„Proč jsme neustále chudou kolonií ve srovnání se Západem?“ Toto bylo tento týden jedno z témat pořadu neKonečná živě. Proč tedy, podle Vás?

Těch důvodů je několik. V první řadě je to fakt, že část strategických odvětví i podniků předaly polistopadové vlády do zahraničních rukou. A tyto země – respektive jejich firmy – si z nás udělaly obyčejnou kasičku, což je vidět třeba u řetězců super a hypermarketů, které u nás mají vyšší marže než ve svých domovských zemích. O dvojí kvalitě potravin ani nemluvě.

Ale naprosto zásadní je úroveň mezd, kde naši západní sousedé stále vydělávají v průměru více než dvakrát tolik. Minimální mzda je při současných cenách k nežití. Proto odborníci už několik let operují s termínem důstojná mzda. A ta by v ČR měla být minimálně 48 336 korun hrubého.

Na tuto částku ale nedosáhnou téměř dvě třetiny pracujících. Jinými slovy – většina lidí, kteří chodí každý den do práce, si ze své mzdy nedokáže zajistit důstojný život. Tohle není selhání jednotlivců. Tohle je selhání systému. Máme ekonomiku, kde ani práce na plný úvazek nezaručuje důstojný život. A zároveň platí, že o tom, jak se kdo má, čím dál víc nerozhoduje práce – ale majetek. Krize důstojné mzdy tak není jen o výdělcích. Je to především krize bydlení a majetkové nerovnosti. Práce přestává být cestou k důstojnému životu. A to je zásadní problém pro celou společnost.

Mluvila jste i o dalších dopadech uzavření Hormuzského průlivu. Co v tomto směru očekávat v dalších týdnech?