Objevují se názory, že přijímání imigrantů pomůže ekonomice, protože imigranti zaplní volná pracovní místa a současně prý pomohou udržet důchodový systém. Nejsou ale naopak větším nákladem pro sociální systémy než přínosem pro ekonomiku? Plus započtěme náklady na bezpečnost a následky kriminality...

Imigrace skutečně bývala i ternem. Jen ale jinde – a za odlišných okolností. Třeba už ve Francii 60. let. I dělník ze státní automobilky tu míval ženu v domácnosti – a k tomu si platil i služku. Naše automobilky jsou stejně produktivní jako ty ve Francii či Německu. České montérky však berou čtyřikrát méně než v „matkách“ těch samých holdingů. Jsme polokolonií. Zlaté cihly tu zvenčí nekončí. To od nás tečou stovky miliard do zahraničí. Poptávka po práci, jakou si platíval i francouzský dělník, je tu nepoměrně  hubenější.  

Ta z frankofonních kolonií jazyk metropole zná. Kolik migrantů mluví česky? Kolik těch s kvalifikací, která nám opravdu chybí, tu chce i natrvalo zakotvit? Tlampače „výnosu“ imigrace plácají do větru. Ty, co vědí, o čem je řeč, nás tahají za nos. V zemi, vyrabované privatizací, nemá práci ani spousta těch, koho vyvlastnila. Pro nás je imigrace nadílkou konkurence, která umí jen komplikace. Jak v tlačenici o práci, tak ve frontě o pomoc v nouzi.