Nevadí vám, že budete sedět ve sněmovně například s Miroslavem Kalouskem, Markem Bendou a jinými „starými“ politickými strukturami?

Vadí, ale o tom, že s nimi budu sedět ve sněmovně, rozhodli voliči a asi to tak musí být. Kdyby to nebylo tak smutné, tak je to k smíchu.  Někteří jako by se tam rovnou narodili. Byli u všeho, co zavinilo situaci, v níž jme se ocitli a dnes se tváří, že jsou to právě oni, kdo to mají napravit.

Hodláte využít pozice poslankyně k tomu, abyste otevírala kauzy, o nichž jste informovala? A kterými z nich byste se případně chtěla prioritně zabývat?

Skoro propadám panice, když se projdu v duchu kauzami, které mám za sebou, kterým jsem nějak pomohla na světlo a které jsem pomáhala rozkrýt. V mnoha z nich šlo o miliardy, někdy o stovky miliard. Bylo povinností státu, aby to zastavil, šlo přece o peníze každého z nás. Bylo to ministerstvo financí, které připravilo příslušné zákony a vlastně se tak podílelo na tom, že ty nájezdy do kapes občanů dostaly punc legálnosti.

Mezi policisty a celníky byli slušní, kteří nechtěli nečinně přihlížet, kam všude organizovaný zločin proniká, odmítali se na něm podílet. Jenomže právě díky přijatým zákonům měli svázané ruce a tyto obludné loupeže byly nazvány legálním podnikáním. Je to hrozná představa, ale opravdu to tak bylo a svým způsobem je dodnes. Proto se obrátili na novináře, proto jsem se i já dostávala často k ověřeným informacím, nad kterými zůstával stát rozum. Někdy jsem naopak přišla já s informacemi, nad kterými žasli oni. Samozřejmě, že využiji toho, co znám a vím. Těch kauz jde i za politiky, kteří jsou dodnes ve sněmovně, opravdu hodně. Budeme interpelovat, budeme se ptát. To jsme také slíbili voličům. Není možné, aby ti, co způsobili zlo, zůstali nejenom nepotrestaní, ale aby se o nich veřejnost ani nedozvěděla.