Komunista Černý v ráži: Nejsou argumenty, nejsou důkazy, spojenci ale očekávají, že je podpoříme. A bác. Vyhostíme diplomaty. Když se Mayová v britském parlamentu zblázní...

19.05.2018 11:17

ROZHOVOR „Nejsme tady od toho, abychom hájili zájmy Donalda Trumpa,“ vysvětluje v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz dlouholetý poslanec a místopředseda výboru pro obranu Alexander Černý (KSČM), proč jsou komunisté proti navyšování vojáků v zahraničních misích. „Afghánská mise dlouhodobě žádný efekt nepřináší. Předkládací zprávy do parlamentu začínají pořád stejně – bezpečnostní situace v Afghánistánu se nezlepšila,“ upozorňuje. A nelíbí se mu ani ta pobaltská, která dle jeho názoru jen zvyšuje napětí mezi Ruskem a zbytkem Evropy. Hodnotí i ministryni obrany Karlu Šlechtovou či hysterickou reakci kvůli novičoku.

Komunista Černý v ráži: Nejsou argumenty, nejsou důkazy, spojenci ale očekávají, že je podpoříme. A bác. Vyhostíme diplomaty. Když se Mayová v britském parlamentu zblázní...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Alexander Černý(KSČM) s hlavou v dlaních

Vy jako KSČM máte na nově vznikající vládu ANO a ČSSD požadavek ohledně nezvyšování počtu vojáků v zahraničních misích. Proč jste proti?
 
Vysílat vojáky do zahraničních misí stojí peníze, přípravu a úsilí. Navíc je to dost nebezpečné. Občas se stane, že někdo přijde i o život. Takže to není žádná maličkost. K tomu, aby se vysílali vojáci do zahraničí, musí být pádný důvod. Teď máme mandát na osm set lidí v zahraničních misích. KSČM je přesvědčená, že to bohatě stačí. Dokonce si myslíme, že afghánská mise dlouhodobě – a to se tam angažujeme už řadu let – žádný efekt nepřináší. Předkládací zprávy do parlamentu začínají pořád stejně – bezpečnostní situace v Afghánistánu se nezlepšila a je to čím dál větší problém. Takže vojenská cesta v Afghánistánu zřejmě moc účinná není.
 
 
Navíc mezi těmi misemi je například pobaltská, kde podle vládního návrhu má příští rok působit téměř čtyři sta lidí. Jsme přesvědčeni, že je to naprosto kontraproduktivní. Vysílat lidi do mise takového charakteru, který pouze zvyšuje napětí mezi Ruskem a zbytkem Evropy je něco, co se nám krajně nelíbí. Nemá to žádný smysl a logiku. Vojensky to není vůbec zdůvodnitelné.
 
 
Prostě máme k misím dost výhrad. A když je chce někdo ještě navyšovat – a není to málo dostat se z osmi set na dvanáct set – je to šílená síla. A k tomu by musel být pádný důvod. Nic takového nikdo nepředložil. Americký prezident se rozhodl, že stáhne svoje vojáky z Afghánistánu, což také dělá a snižuje tam počet amerických vojáků, a obrátí se na spojence – tedy i na nás – abychom je nahradili. My jsme tak vstřícní, že tam okamžitě pošleme další lidi. To je pro nás nepřijatelné. Nejsme tady od toho, abychom hájili zájmy Donalda Trumpa.
 
Nejvíce vám tedy vadí tyto dvě konkrétní mise – v Afghánistánu a v Pobaltí?
 
Ano. Ty ostatní bychom přežili. Víme, co mají dělat naši vojáci třeba v Mali či v Iráku. To bereme. Nebo pozorovatelské mise, případně účast na velitelských pozicích OSN, EU, dokonce i NATO. Ale tyto dvě mise nám vadí hodně. 
 
 
Může se kvůli tomu zadrhnout vaše podpora vládě?
 
Když v lednu přišla tato vláda, která je teď bez důvěry, se svým programovým prohlášením, tak tam poznámka o zvyšování účasti v zahraničních operacích byla. Už tehdy jsme jim říkali, že to je jedna z věcí, které nám velmi vadí. Takže nejpozději od ledna to vědí. Ostatně takto se stavíme k zahraničním misím po celou dobu, co jsme v parlamentu. Máme k nim vážné výhrady, zvláště k tomu Afghánistánu, poslední dobou i Pobaltí. Nemohla to pro ně být vůbec žádná nová informace.
 
Zeptám se opačně. Jestli někdo něco od někoho chce a potřebuje – a ANO asi chce a potřebuje podporu, se sociálními demokraty jich je málo – a ví, že vysílání vojáků do zahraniční misí je pro nás neuralgickým bodem, tak nechápu, že přijdou s tím, že ten počet osmi set vojáků ještě dramaticky navýší. Berou to jako samozřejmost a pak se ještě diví, že nám to vadí. Když se na to podívám z tohoto úhlu pohledu, tak si myslím, že by bylo dobré ptát se spíše pana Babiše, co tím sleduje. On chce tu vládu shodit? Podruhé nechce dostat důvěru? Pokud to tak je, pak je to jiná. Ale ať to řekne rovnou.
 
Jestli po nás něco chce, měl by projevit elementární zájem. Neříkám, že ho doposud neprojevoval. V celé řadě oblastí jsme se dohodli. Ale oni velmi dobře věděli  – a při vyjednávání to padlo – že vysílání lidí na mise je pro nás velmi citlivá záležitost. A že o tom zvyšování nechceme ani slyšet. Oni to přesto udělají a dokonce to dotáhli tak daleko, že už poslali do Sněmovny vládní návrh. Tam už leží sněmovní tisk, který je zařazen na květnovou schůzi Sněmovny. Tomu nerozumím. Důvěru ještě nemají a už to pošlou do Sněmovny. Jako by nás chtěli dostat do situace, že nebudeme mít možnost žádného manévru? To není příliš seriózní. 
 

Anketa

Měla by ČR posílat víc vojáků na zahraniční mise?

8%
92%
hlasovalo: 17823 lidí
 
Ministryní obrany je Karla Šlechtová, která se nyní ocitla pod palbou kritiky. Jak na ni pohlížíte vy?
 
Když se Karla Šlechtová před pár lety stala poprvé ministryní a přišla do Sněmovny, byl jsem rozčarován z jejího chování. Sněmovna jí to dala velmi razantně najevo. Chovala se naprosto nepřiměřeně. Měl jsem tehdy pocit, že se z toho poučila a uvědomila si, že by se měla chovat jinak. Že vláda pochází ze Sněmovny, ta jí musí dát důvěru. Zdálo se mi, že to bude lepší. Paní Šlechtová sice tyto prvky svého chování utlumila, ale tu a tam se projevují. Ministryní je už několik let, tak už by si měla uvědomit, že jsou věci, které si jako ministryně nemůže dovolit. Když jsem viděl to její odhodlání a nadšení při příchodu na Ministerstvo obrany, drajv, tah na branku, říkal jsem si – je dobře, když se někdo bude snažit. Byla velmi kritická ke svému předchůdci na obraně ministru Stropnickému. Říkal jsem si, tak fajn, pokud to bude lepší, proč ne?
 
Jenomže čas plyne, paní ministryně krátce poté, co převzala pozici na Ministerstvu obrany, se pasovala napřed do vrcholného znalce vrtulníkové problematiky, postupně nám sdělila, že všechny velké akvizice se musí předělat, že všechno je špatně. A v tuto chvíli není nic. Po zhruba půlroce její činnosti výsledek není valný. Řečí je plno, napětí ve vzduchu je hodně. Na výboru pro obranu jsem nikdy nezažil takový napnelismus, jaký panuje mezi Ministerstvem obrany a pomalu celým výborem. Je ta atmosféra nějaká divná. Nebudu už komentovat naprosté úlety, jako je anabáze s tím psem. Nedovedu si představit, jak vůbec může politika - jakéhokoliv na jakékoliv úrovni - něco takového napadnout. Natožpak ministra obrany. Kristepane. To musela být nějaká nepříznivá konstelace hvězd nebo co. Ale u ní to není poprvé. Podobné excesy prezentovala několikrát. Takže nemám vůbec důvod brát paní ministryni pod ochranná křídla. Řeči, které vede několik měsíců, efekt nepřinášejí, nic nového na stole není a naopak svým jednáním silně provokuje. To není dobrá vizitka. Zvlášť ne pro šéfa tak silného resortu jakým je obrana.
 
 
Mnohé se napovídalo o kauze novičok. Nyní přišla zpráva z Německa, kde podle zjištění místních novinářů získala vzorky novičoku v devadesátých letech německá tajná služba. Tehdejší německý kancléř Helmuth Kohl se rozhodl podělit se o tyto vzorky se spojenci. Nejpozději od konce 90. let tak podle německých médií měli k dispozici vzorek novičoku a informace o jeho složení nejen v Německu, ale i v USA, Británii, Francii, Nizozemsku a Kanadě. Co říkáte na tato zjištění?
 

Anketa

Kdo je pro Vás nejmíň oblíbený člen kabinetu?

hlasovalo: 4948 lidí
Krátce po vypuknutí této aféry jsem zaregistroval vyjádření jednoho chemika – profesora z jedné univerzity, jméno si nevybavuji – a ten říkal, že to není na výrobu příliš složité, a že pokud se někdo dostane k tomu, jak na to, pak prý pro kvalifikovaného chemika s vybavením je to docela možné. Ani na vteřinu jsem nepochyboval, že existuje celá řada zemí se špičkovými laboratořemi, které k tomu musí mít přístup. Zvláště ty, co se specializují na chemické bojové látky – viz česká specializace. Dlouhodobě se chlubíme, že patříme mezi světovou špičku, že víme, co je bojová otravná látka a umíme s tím zacházet, specializujeme se na boj proti otravným prostředkům. Vůbec mě nepřekvapuje, co teď zveřejnili Němci. Jenom to potvrzuje, že novičok konkrétní adresu neměl. Mohl doputovat kamkoliv odkudkoliv.
 
Co se týče té hysterické reakce, která začala v britském parlamentu. To je to, co mě v poslední době děsí. Nejsou argumenty, už vůbec nejsou důkazy, ale spojenci očekávají, že je podpoříme. A bác. My vyhostíme diplomaty. Jako kdybychom si byli stoprocentně jistí, že když paní Mayová se v britském parlamentu zblázní, musí tak být a my uděláme všechno pro to, abychom ji nějak uklidnili. Totéž se týká Donalda Trumpa. Sebevětší ptákovina, kterou vymyslí a začne ji realizovat, tak my naprosto nekriticky – ať to poškodí, nebo nepoškodí zájmy České republiky – sklapneme kufry a řekneme – jsou to nejvěrnější spojenci, my je chápeme. A nejenže je chápeme, my je podporujeme. Viz vojáci v Afghánistánu. To jsou věci, které nemáme zapotřebí. Bylo by dobře, kdyby náš stát reprezentovali politici, kteří dokáží v takovýchto vypjatých chvílích říci s naprostým klidem – víte co, my si počkáme, uvidíme, jak se to vyšetří a teprve potom budeme přijímat nějaká opatření. A ne naopak. To je nehoráznost.
 
Co se teď objevilo v Německu, je jenom doklad toho, jak moc jsme se zbláznili. bohužel nejenom my. Téměř všechny členské země. To vnímám jako největší katastrofu. Zdravý rozum nechybí jenom v Česku, ale i v řadě dalších zemí. A to je teda tragédie. To nás může dovést do pěkného maléru.
 
V souvislosti s výroky o novičoku připravují senátoři z klubu Starostů a nezávislých materiály k podání ústavní žaloby na prezidenta Zemana, které by vedly k jeho obvinění z velezrady. Co si o tom myslíte?
 
Tohle je zřejmě další plácnutí do vody. Ale chápu, že strany tohoto typu, které propadají stále hlouběji a hrozí jim, že by se nedostaly do Sněmovny, musí se nějak zviditelňovat. Dělají, co umí. Kdejaká záminka je jim dobrá pro to, aby z toho například udělali mimořádnou schůzi, aby se pokusili udělat žalobu na prezidenta, nebo nějakou podobnou hloupost. Valný efekt to mít nemůže a mám pocit, že to nikdo příliš vážně nebere.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Oldřich Szaban

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Opravdoví „dezoláti“ jsou v současné hrůzovládě. Černocký o Fialovi a notičkách od CIA

19:48 Opravdoví „dezoláti“ jsou v současné hrůzovládě. Černocký o Fialovi a notičkách od CIA

„Rozčarování z EU narůstá. Volby třeba na Slovensku anebo v Nizozemsku to jasně prokazují,“ říká pub…