Máme jíst méně masa, mléka a vajec? Cesta k likvidaci civilizace! Ekonomka Šichtařová varuje před výzvou vědců

22. 12. 2019 17:39

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Pokud plán na nějaké investování neřeší financování, je to jako s cestou na Mars. Není-li vysvětleno, jakým způsobem ho chceme realizovat, nedává smysl. Tak reaguje Markéta Šichtařová na vládou čerstvě představený Národní investiční plán. Výzvu vědců, kteří žádají politiky jednotlivých zemí, aby co nejdříve stanovili datum, od kterého začne v jejich státech klesat spotřeba masa, mléka a vajec, považuje za dobrou cestu k likvidaci civilizace. Připomíná, že vždy, když chtěl někdo diktovat lidstvu nějakou cestu, dopadlo to katastrofou.

Máme jíst méně masa, mléka a vajec? Cesta k likvidaci civilizace! Ekonomka Šichtařová varuje před výzvou vědců
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonomka Markéta Šichtařová
reklama

Vláda zveřejnila Národní investiční plán, který představuje investiční potenciál České republiky do roku 2050. Zatímco opozice ho nemilosrdně ztrhala, že je jen katalogem projektů, někteří ekonomové uznali, že má svůj smysl bez ohledu na to, že neřeší financování. A to i proto, že kamenem úrazu veřejného investování je řadu let spíše nedostatečná připravenost projektů než financování, což se projevuje obtížemi s čerpáním peněz z fondů Evropské unie. Z jakého úhlu pohledu se na NIP díváte vy?

Žádný plán nedává smysl, není-li vysvětleno, jakým způsobem ho chceme realizovat. Samozřejmě že si můžu naplánovat, že příští rok poletím na Mars, ale pokud nemám vymyšleno, jak se tam dopravím, asi budu ráda, když poletím maximálně tak k moři. Pokud plán na nějaké investování neřeší financování, je to jako s tou cestou na Mars. To je asi tak všechno, co se k tomu z pohledu ekonoma dá říct. Samozřejmě bychom mohli rozebírat i jednotlivé projekty a jejich smysluplnost… ale to vše je až sekundární. Na prvním místě stojí otázka: Je to technicky reálné? A pokud neznáme financování, tak nemá smysl bavit se dál.

I když v České televizi při komentování výsledků britských voleb z minulého týdne ronili komentátoři slzy, tak pro nás šlo ve skutečnosti o pozitivní zprávu. Podle studie univerzity v belgické Lovani v případě měkkého brexitu, který je po jasné výhře Borise Johnsona nyní mnohem pravděpodobnější než brexit tvrdý, přijdeme zhruba o 11 tisíc pracovních míst. V případě tvrdého brexitu by česká ekonomika přišla zhruba o 47 tisíc pracovních pozic. Neměli bychom od veřejnoprávní televize očekávat, že při hodnocení britských voleb bude zmíněno i toto hledisko místo neustálého omílání kritiky premiéra a předsedy Konzervativní strany?

Tak to je hned několik otázek v jedné. Tak za prvé nejprve bylo všude hodně radosti, že si Britové volbou konzervativců vybrali nejpřímější brexitovou cestu, tudíž „jistě“ tvrdý brexit nebude. Krátce poté se ale „najednou“ mnozí začali divit, že britská vláda činí kroky, které by mohly vyústit v tvrdou formou brexitu. V jednoduchosti premiér Boris Johnson chce legislativu, která zakazuje prodlužování tranzitní periody. Přechodné období skončí na konci prosince příštího roku. Na konci ledna příštího roku odejde Británie z Evropské unie a nebude už v EU politicky zastoupena. Pokud investoři už nepočítali s možností brexitu bez dohody, nyní se v jejich očích tato varianta vrací do hry. A to není pro evropské akcie nic příjemného.

Za druhé si myslím, že veřejnoprávní televize by vůbec neměla komentovat, co je správně, či špatně. Co je pro jednoho dobré, jiný může vnímat přesně opačně; nelze tyhle hodnotové soudy paušalizovat. Proto by se televize měla úplně zdržet takových soudů a měla by poskytovat pouze fakta.

V Německu už pracuje více než dva a půl milionu lidí z členských zemí EU, ale pořád to nestačí. Podle kancléřky Angely Merkelové by Německo mělo hledat kvalifikovanou pracovní sílu za hranicemi Evropské unie, aby nedošlo k odlivu podnikatelů a velkých firem do zahraničí. I proto od 1. května příštího roku začne platit zákon, který umožní zkušeným odborníkům získat v Německu práci a potřebné dokumenty mnohem snadněji. Z hlediska Němců to je pochopitelné, ale není to tak trochu drancování méně rozvinutých zemí, jen jeho cílem nejsou nerostné suroviny, ale pracovní síla?

Za prvé drancování méně rozvinutých zemí to není, svobodný pohyb pracovní síly je přínosný, otevření hranic pro pracovní sílu je ku prospěchu celé planetě. Ale pozor, zdůrazňuji, že mluvím o pracovní síle. Takové otevření hranic pro pracovní sílu je užitečné tehdy, pokud pracovní síla jde skutečně za prací. Cílová země na tom vydělá, protože mohou přijít lidé, kteří jsou ochotni vykonávat práce, které by „domácí“ nebyli ochotni dělat.

Jiná situace ale je – a to je právě případ Německa – kdy lidé přicházejí nikoliv za prací, ale za sociálními dávkami. Tím se pouze přerozděluje bohatství – původní obyvatelé pracují, jsou zdaňováni, z jejich daní jsou placeny sociální dávky nově příchozím, a ti nepracují. To je diametrálně odlišná situace. A tím, co rozhoduje, zda nově příchozí přicházejí za prací nebo za sociálními dávkami, je nastavení sociálního systému.

Pokud je sociální systém příliš štědrý, pak vytlačuje migranty za prací a naopak přitahuje „černé pasažéry“ na sociálním systému. Takže to vlastně můžeme úplně obrátit. Kdyby Němci neměli tak štědrý sociální systém vůči migrantům, přicházeli by k nim jen ti, kdo opravdu něco umí a věří si, že budou schopni v Německu pracovat, a nikdo jiný, a pak by ani nebylo potřeba přijímat nějaké specializované zákony pro odborníky.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

V odborném časopise The Lancet Planetary Health zveřejnili vědci dopis, v němž žádají politiky jednotlivých zemí, aby co nejdříve stanovili datum, od kterého začne spotřeba masa, mléka a vajec v daných státech klesat. Kromě odklonu od fosilních zdrojů se prý lidstvo musí do značné míry vzdát i masa a hospodářských zvířat obecně. Snížení jejich stavu a zalesnění pastvin má být jedním z klíčových kroků, jak zamezit oteplení planety o více než 1,5 stupně Celsia. Změna v zemědělství je podle autorů dopisu jednodušší a časově méně náročná než transformace energetiky. Vypadá to konečně jako ta správná cesta k záchraně planety?

Vypadá to jako dobrá cesta k likvidaci civilizace. Příroda si s ohřátím o pár stupňů poradí, ostatně už si i v minulosti poradila. Civilizace si ale neporadí s tím, když bude mít zakázané živočišné bílkoviny a povinně se půjde pást. Já jsem hluboce přesvědčená o tom, že autoregulační, evoluční mechanismy jsou mnohem „inteligentnější“ než omylní vědci. A víme, že vždy, když kdokoliv chtěl diktovat lidstvu nějakou cestu, dopadlo to katastrofou. Ostatně víme, že eugenika byla svého času také „vědecky podporovanou metodou“ eliminace „méněcenných“… Z čehož plyne, že tvrzení, že nějaký vědec něco od civilizace požaduje, je krystalická irelevance. Evoluce věděla, proč dala lidem schopnost jíst maso.

Poslanecká sněmovna odmítla výhrady Senátu k daňovému balíčku včetně zvýšení zdanění loterií a schválila zákon, který následně podepsal prezident Miloš Zeman. Přitom si neodpustil kritickou poznámku k poslanci ČSSD Ondřeji Veselému za jeho pozměňovací návrh, který zavede vyšší zdanění loterií. Ty vzrostou z nynějších 23 procent až na 35 procent, zatímco zdanění ostatních druhů hazardu zůstává na dosavadní úrovni. Není s podivem, že to dopadne na sázející v podstatě neškodné sportky a a že nebyla reflektována společenská nebezpečnost jednotlivých her, jak o to žádali dopisem zaměstnanci Sazky předsedu vlády i poslance?

Vždy zpozorním, jakmile slyším o nějaké „společenské nebezpečnosti“. Svého času za „společensky nebezpečné“ už byly považovány věci jako alkohol, odlišná sexuální orientace, některé knihy, Charta77 a tak dál a dál… Výraz „společenská nebezpečnost“ je vždy nutno vidět v kontextu doby a režimu. A hrubě se mi proto nelíbí, když stát chce někoho vychovávat. Beru, když se řekne, že hazard je návykový, a proto je snadno zdanitelný, protože se takové dani špatně vyhýbá. A netahejme do toho výchovu dospělých!

Liberální institut vyhlásil výsledky ankety mezi více než osmdesáti českými liberály a ekonomy o liberální a antiliberální počin roku. V kategorii liberální počin roku zvítězil návrh zákona na liberalizaci taxislužeb, který dereguluje přísné zákony o taxislužbách a zjednodušil by fungování alternativních taxislužeb, jako je Uber a Bolt. Za ním se umístily zrušení zákazu hidžábů ve škole, liberalizace železnic, návrh na zjednodušení založení firmy a návrh na zrušení povinné maturity z matematiky. Antiliberálním počinem roku byl zvolen návrh pražské policie o zapojení systému na automatické rozpoznávání obličejů jako nepřiměřený zásah do svobody jednotlivce. Vyhrál nad směrnicí o copyrightu, digitální daní, návrhem na 15% zdanění výher v hazardu nad 100 tisíc a potvrzením legality směrnice o zbraních. Jak by vypadal váš výběr?

Za svobodomyslný počin roku bych možná označila návrh zákona na liberalizaci taxislužeb. Na opačném konci bych se také připojila k odsouzení systému na automatické rozpoznávání obličejů. I já souhlasím s názorem, že je to nepřiměřený zásah do svobody jednotlivce. Tady se ale možná ještě hodí na chvíli zastavit. Říkáte, že šlo o anketu mezi českými liberály. Víte – tohle slovo by mohlo působit určité nedorozumění, tak se pokusím dál víc do souvislosti.

V minulosti jsem se také označovala za – ekonomického – liberála, tedy za člověka požadujícího minimální zásahy státu a deregulaci. Dnes už se tak raději neoznačuji, protože význam onoho slova byl dokonale vyprázdněn a získal nový obsah. Dnes je častěji pod slovem liberál chápán člověk, který naopak zásahy státu podporuje a který protlačuje pozitivní diskriminaci menšin proti většinám. Všechny takové ty gender či environmentální agendy jsou nově označovány za „liberální“, ačkoliv jejich společným rysem jsou naopak zásahy státu do svobody lidí. Takže pozor na nedorozumění!


S androidkou v posteli
autoři: Markéta Šichtařová & Vladimír Pikora
Kniha nekorektně pojmenovává stav dnešní společnosti: Od toho, jak nás politici zadlužují, přes cenzuru na sociálních sítích, zneužití médií, manipulovatelnost davu nebo vlnu aktivismu – a docházejí k optimistickému rozuzlení! Nečekejte však žádný suchý, odborný text pro vědátory - kniha je psána s takovým nadhledem, že ji zhltnete jedním dechem a ještě se u toho zasmějete.
 
– OBJEDNAT za zvýhodněnou cenu ZDE.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jiří Hroník
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jiří Dolejš pro PL: Od nehumánního komunismu a bestiálních projevů stalinismu se distancujeme. A Horáková? Není to symbol antikomunismu

0:01 Jiří Dolejš pro PL: Od nehumánního komunismu a bestiálních projevů stalinismu se distancujeme. A Horáková? Není to symbol antikomunismu

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR Poslanci KSČM Jiřímu Dolejšovi chybí jasná distance současných komunistů od justič…