Lídr jihočeské SPO Martan: Je nezbytné tlačit na snižování porodnosti imigrantů

22.08.2017 14:44 | Zprávy

Globální krize lidstva se nemusí řešit jen násilím, válkami a umíráním lidí. Mohou se řešit využitím krize, upozorňuje jihočeský lídr Strany práv občanů (SPO) a známý publicista Petr Martan. Jak konkrétně? Jaké dopady má současná migrační krize na společnost a jak ovlivňuje politiku? Zevrubně se vyjádřil také k otázce kvality potravin, financování národních parků v Česku, snižování emisí či k řadě dalších enviromentálních témat. O jaké konkrétní změny by se chtěl zasadit? A podle čeho soudí, že SPO letos překročí hranici 5 procent hlasů pro vstup do Poslanecké sněmovny?

Lídr jihočeské SPO Martan: Je nezbytné tlačit na snižování porodnosti imigrantů
Foto: archiv
Popisek: Petr Martan

Máte lesnické vzdělání. Jedním z paradoxů, se kterým se lze u nás setkat, je nesystémovost financování národních parků. Zatímco například v sousedním Rakousku jsou financovány státem, u nás je to převážně z těžby dřeva. Máte připraven návrh změny? Nehrozí takto, že se o veškeré lesy připravíme nebo že bude minimálně docházet k nadbytečnému kácení?

Nejprve je potřeba si uvědomit základní lesnický princip, který platí nejen na všechny vlastníky lesů v ČR, ale i na tzv. zásahové lesy v Národním parku Šumava. Ten spočívá v tom, že v lesním celku se zjistí zásoby dřeva a vypočte se jeho roční přírůstek. Úmyslně a rukou člověka může z lesa ubýt jen tolik stromů, kolik jich přiroste. Každý les má závazný předpis, tzv. etát – tedy maximum možných vytěžených stromů za rok. Etát ve výši přírůstku je stanoven státní správou.

V zásahových lesích NP Šumava bylo vytěženo nad etát 951 000 kubíků dřeva, tj. 7 ročních přírůstků. To se stává vlivem kalamit a „vynucené těžby“ dřeva i u jiných vlastníků, ale v tom případě se zastavují „úmyslné těžby“ dřeva.

Na vaši otázku tedy odpovídám, že ve státních lesích NP Šumava se tyto „úmyslné těžby“ provádějí od r. 2012 do dneška a tedy dochází k nadbytečnému a neekologickému kácení stromů. Důvodem je potřeba ročně utržit cca 200 miliónů Kč za dříví k financování plýtvavé ochrany přírody. Takovou částku musí přetěžené a zdevastované lesy NP každoročně vygenerovat.

Návrh změny připravuji. Jsem iniciátorem Petice za zákon pro zelené lesy Šumavy, v níž je mimo jiné věta: „Odmítáme současné provádění úmyslné těžby dřeva v lesích za účelem financování Správy NP Šumava.“ Petici již podepsalo přes 5000 občanů a budu ji předkládat novému Parlamentu ČR v příštím roce.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Ing. Vojtěch Munzar byl položen dotaz

Šedá ekonomika

Jak jste s šedou ekonomikou bojovali vy nebo to nepovažujete za něco, co je třeba řešit? A k tomu komplikování života podnikatelů, nemyslíte, že hlavně pro ty menší podnikatele byla dost rána pod pás, když jste jim zrovna Vy zvýšili odvody, a to dost drasticky? Podpoříte teď ANO, které je chce sníži...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Energetický diktát z Bruselu nesmíme přijmout, varuje Beran. Likvidační hrozba

16:28 Energetický diktát z Bruselu nesmíme přijmout, varuje Beran. Likvidační hrozba

Expert na energetiku Hynek Beran popisuje příčiny blackoutu, který padl na část České republiky. A p…