Vypadá to, že se letos roztrhl pytel s novoročními projevy. Po vánočním poselství prezidenta Miloše Zemana svůj projev přednesli i šéfové obou parlamentních komor, Jaroslav Kubera a Radek Vondráček, pozadu nezůstal ani premiér Andrej Babiš. Zaujalo vás něco z jejich projevů?

On se roztrhl tuším už loni. Není se moc co divit, proč si taky neudělat novoročním projevem PR, v rámci něhož se nedá nic moc zkazit? Nemáte-li teda intelekt, cit a soudnost jako postrach králíkáren nebo politický eunuch ve vedení strany Pavla Novotného. Musím přiznat, že jsem se na projevy podíval, respektive si je přečetl až zpětně, a to de facto jenom z pracovně-studijních důvodů. Nečekal jsem v nich nic světoborného ani převratného, což se naplnilo. To ale není výtka směrem k mluvčím, protože takový zřejmě novoroční projev ani být nemá. Jen konstatuju. Vím, že není snadné nesklouznout do prefabrikovaných frází a již stokrát řečeného, ale z projevů tří výše zmíněných pánů mě toho příliš nezaujalo. Chválím u všech neagresivitu a smířlivost. Jsem však bytostně alergický na pokrokově moderní výraz „výzva“, který je často jen politickou korektností a který zmínili jak pan Vondráček, tak pan Kubera, jenž se jinak proti politické korektnosti vymezil. Čímž se oslím můstkem dostávám právě k největšímu problému, který mám s panem senátorem a jeho slovy.

Ačkoliv ve velké řadě věcí a myšlenek s ním souhlasím, a ačkoliv stále patří k tomu nejlepšímu, co je ODS schopna nabídnout, což pravda v současnosti není až takové umění, tak jsem mu zkrátka přestal věřit. Mluví o ztrátě svobody slova a cenzuře, ale už populisticky neukáže na konkrétní příklad, aby neztratil sobě a ODS přízeň médií a lepších voličů, o něž se budou handrkovat s TOPkou, Piráty a dalšími. Oceňuji, že pan Kubera a prezident se nebáli zmínit zelené tsunami a ekoterorismus. Nemůžu už souhlasit s jeho slovy o nezastupitelnosti Senátu a jeho rolí coby pojistky demokracie. V poslední době jde až na výjimky o předražené odkladiště neúspěšných uvědomělých, médii či zahraničím protežovaných politiků, nebo rádoby politiků. Mám pocit, že pan Kubera se v posledních letech jak chameleon snaží zalíbit všem a buď silně lpí na své senátní funkci, nebo si možná chystá cestičku k prezidentské volbě. Projev Vondráčka, kterého rovněž respektuju, se mi zdál nezvykle prošpikovaný právě prefabrikovanými frázemi a ze všech tří projevů mi přišel nejslabší. Andrej Babiš řekl bych standardní. Dlouhý, neopomněl se výrazně pochválit, na začátku populisticky zmínil Václava Havla, možná pro nás mladší pak zavtipkoval s Harry Potterem.

Jsou v tomto množství ještě projevy přínosné? Nedochází v tomto směru k jisté inflaci?