Ladislav Větvička: Probíhá majdanizace. Pozor, aby netekla krev. Ondráček? Průser. Byl jsem na Kubě, lidé jsou na „revoluci“ hrdí

Vy jste se nedávno vrátil z Kuby. Co vás v této zemi zaujalo, jak tam v současné době lidé žijí a jaké jsou změny po smrti Fidela Castra? A je zde vůbec nějakým způsobem možné zaznamenat narůstající americký vliv, o kterém se právě po smrti Castra začalo více mluvit?

Anketa

Odslouží Miloš Zeman celý pětiletý prezidentský mandát, který mu začíná dnes?

87%

hlasovalo: 10752 lidí

Strávil jsem na Kubě tři týdny, projel jsem tři tisíce kilometrů, s místními lidmi jsem mluvil všude, kde to bylo možné, včetně dvoudenní diskuse s bývalým členem osobní stráže Fidela Castra. Prostudoval jsem tisícistránkové knihy o Fidelovi včetně pár jeho mnohahodinových projevů. Přesto nemohu říci, že Kubáncům rozumím a hlavně že mám k situaci na Kubě jednoznačný postoj. Ti, kteří mě čtou pravidelně, vědí, že mám odpor k socialistickým experimentům plným regulace, buzerace, omezování svobody, plánovaného hospodářství a s ním spojené korupce, zlodějny, šlendriánu a vším, co si mnozí pamatujeme z let sedmdesátých a osmdesátých. Ovšem na Kubě jsem nepoznal režim zlomených lidí, kteří se otáčejí přes rameno, jestli je někdo nesleduje. Viděl jsem systém, ve kterém žijí lidé hrdí na to, co se jim podařilo vybudovat přes šedesát let trvající embargo a agresi ze strany supervelmoci. Lidé si jasně uvědomovali, čeho dosáhli v oblasti školství a zdravotnictví. Vysoká úroveň bezpečnosti a nízká úroveň kriminality, to je něco, v čem je Kuba v prostoru Střední a Jižní Ameriky výjimečná, ať už je člověk na vesnici nebo v nočních uličkách Santiaga, plných podnapilých, veselých Kubánek a Kubánců. Nefalšovaná podpora místních lidí něčemu, čemu oni říkají revoluce, mě utvrzuje v tom, že tento národ dokáže odolávat tlaku globalizace ještě dlouho. Jim nebyl režim vnucen tak jako středoevropským národům po druhé válce. Oni si vybojovali tu svou „svobodu“ sami tím, že po několikaletém boji zvítězili nad diktátorem Batistou a americkým kapitálem, který – a teď to řeknu bolševickou terminologií, která v tomto případě přesně vystihuje význam – vykořisťoval a vysával ekonomickou podstatu této země. Oni netoužili po spojení se Sovětským svazem, ale v okamžiku, kdy jejich nejbližší soused, supervelmoc, na ně zaútočil, se pragmaticky přiklonili pod křídla bolševického impéria, později přečkali jeho pád, zhroucení trhů, vyhnuli se hladomoru, překonali pád Venezuely jako dalšího strategického partnera a úspěšně odolávají i nadále. To je neuvěřitelný příběh. Mohl bych o Kubě mluvit dlouho, ale to je nad rámec našeho rozhovoru. Více včetně fotek najdete postupně na mém blogu na iDNES.cz.

Pojďme tedy zpět k Evropě. Velkou diskusi vyvolala v posledních týdnech otázka, zda mít, či nemít referendum ohledně EU. Jak vy to vidíte? Mají pravdu ti, kteří tvrdí, že pokud lidé byli dobří na to, aby v referendu rozhodli, zda do EU vstoupíme, mají právo i na to, rozhodnout se, jak to bude dál?

Všimněte si, že multikulturní vrstvy, u nás v politice reprezentované stranami jako TOP 09, KDU-ČSL, STAN, Zelení a Piráti, následované neziskovkami a mladými agitátory právě vyšlými ze škol, kteří jsou jak vystřižení z ČSM, komsomolu nebo Hitlerjugend, jsou velice prodemokratické, proreferendové a zastávající se demokracie, ale vždy jen do okamžiku, pokud se takový názor lidu shoduje s jejich. Pokud ne, jsou schopni těch největších zvěrstev. Budou organizovat petice, demonstrace, nátlakové akce, skandalizovat své odpůrce, budou do nekonečna opakovat volby, dokud nebude výsledek takový, jaký chtějí oni. Komunisti, později nacisti, kteří se také považovali za součást multikulturních, nadnárodních sil, které mají za úkol přesvědčit hloupý, nevzdělaný svět o té jejich pravdě, se nezdráhali sahat k násilí. I multikulturní levice je schopna zapalovat auta a ničit, udělají cokoliv, aby se prosadil ten jejich pohled na svět. Nic se u levice nezměnilo. Vrátím se ale k vaší otázce – pro tyto vrstvy byli lidé dobří k tomu, aby se v referendu vyjádřili o vstupu do eurosvazu, ale samozřejmě jsou pro ně už příliš hloupí na to, aby se jim dala možnost vyjádřit se k vystoupení z tohoto nemocného spolku. Co kdyby hlasovali jinak, než bylo naplánováno? Jejich dnes už zapomenutému kandidátovi Drahošovi by nevadila podpora tohoto „lidu“ v prezidentských volbách, ale k ničemu jinému by už je nepouštěl. Jak typické pro představitele elit… Jen oni přece jsou předurčeni vésti zemi…

Jak by podle vás případné referendum ohledně EU dopadlo a co by opuštění EU pro ČR znamenalo?

To není na pořadu dne. Ale je to blízko. Pořád ještě věřím, že máme šanci vytvořit ostrov pozitivní deviace V4 v rámci Evropy a přibrat země, které Masaryk označoval jako pásmo malých národů, táhnoucí se od Pobaltí po Řecko. Je to historická úloha zemí dnešní V4 a Němců z Rakouska, kteří spolu se Srby, Rumuny, Bulhary a Řeky byli vždy obranou Evropy před islamistickým morem. Tento boj právě probíhá, schovaný pod mediální slupkou mnoha jiných, nepodstatných procesů. Pokud se nám to nepovede, pak je na řadě referendum o vystoupení z eurosvazu. Je to blízko, že?

Václav Klaus mladší dlouhodobě razí tezi, že z EU bychom měli vystoupit i za cenu, že zchudneme. „Je to něco, jako když jste bohatí a máte spolu děti, ale manžel vás začíná mlátit. V takové chvíli je slušné, morální a demokratické položit si otázku, zda to stojí za to,“ uvedl v Českém rozhlase na adresu sankcí, které nám hrozí za nepřijímání migrantů. Promluvil mimo jiné také o tom, že v západní Evropě jsou dnes čtvrtě, kde panují jiná pravidla a lidé křesťanské víry nejsou příliš vítáni. Co si o tomto jeho názoru myslíte?

Nepřátelé Václava Klause mladšího se mu posmívají, že má křivou hubu. Tito lidé se ovšem bojí přiznat, že má jasné a přímé názory. Mají z něho strach. Strávil jsem s Václavem večer plný zajímavých diskusí v jedné pražské hospodě. Člověk s jeho názory má jako politik mou plnou podporu. Říkám, ještě máme chvilku čas, ale pokud nám chtějí udělovat sankce nebo když nás přinutí přijmout tzv. Dublin IV, který já nazývám Mnichovem II a znamenal by přímý útok na naši zemi spolu s neomezenou dodávkou nekompatibilních cizinců, pak je už jen poslední možnost, jak se vyhnout nepokojům a válce – opustit ten spolek.

Na svém Facebooku jste nedávno sdílel reportáž T. Robinsona z demonstrace proti zvyšující se kriminalitě ze strany migrantů v německé Chotěbuzi, kde tento britský politický aktivista mluvil na kameru i s německými novináři. Někteří z nich označili demonstranty za příznivce krajní pravice. Mezi demonstranty ale byli podle záběrů například hodně důchodci. Co na to říct? A co si vůbec myslíte o současné situaci v Německu právě ohledně migrantů?

To je typické nálepkování, kterým dnešní představitelé frankfurtské školy a novodobé marxistické levice, kteří dnes ovládají média, rozeštvávají společnost. Oni jsou těmi, kteří zasévají nenávist, a když jim dojdou argumenty, své odpůrce označují jako krajní pravice, nacista, fašista, rasista, protisystémový atd. Tito užiteční idioti budou štvát tak dlouho, až se proti nim obrátí hněv lidu. Německo je velký papiňák, pod kterým se pořád přitápí. Mimochodem, oblast bývalého NDR má šanci ke znovuobrození starého, dobrého Německa. Oblast NSR je dnes ztracena, nemají zkušenost s totalitou, neumějí číst mezi řádky a nedokážou rozpoznat plížící se zlo.

Co naše média? Přejete si také personální změny v České televizi, nebo si naopak myslíte, že by šlo o ohrožení demokracie? Co způsobilo, že jsou veřejnoprávní média tak kritizovaná, a proč nálada vůči nim houstne?

Takzvaná veřejnoprávní média se stala rukojmím multikulturní sféry. Názory lidí je nezajímají a jsou s nimi v přímém rozporu. Je načase ČT zrušit. Proti tomu ovšem budou ti, pro které je ČT hlásnou troubou nebo zdrojem příjmů, protestovat a nebudou váhat použít násilí. Jde jim o hodně. O ohrožení demokracie určitě nejde, jen Sorosovy děti ztratí platformu k prezentování svých zvrhlých protinárodních názorů.

Pavel Šafr píše o tom, že lůza se třese na likvidaci České televize. Hrozí likvidace veřejnoprávního média a je namístě slovo lůza?

No vidíte, další zástupce této multikulturní sféry, hrdý příslušník všemocné elity, nás považuje za lůzu. Tím mě, člověka z Ostravy, nemůže urazit. Jsme pro ně už léta zaostalý východ, nevzdělaná lůza, rasisti, blablabla. Jsme na to zvyklí.

Nejen Slovenskem otřásla vražda slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně. Ta podle policie souvisela s jeho prací. Začíná se opravdu v některých kruzích tak „přiostřovat“, že si i na takovéto případy budeme muset začít „zvykat“?

Vypadá to, že jsme svědky počátku majdanizace střední Evropy a čeká nás horké visegrádské jaro 2018. To, co nyní probíhá na slovenské mediální scéně, je neuvěřitelně koordinovanou štvanicí. Ještě nikdy jsem neviděl tak brutální propagandistickou masáž, kde z titulních deseti textů na serveru SME jich je deset protivládních. Nejsem příznivcem socialisty Fica, jako jsem nebyl příznivcem oligarchy Janukovyče. Ale nelíbí se mi ani to, jak byl zlikvidován Janukovyčův režim a jak jsme svědky likvidace Ficova režimu. Že jsou Slováci nespokojeni se stavem své země, to se ovšem vůbec nedivím. Jen to nesmějí řešit násilím, jinak dopadnou blbě jako na Ukrajině.

Víte něco, co je snad veřejnosti skryto? Povídejte…

Naopak, nic není skryto. Vše je veřejné, jen si nechceme dát některé události do logické řady. Zkusme to bez ohledu na to, čím nás krmí média. Začněme třeba multikulturně vstřícným prezidentem Kiskou a jeho daňovými problémy vrcholícími v létě loňského roku, kdy hrozilo, že situaci neustojí. V září se prezident Slovenska setkává v New Yorku se Sorosem, považovaným za sponzora barevných revolucí. Na podzim se slovenské neziskovky začínají zaměřovat na popisování Slovenska a Ficovy vlády jako mafiánské, propojené s organizovaným zločinem z Itálie. Mladý analytik začíná publikovat podobné materiály o mafiánském charakteru státní správy, které od někoho dostává k dispozici. Nic bombastického na materiálech není, ani policie je nepovažuje za důvod k zahájení šetření. V březnu si dva mladí lidé pouštějí do domu nájemného vraha. Po nálezu obětí se rozjíždí masivní kampaň, hned je označena vhodná verze případu, organizují se pietní akty po celém Slovensku i v zahraničí, médiím je podsunuta italskomafiánská stopa, z vlády odstupují nastrčené figurky a vše jednoznačně směřuje k likvidaci Ficovy vlády, která je v polovině funkčního období. Bez vyšetřování jsou označeny osoby určené k veřejné denunciaci. Malá shromáždění šokované veřejnosti, umně prezentovaná v médiích, se připravují přelít v davové protesty, kde na oběti bude dávno zapomenuto a půjde už jen o politické cíle a destabilizaci Slovenska a V4 právě pro období jednání o Dublinu IV.

Co bude následovat? Může se ještě premiér Fico vyhnout rezignaci?

Bohužel je pozdě a protivník je příliš silný. Za čí peníze se asi koordinují protesty ve slovenských městech a v mnoha světových metropolích? Fico v minulých měsících situaci podcenil a nyní je pozdě. Místo toho, aby udělal pořádek s neziskovkami, věnoval se pseudoproblémům jako Kotleba a ony mezitím v klidu pracovaly na destrukčním scénáři. Kdyby platil zákon o označování neziskovek placených ze zahraničí za agenty cizí mocnosti (tento zákon desítky let funguje v USA a pár let i v Rusku), pak by se titulní stránky slovenských médií hemžily těmito označeními a lidem by snad došlo, že tady něco nehraje. Dnes je pozdě, Fico je ztracen. Zbývá mu už jen jihoamerický scénář – vyhlášení výjimečného stavu, zatčení prezidenta a obvinění z podezření z velezrady, okamžitá kontrola činnosti neziskovek a zatčení jejich šéfů za napomáhání státnímu převratu. To je ovšem v podmínkách střední Evropy nemyslitelné, že? Takže štvanice bude asi ještě chvilku pokračovat, Fico se pokusí o kosmetickou změnu ve vládě, média to nepřijmou, přijdou demonstrace a budou pokračovat, dokud Fico nepodá demisi. Pokud to bude trvat dlouho, přijdou násilné akce, ztráty na majetku a poteče slovenská krev. Ten scénář je propracovaný, prověřený v mnoha podobných případech a vidíte, že ať udělá Fico cokoliv, nic nebude dobře.

Jaký to může mít vliv na Českou republiku?

Nezapomínejme, že jsme v osmičkovém roce, kdy se dějí různé „zázraky“, a nezapomínejme, že elity jsou připraveny vnutit střední Evropě model instalace nekompatibilních cizinců. Střední Evropa vzdoruje, proto musí dostat přes prsty. Dublin IV – Mnichov II musí být schválen, takže můžeme očekávat jakoukoliv formu nátlaku. Od dominového efektu přicházejícího ze Slovenska směřujícího k destabilizaci vlád přes ekonomicko-právní nátlak z Bruselu až po horké varianty.

Co v této souvislosti říkáte na zvolení poslance Zdeňka Ondráčka předsedou sněmovní komise pro kontrolu GIBS? A co říkáte na to, že se nakonec sám rozhodl odstoupit? Mají pravdu ti, kteří i v souvislosti se Zdeňkem Ondráčkem tvrdí, že komunisté stále více „zvedají hlavy“, že se pomalu začínáme vracet zpátky? Máme se bát o demokracii?

Zvedají hlavy proto, že se snaží být aktivnější než v minulosti. V posledních demokratických volbách dostali 8 %, a pokud nebudou aktivní a nepostaví se otevřeněji na stranu zájmů lidu, na který dennodenně dopadají regulační snahy státní moci, tak se příště nemusejí dostat do Parlamentu. Soudruh Ondráček udělal chybu, že kandidoval na tu pozici. Stal se symbolem té špatné strany roku 1989, kdy jako mladý policajt plnil úkoly strany a socialistického státu. A symbol, to je průser, s tím nic neuděláte. To je, jako kdyby bývalý vedoucí oddílu Hitlerjugend chtěl být šéfem komise za vyšetření pronikání nacismu do státní správy. To prostě nejde, může to být odborník, ale symbol je symbol. Proto soudruh Ondráček kandidovat neměl, byť je to osoba, která je nejvíce kvalifikována pro danou pozici – celý život se danou problematikou zabývá. Za jeho zvolení ovšem může opozice sama. Kdyby se neflákali a dostavili se k hlasování, nikdy by neprošel. Nebo kdyby byl kvalitní protikandidát. Ale podívejte se na tu frašku, co předvedla protistrana? Piráti navrhli máničku Ferjenčíka, který dosud nikdy nepracoval a zatím studuje na UK obor základy humanitní vzdělanosti. Tak to sory jako, to už raději toho Ondráčka, který se policií celý svůj profesní život zabýval a do roku 2011 byl vyšetřovatelem Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality. Ale situace je už vyřešena, čímž demonstranti přišli o důvod k slibně se rozvíjející akci. I když oni si už nějaký nový najdou.