Kolaps EU! Bezpečnostní analytik se dívá za plán von der Leyenové. Mrazivá budoucnost

17.05.2022 19:15 | Rozhovor

Donbas není konečný cíl ruské invaze, Putin chce rozdělit Ukrajinu, říká pro ParlamentníListy.cz bezpečnostní analytik, docent Jozef Klavec. Rusové podle něho mají více lidských zdrojů a nerostné suroviny, Ukrajina musí spoléhat na pomoc Západu, která v případě moderních technologií a těžkých zbraní nemusí přijít včas. Vše směřuje k opotřebovávací válce a ambiciozní Putin se chytil do vlastní smyčky, protože teď nemůže polevit, aby neztratil tvář. Naděje na mírové rozhovory je prý proto minimální. Klavec považuje snahu EU o bojkot ruské ropy za nereálnou, každá země má podle něj jiné potřeby a zájmy a myslí hlavně sama na sebe.

Kolaps EU! Bezpečnostní analytik se dívá za plán von der Leyenové. Mrazivá budoucnost
Foto: thinkstock.com
Popisek: Uliční nepokoje, ilustrační foto

Dalšími boji pokračuje ruská invaze na Ukrajině – můžeme ji nazvat pracovně jako bitvu o Donbas. Podle názoru některých expertů dokud a pokud Putin nebude mít pod kontrolou dostatečnou část koridoru a území Donbasu, tak se pravděpodobně nestáhne, protože by tím přiznal svou vlastní prohru. I kdyby ale dobyl Donbas, bude mu to podle vás stačit?

Já se domnívám, že ne, protože Donbas není jeho konečný cíl. Jde o to rozdělit Ukrajinu na dvě části a definitivně zlomit snahy Ukrajinců dostat se zpět k Černému moři, protože to je pro ně z ekonomického hlediska životně důležité. Už jsem slyšel i nové ukrajinské heslo: nejsme pevní jako ocel, ale jsme pevní jako Azovstal, což je v podstatě jasné uznání existence speciální jednotky, která odolává ruským útokům v této oblasti. Viděli jsme, jak se chytili za ruce a zpívali ukrajinskou hymnu. To je samozřejmě úžasný příběh pro média.  

Očekáváte dlouhodobou opotřebovávací válku?

Nepochybně. Ruská federace má totiž přes všechny skeptické hlasy ze Západu větší zásobárnu lidských zdrojů než Ukrajina, i když té pomáhají i dobrovolníci, ale přímá vojenská podpora – tu si zatím NATO nedovolilo.

Rusko má i dostatečné nerostné bohatství, včetně průmyslových aglomerací, kde ho může zpracovávat, takže je do jisté míry soběstačné, ale Ukrajina bude odkázaná na pomoc Západu, i když ten se jistě bude činit, podobně jako Američané a Britové, když zásobovali Rusko během druhé světové války přes Írán a konvoji do Murmansku. V porovnání s tím je zásobování Ukrajiny dnes mnohem jednodušší. 

Ale Ukrajinci by ke zlomení blokády u Mariupolu a Azovstalu potřebovali více těžkých zbraní, které jim americký prezident Biden už sice s velkou pompou přislíbil, ale je otázka, zda dorazí včas, aby ukrajinští vojáci mohli zpomalit postup Rusů, který je sice jen mírný, ale v malém rozsahu se děje na mnoha místech fronty. A víme, že plán je takový, že v polovině června chtějí Ukrajinci přejít do protiútoku. Na to ale musí mít převahu právě v kvalitních vojenských technologiích, což obnáší i dostatečné množství specialistů, kteří budou umět s touto technikou zacházet.

Jak řekl americký prezident Joe Biden, Putin patrně nezná způsob, jak nyní z války na Ukrajině vycouvat.

Myslím, že je to tak. On musí vykázat nějaký výsledek, jenž by předestřel ruskému národu a také politickým konkurentům coby vítězství. Trošku se sám chytil do vlastní smyčky. Když jsem ho viděl na těch záběrech, jak zešedivěl, evidentně mu válka zdravotně příliš nesvědčí. Připomíná mi dalšího „malého muže“ velké politiky Jaroslava Kaczynského.

Jakou naději dáváte v tuto chvíli snaze o mírové rozhovory?

Anketa

Jste ochotni alespoň částečně omezit topení, ježdění autem či užívání klimatizace, abyste pomohli Ukrajině proti Putinovi?

2%
97%
hlasovalo: 35306 lidí
Momentálně velmi malou. Putin nemůže couvnout, proto se do jednání nijak nehrne a Ukrajinci by zase nebyli zjevně ochotni přistoupit na jakýkoliv kompromis, takže v tuto chvíli to není na pořadu dne.

Vyřeší se problém Ukrajiny tou strategií, kterou praktikuje Západ – tedy čím víc zbraní a munice pošleme, tím rychleji to skončí?

Spíše bych řekl, že to momentálně podmiňuje přežití Ukrajiny jakožto samostatného státu a její budoucí vítězství v té už zmiňované opotřebovávací válce. 

Turecko blokuje vstup Finska a Švédska, jehož důvodem je ruská invaze na Ukrajinu, do NATO. Existuje možnost, jak tento problém vyřešit?

Tak Erdogan nepochybně čeká na ústupky ze strany dalších států, po delší době může být něčím zajímavý, užívá si, že se může dostatečně zviditelnit. Jde také o to, jak silná je vazba mezi Tureckem a Putinovským Ruskem. Ale jednání by v tomto případě mohla vést k úspěšnému cíli – tedy ke vstupu obou skandinávských zemí do NATO.

Pojďme dál, ceny pohonných hmot opět letí vzhůru v reakci na záměr EU vyhlásit totální embargo na ruskou ropu. Česko prý ho podpoří, ale(!)...chce si vyjednat až tříletý odklad do té doby, než bude navýšena kapacita ropovodů. Tímto rafinovaným výrokem ve stylu chytré horákyně se prezentoval premiér Petr Fiala. Jakým způsobem řeší tento problém Slovensko – víme, že společně s Maďarskem se postavilo na odpor – ale jaké je politické zákulisí tohoto rozhodnutí?

Náš ministr průmyslu a obchodu Richard Sulik požadoval v podstatě totéž, co váš premiér Fiala, to znamená odklad na 3 roky, ale zatím není jasné, zda mu bude vyhověno, zda se Slovensko nepostaví k návrhu bojkotu ruské ropy úplně zády.

Co vůbec soudíte o té myšlence celoevropského bojkotu ruské ropy?  

Podle mě k žádnému jednostrannému odpojení od ruské ropy ze strany EU nedojde. Zatím jsou to rozhovory na úrovni Evropské komise (EK), z nichž pouze vysvítá, že by to byl velký – a pro některé země v dohledné době zcela neřešitelný problém. Nebo si snad přejeme, aby evropská ekonomika úplně zkolabovala – jenom, abychom mohli dosáhnout nějaké úžasné ušlechtilé morální mety? Je to jen prázdné gesto EK.

Evropa bojuje s Ruskem o alžírský plyn. Kvůli nadstandardním vztahům s Ruskem, a země tak nechce učinit žádný výrazný krok, který by naznačil, na čí straně konfliktu Alžířané stojí. To je pouze jeden příklad. Existuje nějaká rychlá náhrada za ruský plyn a ropu pro Evropu?

Do budoucna nepochybně existuje, je třeba využít například norské a arabské zdroje a hlavně zvýšit kapacitu stávajících ropovodů a plynovodů a rozšířit jejich síť a také zajistit zpracování zkapalněného plynu. Narážíme i na jiný problém, o kterém se příliš nemluví. A sice, že například slovenský zpracovatel ropy se není schopen vypořádat s ropou z arabských zemí! Je zařízený pouze na tu ruskou, která má oproti té arabské, která je čistší, mnohem více různých příměsí – a na to jsou také nastavené ty technologie, což se rovněž musí změnit. A takovéto věci se prostě nedají dělat ze dne na den. A navíc zájmy jednotlivých států EU jsou natolik odlišné, že nelze očekávat žádný okamžitý progres, protože to by si země musely skutečně pomáhat a vystupovat jako celek EU, ale zatím pochopitelně myslí každý sám na sebe a řeší prioritně vlastní situaci a vlastní potřeby.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

válka na Ukrajině

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Tomáš Procházka

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

předsednictví EU

Pořád se mluví, jak je to pro nás prestižní a důležité. Ale mění se tím něco i pro vás jako europoslance? Jste třeba víc sledovaní, máte víc prostoru? A není celá událost nebo co to je, příliš přeceněvána?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Raketový útok na Moskvu! Proč to novinář z Rozhlasu vypustil? Vadim Petrov má zlé tušení

16:18 Raketový útok na Moskvu! Proč to novinář z Rozhlasu vypustil? Vadim Petrov má zlé tušení

Člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadim Petrov se na své sociální síti rozepsal o přípra…