Státní návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v České republice skončila, ale otazníky nad ní zůstávají. Vy upozorňujete na řadu nebezpečí souvisejících s rozvojem vzájemných česko- čínských vztahů, ale nemohou být alespoň z ekonomického hlediska přínosem?

Nejsem ekonom, abych hodnotil význam dohod a investic. Ale samozřejmě jsem i toto téma sledoval, protože to je jeden aspekt návštěvy, který mne zajímal. Četl jsem komentáře například ekonoma Tomáše Sedláčka, což je pro mne autorita v ekonomickém světě, ale i dalších, kteří hovořili o tom, že i kdyby skutečně slibované objemy investic byly realizovány, dostane se Čína v objemu investic v České republice někam na úroveň Kypru nebo Belgie. Stále je to tak, že například jižní Korea tady má investice o řád vyšší. Takže je legitimní otázka, proč tolik humbuku, proč tak ohromná opatření a zásahy do života občanů a lidských práv. Navíc čínské firmy si primárně kupují akvizice, to znamená podíly ve stávajících firmách, přinášejí tedy sice kapitál, kupují si ve firmách podíly, ale výnosy půjdou ven. V České republice nevytvářejí nová pracovní místa, nota bene v nějakých moderních odvětvích průmyslu nebo služeb. Na mne to působí tak, že určitá skupina lidí napojených na prezidenta si buduje svůj byznys a vytváří dojem, že se jedná o veřejný zájem a že je to nesmírně výhodné pro Českou republiku a její občany. Ale ona to není pravda, protože potenciální investice doprovází ohromné politické riziko a navíc kroky prezidenta a vlády mají zásadní dopad na pozici a autoritu České republiky ve světě.

• TÉMA: Čínský prezident v Praze

Ale i kdyby byly čínské investice u nás několikanásobně vyšší, vyvážilo by to určitá rizika, například bezpečnostní, zahraničně politická nebo ohrožení demokratických principů, jak už jsme mohli vidět při návštěvě čínského prezidenta?