Věříte, že se nakonec prosadí daňové úlevy v takové podobě, v jaké byly prohlasovány v Poslanecké sněmovně?
Ptát se na to, zda „věřím“, je asi trochu zavádějící. Víra nastupuje tam, kde není dost informací a potřebujete si vytvořit nějaký výchozí základ, od kterého odvozujete svoje jednání.
Pokud byste se ptal, zda doufám, pak samozřejmě ano; čím méně svých vydělaných peněz dají lidé státu, tím lépe pro ekonomiku a pro lidi.
A pokud byste se ptal, zda odhaduji, že to zůstane tak, jak to prošlo Sněmovnou, pak bych odpověděl, že spíš ne. Nespokojených hlasů je moc, asi bude velká tendence „zachovat se zodpovědně“.
A že by se hledaly opravdové úspory ve výdajích? Nikdy v posledních dvaceti letech tomu tak nebylo, a to byli ve vládě lidé, kterým nebylo jedno, co bude za dva roky, jako dnes. A když to projde, rychle se přijme novela…
Co je ale hlavní – skutečného cíle bylo dosaženo. Odvést pozornost od koronaviru, od toho, jak se stát (nejen vláda) zcela a před očima všech odhalil jako tlupa mamlasů, kteří naprosto netuší, co dělají, jen vědí, jak se technicky dostat před kamery co nejčastěji.
Překvapilo vás, že daňové úlevy byly schváleny v takto rozsáhlé podobě?
Podle mě to překvapilo všechny, včetně navrhovatelů. Podle mě skutečně vůbec nikdo netuší, co vlastně dělá. Poslanci, ministři, úředníci... Verze o tom, co kdo zamýšlel, jaký byl plán a co to způsobí, se vždycky dělají až dodatečně. Hlavně, aby to vypadalo, že každý si razantně „jde za svým“.
Největší protesty se po schválení ozývaly nikoliv od státu, ale z municipalit – hlavně obcí, také krajů. Hovoří se o tom, jak je nabobtnalý stát, ale jak se z tohoto pohledu dívá libertarián právě na samosprávy? Měly by si utáhnout opasky?
Pamatuje si vůbec ještě někdo, že byla doba, kdy nebyly samosprávné kraje? A že slunce každý den vyšlo, oheň byl horký, voda tekla shora dolů...
Pokud samosprávy dělají pro lidi něco užitečného, lidi jim jistě rádi dobrovolně přispějí, když je stát nepodojí až na krev. A pokud jim dobrovolně nepřispějí, pak jsou asi zbytné. Koneckonců – i samosprávy platíme my všichni ze svých peněz. Protože peníze nerostou na stromech, stát má jen to, co vezme lidem. Nám všem.
Ale chápu – samosprávy se dnes účastní oné hry na předstírání užitečnosti. Tak musí křičet, že nedostanou svůj podíl, na který mají nárok. Protože – kdo to kdy viděl, aby si lidi nechali peníze, které si vydělali, a – nedejbože – kupovali si to, co potřebují a chtějí, nikoliv aby jim za jejich peníze vše potřebné pořizoval někdo z moci úřední.
Nejvehementněji schválenou verzi hájili politici z ODS. Lze podle vás říci, že se tak strana vrátila do své někdejší role nejhlasitějšího zastánce pravicových myšlenek malého státu?
Já bych si tipnul, že jde spíš o škodolibé využívání tématu. Správně říkáte „nejhlasitější zastánce pravicových myšlenek“. Ono, když došlo na skutky, většinou „to najednou nějak nešlo“. Čest výjimkám.
Přizvěte ODS do vlády a uvidíte, jak najednou budou „zodpovědní“.
Dovoluji si připomenout čtvrteční "vzkaz" Senátu Poslanecké sněmovně v podobě usnesení Senátu, pro které hlasovalo 60 z 67 přítomných senátorů. Jemně řečeno je zřejmé, že daňový balíček schválený v pátek o půl druhé ráno Sněmovnou, nebude mít v Senátu zrovna na růžích ustláno. pic.twitter.com/Cdnef9SoDW
— Miloš Vystrčil (@Vystrcil_Milos) November 20, 2020
Střetly se tu dva principy, které se označují jako „pravicové“. Na jedné straně minimální stát a nízké daně, na druhé pak rozpočtová odpovědnost, kterou také mnozí vydávají za konzervativní ctnost. Ke které z těchto hodnot se kloníte vy, když se dostanou do rozporu?
Rozpočtová odpovědnost znamená utratit jen to, co mám. Když mám málo, musím šetřit. Žije tak deset milionů lidí; třeba by to zvládli i politici a úředníci nakládající s penězi těch, co je živí. Uvidíme, zda ti, co volají po rozpočtové odpovědnosti, budou hlasovat proti deficitnímu rozpočtu.
Spíš si myslím, že ti, co volají po rozpočtové odpovědnosti, se ve skutečnosti jen třesou na to, aby mohli utratit víc peněz daňových poplatníků.
Skutečná pravice ví, že nejefektivněji utracené peníze jsou peníze utracené přímo těmi, co si je vydělali. Nakupují se za ně zboží a služby, které lidem přinášejí užitek, nikoliv ty, které přinášejí užitek politikům a úředníkům.
Jak v tomto směru vnímáte strašení rozpočtovou neodpovědností, drahou obsluhou státního dluhu a ve finále kolapsem sociálního systému nebo zdravotnictví z úst poslance a bývalého ministra financí Miroslava Kalouska?
Pokud nechceme kolaps nějaké oblasti, proveďme její úplnou odluku od státu. Jakmile do ní stát přestane strkat nos, žádný kolaps nehrozí. Stát je vždycky příčinou problémů, nikoliv jejich řešením.
Koneckonců – zmatky kolem koronaviru nejsou náhoda. Podívejte se, jak skvěle a levně „fungují“ oblasti, kde se stát angažuje. Silnice, železnice, pošta, soudy, policie, zdravotnictví, školství, sociální systém, registr vozidel, katastr...
Proboha,přátelé z @ODScz ... Přestaňte, prosím, blouznit o tom, že Babišův návrh, který jste podpořili, sebere něco státu a přidá to daňovým poplatníkům. Babišův stát o nic nepřijde, ten si na to půjčí a daňový poplatník to zaplatí i s úroky. Jen aby bylo jasné, co jste podpořili. https://t.co/8j2yFgNamv
— Miroslav Kalousek (@kalousekm) November 23, 2020
Představme si, že nějaká ze stran, třeba právě ODS, jde na podzim 2021 do sněmovních voleb s předvolebním heslem „nechat peníze lidem“. Myslíte, že v současné společnosti má s tímto heslem šanci na volební úspěch?
Nemyslím. Jednak voliči ani netuší, kolik jim stát bere, žijí v představě, že to, co od státu dostávají, platí někdo jiný, koho stát okradl více, než je samotné. A že prostřednictvím státu „vydělávají“.
A dokonce bych si tipnul, že to nevědí ani samotní politici ODS. Však se někoho z nich zeptejte, kolik by si průměrně vydělávající člověk odnášel do důchodu, kdyby to, co mu stát každý měsíc vezme, investoval do akcií tam, kde burza není parodií. Mně vyšlo u zcela průměrného člověka, že by odcházel do důchodu s našetřenou sumou cca 17 milionů a jen na akciových výnosech by měl přes sedmdesát tisíc měsíčně.
Navíc – kdo by to ODS uvěřil?
Hlas v ODS nebyl úplně jednotný, proti se hlasitě a svým nezaměnitelným způsobem postavil třeba starosta městské části Praha-Řeporyje Pavel Novotný, který sprostě vynadal ministryni i svým spolustraníkům a vyjádřil názor, že strana musí hned po volebním úspěchu zvednout DPH, aby dala trochu do pořádku rozpočtové příjmy. Co říkáte na toto navrhované řešení?
Já bych možná navrhnul jako řešení, obstarání nějaké fešné a bytelné svěrací kazajky pro pana Novotného. Jak jsem zmiňoval výše – nízké příjmy jsou v pořádku, dávat do pořádku by se měly vysoké výdaje.
Na to, aby stát zajistil bezpečnost (policie, armáda), soudnictví, elementární veřejnou správu a to, aby nikdo nemusel umírat, protože není schopen si zajistit základní životní potřeby, by stačila DPH ve výši 10 %. Vše ostatní je jen rozežranost a vykrmování takových individuí, jako je pan Novotný.
Očekáváte tlak třeba na zvyšování spotřebních daní?
Myslíte jako ten tlak, který tu je neustále už třicet let? Jistě, nevidím důvod, proč by tomu mělo být jinak. Přece si nemyslíte, že tu je v politice někdo, kdo skutečně chce dlouhodobě štíhlý stát?
Zda danit spíše příjmy, nebo spotřebu, to je takové klasické dilema. Máte pocit, že v krizi, která nás čeká v souvislosti s pandemií, je čas na nějaké dočasné speciální opatření, nebo lze hledat cestu ven na základě univerzálních daňových receptů? Jinak řečeno – je současná situace z pohledu daní v něčem tak mimořádná, že to žádá mimořádný přístup?
Já jsem ve věku, kdy si pamatuji, s čím se lidi smířili za socialismu. Do toho, aby bylo tak zle, je ještě hodně daleko.
Navíc – vy vidíte na politické scéně někoho, kdo by byl schopen přijít s něčím razantně novým? Kdo by skutečně nabídl lidem možnost dělat si na svém a za své co chtějí, pokud tím nezasahují do analogické možnosti jiného, protože to je jediné, co funguje?
Ano, mám spočítáno, že v případě razantní redukce agendy státu by do deseti let Češi vydělávali víc než Němci. Ale redukovat státní agendu tu nikdo nechce. Dokonce si to ani neumí představit, natož aby to byl schopen prosazovat, neřkuli prosadit.
Někteří říkají, že by reakcí na výpadek rozpočtových příjmů měly být škrty na straně výdajů. Kde by se podle vás mělo škrtat přednostně?
Zásadní a zcela chybná otázka!!! Správně by měla otázka znít: „Co ponechat, a proč je to nezbytné?“ Chápete ten rozdíl? Když chcete škrtat, tak vy jste ten agresor. Místo toho, aby byl za agresora pokládán ten, kdo chce lidem brát jejich peníze. Aby on musel vymýšlet důvody...
Zaznívají i obavy, že pokud se peníze nevyberou na daních a nechají se lidem, tak ti je nevrhnou do ekonomiky, ale budou mít spíše snahu je šetřit. Je to pro vás relevantní argument? A mělo by vůbec být někomu něco do toho, co si lidé se svými penězi udělají?
Samozřejmě nikomu není nic do toho, jak se svými penězi naložím. Za co je utratím, či jestli vůbec.
Víte, z peněz se stala taková makroekonomická abstrakce. Většina cvičených opiček, které si říkají „ekonomičtí experti“, umí jen utrácet. Inflaci považují za nutnou, když se nedaří, umějí jen zatížit naše potomky dluhem a „shazovat na lidi peníze z vrtulníku“ (ve skutečnosti přes banky).
Ve skutečnosti jsou peníze vyjádřením užitku. Užitku, který vy přinesete někomu jinému, kdo si jej je ochoten a schopen pořídit směnou za užitek, který přináší někomu jinému zase on. Rohlíky, které vyrobíte, ve skutečnosti měníte za sekyru nebo počítač. Čím větší užitek někomu přinášíte prostřednictvím svého zboží či služby, tím víc „svého“ užitku je ochoten s vámi směnit.
Takže, jistěže jsou obavy. A jsou namístě. Protože většinu z toho, co lidi dnes dostávají prostřednictvím státního utrácení, nepotřebují. Nevyužijí je. Však zkuste, jestli by se lidi složili na to, aby zaplatili nějakého experta typu Prymula. Jestli by podpořili desítkami milionů Penam, aby si pořídil novou linku na toasty. Jestli by se složili na kanál Dunaj-Odra-Labe.
Lubomír Zaorálek se nedávno v debatě o rozpočtu rozčiloval na Jana Skopečka, že ODS se nic nenaučila a stále zkouší „své staré recepty“. Odkazoval přitom m.j. na „ekonomické poznání posledních deseti let“, které podle něj ukazuje, že peníze musí v ekonomice obíhat a musí se hlavně podporovat spotřeba. Co říkáte na tento argument? A máte pocit, že v posledních deseti letech skutečně došlo k nějakému takovému „ekonomickému poznání“?
Možná bychom mohli vzít všechny peníze panu Zaorálkovi a měli bychom je nechat obíhat. A stejně tak všem dalším, co mají obdobné názory. Aby šli příkladem. A aby všem bylo trochu lépe.
Ale to asi pan Zaorálek nechce. On totiž chce nechat obíhat peníze jiných. On chce za cizí peníze podporovat spotřebu. Nejlépe tu svoji.
„Ekonomické poznání“ pana Zaorálka a jemu podobných je totiž zřejmě hodně jiné, než „ekonomické poznání“ nás, jejichž peníze chce on nechat „obíhat“, zatímco my zjevně nechceme. Tak to víte, ti my jsou jen „tupí voliči“, co nevědí, co je pro ně dobré. Od toho je tu přece on.
Jediné poznání, ke kterému se dochází, je to, že lidi si toho nechají strašně moc líbit. S ekonomikou to nemá nic společného.
ODS, jmenovitě její předseda Petr Fiala, to po sněmovním hlasování schytala i od některých ekonomických novinářů, třeba od oceňovaného Davida Klimeše z Aktuálně.cz, který napsal, že Fiala „vzdoruje všem ekonomickým znalostem“. Jmenuje rozval státních financí, který je prý „v hluboké recesi ten nejhloupější nápad“. Co si myslíte o tomto názoru? A je postoj ODS skutečně tak „vzdorující všem ekonomickým znalostem“?
Výše jsem zmiňoval cvičené opičky, které se považují za ekonomické experty. A které si stát přímo či nepřímo hýčká. Pan Klimeš se totiž zjevně cítí velmi povolán k tomu, aby rozhodoval o tom, co je dobré pro mne či pro vás. Je to totiž ve skutečnosti velmi jednoduché – bavíme se pořád o mých a vašich penězích. Buďto je utratíme my dva, nebo nějaký politik s úředníkem (zřejmě za nadšeného hýkání „oceňovaného“ pana Klimeše).
Ještě dokážu pochopit, že lidem nevadí, o kolik peněz a prosperity je stát okrádá. Nikdo jim to totiž neříká. Ani „oceňovaný“ pan Klimeš. Takže to nevědí. Ale nechápu, že jim nevadí, že je mají zaorálkové, klimešové a další za nesvéprávné pitomce. Přece musí cítit, že jimi ve skutečnosti tato „věrchuška“ pohrdá a že jsou pro ni jen zdrojem peněz.
Možná, že až to lidem dojde, bude pěkná mela.
Klimeš také argumentoval, že „žádný evropský stát dnes takto masivně do daní nesahá“. Vzhledem ke známým socialistickým tendencím prakticky celé EU – není to spíše argument, že bychom to měli udělat?
Vidíte – před chvílí, to jsem ještě nevěděl o této otázce, jsem zmiňoval cvičené opičky. A najednou zjišťujeme, že se opičí. A zřejmě je dobře vycvičená, aby věděla po kom.
Já, když jsem byl malý, měl jsem tendenci některé nesmysly, které jsem dělal, svádět na to, že „ostatní to dělali taky“. Maminka se mě zpravidla zeptala, jestli když ostatní skočí z mostu, tak skočím taky. Asi to mělo říkat víc maminek.
Víte, politici a úředníci na celém světě mají dvě základní schopnosti. Za prvé – vymýšlet pořád nějaké nesmysly a zkoušet je prosadit. Za druhé – jakmile někdo někde nějaký nesmysl prosadí, okamžitě s ním začnou argumentovat s tím, že „tamhle to taky mají a skvěle to funguje“ (vzpomeňme třeba na EET).
Pamatujete na 90. léta? Jak rychle jsme rostli, a nebýt ješitného kvazipravičáka Václava Klause, který nejprve zakonzervoval (nejen) bankovní, bytový a měnový socialismus, následně pustil levici k vládnutí a později jako prezident podepsal naše přistoupení k EU, možná jsme rostli rychle i dnes? Kde to je? Už nikoho nedoháníme, smířili jsme se s tím, že děláme to samé, co naši západní unijní „vzorové“, jen jsme prostě už věčně ti chudí příbuzní.
Takže na vaši otázku – ano, měli bychom to udělat. A měli bychom to udělat mnohem razantněji, než to děláme teď. A do deseti let patříme mezi nejbohatší země na planetě.
Kromě debaty o daních sledujeme v poslední době také svéráznou debatu o smyslu podnikání a o struktuře ekonomiky, kterou vykopl výrok odboráře Dufka, že by tak polovina hospodských měla zkrachovat, tím pročistit trh, a rekvalifikovat se třeba na svářeče. Posléze to doplnil úvahou o nemravné ceně 160 Kč za oběd a že spravedlivá cena za oběd je tak kolem stovky. Co na tyto argumenty říká libertarián?
Pan Dufek, to je ten, co vydělává na tom, že vyjednává za chudé, a přitom nosí na ruce hodinky za nějakých sto padesát tisíc? Už zřejmě rozdal svůj majetek lidu, sám pracuje jako svářeč a nemá na nemravně předražené obědy...
Nebudu nic říkat jako libertarián. Tohle totiž nesouvisí se svobodou, regulacemi, prosperitou. Tohle asi souvisí víc se slušností. Takové je potřeba ignorovat, nekomentovat a nešířit jejich záměrně kontroverzní výkřiky. Čím méně budou v médiích, tím lépe.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
