze, ale nebyla to logická reakce na vliv nikým nevolených podnikatelů, lobbistů, tak zvaných kmotrů, o čemž už mluvil i Mirek Topolánek? Prokázaly se přece velmi úzké kontakty tehdejšího primátora Pavla Béma a lobbisty Romana Janouška, jeho značný vliv nejen na pražské politiky, ale i významné úředníky magistrátu.
To je určitě správná otázka. Podobné problémy řešily a řeší čas od času všechny politické strany, vzpomeňme nedávno ČSSD v souvislosti s aférou dotačních machinací. Vyspělé a především skutečně demokratické strany mají mechanismy, jak se s problematickými jednotlivci vypořádat. Pokud měli občanští demokraté pochybnosti o některém svém členovi či představiteli, měli v rámci demokratického procesu možnost takového člověka vyzvat k odchodu nebo ho dokonce vyloučit. A to se i běžně dělo a děje. Ale na druhou stranu nerozumím proč, pokud existovaly nějaké pochybnosti o jednotlivcích, byly rušeny celé stranické organizace. A proč ve chvíli, kdy je taková organizace zrušena, existuje hrstka vyvolených, kteří jako v padesátých letech minulého režimu rozhodují o tom, kdo se stane členem strany a kdo už ne, i když tam byl od jejího samého počátku.
A takhle se to dělo i jinde?
V Praze existovala celá řada oblastí, která byla tímto způsobem zrušena a znovu obnovována. Mimo Prahu byla situace vždy výrazně lepší. Ale musíme si uvědomit, kolik hlasů dávala Praha ODS v celostátních volbách. V době, kdy stranu vedl Václav Klaus, to byla strana demokratická, svobodná, úspěšná, nikdo nebyl za své názory trestán. A musím říci, že ani za Mirka Topolánka se nikdy nestalo, že by byl někdo perzekuován, když měl opačný názor. Já jsem byl tehdy významným vnitrostranickým politickým oponentem Mirka Topolánka i jemu blízkého křídla zdravotnických politiků. Přesto jsem měl možnost kandidovat do sněmovny. Nikdo uvnitř stranických struktur, mimo členské základny, si nedovolil zasahovat do toho, kdo kam smí být volen nebo nesmí být volen. V ODS ani Václav Klaus, ani Mirek Topolánek nikdy nepřistoupili k žádné politické likvidaci lidí nebo celých stranických sdružení. Tehdy vnitrostranická svoboda a demokracie fungovala. To se s příchodem Petra Nečase plíživě změnilo. V tom hlavně vidím příčinu neschopnosti ODS vrátit se tam, kde byla, protože tento způsob vedení strany a její uzavření ve prospěch několika papalášů a jejich udržení u moci vedl logicky k tomu, kde je strana teď. Dokud se strana neobrodí, dokud členská základna nezničí tuto vnitřní nesvobodu, nepřitáhne ODS nové členy. A dokud jednotliví členové nebudou více aktivní od té nejnižší úrovně a nebudou bojovat za svoji politickou stranu, tak ODS nebude posilovat.
Myslíte si, pokud by se situace v ODS změnila, že by se lidé, kteří odešli sami, protože se jim nelíbilo, co se ve straně děje, zase vrátili pomoci ODS, aby získala zpět důvěryhodnost a vliv?
Nevím, co by bylo, kdyby…Odešla nebo byla vyštvána velká spousta schopných pracovitých lidí, kteří něčemu věřili a nebáli se bojovat za své názory a za postoje ODS. Já třeba pozorně sleduji příběh Václava Klause mladšího. Mnoho let byl v ODS, vzpomínám, že byl dlouhá léta členem ODS v Praze 8. A v těch strukturách, o nichž hovořím, se mu nepodařilo posunout ani o milimetr, tak odešel. Kolikrát jsem s ním tehdy o tom hovořil. Dnes je opět členem ODS, aktuálně v Praze 6, je stále velmi aktivní, jeho názory jsou často publikovány. Má po otci velký politický cit, umí brilantně formulovat myšlenky, je ideově stabilní, inteligentní, vzdělaný, kultivovaný. A mám pocit, že není už tolik pracovně vytížen jako v dobách, kdy budoval a vedl špičkové pražské gymnázium PORG. Publikuje, debatuje, věnuje se politické a ideové práci a tak to má být. Jsem strašně zvědavý, jestli se mu tentokrát podaří v řadách ODS uplatnit. Jestli ho pustí dopředu. Pokud ano, jsem přesvědčen, že přinese velké množství hlasů tím, že osloví obyčejného opomíjeného pravicového voliče, ne jen kavárenské „elity“, a posune ODS dopředu. On má schopnost ODS v budoucnu vést a vrátit tam, kde dříve byla. Vidím i další politiky uvnitř ODS, kteří se krůček po krůčku prosazují. Je to ale o odvaze a hlasitosti řadové členské základny udělat nějaké zásadní rozhodnutí. Například celostranické primárky namísto zlobbovaných sněmů, o jejich výsledcích je rozhodnuto týden dopředu na základě zákulisních dohod. Ale já opravdu už nemám právo někomu v tomto ohledu radit.
Někteří politologové tvrdí, že značka ODS je natolik zkompromitovaná, že by pomalu bylo lepší od ní odejít. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš dokonce hází všechny „tradiční“ politické strany do jednoho pytle, označuje je za zkompromitované, díky této kritice také ostatně vyhrál volby. Co říkáte na tento názor?
Já nikdy nesouhlasil s paušalizováním a je jedno, jestli v politice, ve společnosti, v práci nebo v životě. Čím je ODS zkompromitovaná? Značka ODS není vůbec zkompromitovaná. Jestli se někteří jednotlivci někdy něčeho dopustili, je to jejich kompromitace. Ve svobodné demokratické společnosti neexistuje kolektivní vina. Existuje konkrétní odpovědnost konkrétního jednotlivce za nějaký konkrétní čin, postoj nebo chování. ODS by byla zkompromitovaná, kdyby v rámci svého dlouholetého politického působení udělala něco, čím by vědomě poškodila nebo chtěla poškodit občany této země. Tak tomu přeci není. Druhou věcí je, zda má ještě schopnost se znovu stát lídrem namísto konstatování, že jednomístný percentuální výsledek v těch či oněch volbách je vlastně úspěchem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
