Vyučil jste se autoklempířem a na profesionální úrovni jste se věnoval hudbě. Kde se později vzala vaše vášeň pro práci pekaře a cukráře?

Je to vášeň pro všechno sladké, kterou mám od malička. A po revoluci mě napadlo začít se touhle vášní živit. A také jsem v pekařině a cukrářství viděl díru na trhu.

Řada věcí, které v politice projdou, jsou v byznysu naprosto nepřijatelné. Na tuhle hru rozhodně nikdy nepřistoupím.

Jak se z vašeho pohledu proměnily podmínky pro podnikání od doby, kdy jste začal podnikat, do dneška?

90. léta byla krásná a divoká. Nikdo si příliš nelámal hlavu s předpisy. Pamatuji si třeba na první návštěvu hygieny u nás na výrobně, kde jsme měli stoly podložené cihlami, aby nás tolik nebolela záda. Nic takového by dnes už neprošlo. Současnost je plná papírů, předpisů, nařízení a vyhlášek a podnikatele to dusí. Místo práce papírují, a to je chyba. I proto jdu do politiky, abych se to pokusil změnit.