Marek Benda: Je příjemné vidět, že KSČM mladým lidem vadí a protestují proti ní

24.04.2018 7:42

ROZHOVOR „Je skandální, že prezident nebyl u příjezdu ostatků kardinála Berana a dal přednost sjezdu komunistů,“ tvrdí poslanec ODS Marek Benda. Podle něj tím Miloš Zeman splácí své zvolení v přímé volbě hlavy státu, zároveň však jako první prezident po revoluci vyzývá, aby se komunisté účastnili ve vládě. Marek Benda to pokládá za velmi nebezpečné. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz rovněž řekl, že Andreji Babišovi tak velmi záleží na účasti ve vládě, že se bez něj hnutí ANO ani nehne.

Marek Benda: Je příjemné vidět, že KSČM mladým lidem vadí a protestují proti ní
Foto: Hans Štembera
Popisek: Marek Benda

„Soudruzi a soudružky,“ oslovil prezident Miloš Zeman přítomné na sjezdu KSČM. Doporučil jim, aby nepromarnili příležitost na levicovou vládu. Od revoluce se nestalo, aby se prezident České republiky dostavil na sjezd komunistů. Jak vnímáte Zemanovu účast?

Za prvé se není čemu divit, protože Miloš Zeman byl v jejich politické straně a nepochybně toto oslovení umí. Na rozdíl od předchozích dvou prezidentů, kteří nebyli členy komunistické strany. Pokládám za velmi nešťastné, že tam dorazil, ale nepochybně jde o splátku za podporu v přímé volbě prezidenta. Co se ukázalo jako skandální, je skutečnost, že nebyl u příjezdu ostatků kardinála Berana a dal přednost sjezdu KSČM.

I na to se chci zeptat. Miloš Zeman se zúčastnil sjezdu komunistů namísto účasti na mši za kardinála Berana. Arcibiskup Dominik Duka to neponechal bez komentáře a prohlásil: „Je jistě náhodnou souhrou okolností, že ve chvíli, kdy my zde vítáme kardinála Berana, je prezident republiky hostem na sjezdu komunistické strany, která se přes volební porážku dožaduje stále většího podílu na moci,“ uvedl Duka. O čem tedy vypovídá to, že prezident dal přednost sjezdu komunistů?

Bohužel to velmi výrazně vypovídá o tom, že Zeman je první polistopadový prezident, který si s komunisty zahrává nejen v tom, že s nimi někdy na něčem spolupracuje, ale otevřeně se uchází o jejich hlasy a otevřeně vyzývá, aby se účastnili ve vládě. To pokládám za velmi nebezpečné.

Ano, Miloš Zeman právě vyzval, aby se komunisté podíleli na vládě s hnutím ANO. Už jen pozice komunisty Ondráčka v čele komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů vyvolala nedávno v českých ulicích demonstrace. Domníváte se, že by vláda opřená o komunisty vyvolala u veřejnosti protesty?

To samozřejmě nedokážu odhadnout. Byl jsem příjemně překvapen, že účast Ondráčka v čele komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů vyvolala takové protesty mladých. Vyvolání protestů mé generace je pochopitelné, ale že i mladí lidé vidí jako problém nereformovanou KSČM, je pro mě příjemné zjištění. Uvidíme, co se stane příště.

Jak hodnotíte tedy Zemanovo doporučení komunistům? KSČM má poprvé od revoluce šanci podílet se aktivně ve vládě, zároveň s tím však dosáhla v posledních volbách nejnižšího výsledku…

Zeman evidentně platí splátku za své zvolení prezidentem republiky v druhém období. Všechny, kdo ho podpořili, vyzýval, ať jsou součástí vlády, včetně SPD Tomia Okamury. Je to velmi nešťastné, ale jde o jeho politiku, nikoliv moji. Tušili jsme, že se vláda opře o komunisty a bude s nimi spolupracovat.

Andreji Babišovi nic jiného nezbývá…

Zbývá řada dalších variant. ODS dala pět klíčů k odkódování pozice hnutí ANO, které říkají, že nemusejí spolupracovat s extremisty, pokud by dokázali ustoupit ze svých pozic.

Sociální demokracie požaduje v koaliční dohodě podmínku, že pokud bude Andrej Babiš i nepravomocně odsouzen, měl by z vlády odejít. Babiš na to nechce přistoupit. Je takový požadavek adekvátní a reálný?

Ten požadavek je silně změkčený, protože původně požadovali, aby ve vládě nebyl nikdo trestně stíhaný. Ukazuje se, že Babišovi tak velmi záleží na účasti ve vládě, že bez něj se hnutí ANO ani nehne.

Spojené státy, Velká Británie a Francie zaútočily na Sýrii. Šlo o velmi omezený úder coby odvetu za údajný chemický útok. Syrská opozice se údajně vzteká, že šlo o frašku a čekali větší pomoc. Trump naopak tvrdí, že reakce musela být rychlá a rázná. Jak hodnotíte zásah a jaký vliv to může mít na mezinárodní vztahy? Hrozí větší konflikt jako třeba třetí světová válka?

Mám výrazný dojem, že na počátku třetí světové války nejsme. Jsme na počátku v pokračujícím konfliktu Západu versus Rusko a Putin. Ten běží už delší čas a putinovské Rusko obsazuje své sousedy, napadá je a tváří se, že si v mediálním světě může dělat, co chce. Ale zrovna události v Sýrii neznamenají dramatické vyostření.

Ozývají se názory, že Sýrie je pouhým místem střetnutí mezi Spojenými státy a Ruskem. Tedy nalezly bojiště, kde se mohou střetnout. Mluví se i o Íránu a Turecku. Co si myslíte o těchto názorech?

Nejsem odborníkem na Blízký východ a nebudu se tvářit, že jsem chytřejší. Ale podle mne dochází v Sýrii především k šíitsko-sunnitskému sporu, do kterého mocnosti na základě preferencí a spojeneckých vazeb vstupují. Jde spíše o vnitroislámskou válku než globální střetnutí velmocí.

Spolu s vojenským zásahem se objevuje obvyklá kritika, že Spojené státy šíří svoji západní demokracii do ostatních států, ale toto šíření nefunguje. Jak to vnímáte vy? 

Posledním šířením západní demokracie bylo arabské jaro a jeho masivní podpora před pěti lety, kterou jsem pokládal za velmi chybnou, a důsledky se objevily. Tady jde o omezený útok na skladiště chemických zbraní, které byly použity v rozporu s mezinárodními dohodami. Nejde o šíření demokracie, ale vynucování celosvětových pravidel.

Byl tedy útok odpovídající?

Odpovídající je silné slovo. Téměř šlo o to, aby západní veřejné mínění mělo pocit, že se něco stalo. Ale je otázka, jaké měl útok výsledky. Každopádně neměl nic společného se šířením demokracie.

Ministr Stropnický i premiér Andrej Babiš americký útok jasně podpořili. Babiš však po návštěvě prezidenta Zemana svůj jednoznačný názor změnil. Objevuje se další kritika, že premiér v demisi není v názorech konzistentní. Co vy na to?

Premiér není konzistentní řadu let. Pouze nasává, co si myslí, že chce v tu chvíli slyšet společnost, proto ho označujeme za populistu. Zajímá ho, co chce lid slyšet, a podle toho se chová.

Několikrát už jsem v rozhovorech slyšela, že jediným rozumným řešením v současné situaci jsou předčasné volby. Co si o tom myslíte a platí stále, že kdo je vyvolá, je také odnese?

Já myslím, že zatím nikdo vážně neřekl, že by se předčasné volby měly konat, ani hnutí ANO. Obecně notoricky platí, že kdo předčasné volby vyvolal nebo se na nich dramaticky podílel, na ně doplatí. Tato politologická poučka platí. Zažili to Ruml, Paroubek i ČSSD s TOP 09, nikdy z toho nic dobrého nevzešlo. Předčasné volby skrývají tato rizika a existují způsoby – a ODS je představila –, které by mohly odblokovat současnou situaci ve Sněmovně. Kdyby Babiš netrval na postu premiéra. Nacházíme se v situaci, kdy jsme rukojmí trestně stíhané osoby.

Podle posledních průzkumů ODS u voličů posílila. Je to pevným postojem, který drží už od podzimních voleb, nebo čím to je?

Já myslím, že naše posilování souvisí s tím, že máme jasný program, jasné lídry, kteří jsou schopni program prosazovat a uskutečnit, a že jsme od voleb byli v opoziční pozici suverénní, nejaktivnější, nejvíce slyšet a schopni se bavit o rozumných věcech.

Máte nějaký osobní tip pro to, jak by ODS ve volbách dopadla?

Nebudu tipovat, ale nepochybně lépe než nyní. Otázka je, jestli by jiné výsledky mohly přinést jiné skládání politiky.
 


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

Předpokládané složení nové vlády:

předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Jozef Sikela (BPP), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).

reklama

autor: Zuzana Koulová

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Z Berlína přichází socialismus jak z praku. Naplno proti zdi. Šichtařová vidí důvod k obavám

16:02 Z Berlína přichází socialismus jak z praku. Naplno proti zdi. Šichtařová vidí důvod k obavám

„Během funkčního období nové vlády s vysokou pravděpodobností dojde k navýšení dalších daní,“ konsta…