Který politik se nejvíc zasloužil o dobré věci v České republice?Anketa
V poslední době to vypadá, že jste si nějak zasedl na Andreje Babiše. V čem vám tak učaroval?
Já myslím, že to tak není. Samozřejmě jsem jeho kritikem, to je ale role opozičního politika. Spíše řeším dilema, jestli ho mám litovat, nebo do něj bušit. Ve svém životě jsem potkal řadu lidí, kteří podnikali a rozhodli se, že se na něco už nemůžou koukat, nechali se strhnout emocemi a šli do politiky. To je případ Babiše. On už v tuto chvíli musí vědět, že svět politiky je úplně jiný než svět podnikání a organizování života firem. Osobně bych si tipnul, že už teď musí litovat svého rozhodnutí vstoupit do politiky. Ono se nedá současně dělat a stíhat politika a byznys. I když se formálně vzdal funkcí v Agrofertu, tak pokud chce, aby celý komplex firem Agrofertu fungoval, tak na to musí pořád dohlížet. To máte v Čechách jako s hospodou. Když to nehlídáte a vytáhnete z ní paty ven, tak vám to ty číšníci dříve či později rozkradou a začnou si dělat, co chtějí.
K tomu Ministerstvo financí...
To je naprosto neuvěřitelný zápřah. To je absolutně nejmocnější ministerstvo a ze své pozice ministra financí je on faktickým premiérem. Má podstatně více kompetencí a nástrojů nežli premiér. I úspěšnost každé vlády se odvíjí od peněz. Pod finance navíc spadají takřka všechny strategické státní firmy. Myslím si, že už určitě řeší dilema, zda udělal dobře a co je jeho v lidských možnostech zvládat.
Může to vypadat, že do něho více buším, ale ono zatím není moc do čeho, protože tahle vláda fakticky ještě s ničím zásadním, s výjimkou služebního zákona, do sněmovny nepřišla. Už bude skoro rok od voleb a nic dramatického se zatím nestalo. To je taky důvod, proč se relativně české ekonomice daří a proč jsou občani ještě spokojeni. Funguje totiž ještě systém nastavený v minulých dvou třech volebních obdobích. Koalice hodně točí i návrhy opozice a staré vytažené návrhy z minulých období. Kdyby je neměli, tak by se ve sněmovně projednávala půlka věcí.
Teď o Andreji Babišovi napsal článek novinář Daniel Kaiser, kde ho přirovnává k donovi Vitu Corleonovi z filmu Kmotr, protože si prý vytváří klientský systém mezi různými celebritami, které ho výměnou za sponzoring či nějakou laskavost podpoří či jdou s ním do politiky...
Až takto bych to neviděl. Každá politická strana pořádá hony na slavná jména – hokejisty či herce, aby je měla na své kandidátce či ji aspoň podpořili. Teď už je mor na celém světě, že si lidé myslí, že nějaký herec typu Stropnického bude dobrým politikem. Stropnický na začátku více mluvil, než přemýšlel a vyrobil několik trapných situací a jeho výkon v politice za moc nestojí. Takže on tu popularitu nemá za to, že by byl dobrým politikem a ministrem, ale protože lidé si ho vybaví jako postavu z populárního seriálu s příjemnou a přemýšlivou tváří.
Jako ředitel Obecního domu jsem zjistil, že nějací lidé mají talent jako umělci či herci, ale když je poznáte v civilní, lidské rovině, v běžném životě, tak kolikrát byste jim nedali, s prominutím, suchou kůrku na ulici. Ale jsou mezi nimi i výjimky. Poznal jsem třeba Jiřinu Jiráskovou, to byla vzácná osobnost. Také velice vzdělaný je Petr Nárožný. Ale pak jsou takové ty hvězdičky, co hezky hrajou, ale nic víc. Tito umělci by si měli velice rozmyslet, zda jít do politiky, či ne. Politika je o právu, ekonomii, technokratickém pohledu a schopnosti se naučit nové věci, protože málokdy děláte přesně to samé jako ve své branži. Jsou úplně jiné vlastnosti než u podnikatele. Ten má být dravý, umět počítat peníze, mít odhad na investice, umět prodat své zboží či služby. To je úplně jiný svět než politika.
Psali jsme:
Není u Andreje Babiše trochu problém, že na svou kandidátku nasadil populární tváře, ale že se nemá reálně moc o koho opřít a na koho se spolehnout? Že nemá za sebou silný tým. Nevyrostlo hnutí ANO dřív, než se stačilo personálně a „kádrově“ stabilizovat a že to celé bylo postaveno na tváři Babiše a na pár celebritách?
Tohle je problém živelně vzniklých hnutí budovaných shora. Žádný člověk ani v nějaké firmě nemá takové zázemí lidí, aby postavil funkční stranu. On má sice zázemí ve své spoustě firem, ale po pravdě řečeno, má ty schopné lidi, které potřebuje na to, aby v jeho firmách dělali byznys, stáhnout do politiky? Nemůže mít dostatek lidí jak pro své firmy, tak pro politiku. ODS a ČSSD mají výhodu, že mají širší personální zázemí. I TOP 09 získala část zázemí z KDU-ČSL. Všechny strany dnes trpí nedostatkem schopných lidí, ale v případě hnutí ANO je to naprosto viditelné a naprosto fatální. Proto si myslím, že i když on to nepřizná, tak on už dnes musí litovat svého rozhodnutí jít do politiky.
Jedna věc je nasadit populární celebrity, které vám přitáhnou voliče, a jiná věc je pak, jak ty celebrity uspějí jako politici. Myslím, že v Praze na desítce kandiduje Antonín Panenka. Lidé nebudou přemýšlet o tom, jaký by byl senátor, ale oni budou volit tu jeho slavnou bělehradskou penaltu. I v Německu se strany stávají spíše zázemím pro jednotlivce. Ale pro demokracii je to strašně nebezpečný a zničující fenomén. Politici by neměli být vybíráni podle vzhledu a podle toho, v jakém seriálu hráli, ale podle toho, co dokáží v politice. To máte podobně, jako kdybyste zavedl do vědy, že nejlepším vědcem bude ten nejpohlednější manekýn či nejkrásnější modelka. A bývá to většinou spíše přesný opak, že vědci často vypadají jako šedé myši. Když jste celebrita, která se nějakým způsobem angažuje v politice, tak vám někdo může připomenout jako Jiřině Bohdalové, jak měla blízko ke Svobodovi, Husákovi a nyní k prezidentu Zemanovi...
Jako důležitou věc jste zmínil služební zákon. Lze zjednodušeně stručně shrnout, že hlavní obava TOP 09 a ODS je, aby tady nevzniknul nějaký nový sir Humphrey ze seriálu Jistě, pane ministře, kdy tu bude opevněná zabetonovaná státní správa, úřednická třída, která bude fakticky vládnout, a politici nebudou moci do řízení státu tolik mluvit, kdy ministr s politickou legitimitou nebude mít možnost si ani vybrat svůj tým lidí, kterým důvěřuje a kteří mu pomohou prosadit to, co slíbil voličům ve volebním programu?
Zhruba to takto shrnout lze. My se obáváme toho zabetonování úředníků ve státní správě. Ono to není o tom, že to poškodí ODS či TOP 09, ale nakonec všechny. Sociální demokracie si neuvědomuje, že druhý den po jmenování generálního ředitele státní správy se mohou postavit na zadní následně pevně zabetonovaní úředníci. Ve společnosti se hodně diskutuje otázka postavení soudců. Ti mají dlouhodobě obrovskou ochranu. Jistá ochrana je v pořádku, ale pak vyskakují ty excesy, kdy něco provedou a nic se jim nestane. To by se mohlo stát i ve státní správě.
Proto my chceme, že když lidé dají ve volbách někomu důvěru k tomu, že má řídit zemi, tak aby k tomu měl i příslušné nástroje. Je pravdou, že někteří politici zneužili toho, že přišli na ministerstvo a pak vypukly obrovské čistky a vyhazovali odborníky. Tak by to být nemělo. Ale myslím si, že v předchozích dvou volebních obdobích nebyly až takové čistky, jako jsou teď. Vzpomínám si, jak Václav Klaus řekl, že vznik krajů je špatně a že je to další korupční patro. Osobně jsem s ním tehdy seděl u stolu, když se o tom rozpovídal. A na jeho slova došlo. Mě překvapil Bohuslav Sobotka, když v minulém období někde veřejně řekl ve sněmovně, že chápe vznik krajů jako chybu. Model zabetonované státní správy už je v dnešním světě přežitkem.
Přichází tak rychlé vědecko-technologické impulsy, které budou vyžadovat odborníky z venku. A takto byste neměl šanci do celých segmentů takové odborníky získat. V dnešním postindustriálním informačním věku kde kdo může z internetu šikanovat kde koho a sbírat o něm informace. Lidé se i v relativně demokratických státech stávají ovládanými otroky z hlediska osobních svobod. Na to je potřeba reagovat. Zkuste do těchto nových technologií zabetonovat státní správu. To je naprostý nesmysl. Když se nějaký politik utrhne ze řetězu a vyhází třicet lidí z ministerstva, tak je to slabý odvar proti tomu, co by mohlo nastat, když dovolíte model zabetonování.
Psali jsme:
Vláda argumentuje také tím, že nutné, aby zákon vstoupil v účinnost na začátku příštího roku, aby nebyly ohroženy dotace z EU. Je tomu tak?
Těžko říct. Problém některých ministrů této vlády je, co je u nich vlastně pravda. Při projednávání zákona o odpadech pan ministr říkal, že Svaz měst a obcí zaujal podpůrné stanovisko pro ten přílepek, který se tam najednou ocitl ve věci téměř zrušení skládkového hospodářství a převodu na povinné spalovny odpady. Ale zjistilo se, že představitelé Svazu měst a obcí se vyjadřovali přesně obráceně, než nás informoval pan ministr.
Pokud jde o ten služební zákon, tak nevím, co si myslet. Jourová řekne, že to není tak úplně potřeba stihnout, pan Dienstbier vykřikuje, že to je potřeba. Já nemám páky na Brusel a možnost ptát se tam, co je a co není pravda. Předseda Kalousek získal stanovisko EU a ministr Dienstbier tvrdil, že nic takového neexistuje. Pak za půl hodiny řekl, že mu to zrovna dorazilo. Ale ani to nepovažuji za důležité. Myslím, že EU z hlediska eurodotací bude ráda, když přestaneme blbnout, budeme to řešit se zdravým rozumem, ty projekty budou v pořádku a nebudou se dotace rozkrádat. Co se kolem toho dělo, svědčí o tom, že někdo nemá informační zázemí nebo mu něco nefunguje na ministerstvu nebo je lhář.
Myslíte si, že Andrej Babiš zvládne schvalování rozpočtu?
Zatím je obrovské ticho. Myslím si, že Babiš ekonomicky vytěží úspory a procesy nastartované z éry Kalouska. Chleba se spíš bude lámat za rok při dalším rozpočtu. Z kuloárů Ministerstva financí mám informace, že původně byl pokyn, že když deficit za rok 2013 byl 82 miliard, tak musí být srovnatelný či o něco menší. Pak už rezignovali, mluvilo se o sto miliardách, pak o 112 miliardách. Můžou se ale nyní schovat pod ekonomický růst, který klidně může být po nějakou dobu tři procenta. Otázka je ale, jak dlouho růst potrvá.
Proč?
Nejenom v Evropě, ale i ve Spojených státech opět tikají časované bomby z hlediska realitních bublin, válečných konfliktů, nyní ekonomických sankcí proti Rusku. Ministr Mládek řekl, že v případě sankcí proti Rusku můžeme přijít o tisíc pracovních míst. To by bylo ale mnohem víc. Jsme přece obrovským subdodavatelem pro Německo, které je velkým obchodním partnerem Ruska.
Takže i když naše přímé dodávky do Ruska nejsou příliš velké a nehrají takovou roli, tak přes subdodavatele – což asi neumí ani nikdo přesně vypočítat – ty efekty mohou být horentní. Navíc zamrznou ekonomiky, se kterými Česká republika obchoduje a které mají podíl obchodu s Ruskem významný. My jsme závislí na exportu do západní Evropy. Čili ten výpočet může možná sedět na přímé dodávky, ale efekty v evropské a globální ekonomice mohou být daleko horší. Navíc ekonomický růst v zemích Evropy je křehký, leckde je tažen zadlužováním. Takže ten ekonomický růst tu nemusí být dlouho.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Lukáš Petřík
