Na Facebooku jste se pochlubil hezkou kravatou z Ameriky. Píšete, že jste pak zjistil, že je na ní značka Donald J. Trump a že kravata byla vyrobena v Číně, což jste komentoval: „Ostatně jako většina oceli, kterou Trump použil na stavbu svých mrakodrapů. America First! Amerika na prvním místě..!“ S ohledem na váš pohled na amerického prezidneta, budete tu kravatu ještě nosit?
Určitě, je hezká a říkají, že mi sluší. Na tom obrázku kravaty jsem chtěl pouze demonstrovat pokrytectví a lži, se kterými šel do voleb. Co mohl vyrobit nebo koupit v Číně, to v Číně vyrobil a koupil, přitom tvrdě šel proti přemisťování výroby do zahraničí i proti Číně.
Na Facebooku jste také popisoval vaši debatu se studentkou o tom, zda americká demokracie přežije Trumpa. „Americký systém dělby a rovnováhy moci je stabilní a silný a s jednou výjimkou – roku 1861 – funguje již 240 let. Stejně silná je i americká občanská společnost se svými organizacemi a nezávislými sdělovacími prostředky. Ty Trumpa postupně překonají. Trump je zde maximálně na 4 roky. Americká demokracie na staletí,“ napsal jste. Do jaké míry bude či nebude podle vás nový americký prezident úspěšný v prosazování svých názorů?
Musíme si uvědomit, že i když Donald Trump vyhrál v americkém systému volby, nezískal hlasy většiny Američanů, ale o tři miliony prohrál. Jak ukazují všechny průzkumy veřejného mínění, žádný jeho krok nezískal většinu. Čili: ano, Donald Trump bude své názory prosazovat, ale musí počítat s tím, že právě americký systém je založen na systému dělby a rovnováhy moci. Když například přijde s nějakým dekretem, o kterém jsou lidé a právníci přesvědčeni, že neodpovídá principu americké ústavy, jdou okamžitě k soudu a pozastaví ho. Uvidíme, co ukáže budoucnost, zatím je v úřadu asi tři týdny.
Nová stálá zástupkyně USA v OSN Nikki Haleyová vystoupila velmi ostře v podstatě způsobem: Vrátíte-li Krym, zrušíme sankce. Zároveň obvinila Rusko z eskalace konfliktu na východě Ukrajiny. „Katastrofální situace na východě Ukrajiny nás nutí jasně a důrazně odsoudit počínání Ruska,“ řekla. Informaci přinesl server iDnes.cz. Ovšem Trump už v kampani zaujal pozornost postojem, že by USA měly uznat ruskou anexi Krymu, pokud by to vedlo k lepším vztahům s Moskvou. O čem tohle svědčí?
I tato epizoda ukazuje, jaký chaos vládne po nástupu Donalda Trumpa v oblasti americké zahraniční politiky. Donald Trump říká něco, ale jeho ministr zahraničí říká něco jiného. Americká velvyslankyně při OSA pronese statement, který je mnohem tvrdší než, co jsme slyšeli od jakéhokoli ministra zahraničí nebo velvyslance Obamovy administrativy. To jen ukazuje, v jakém stavu se nachází americká politika, protože formulovat strategii vyžaduje součinnost všech. Politika se nemůže tvořit tak, že v noci pošlu tweet na adresu Ruska, Ukrajjiny, Mexika, Severní Koreje nebo kohokoli. Zahraniční politika v tak velké mocnosti se tvoří kolektivně a to se bude muset Donald Trump, pokud chce být úspěšný, naučit a respektovat.
Je pohádka o Sněhurce genderově závadná, když popisuje princeznu, která stále padá do léčky a musí jí zachraňovat princ s trpaslíky? Tvrdí to National GeographicAnketa
Profesor Oskar Krejčí se domnívá, že právě na tématu Ukrajina se bude lámat chleba. Tady se dozvíme, zda se přístup Trumpovy Ameriky změní ve vztazích k Rusku nebo ne. Jak to vidíte vy?
Témat ve vztahu k Rusku bude více, než je jen Ukrajina, ale opět příběh Ukrajiny i Trumpova telefonátu jak s Putinem, tak s ukrajinským prezidentem Porošenkem ukazuje, že se ani v této oblasti ještě Donald Trump neorientuje. Máme minské dohody a tam byly definovány jasné parametry a jde o to, aby byly dodržovány. Pokud bude schopen přesvědčit obě strany, jak ruskou, tak ukrajinskou, aby si sedly za společný stůl a vyřešily situaci, tím lépe. Já o tom ale silně pochybuji. Ukrajina se nachází na evropském kontinentu, nepůjde jen o dohodu USA s Ruskem, ale je tu také Ukrajina, EU a evropské země, jako je například Německo a Francie.
Když zůstaneme ještě u telefonátu prezidenta Trumpa se svým ukrajinským protějškem Petrem Porošenkem, dozvěděli jsme se, že Trump měl sdělit, že se Spojené státy zasadí o obnovu míru na ukrajinsko-ruské hranici. O moc víc informací zveřejněno nebylo, nebo nebylo řečeno… Lze z tohoto rozhovoru něco více usuzovat?
Informace mám jen z veřejných zdrojů. Jak jsme o tom už mluvili, hovor byl asi veden v obecné rovině a nebyly diskutovány detaily.
Prezident Spojených států Donald Trump poskytl exkluzivní rozhovor americké televizní stanici Fox News. Největší kontroverzi vzbudila pasáž, ve které zmínil, že Putina respektuje a že se domnívá, že je lepší s Ruskem vycházet. Na to kontroval moderátor Bill O’Reilly slovy: „Putin je vrah.“ A Trump odpověděl toto: „My máme také mnoho vrahů. Co si myslíte? Že naše země je bez viny?“ řekl americký prezident v rozhovoru natáčeném v Bílém domě. Čeho bychom si měli určitě v kontextu této části rozhovoru všímat?
Na mě to působilo podobně jako na mnoho amerických pozorovatelů, že se americký prezident snaží za každou a jakoukoli cenu bránit ruského prezidenta Putina. To američtí pozorovatelé a komentátoři okamžitě zdůraznili. V zemi, kde 80 procent veřejnosti ruskému prezidentovi nevěří a v Rusku vidí oponenta, kladou si lidé čím dál víc otázku, proč Donald Trump toto činí? Zda je to z neznalosti, nebo na něj má ruská strana nějaké kompromitující materiály? Odpověď na otázku zatím neznáme, uvidíme, jaký bude další vývoj. V zemi, kde 80 procent lidí Rusku nevěří, Donald Trump neustálou obhajobou Ruska a prezidenta Putina nemůže zvítězit.
Psali jsme:
Mimochodem, před pár dny jste pro Parlamentní listy uvedl, že „Donald Trump je nebezpečím pro celý svět“. V čem vidíte největší problém?
70 let od konce druhé světové války tu máme určitý mezinárodní systém postavený na bázi OSN. Tento systém zaručil mír, minimálně na evropském kontinentu máme nejdelší období míru, jaké kdy v historii bylo. Systém zajistil i prosperitu. I když mnoho lidí žije v chudobě, tak lidstvo si nikdy nežilo tak dobře jako nyní. Zpochybňování tohoto systému, ať už je to OSN, NATO, EU, by mohlo systém destabilizovat a to je nebezpečí pro celý svět. Toto je potřeba Donaldu Trumpovi vysvětlovat, aby se systém, který zajišťuje mír, stabilitu a prosperitu neohrozil.
Minulý týden vydal Trump protiimigrační dekret, který vzápětí zablokoval soud, přidávají se státy, bývalí ministři zahraničí posílají žaloby atd. Jak hodnotit tuto situaci a jaký dopad bude mít u nás?
Už tento případ ukazuje sílu amerického demokratického systému. Jak systém vah a protivah, dělby moci, tak sílu společnosti. Americký prezident, ani nikdo jiný nemůže vystupovat proti principu americké ústavy. Před zákonem a ústavou jsou si všichni rovni bez ohledu na barvu pleti, politické názory nebo vyznání. Ano, úlohou státu je zajistit bezpečnost, ale nemůže být zajištěna diskriminací celých etnických nebo náboženských skupin. Lze předpokládat, že celý případ půjde až k americkému nejvyššímu soudu. A pokud jde o otázku na dopad u nás; bezprostředně nebude žádný. Je ale důležité, abychom si my v Evropě včetně České republiky uvědomili, že je náš právní systém založen na stejných principech čili nediskriminaci. Na tomto principu jsou založeny západní demokratické systémy.
A ještě k německé politické scéně. Byl by Martin Schulz dobrým německým kancléřem? Vyjadřujete se o něm jako o kamarádovi a parťákovi. Jaký je to člověk?
Znám ho asi patnáct let. Deset let jsme byli parťáci. Spoluformovali jsme politiku Evropského parlamentu a evropských sociálních demokratů, Martin jako předseda, já jako místopředseda. Znám ho jako své boty. Pochází ze skromných poměrů, do pozice, v jaké byl v EP i v jaké je dnes v německé politice, se vypracoval sám, svými schopnostmi, nebylo to vždy lehké, a proto rozumí problémům normálních, obyčejných lidí. Martin Schulz by byl velmi dobrým kancléřem, jak se u nás říká pro dolních deset milionů, protože Německo má přes osmdesát milionů, tak samozřejmě pro dolních osmdesát milionů Němců. Od doby, kdy přijal tuto výzvu, poráží kancléřku Merkelovou v průzkumech v otázce, kdo by byl lepším kancléřem. SPD, která byla na dvaceti procentech, je na jedenatřiceti procentech. Příchod Martina Schulze do politiky zapůsobil nejen na levicové voliče jako živá voda.
Váš „parťák“ vzbudil minulý týden pozornost výrokem, že pokud budou některé země v uprchlické politice málo solidární, měl by to zohlednit příští rozpočet Evropské unie, takže vlastně vyhrožuje zemím V4 seškrtáním dotací. Co si o tom myslíte? „Ale pokud si někteří členové EU vykládají solidaritu takto: financování zemědělských fondů nebo strukturálních fondů ano, ale solidaritu pro uprchlíky ne, pak budoucí spolková vláda bude muset zohlednit tuto jejich solidaritu v uprchlické politice v příštím rozpočtovém období EU,“ vyjádřil se.
Já ten výrok nechápu jako vyhrožování, plně zapadá do výroků, které dennodenně slyšíme v zemích Evropské unie. Již 20 let vnímáme EU jen přes peníze. Myslíme si, že na dotace máme nárok, mimochodem jen za loňský rok jsme získali 80 miliard korun. Peníze jdou z daní obyčejných lidí, dělníků, kteří pracují třeba na pásu. Ti dělníci, nejen němečtí, ale i ostatní, kteří byli zvyklí a naučení, že máme EU, která je založena na principu solidarity a oni ze svých daní platí, očekávají, že i ostatní země budou nějakým způsobem solidární. To neznamená přijímat kvóty, to je nesmysl, který nemůže fungovat, ale určitou solidaritu předpokládají. Když se podíváme do Itálie, Česká republika je dnes bohatší než mnohé regiony v Itálii, přesto nám Italové, i když tam mají 180 tisíc uprchlíků, o které se musí starat, platí. Je pochopitelné, že Italům, Němcům a dalším jednoho dne dojde trpělivost a když se bude vyjednávat o dalším finančním rámci, nemůžeme očekávat peníze v té výši, v jaké dostáváme dnes. O tom svědčí nejen výroky Martina Schulze, ale i dalších politiků.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
