Mají nás za podlidi, přiznejme si to konečně, burcuje Jiří Kobza. A říká, proč Evropě hrozí nebezpečí

08.03.2019 15:00

ROZHOVOR „Válka v Syrii již skončila a tudíž by logicky měl následovat hromadný návrat Syřanů do vlasti,“ říká poslanec za hnutí SPD Jiří Kobza o těch, kteří v minulých letech utekli před hrůzami válečných konfliktů do Evropy. „Kupodivu žádná vítačská, integrační ani promigrantská organizace ani aktivisté se dosud nezačali zajímat o práci v obráceném směru, než pracovali dosud, tedy pomáhat ‚uprchlíkům‘ k návratu domů," dodává Jiří Kobza, jehož návrh, aby se vyčlenilo 40 milionů korun na návratovou politiku, zamítla vládní koalice spolu s KSČM a Piráty.

Mají nás za podlidi, přiznejme si to konečně, burcuje Jiří Kobza. A říká, proč Evropě hrozí nebezpečí
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Kobza je členem Poslanecké sněmovny, zvoleným za politické hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD)

Miliardář a filantrop George Soros si postěžoval, že EU se hroutí jako SSSR v roce 1991 a že „politbyro“ jen vydává zbytečné příkazy. Je jeho hodnocení trefné? Nebo za to mohou právě lidé, jako je on?

Na stávajícím neutěšeném stavu evropské společnosti má George Soros bezpochyby svůj značný podíl viny. Pokud „europolitbyro“ vydává příkazy podle doporučení organizací, pracujících za peníze Open Society Fund, tak je to asi podle něj v pořádku. Pokud by (ale někdy vůbec) vypotilo nějakou vlastní myšlenku, tak to se mu nelíbí? Takhle to asi myslel? Myslím, že jeho skutečným problémem je veřejné odhalení jeho podvratných záměrů ve světě a rostoucí tlak některých zemí, aby si sbalil své peníze a nátlakové neziskovky a vystěhoval se. Jsem si jist, že den ukončení všech těchto „dobročinností“ pana Sorose v Evropě bude dnem, kdy si Evropa oddechne.

Anketa

Považujete USA za spojence České republiky?

11%
89%
hlasovalo: 19192 lidí

Bruselský think-tank ECFR, Evropská rada pro zahraniční záležitosti, spočítal, že kdyby v květnových volbách euroskeptici získali více než třetinu křesel, mohli by bránit přijímání nových zákonů a zásadním způsobem ovlivnit směřování EU. Bylo by to žádoucí, nebo je naopak potřeba hasit evropský dům, který nám hoří, jak říkají někteří proevropští aktivisté?

Je zřejmé, že EU pod současným vedením je vlak, který se plnou rychlostí (a za vypůjčené peníze ECB) řítí na konečnou. Evropská unie  se drolí, mluví se už o několika dalších „exitech“ navzdory veškeré snaze vyjednávačů EU maximálně šikanovat Velkou Británii a odradit tím případné další zájemce o odchod. Pokud euroskeptické a vlastenecké strany nabudou dostatečnou sílu v EP je možné, že bude zahájen proces dezintegrace EU zpět ke stavu před Lisabonskou smlouvou, vývoj, který vrátí rozhodující pravomoci do rukou národních států aneb jak zpívá Marta Kubišová, „vláda věcí tvých se k tobě zase navrátí“. Myslím, že to by byl nejúčinnější postup hašení onoho požáru. Jen jestli už není pozdě.

Zdeněk Svěrák řekl v rozhovoru s europoslancem Luďkem Niedermayerem (za TOP 09), že v posledních volbách se na výsluní dostali neurvalci, kteří se pod rouškou vlastenectví snaží vytrhnout z EU. Je to přesné vyjádření? Jsou ti, kteří brojí proti dnešní EU, neurvalci?

Pana Svěráka jsem měl rád jako herce a autora. Od doby, kdy se motá do politiky stylem velmi utrženým od reality, jeho prohlášení již nesleduji. Pokud vlastence a obránce proti pomateným ideologiím liberálního socialismu, extrémního feminismu, multikulturalismu, islamizaci, ilegální migraci  atd. označuje za neurvalce, je to jeho věc ale čeští občané by si měli pamatovat, co si o nich myslí tato „elita“. Já budu tedy nejspíš také patřit do této kategorie Svěrákových neurvalých „podlidí“.

Zatímco dříve euroskeptici trvali na vystoupení z EU, teď mluví spíše o její reformě, o změně, o redukci toho, co EU dělá. Jan Zahradil mluví o odmítnutí eura atd. Můžeme si dovolit být v té „pomalejší“ části Evropy?

Ono je to někdy lepší, nespěchat. Například díky tomu, že naše vlády nespěchaly na přijetí eura, máme nyní výrazně menší zadlužení, než je průměrný dluh států eurozony. Naše (SPD) představa o EU je taková, aby fungovala tak,jak fungovalo EHS. Spolupráce svéprávných, svobodných a samostatných států na základě vzájemné výhodnosti je pro nás budoucností prosperující EU a především ČR.

Co nám říká britská zkušenost s brexitem? Je vystoupení z EU pro Česko reálnou alternativou? A neoslabí nyní, po britském odchodu, česká vyjednávací pozice v rámci EU?

Poučení z brexitu stejně jako britská zkušenost dále říká, že vedení EU nerespektuje demokratické principy ani právo občanů svobodně se rozhodnout o své budoucnosti. Tento nedemokratický ideologický konstrukt a moloch není ochoten a schopen jednat s partnery pragmaticky na základě vzájemné výhodnosti. Namísto toho trestá vzpurné země za to, že postupují demokraticky, v souladu s platnými smlouvami a s přáním svých občanů. Bohužel, jak jsme viděli, i za asistence českých zástupců v orgánech EU.

Je možné, že odchodem Velké Británie dojde k oslabení vyjednávací pozice sil vyvažujících Německo a Francii. Velká Británie byla silným spojencem. Doufejme, že bude silným a prosperujícím sousedem.

Nyní můžeme před sebou vidět základní varianty dalšího vývoje EU:

  • EU pojede dál stejným způsobem, až k svému rozpadu v horizontu několika let;
  • EU po volbách prodělá zásadní reformu formou návratu pravomocí národním státům;
  • ČR opustí EU, naváže na formu spolupráce s EU například podle vzoru EFTA.

Czexit tedy vidím jako jednu z potenciálních (ale reálných) alternativ budoucnosti.

Co bude s ČR, když odejdeme z EU? Utrpíme nějakou škodu jako stát anebo jako národ? O co můžeme přijít? O své mozoly (jak už kdysi někdo řekl)? O mizerně placená pracovní místa dovezených dělníků? Co když západní „investoři“ v ČR zavřou své montovny a odvezou je i s imigrantskými dělníky/otroky někam jinam? Zisky z těch montoven stejně plynuly do zahraničí, za využití našeho životního prostředí, infrastruktury a „investičních pobídek“. Myslím, že to vše jsou „škody“, které naše vybrakovaná ekonomika je stále schopna unést. Poškozené životní prostředí a zemědělská půda, zastavěná halami montoven a logistických center, to jsou „vymoženosti zahraničních investic“, které  opravdu nemusíme mít. Tyto škody nám „investoři“ totiž rádi často nechají na krku.

Anketa

Propukla krize v SPD. Na čí straně stojíte?

hlasovalo: 5443 lidí

Omezený odbyt našich výrobků do Německa? Inu, prodávat do eurociziny za mizerné ceny je snadné, ale hledat a vracet se na staronové trhy, které naše firmy pod tlakem nejrůznějších sankcí a embarg opustily, je náročné a drahé. Nebude to snadné i z toho důvodu, že většina tradičních, například strojírenských firem je v troskách anebo prodaná do zahraničí. Takže budeme muset hledat nové výrobce a nové obory. Na druhou stranu, když přidaná hodnota, vyrobená v ČR je každoročně vyváděna do zahraničí (až 460 miliard ročně), potom zde opravdu moc na další rozvoj ČR nezbývá (asi je to účel).

To málo, co zde ve formě mezd zbyde, je dále extrahováno formou masivního dovozu zejména potravin do řetězců, kde jejich dotované ceny znemožňují našim výrobcům konkurovat, stejně jako mizerné mzdy zabraňují většině národa nakupovat podle výběru původu a kvality. Namísto toho kupují to levnější, co si mohou dovolit. Mimoto představa, že firmy jako např. VW zastaví výrobu v ČR a odejdou, je naivní až hloupá. Kde jinde v Evropě by totiž mohli takto koloniálně vysávat zdroje, pracovní síly i infrastrukturu, kousek od svých hranic?

V Německu se opět diskutuje o nebezpečí teroristických útoků. Před několika dny zadržela německá policie dvojici Maročanů podezřelých z chystání nového útoku a prohledala byty 12 dalším. Na konci ledna německá policie zadržela ze stejného důvodu trojici Iráčanů. Hrozí opět návrat ke strachu let 2015 a 2016, nebo jde o ojedinělý výkyv?

To rozhodně nejsou ojedinělé výkyvy, podle mne je o pouhý popis stávajícího stavu bezpečnosti v západní Evropě v souvislosti s bezhlavým a nekontrolovaným přijímáním nelegálních migrantů. Podle mne se jedná o systémový syndrom. Evropě hrozí především otupělost obyvatel, že Overtonovo okno v otázkách teroru se otevře o něco víc. Všimněte si, jak ochránci lidských práv, kteří křičí, když se nějakému migrantovi podle nich děje nějaké příkoří, v případě jasného pošlapání lidských práv původních obyvatel migranty zarputile mlčí.

V Německu se množí také útoky vůči ženám. Jde o náhodné věci, či lze v podobných věcech nalézt souvislost?

V islámské „kultuře“, která povoluje se ženami obchodovat, kde se toleruje tzv. manželské znásilnění, či podle které má žena hodnotu poloviny muže, takový útok na nemuslimky (které jsou v jejich očích ještě méně než muslimské ženy) je normální. Přiznejme si konečně pravdu; mají nás za podlidi, seslané Alláhem, aby jim sloužili a naše ženy jim poskytovaly potěšení. Aktivity vítačských a integračních organizací a neziskovek, stejně jako váhavá bezradnost policejních orgánů při řešení jejich kriminální činnosti, je v tomto přesvědčení jen utvrzují. Jak dlouho tedy potrvá, než tato infekce brutálního násilí na ženách přejde přes naše hranice?

Žadatelům o azyl ve východních spolkových zemích hrozí oproti těm v západní části Německa desetkrát větší nebezpečí, že se stanou obětí trestného činu z nenávisti, jak uvedla analýza institutu ZEW. Čím to je? Historickou zkušeností? A hrozí, že se v Evropě zvedne vlna nenávisti vůči přistěhovalcům?

Myslím, že obyvatelé východní části Německa, díky svojí zkušenosti s komunistickou propagandou, jsou méně náchylní uvěřit propagandě o prospěšnosti migrace a spíše jsou zvyklí spoléhat na vlastní zkušenosti a úsudek. Také vědí, že o co se postarají sami, to budou mít. Nejspíš díky této historické zkušenosti na útoky proti místním ženám ze strany migrantů, když policie nereagovala adekvátně, odpověděli násilím proti migrantům. Násilí, páchané imigranty, plodí obavy, strach, nenávist a nakonec další násilí. Musím zde zdůraznit, že před migrační vlnou nic tak brutálního a v takovém měřítku zde v Evropě nebylo. Tu nenávist v Evropě vyprovokuje několik faktorů:

  1. násilí, páchané migranty;
  2. nedostatečná aktivita policie, která většinou namísto toho, aby chránila místní, tak chrání migranty;
  3. pocit bezmoci a bezvýchodnosti místních lidí, nechaných na pospas násilí imigrantů;
  4. propaganda omílající pomatené floskule o prospěšnosti a potřebnosti přijímání nelegálních migrantů;
  5. finanční podpora poskytovaná imigrantům, zatímco vlastní chudí jsou ponecháni v bídě.

Je tedy značně pravděpodobné, že pokud se situace nezmění, napětí ve společnosti dál poroste a pak bude stačit jeden incident jako rozbuška.

Bývalý armádní šéf Jiří Šedivý v rozhovoru pro Reflex pronesl, že do Evropy bude chtít nová generace migrantů z Afriky, v důsledku čehož se evropská společnost radikalizuje pod heslem, že „násilí plodí násilí“. Lze s tímto pohledem souhlasit? A co by měla Evropa dělat?

Ano, tak to dopadne, pokud budeme pod pomateným vedením EU do Evropy pomocí nejrůznějších dopravních služeb jako Frontex, lodí podivných neziskovek a dalšími kanály pouštět další statisíce neidentifikovaných a zdravotně nekontrolovaných nelegálních imigrantů. To je primárním ohrožením místního obyvatelstva – a nesmíme to připustit.

Anketa

Cítíte se víc jako Čech, či jako Evropan?

hlasovalo: 21835 lidí

A co by měla Evropa dělat? Stačilo by dodržovat svoje vlastní zákony. Nelegální překročení hranic EU musí být opět trestným činem a pachatel po odpykání trestu musí být vypovězen se zákazem vstupu do EU na dalších nejméně 20 let. Nesmíme dovolit, aby se davy nelegálních migrantů násilím vlamovaly do Evropy za potlesku neziskovek, aktivistů a Merkelové. Protože násilí skutečně zplodí jen další násilí, až se místní lidé opravdu začnou bát.

Jak naložit s džihádisty, kteří se chtějí vracet do Evropy? Evropské státy je budou přijímat zpět, pokud se jedná o jejich občany…

Proboha, to chcete pouštět do Evropy prchající válečné zločince, kteří vraždili, upalovali, znásilňovali, zotročovali, mučili zajatce a místní obyvatele? Jediný správný přístup – nechat je v Syrii, ať tam, kde páchali své zločiny, se zodpovídají. Ať je soudí sami Syřané podle místních zákonů, aby to viděli ti, na kterých byly tyto odpornosti páchány. Nesmějí překročit hranice Schengenu, nesmějí být vpuštěni mezi bezbranné obyvatelstvo, nesmíme naše ženy a dcery vystavit stejnému nebezpečí, v jakém jsou v západní Evropě. Nesmíme podlehnout blouznivým řečem extrémních levičáků z Bruselu, ale musíme vytrvale hájit náš prostor a naše lidi.

Musíme si uvědomit, že i jejich rodinní příslušníci byli vystaveni indoktrinaci a i když se nepodíleli přímo na vojenských akcích, poskytovali pachatelům zázemí a tudíž  mohou být stejně nebezpeční pro místní společnost. Nesmíme se tedy nechat ukolébat hesly o jejich „nevinnosti“ anebo „slučování rodin“, ani hesly jako „všichni muslimové nejsou teroristi“, pod hesly ochrany jejich lidských práv. Jsem přesvědčen, že ochrana lidských práv především našich občanů před jejich ohrožením je primární povinností státu. Nesmíme tedy dovážet ty, kteří jsou (mohou být) ohrožením bezpečnosti místních lidí. Džihádisté ani jejich spojenci nesmějí najít útočiště v Evropě.

Jak se má Evropa zachovat k uprchlíkům, kteří sem přišli v letech 2015 a 2016? Mají se vrátit domů, nebo by zde měli zůstat? Jsou pro evropskou společnost přínosem?

Válka v Syrii již skončila a tudíž by logicky měl následovat hromadný návrat Syřanů do vlasti. Zde vidím poměrně velký prostor, kde potřebují pomoci. Kupodivu žádná vítačská, integrační ani promigrantská organizace ani aktivisté se dosud nezačali zajímat o práci v obráceném směru, než pracovali dosud, tedy pomáhat „uprchlíkům“ k návratu domů. Jako ilustrace může sloužit i to, jak vládní koalice ANO, ČSSD, KSČM za pomoci Pirátů smetla ze stolu můj návrh, aby se z rozpočtu rozvojové pomoci vyčlenilo 40 mil. Kč právě na návratovou politiku. Kdo tedy těm ubohým uprchlíkům pomůže vrátit se domů? Kdo pomůže oněm „sirotkům“ europoslankyně Šojdrové vrátit se domů, k příbuzným? Ono to totiž není tak snadné, jako je bezhlavě vpouštět do Evropy.

Já tomu rozumím tak, že návraty migrantů do vlasti už nejsou takovým kšeftem, jako dovozy nelegálních imigrantů. Návraty totiž očividně nefinancuje ani Soros, ani nejrůznější fondy s kořeny v arabském písku a ropě. Inu, jak praví klasik, když „neny penyz, neny laska“, takže kdo z uprchlíků by chtěl domů, má nejspíš smůlu, leda že by si to zaplatil sám.

Podle Globálního paktu o uprchlících, podepsaného i českou delegací v New Yorku 18.12.2018, má být návrat uprchlíků pouze dobrovolný. Ptejme se, kdo by se dobrovolně po válce nechtěl vrátit z vyhnanství do vlasti, domů, k rodině, k příbuzným, ke svému kmeni (jako se dělo v Evropě po 2. světové válce)?

Vzpomínám si na jednu definici termínu „uprchlík“: je to islámský bojovník džihádu, který prohrál tréningovou válku v Syrii a nyní prchá (rozuměj: přesouvá se) pokračovat v té válce naostro do Evropy („přenesu válku na území nevěřících“). V Sýrii by mu totiž za spáchané válečné zločiny hrozil soud a tvrdý trest. V Evropě ho naopak čeká bezpracný život s veškerým zaopatřením, kde se v klidu může připravit na další boj a čekat na povel k útoku.

Kdo se tedy nechce dobrovolně vrátit domů? Odpovědi jsou různé:

Že by v rozhodování hrála roli volba mezi bezpracným příjmem v Německu a prací bez příjmu v Syrii?

Uprchlý a hledaný kriminálník a vězeň, tomu se asi domů (a zpátky do basy v Syrii) chtít nebude.

Nezapomínejme ani na válečné zločince, po kterých u nich doma v Sýrii právem jdou. V Evropě se nestydatě ohání žádostí o azyl, že prchá před Bašárem Asadem, protože je demokrat. To, že když ho chytí, tak ho zavřou či pověsí za válečné zločiny, si nechá pro sebe. Rozhodně není nejmenší důvod nechávat je v Evropě.

Nesmíme zapomínat ani na vyslané džihádisty, jejichž úkolem je „přenést válku do Evropy“! Tito „umírnění“ islamisté, vycvičení poradci z USA a zocelení válkou, totiž nejsou žádní demokraté a to, že je syrský režim chce pochytat, vyšetřovat, soudit a trestat, má nejspíš své důvody. V Evropě naproti tomu dostane veškerý servis zdarma, včetně pokorně sloužících „kafírů“ a „kafírek“. Navíc zde může vést džihád, kdykoliv imám zavolá. Evropa si tak dobrovolně přiváží své vrahy a navíc si těmito hloupými  „pakty“ zavírá dveře k jejich vrácení do vlasti.

Myslím, že právě přístup k návratové politice dokonale odkopal nejenom skutečné záměry a skutky aktivistů a politiků, ale i těch „uprchlíků“.

„Česko je solidární, od roku 2015 jsme do různých zemí kvůli migraci poslali 2,5 miliardy, pomáháme na místě v Sýrii lékaři i experty, v Česku jsme ošetřili 2500 pacientů včetně řady syrských dětí,“ uvedl premiér Babiš k tématu uprchlíků v roce 2018. Jak celkově zhodnotit příspěvek ČR v uprchlické krizi? Měli jsme udělat více?

Mohli a měli bychom udělat mnohem víc. Možná by to ani nestálo tolik, co současné akce.Těžko zdůvodňujeme našim občanům, proč se pro nemocné syrské děti posílá speciální letadlo a na české nemocné děti se sbírají víčka, jejich rodiče musejí žebrat o pomoc a VZP odmítá některé léčby proplatit. Myslím, že úkolem vlády je v první řadě postarat se o svoje občany a teprve až o ty bude postaráno, pomáhat těm potřebným v zahraničí.

Já osobně příspěvek k mezinárodní pomoci hodnotím s výhradami. Je neefektivní, nesprávně zacílený a je na něm příliš mnoho vedlejších výdajů, které tam nejsou nutné. Například výrazná státní podpora imigračních a integračních neziskovek jenom podporuje další imigraci a dělá z ní zajímavý byznys. Tzv. transformační spolupráce, na kterou MZV dává 80 milionů spočívá v tom, že neziskové organizace z ČR v zahraničí prosazují „občanskou“ společnost, tzv. chrání lidská práva atd. Podle mne se ale jedná o arogantní vměšování se do cizích zemí a provádění stejné podvratné činnosti, jakou u nás provádějí neziskové organizace financované Open Society Fund anebo charitativní organizace podporované Saudskou Arábií, nebo známá National Endowment for Democracy. Můj pozměňovací návrh rozpočtu, aby tyto peníze byly přesměrovány na potřebnější účely, byl vládní koalicí zamítnut.

Až na základě našeho vytrvalého tlaku a medializace genocidy a hladomoru v Jemenu se podařilo přesvědčit českou vládu, aby konečně uvolnila nějaké peníze také na humanitární pomoc v Jemenu. Do Jordánska, které nese jednu z hlavních uprchlických zátěží, z loňského ani letošního rozpočtu na rozvojovou pomoc nešlo nic, navzdory mé snaze o změnu rozpočtu (vláda socialistů i tyto moje návrhy shodila ze stolu).

Je správné, že se vláda snaží pomáhat ve zdrojových zemích imigrace, ale mám výhrady ke způsobu jejího poskytování, uplatňování a kontroly účelnosti..

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Marek Korejs

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Dvě loutky. Páprda a...“ Vyoral pustil peklo na Bidena s Fialou

15:00 „Dvě loutky. Páprda a...“ Vyoral pustil peklo na Bidena s Fialou

PÁTEČNÍ ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA – Po návštěvě premiéra Petra Fialy v Bílém domě se z řad jeho podpo…