„Proč jsme neustále chudou kolonií ve srovnání se Západem?“ Toto bylo tento týden jedno z témat pořadu neKonečná živě. Proč tedy, podle Vás?

Těch důvodů je několik. V první řadě je to fakt, že část strategických odvětví i podniků předaly polistopadové vlády do zahraničních rukou. A tyto země – respektive jejich firmy – si z nás udělaly obyčejnou kasičku, což je vidět třeba u řetězců super a hypermarketů, které u nás mají vyšší marže než ve svých domovských zemích. O dvojí kvalitě potravin ani nemluvě.

Ale naprosto zásadní je úroveň mezd, kde naši západní sousedé stále vydělávají v průměru více než dvakrát tolik. Minimální mzda je při současných cenách k nežití. Proto odborníci už několik let operují s termínem důstojná mzda. A ta by v ČR měla být minimálně 48 336 korun hrubého.

Na tuto částku ale nedosáhnou téměř dvě třetiny pracujících. Jinými slovy – většina lidí, kteří chodí každý den do práce, si ze své mzdy nedokáže zajistit důstojný život. Tohle není selhání jednotlivců. Tohle je selhání systému. Máme ekonomiku, kde ani práce na plný úvazek nezaručuje důstojný život. A zároveň platí, že o tom, jak se kdo má, čím dál víc nerozhoduje práce – ale majetek. Krize důstojné mzdy tak není jen o výdělcích. Je to především krize bydlení a majetkové nerovnosti. Práce přestává být cestou k důstojnému životu. A to je zásadní problém pro celou společnost.

Mluvila jste i o dalších dopadech uzavření Hormuzského průlivu. Co v tomto směru očekávat v dalších týdnech?

Podle veřejně dostupných informací jednání mezi USA a Íránem probíhají, ale jak je pro současnou americkou administrativu typické, tak dost chaotickým způsobem. Zaznamenala jsem i zprávy, že americký viceprezident J. D. Vance byl prý jako hlavní vyjednavač stažen. V současnosti funguje velmi křehké časově omezené příměří, ale Hormuzský průliv zůstává efektivně uzavřen a není jisté, kdy by se mohl otevřít.

Je třeba zdůraznit, že uzavření průlivu má výrazně závažnější dopady na země EU než na Spojené státy a Izrael, které situaci vyvolaly útokem na Írán.

Ing. Kateřina Konečná

• KSČM
• Jsem poslankyně - díky Vám, pro Vás, s Vámi
• europoslankyně

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Co dalšího s Vámi chtěli lidé v rámci Vašeho pořadu tentokrát probírat?

Padala celá řada dotazů a ty, na které se nedostalo, bude prostor zodpovědět zase další úterý v 19:00 hod. na mém Facebooku. Ale jinak se uživatelé Facebooku ptali, kde je možné se setkat. Tak jsem byla ráda, že jsem jim mohla říct, že už 11. května se potkáme v Hostěradicích na Znojemsku. Lidé se mohou těšit na Petru Rédovou nebo na herce a dabéra Michala Gulyáše. Ve středu 13. května pak zavítáme do Litoměřic, kam za námi přijede i skvělá herečka Jarka Obermaierová. Následovat pak budou další místa.

Velkou diskuzi vyvolala zpráva, že předseda Senátu Vystrčil nebude mít pro misi na Tchaj-wan k dispozici vládní letoun. Na vládu se kvůli tomu snesla z některých míst kritika. Miloš Vystrčil dokonce mluvil o bodnutí nože do zad podnikatelům a zástupcům vědy, výzkumu a kultury, kteří měli spolu se senátory misi podniknout. Rozhodla se vláda správně?

Rozhodla. Pan Vystrčil by se měl naučit počítat. Co je větší trh – Čína s 1,4 miliardou obyvatel anebo dvacetimilionový Tchaj-wan? Doopravdy si otevřená exportní ekonomika, jako jsme my, může dovolit zbytečnou provokací poštvat druhou největší ekonomiku světa? Nehledě na to, že opakované cesty pravicových politiků Tchaj-wan Tchajwan žádné zázračné investice nepřinesly. Markéta Pekarová Adamová v minulosti slibovala výstavbu továrny na čipy na našem území, aby zmíněná továrna nakonec vznikla v Německu. Jediný výsledek její státem hrazené cesty Tchaj-wan Tchajwan pak bylo, že po svém odchodu z politiky měla Tchaj-wanu Tchajwanu potřebné kontakty a know-how, aby se mohla pak stát lobbistkou právě se zaměřením na tchajwanské firmy – možná si Vystrčil po nevyhnutelném konci své politické kariéry pro sebe plánuje zařídit podobné pohodlné živobytí.

Ústav pro studium totalitních režimů prý připravil s Muzeem Policie ČR a s ČT sérii přednášek, které se budou věnovat seriálu Třicet případů majora Zemana. Ředitel Ústavu pro Seznam Zprávy.cz mimo jiné uvedl, že je seriál „mimořádně zrůdný tím, jak účinně dokázal propojit rádoby detektivní, populární žánr s jasně zadaným politickým zadáním. Divákům předkládal jasně strukturovaný výklad komunistických dějin, který měl potvrzovat legitimitu normalizačního režimu,“ sdělil. Co k tomu říci?

ÚSTR je sám o sobě totalitní institucí. V minulosti si vynutil stažení učebnice dějin, jenom protože přiznávala, že minulé socialistické zřízení mělo i svoje kladné stránky. Ale u učebnic nezůstalo – vzpomeňme na vyhození nepohodlné historičky Muriel Blaive, jejíž výzkum nezapadal do propagandy, kterou ÚSTR šířil. Je to instituce, která nevzdělává, ale šíří propagandu – a je to bohužel jedna z těch institucí, kterou občané musí hradit ze svých daní.

Provoz tohoto ústavu nás tak ročně stojí víc jak 200 milionů korun. Za tu cenu bychom každý rok mohli postavit napříč republikou několik desítek bytů. A místo toho to cpeme různým propagandistům, co chtějí klasickou detektivku líčit jako nějakou zrůdnost. Proto také mělo hnutí Stačilo! ve svém volebním programu zrušení ÚSTRu jako zbytečného výdaje.

Bulharsko má za sebou volby, ve kterých zvítězil bývalý prezident, podle některých proruský politik. Jakým směrem se podle Vás Bulharsko vydá? Co budou výsledky znamenat pro EU? Někdo mluví o „novém“ Orbánovi….

Ruman Radev získal velmi silný mandát, zisk přes 40 procent hlasů a vypadá to, že poprvé od roku 1997 by Bulharsko mohlo mít jednobarevnou vládu. Tvrdit, že je proruský, je pak zase jen nálepkování ze strany mediálního mainstreamu. Je to pragmatik. Upozorňuje stejně jako řada jiných evropských politiků, že bez levných dodávek ruských energií se neobejdeme a že posílání dalších a dalších zbraní na Ukrajinu tu válku nevyřeší. Zatím jsem se setkala s tím, že spíše než k Orbánovi je Radev přirovnáván k Ficovi. Ale musíme si počkat, jak se svým mandátem Radev naloží.

Mimochodem, porovnejme, jaký prostor věnovala média u nás volbám v Maďarsku a následně pak v Bulharsku…… Bylo pro nás Maďarsko důležitější?

Maďarsko je nám geograficky blíže, ale je pravda, že to, jaký prostor se maďarským volbám dostalo v médiích, nebylo ani tak kvůli geografii či kulturní a politické blízkosti, ale kvůli určité mediální posedlosti Viktorem Orbánem. Orbán je velmi zdatný politik, který přestože reprezentoval malý stát, tak dokázal v EU na sebe strhnout pozornost a vymoci si své. To nebylo mnoha podporovatelům „Spojených států evropských“ po chuti. Jejich oslavy výsledků maďarských voleb jsou ale dle mého soudu předčasné…

Když jsme u Orbána, co říci k prvním povolebním krokům, nebo zatím spíše k vyjádřením vítěze maďarských voleb?

Protože ve veřejném prostoru je mnoho negace, zkusím začít tím dobrým. Pozitivní je jeho asertivní vystupování vůči Ukrajině, kde i nadále hájí maďarské národní zájmy. Jeho návrh posílit spolupráci V4 s Rakouskem je také krok správným směrem.

Ovšem jeho snaha přijmout euro je zcela katastrofální. To, jak veřejně prohlásil, že ekonomickou situaci v Maďarsku nelze zlepšit bez odmražení evropských fondů, považuji pak vyloženě za skandální. Správný státník má budovat takovou národní ekonomiku, která nebude závislá na nejrůznějších cizích dotacích. Má proti takové nesmyslné závislosti bojovat, a ne ji veřejně obhajovat. A pak je tady ten největší problém, a to je tažení pana Magyara proti dekretům prezidenta Beneše.

Pokus otevírat staré rány a provokovat nyní zažíváme ze strany Sudetoněmeckého landsmanšaftu a z neziskovky Meeting Brno. Magyar v tomto směru otevírá pomyslnou druhou frontu. Radila bych Andreji Babišovi, aby sjezd sudeťáků konečně veřejně odsoudil a zakázal a aby podpořil Roberta Fica v jeho podpoře dekretů.

Ing. Kateřina Konečná

• KSČM
• Jsem poslankyně - díky Vám, pro Vás, s Vámi
• europoslankyně

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky