Měli bychom rychle přijmout euro, jak nám někteří po Brexitu doporučují?Anketa
Co říkáte tomu, co se děje v policii? Média to nazývají válkou policajtů, která se rozhořela po oznámení o reorganizaci policie. Mohou po takových přestřelkách mezi policisty ještě mít lidé důvěru v policii?
Nejsem přesvědčen, že je válka to správné slovo. Nemyslím si to. Můj dojem z toho je, že reorganizace policie je účelová. Mluvím z vlastní zkušenosti. Letos je to přesně deset let, co jsem zažíval úplně stejnou situaci, jakou dnes zažívá Robert Šlachta. Tehdy byla u moci ODS, ministrem vnitra Ivan Langer, dnes je ministrem vnitra sociální demokrat Milan Chovanec. Zažíval jsem přesně to samé. Řeklo se, potřebujeme se zbavit Randáka, tak pro formu sloučíme Bezpečnostní informační službu a civilní rozvědku – Úřad pro zahraniční styky a informace – do jedné instituce, tudíž jeden ředitel je tady nadbytečný.
Ten nadbytečný ředitel jsem byl já. Tohle je jako přes kopírák, někoho je potřeba se zbavit a nejjednodušší postup, kterým to lze udělat, je reorganizace. Takže se provádí reorganizace. O tom, jestli reorganizace má smysl, nebo ne, jestli bude prospěšná, co všechno přinese, o tom nikdo nemluví. Pan ministr Chovanec řekl, že reorganizaci podepíše jen v případě, že se nedotkne živých případů, ale sám dobře ví, že účelově lže, protože se to samozřejmě živých případů dotkne. Nově vzniklý superútvar má mít několik sekcí, pokud chcete lidi rozdělit rovnoměrně; a to musíte, protože nemůžete mít na organizovaný zločin pět set lidí a na kyberzločin dva lidi. Nevyhnutelně z týmů, které dělají na jednotlivých kauzách, musíte některé lidi vytrhnout a převést je na jinou problematiku. Už jen to znamená, že se to těch živých kauz skutečně dotkne, protože rozbouráte týmy, které na těch jednotlivých kauzách pracují. Takže pan ministr lže.
To by se ale nikdy nemohla dělat žádná reorganizace, protože by vždycky tímto způsobem ovlivnila strukturu jednotlivých vyšetřovacích týmů, ne?
Já vím, ale proč by se měla dělat reorganizace. Je potřeba? Proč se dělá? Co se má zlepšit?
Mluví se o tom, že mezi ÚOOZ a ÚOKFK probíhá nezdravá rivalita, že Šlachtův protimafiánský útvar se věnoval víc než organizovanému zločinu korupčním kauzám, které spadaly do kompetence protikorupčního útvaru. Není to dostatečný důvod? Nakonec o reorganizaci právě těchto celorepublikových policejních útvarů se hovořilo už několik let.
Tak se vrátíme o deset let zpátky. Tehdy se také mluvilo o tom, že problematika terorismu je věc, kterou by se měla zabývat jedna služba, a že by se neměly kompetence služeb překrývat. To byl jeden důvod, proč se říkalo, že by se ty služby měly sloučit. Do dneška ty služby samozřejmě sloučeny nejsou. A odhlédnu od toho, že ten krok byl protizákonný. Protože tehdy byl pak jeden ředitel dvou služeb a měl fakticky dva služební poměry. Jeden služební poměr BIS a druhý poměr v Úřadu pro zahraničí styky a informace – a to zákon neumožňuje. Ale na nějaká pravidla se tehdy nikdo neohlížel, bylo to prostě potřeba udělat, tak se to udělalo.
Takže myslíte, že se jede podle stejného scénáře a že ten účel je stejný?
O tom jsem přesvědčen. A řeknu proč. Tehdy byla nějaká aféra s potenciálními teroristickými útoky na židovské cíle v Praze. Já jsem měl mít nějaké informace, které jsem chtěl prezentovat na bezpečnostním výboru Sněmovny. A tehdy byl svolán bezpečnostní výbor, podobně jako byl svolán dnes, celý průběh jednání výboru mám natočený na cédéčku... a musel jsem se teď smát, protože jsem tam seděl jako trouba úplně stejně, jako tam teď seděli Šlachta s Ištvánem, a vůbec jsem se nedostal ke slovu. Poslanci tenkrát dokázali na základě jednacího řádu zamezit tomu, abych dostal příležitost před bezpečnostním výborem promluvit. Nyní se opakovala úplně stejná situace jako tenkrát.
Vy jste také tehdy žádal o slyšení?
Ano. Já jsem žádal o slyšení před bezpečnostním výborem, tehdejší předseda bezpečnostního výboru František Bublan výbor svolal, ale já jsem se na něm nedostal ke slovu. Dvě a půl hodiny jsem tam jen seděl, teď to bylo podobné. Teď neschválili program, tehdy neschválili to, abych dostal slovo. Jinak tam mluvili všichni – generál Krejčík, Ivan Langer jako ministr vnitra, ale já jsem musel mlčet. Jen jsem tam seděl a poslouchal jsem, jak všichni ti Vidímové, Klasové, Severové své výlevy prezentují a já jsem musel držet zobák. A to samé potkalo Šlachtu. Je to jako přes kopírák, měl jsem pocit déja vu. Z toho, že to probíhá úplně stejně jako před deseti lety, usuzuji, že účel té šarády je stejný.
Tehdy bylo potřeba se zbavit Randáka, i když si nemyslím, že jsem byl tak významný, jako je v současnosti Robert Šlachta; dneska je potřeba zbavit se Šlachty. Jestli si Šlachta naivně myslí, jak jsem si přečetl, že když bude ustavena parlamentní vyšetřovací komise, on tam bude prezentovat něco, tak bych mu chtěl vzkázat přes vaše médium, že se hluboce mýlí. To je úplně zbytečná naděje. Ale nechme mu ji. Tohle si o celé věci myslím, je to věc jednoznačně účelová. A bohužel ukazuje, že politici a atmosféra se za těch deset let nezměnili ani o milimetr. Aspoň na politické úrovni. Politici jsou stále stejní, nemyslím, že by tam seděli stejní lidé, ale mentálně jsou stále stejní a lepší to zřejmě nebude. Bojí se toho, co by ten útvar mohl udělat, že by to mohlo dopadnout na ně, tudíž nejsnadnější cesta je takový útvar nějakým způsobem paralyzovat. A není pochyb o tom, že paralyzován bude.
Vy jste tehdy nikoho neobvinil jako třeba vedoucí oblastní sekce expozitury ÚOOZ v Ostravě Jiří Komárek, který označil policejního prezidenta Tomáše Tuhého jako podezřelého z úniku informací a propojení policie na lidi z mafiánského prostředí. Vy jste byl také v bezpečnostní složce státu, kde fungují trochu jiné mechanismy než v civilu, neporušili podle vás služební zákon? Nebo neměli jinou možnost?
To je zajímavá otázka. Já je chápu, protože oni jsou v situaci, kdy zřejmě mají nějaké penzum poznatků; nevím, jestli z odposlechů nebo jak se k nim dostali, to je věc jiná, ale nějaké zcela očividně mají a považují je za velmi závažné, ale nemají je komu sdělit, protože mají pocit, že když to dají standardní cestou, že to někdo zamete pod koberec. Proto je chápu, protože nemají jinou cestu než to prezentovat tímto způsobem. Jestli ten způsob je správný a korektní? Asi není. Ale jinou cestu tito lidé skutečně nemají.
Pokud chtějí, aby se to veřejnost dozvěděla, a to oni zjevně chtějí, protože si od toho podle mne ani tak neslibují, že by dokázali, aby policejní prezident, což je mimochodem podivná figurka, odstoupil, nebo byl odvolán. Oni chtějí podle mne prokázat, že policie nefunguje, jak by měla. Když se objeví informace, že z dvaatřiceti případů, které měla šetřit Generální inspekce bezpečnostních sborů, je třicet, kterými se vůbec nezabývala, nebo je odložila, tak je to alarmující. Nefunguje tady například GIBS, ale to je dlouhodobá věc, o které každý ví, ale nikdo to neřeší.
Psali jsme:
Ale vždyť se to řešilo. Odešel předchozí kritizovaný ředitel GIBS Ivan Bílek a nahradil ho dlouholetý a zkušený policista Michal Murín. To nepovažujete za změnu?
Ale změnilo se tím něco? Došlo ke změně šéfa. Ale kdo se jím stal? Stal se jím člověk, který byl náměstkem Bílka. To asi není radikální změna k tomu, aby to fungovalo. Když chcete skutečně změnit způsob fungování nějaké organizace, nemůžete odvolat ředitele a dát tam jeho náměstka, s kterým spolupracoval v několika uplynulých letech. To je stejné, jako kdybyste tam toho ředitele nechali. Byli přece provázaní. Teď nemluvím o tom, jestli současný ředitel je dobrý, nebo špatný policista, ale tak to nejde udělat. Jestli chcete něco změnit, musíte změnit celé vedení, a to v jakékoli organizaci, to není jen v GIBS. Takže v systému policie něco nefunguje.
Ale lze to změnit za použití nezákonných prostředků, byť jsou podle vás lidsky pochopitelné? Mám na mysli policisty Šlachtu a Komárka.
Ale já myslím, že oni to nechtějí změnit. Oni už jsou v této chvíli v situaci, kdy už pouze chtějí, aby se to veřejnost dozvěděla. Jestli si ale dělají iluze, že to změní, tak jsou naivní. A to bych jim chtěl také vzkázat. Ale podle mne nemohou být tak naivní, že by si to mysleli.
Ale není divné, že s tím přicházejí až teď? Pokud měli už dřív poznatky o něčem nezákonném, o „brutálním“ úniku informací z policie apod., neměli na to poukázat už dřív? Dnes to vypadá trochu účelově.
To není pravda. Znovu se vrátím ke svému případu. Mně tehdy Ivan Langer řekl: „Dokud jste generál ve službě, nemůžete vystupovat proti tomu systému. Až budete generál ve výslužbě, tak říkejte, co chcete.“ A to je případ Komárka se Šlachtou. Dokud byli ve službě…
Psali jsme:
Ale oni jsou pořád ve službě. Robert Šlachta až do 30. června, pan Komárek snad ještě ani nepožádal o odchod od policie…
Já vím. Ale už jsou smíření s tím, že půjdou pryč. Nevím, jestli to, co dělají, je zcela podle regulí, ale nemají jinou cestu. Dřív to nemohli udělat, když chtěli v policii zůstat. Ale také věděli, že když chtějí v policii zůstat, nemohou s tím za nikým v policii jít, protože by se to obrátilo proti nim. Dneska už je jim to jedno. Dostali se prostě za bod, kdy se rozhodli, že za tím vším udělají tlustou čáru, tudíž je jim jedno, že udělají něco, co není v souladu s pravidly, regulemi, předpisy, možná i zákonem. Každý člověk se dostane někdy za tuto hranici.
Lidsky se to dá pochopit. Otázka je, jestli se tak dá dosáhnout něčeho pozitivního.
Znovu vám to opakuji. Neříkám, že chtějí něčeho dosáhnout.
Jaký tedy mají podle vás důvod mluvit? Je to msta za reorganizaci policie, která vede k jejich odchodu?
Není to msta. Oni pouze chtějí, aby se to veřejnost dozvěděla. Není přece žádná msta, když se veřejnost dozví, že kupříkladu policejní prezident nemá úplně čisté svědomí. Navíc oni sakramentsky vědí, že policejní prezident není faktickým autorem té reorganizace; nechci někoho urážet, ale stačí se na něj podívat – v kožené bundičce, s nagelovanými vlasy – a je jasné, že to není člověk na svém místě. Ale to je jiná věc. A jestli mají důkazy o tom, že se policejní prezident pokoušel získat informace z některých policejních spisů, je to podle mne závažnější věc než to, že oni takovou informaci vyšlou na veřejnost. Policejní prezident nemá nárok si vyžadovat jakoukoli informaci z jakéhokoli policejního spisu. Tak to prostě nefunguje a nesmí to tak fungovat. A pokud k tomu došlo, je to samozřejmě fatální. Fatálnější než to, že o tom Šlachta s Komárkem mluví.
Psali jsme:
Ale když jste přesvědčen stejně jako Šlachta nebo olomoucký vrchní státní zástupce Ištvan, že cílem reorganizace bylo zbavit se nepohodlného ředitele ÚOOZ, neměl Robert Šlachta vydržet až do případného hořkého konce, aby se ukázalo, zda je to pravda? Když tomu sám předešel žádostí o propuštění z policie, může vedení policie tvrdit, že by mu nabídlo odpovídající post, že se mohl zúčastnit konkursu na šéfa centrály, který bude vyhlášen apod.
Samozřejmě se mohl zúčastnit, samozřejmě mohl vydržet až do hořkého konce, jak říkáte... Ale proč by to dělal? Na něj byl vyvíjen tlak několik měsíců. Jste v takovém stavu, kdy přijde poslední kapka, kdy řeknete dost, já už v tom systému pracovat nebudu, je to proti všem mým zásadám, už si nebudu ničit nervy. Myslím, že přesně vím, jak se Robert Šlachta cítí, protože jsem zažil něco podobného na vlastní kůži. Z jeho vyjádření, které jsem slyšel, to jasně vyplývá. On říká: já bych chtěl zůstat ve státních službách. A neuvědomuje si, že fakticky nemá šanci. Nevím, jestli by se mohl chytit někde u celníků, nenapadá mě nic, kde by se mohl chytit. On možná ještě neví, že ho nikdo nezaměstná. Jako nikdo nezaměstnal mne.
V souvislosti s odchodem Roberta Šlachty od policie a případným využitím jeho zkušeností ve státní správě zaznělo i vaše jméno, když se hovořilo o tom, že stát by měl využít lidí, kteří odcházejí z bezpečnostních složek, i vzhledem k citlivým informacím, které mají, ale že se to neděje. A vy si po svých vlastních zkušenostech myslíte, že k tomu nedojde ani v tomto případě?
Co je práce pro stát? Mohl by jít do diplomacie, to určitě nechce, protože na to není typ. Ale prostě si nedovedu představit, že by mu někdo nabídl nějakou práci. Jestli někdo naznačuje, že lidé, kteří odcházejí z bezpečnostních složek, mohou prozrazovat nějaké informace, není to pravda. Nemohou. Pokud nechtějí porušit zákon a mít na krku nějaký paragraf, pak o době, kdy pracovali pro zpravodajskou službu, nebo o informacích, které získali při policejním vyšetřování, nemohou mluvit, protože jsou to utajované skutečnosti. Já jsem si nedovolil prozradit jedinou informaci z doby působení u zpravodajské služby a myslím, že si to nedovolí ani Robert Šlachta. Ta obava je planá. A proč by ho jinak zaměstnávali? Já to řeknu na svém případu.
Robert Šlachta říká, že se nenechá zaměstnat u nějakého oligarchy, ale jinou možnost v podstatě nemá. Já jsem dostal po odchodu do civilu několik nabídek na zaměstnání, přišel jsem na první pohovor, všechno bylo v pořádku, přišel jsem na další a oni mi řekli, že mě nemohou zaměstnat, protože tu byl člověk z Úřadu vlády a řekl, že vás nesmíme zaměstnat, protože jinak nedostaneme státní zakázku a my jsme na státních zakázkách závislí. Tak jsem na to prostě rezignoval, zůstal jsem na tzv. výsluhovém příspěvku, ten bude mít Robert Šlachta taky. Jemu nehrozí, že by zemřel hlady, bude mít výsluhu, v policii je dost dlouho, takže procenta, z kterých se příspěvek počítá, budou vysoká. Může si hledat nějaké zaměstnání, ale ve státní správě podle mne pro něj budoucnost není.
On ještě stále doufá, jako jsem já doufal dlouhé měsíce, že se třeba najde nějaká možnost, že by se uplatnil tam, odkud vyšel. Nenajde. Jako se nenašla u mne, nenajde se u něj. Myslím si, že to jsou naprosto srovnatelné případy. Jediným zklamáním pro mne je, že se za těch deset let nic nezměnilo, že politici jsou pořád stejní. A je jedno, jestli jsou to sociální nebo občanští demokrati, jsou úplně stejní, bojí se věcí, které někdo ví, proto se ho chtějí zbavit. S politiky se nedá počítat, nemá cenu se na ně obracet. Žijí úplně jinými problémy a jsou schopni udělat jakoukoli špinavost, aby sami sebe ochránili.
Nadační fond proti korupci se k celé kauze nevyjadřoval. Neuvažujete o tom?
Uvažovali jsme, jak bychom mohli Roberta Šlachtu podpořit. Byli bychom rádi, kdyby s námi on i další chtěli spolupracovat. Pokud mají takové myšlení, jaké mají, pokud mají motivaci, aby se to prostředí, které prezentují právě politici, dostalo do normálních kolejí, je to v podstatě stejná motivace, jakou má Nadační fond proti korupci. To byl jejich cíl a to je i náš cíl. Takže naše cíle jsou totožné, proč to neudělat a nenabídnout jim spolupráci?
Mně by se Robert Šlachta líbil jako ředitel Nadačního fondu. Ale myslím, že teď je to ještě předčasné, uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Oni jsou podle mne teď ještě v té fázi, že doufají, že se to ještě nějak změní. Já osobně jsem přesvědčen, že se to nezmění. Reorganizace je hotová, nastane; je tedy potřeba počkat, až ti lidé budou dostatečně rozčarovaní z toho, co se kolem nich děje a jak se s nimi zachází, a pak je bude možné oslovit. Ale není to podle mne otázka dnů, ani týdnů, myslím, že to je otázka měsíců.
Psali jsme:
autor: Libuše Frantová
