Německá mainstreamová média se ve shodě pohoršují nad chováním stovek příznivců hnutí Pegida, kteří vypískali kancléřku Angelu Merkelovou i prezidenta Joachima Gaucka při oslavách 26. výročí sjednocení země. Většina se shoduje na tom, že jednota Německa je velmi křehká a prochází těžkou zkouškou. O tom prý svědčí nejen to, že v den oslav musela policie chránit politické představitele před obyvateli města. V médiích padají řečnické otázky, zda jsou Němci společným národem. Myslíte si, že se teď skutečnost, že Němci žili 40 let v odlišných politických systémech, projevuje více než kdy jindy?

V Německu jsem shodou okolností o víkendu na oslavách sjednocení země byl. S výjimkou Drážďan, kde několik stovek přívrženců krajně pravicové Pegidy a neonacistické NPD nevybíravým způsobem protestovalo proti přítomnosti kancléřky, prezidenta a předsedy Spolkového sněmu, oslavy probíhaly klidně, pohodově a jako třeba v Berlíně, za účasti mnoha desítek tisíc návštěvníků. Za 26 let od znovusjednocení je Německo srostlé jako od 2. světové války nikdy předtím. Ano, rozdíly v mentalitě, myšlení i v životní úrovni mezi „starými“ a „novými“ spolkovými zeměmi jsou stále patrné a projevují je i výsledky při volbách, ale tyto rozdíly nejsou o nic větší než například rozdíly mezi severní a jižní Itálií, severní a jižní Anglií, či mezi Prahou a Ostravou. A protože Německo je velmi vyspělá země a společnost, tyto rozdíly se ve sdělovacích prostředcích neustále diskutují a analyzují s cílem hledat cesty, jak je odstranit. Německo prochází nepochybně zkouškou, ale ani na vteřinu nepochybuji, že i s touto zkouškou si úspěšně a důstojně poradí.

Ve světových médiích hojně citovaný americký politolog a analytik George Friedman se před několika dny vyjádřil k vývoji v Německu. S odkazem na zemské volby v Berlíně píše, že Německo směřuje k politické krizi, která bude rezonovat. Hlavní příčinu vidí v migrační krizi, ale ekonomické problémy považuje za neméně důležité. Jde samozřejmě o řadu věcí najednou, než je ale rozebereme zvlášť, zkusme situaci zobecnit. „Podle mého názoru v Německu roste pocit, že stávající systém selhává,“ píše Friedman. Pokud je pro vás tato myšlenka přijatelná, čím Německo selhává? A pokud ano, tak podobný směr může nabrat i EU…

Německo ani neselhává, ani nesměřuje k politické krizi. Německo (a jeho politický systém) je schopno řešit jeden problém za druhým, a to, ať se jedná o problémy ekonomické či v letošním roce problémy spojené s jedním milionem uprchlíků. Friedman se mýlí a ani zemské volby v Berlíně neznamenají žádnou krizi. Znamenají jen to, že namísto dvoučlenné koalice bude ve městě vládnout koalice tříčlenná.

Když akcentujeme více politické hledisko, Friedman říká ve své analýze: „Je zřejmé, že se začíná něco dít. Síla levicových stran narostla proto, že zastávají antiúsporné postoje. Voliči zjišťují, že tyto strany vědí, že takhle to nemůže dál pokračovat.“ Dále uvádí, že politická základna moderního Německa se hroutí. Jenže kancléřka Merkelová i prezident Gauck patří k nejoblíbenějším politikům v zemi, takže se možná nehroutí vůbec nic. Co si o tom myslíte vy? A jaké může mít situace vliv na ostatní státy Unie?

Žádná politická základna se nehroutí. To, že v Berlíně budou vládnout levicové strany, je pro Berlín normální. Když byl starostou západního Berlína sociální demokrat Willy Brandt, měla SPD 61 procent hlasů. Dnes, kdy po znovusjednocení přibyl východní Berlín, jsou tyto hlasy rozděleny do 3 stran.

Když přejdeme k hospodářství, Friedman hovoří také o tom, že by německá ekonomika podle Bundesbank mohla ve třetím čtvrtletí zpomalit: „To je znepokojivá informace i v souvislosti s problémy Deutsche Bank, jež by měla zaplatit pokutu ve výši 14 miliard dolarů. Deník Financial Times navíc píše o poklesu dovozu Spojených států, jehož hlavní dopady pocítí právě Německo.“ Jsou informace o tom, že by pokuta mohla být odvetou za pomalejší jednání v souvislosti s přijetím TTIP. Mohou být tyto úvahy opodstatněné? 

Jestli německá ekonomika zpomalí ve 3. čtvrtletí o 0,1 % na 1,7 % nehraje vůbec žádnou roli. Co by za to daly jiné národy, například Rusové, kteří mají desetkrát nižší platy i životní úroveň než Němci, kdyby rostli takovým tempem jako Německo, kdyby byli největším exportérem na světě a kdyby měli, navzdory milionu uprchlíků, silně přebytkový státní rozpočet! Problémy Deutsche Bank jsou jiného rázu a do velké míry jsou spojeny s finančními spekulacemi této banky v minulém desetiletí. Pokuta, kterou bude muset Deutsche Bank zaplatit ministerstvu spravedlnosti USA, s vyjednáváním o transatlantické obchodní dohodě TTIP nesouvisí. Proti ní, jak známo, se staví nejen velká část německé veřejnosti, ale také oba kandidáti na úřad prezidenta USA.