Podívejme se nejprve na další posun v řešení migrační krize a specificky na dohodu EU s Tureckem, kterému budeme platit za to, že (jak se zavázalo) nebude migranty pouštět dál do Evropy. Jak na to v celé šíři pohlížet?
Bez nadsázky můžeme konstatovat, že řešení bezpečnostní a ekonomické krize vyvolané islámskou invazí se nehnulo z oblasti žvanění a žvanění. Je zcela evidentní, že vedení EU pod taktovkou Junckera, Merkelové a Hollanda a samozřejmě s požehnáním Obamy udělá vše pro to, aby invaze pokračovala. Dokladem jsou i neuvěřitelná drzost turecké reprezentace a její až nesmyslné požadavky. Nebo jde pouze o komedii a téma tahanic s vyděračem, přičemž je jasné, že výpalné se zaplatí, ale až později, a invaze může dále pokračovat.
Úplatky na podporu turecké islamizace Evropy obhajoval v ČT, jak jinak, tajemník Tomáš Prouza, blízký spolupracovník našeho socialistického premiéra. Vysvětloval je tím, že jde jen o tři miliardy eur letos a po sedmi miliardách v příštích letech. Důvodem je prý fakt, že Turecko má s uprchlíky několikanásobně vyšší náklady, než jsou tyto částky. Známý sluha cizích zájmů zapomněl na základní fakt. Občanskou válku v Sýrii vyvolalo Turecko s využitím turkických menšin na syrském území. Kdyby Turecko nevyvolalo válku, neexistovaly by uprchlická krize na jeho území ani islámské tažení do Evropy a hlavně žádné finanční náklady. Neexistuje jakýkoli důvod k placení turecké války a podpory islamizace Evropy z našich daní.
Kdo nejlépe podle Vás "bojuje" proti Islámu?Anketa
Turecko by mělo být jako trvale destabilizační faktor vyloučeno z NATO. Stejně tam geograficky, politicky ani nábožensky nepatří a nikdy nic dobrého pro NATO neudělalo. Pouze vyvolalo válku s Řeckem a podporuje islámský terorismus. Rovněž by měla být definitivně a navždy ukončena jednání o možnosti přístupu islámského státu Turecka k EU. Turecko není a nikdy nebylo evropskou zemí.
Nedávno jsem se dočetl, že v naší zemi žije v nevyhovujících podmínkách 1,5 milionu lidí, z toho 250 000 dětí. Část z nich proto končí v ústavech. A nejsou to jen reprezentanti té části romské komunity, která se programově zaměřila na život ze sociálních dávek placených druhými s pomocí různých neziskovek. Což místo vyhazování peněz tureckým vyděračům, hrabivým neziskovkářům a na nereálnou integraci muslimů do evropské civilizace investovat do našich občanů a českých rodin, pane Prouzo i další socani, případně další vládní obhájci „českých“ zájmů?
Je opravdu ilustrativní, že naši reprezentanti v EU i NATO se po nástupu do funkce obvykle stávají obhájci zájmů NATO/USA a EU u nás a kašlou na to, že jejich úkolem je přesný opak, tedy ochrana zájmů občanů (nikoli jen samozvaných elit) státu, který je tam vyslal a královsky je platí. Stačí si připomenout generála Pavla, jenž by nejraději včera zahájil preventivní jadernou válku s Ruskem, ale proti muslimským ilegálům by nehnul prstem, nebo velvyslance u NATO Šedivého, který se proslavil „podporou“ našich zbrojovek a pravděpodobně se snaží „proslavit“ i dále.
Na takzvaných uprchlících vydělává kdekdo a jde o stovky miliard eur. Můžeme konstatovat, že ve spolupráci s Tureckem zdržují reprezentanti EU jakékoli řešení, které by invazi zastavilo. Čáru přes rozpočet jim udělala iniciativa některých zemí, především Makedonie, ale i Maďarska, Rakouska a dalších. Invaze přes Balkán se do značné míry zastavila. Proto neustále posloucháme řeči o potřebě evropského řešení a nesprávných činech jednotlivých států. Takzvané evropské řešení je samozřejmě pokračováním eurorasistické multikulturní invaze, jen to nikdo neříká nahlas. Určitě se rovněž objeví snaha pokračovat v invazi přes muslimskou Albánii a Bosnu.
Ve stejné době Turci střílejí do syrských uprchlíků na tureckých hranicích. V EU, USA ani OSN to kupodivu nikoho nevzrušuje. Kdyby začali střílet do ilegálů policisté v Řecku, multikulturalisté by se pravděpodobně zbláznili. Turecko může vraždit lidi bez problémů. Občané Evropy, kteří si dovolují jen slovy hájit vlastní země a svoje právo na civilizovaný život, jsou označováni jako xenofobové a extremisté.
Vedení EU se navíc snaží civilizované občany odzbrojit, aby se nemohli bránit muslimské agresi. Logický by měl být pravý opak a politici by měli občany připravovat na zhoršení bezpečnostní situace a dotovat jejich vyzbrojování. Při sebevražedné protievropské politice vedení EU můžeme čekat takové excesy jako hromadné znásilňování bílých dívek muslimy v Anglii, a to s podporou policie, jestliže se občané nemohou bránit. Británie se jako první v EU předvedla masovým odebíráním zbraní občanům. Následně kriminalita s použitím zbraní vzrostla několikanásobně, neboť zločinci zbraně neodevzdali. Rozrostly se navíc ilegální trh se zbraněmi a ilegální výroba.
Jen bych připomněl k otázce ochrany a propustnosti tureckých hranic, že Turecko má 511 000 vojáků, 280 000 policistů, neznámý počet příslušníků tajné policie a 1 150 000 záložáků. Vzhledem k výjimečnému stavu na hranici by se mohli záložáci povolat do služby. Pro 800 000 ozbrojenců v aktivní službě je podle tureckých vyjednavačů v Evropě problém zabezpečit hranici před vyplutím 1 500 000 ilegálů. I kdyby nasedli na čluny v jednom dni, vycházeli by dva ilegálové na jednoho ozbrojence. Ale invaze z Turecka trvá již od minulého jara. Takže na jednoho ilegála připadá každý den celé družstvo ozbrojenců, kteří se mohou pohodlně střídat při chytání. Přitom Turecko je známé jako tvrdý policejní stát. Dokazují to i počty mrtvých Kurdů. Tvrzení, že nedokáže zabránit ilegálům ve vstupu na svoje území a jeho opuštění a zabránit práci pašeráků, je jen drzá lež určená pro hlupáky nebo ty, kteří ji chtějí šířit dál. Turecko islámskou invazi do Evropy jednoznačně podporuje jako součást šíření islámu, obrovský kšeft s lidmi, kradenou ropou, drogami a dalšími produkty a cestu k obnovení Osmanské říše. V podstatě se jeho snaha neliší od plánované expanze Islámského státu.
Zbývají pouze tři možnosti pokračování islámské invaze. První je již odzkoušená cesta přes Itálii. Druhou je tažení loděmi nebo po zemi na Ukrajinu a odtud přes Polsko do Německa a Švédska. Třetí a nejnebezpečnější je udělat z ilegálů legální migranty či uprchlíky s německými či doklady EU už v Turecku, a tím donutit bránící se země k jejich přijímání a propouštění. Ze Súdánců, Afghánců a bůhví jakých jiných muslimů, z ekonomických parazitů a teroristů ještě budou němečtí azylanti s možností volného pohybu po celé EU. A to je hlavní cíl evropských islamizátorů a účel komediálního jednání s Tureckem.
Následovat bude další kolo nátlaku z Německa a EU na kvóty a přijímání muslimů zeměmi, které je nepozvaly. První kroky jsme již zažili. Falcký premiér vykládal v Plzni, jak rozmísťují ilegály do jednotlivých vesnic, a vyzýval ke spolupráci a přebírání k nám. Jeho propaganda dopadla neslavně, protože část posluchačů, z nichž většinu tvořili studenti, znechuceně odešla. Je vidět, že nikoli všichni studenti zblbli pod tlakem propagandistických center cizích zájmů na školách.
Jak to podle vás dopadne v Sýrii?Anketa
Jako výrazně pozitivní moment můžeme vnímat zemské volby v Německu. Bez ohledu na brutální nátlak, možno říci státní teror, se ve třech zemích prosadila Alternativa pro Německo (AfD). Výsledky nejsou ideální, ale jde o obrovský průlom a pokrok. Někteří Němci se konečně přestali bát nadávek do nacistů jen proto, že nechtějí být jakýmisi poníženými evropskými afrogermány ve vlastní zemi.
Další pochopili, že mnozí reprezentanti evropského křesťanství se místo kříže začínají beze studu ohánět půlměsícem podle taktovky Washingtonu. Mohli bychom to nazvat křesťanskou zradou. Pevnou a stabilní vklíněnost evropských socialistů mezi půlkami nadnárodních finančních korporací vedených z USA už může přehlédnout jen slepec. Nezbývá, než Němcům ze srdce blahopřát k národnímu obrození pod vedením AfD. Do příštích voleb se proberou další Němci.
Letitá ideologická a mediální výroba syndromu viny evropského člověka a ničení jeho rodiny za to, že byl historicky úspěšný, vytvářel demokratické země pro všechny a vedl světovou civilizaci, pomalu míří do pekel, odkud vzešla. Zůstane pouze v USA a Bruselu jako zrůdná ideologie jednostranného rasistického multikulturalismu, Obamy, Clintonové, Junckera, Merkelové a jejich šéfů.
Jako perličku na závěr můžeme uvést informaci, že německé tajné služby se reálně obávají teroru v zemi, protože někteří ilegálové a dřívější již multikulturně legalizovaní migranti z uzavřené paralelní islámské komunity došli k názoru, že v Německu je třeba vytvořit salafistický islámský stát. Nelegálně tam už samozřejmě místy existuje. Ostatně právo šaría se již údajně ilegálně provozuje i na pražském sídlišti Černý Most bez zájmu bezpečnostních složek. Je otázka, zda byly německé služby dlouhodobě tak blbé a neschopné vidět realitu nebo se bály říci politikům multikulturně nekorektní pravdu či si politici ucpávali oči i uši. Vývoj v Německu každopádně zavání zanedbáním prevence bezpečnosti a doslova zločinem z hlediska zanedbání ochrany civilizovaných obyvatel.
Premiér Sobotka byl nedávno na návštěvě Bavorska, jehož předseda vlády Horst Seehofer je delší čas naladěn opačně v přístupu k migrantům než spolková kancléřka. Sobotka se tam nicméně setkal také s představitelem sudetských Němců Berndem Posseltem, s nímž se prý český premiér nechtěl fotografovat…
Nerad opakuji slavný výrok pana Brychty, ale opět můžeme mluvit o ukázkové anální expedici do Bavor. Náš „vlastenecký“ premiér to měl tentokrát jednodušší, protože zadní část koženek sudeťáka Posselta by pojmula celou českou delegaci i s auty. I s mojí postavou na hony vzdálenou anorexii se ve srovnání s ním cítím téměř vychrtlý.
Domácí realita páchne více, než bychom si mysleli. Jsou zde problémy, které mohou poškodit většinu z nás, tedy ty, koho bychom mohli nazývat (neprivilegovanou) občanskou většinou. Především jde o plíživou islamizaci z Německa. Dále o zahraniční vměšování do našich zájmů a v neposlední řadě o pokračující státní útlak, o němž se nesnilo nejen komunistům, ale možná ani nacistům.
Posselt dostal, jak jinak, řádný prostor v ČT, jejímuž vedení, radě a některým redaktorům rovněž není žádné rektum dost úzké a páchnoucí, aby je odradilo před expedicí. Naopak vlastenci se dostanou do ČT pouze omylem – a nikdy více. Posselt bez ohledu na svoje rozměry nadšeně podlézal ze všech sil Merkelové. Ilegály považuje za výzvu stejně jako ona. Doufám, že v jeho inkluzivním muslimském afrogermánském státě zakážou v souladu s názory proroka vursty z nečistých vepřů a alkoholické pivo. Jsem zvědav, jak zvládne tuto výzvu.
Nejlepší byla ovšem jeho pivní, možná i vepřová myšlenka o státních egoismech. Tím myslel egoistické státy, které nechtějí kvóty muslimských ilegálů z Německa, kam si je pozvali Merkelová a její poskoci typu Posselta. Takže multikulturní komedii křesťanů, socialistů, zelených a sudeťáků mají odnášet okolní země, které nikoho nezvaly. Jako protiklad integrační politiky Evropy, tedy více Bruselu a jeho kontroly do každé rodiny, zmínil s třesoucími se podbradky potřebu potírání agrese Putina.
K protiruské rétorice Posselta bych připomněl, že s pomocí větší části sudetoněmeckého obyvatelstva byla koncem třicátých let postupně zlikvidována demokratická Československá republika. Přitom byly sudeťáky zavražděny stovky československých vojáků, četníků, policistů, příslušníků SOS, celníků i civilistů. Z takzvaných Sudet byly vyhnány statisíce občanů, kteří nebyli Němci. Další tam přežívali v roli obyvatel druhé i nižší kategorie, neustále vystaveni nacistickému šikanování. Obsazení Československa, které umožnili naši demokratičtí spojenci, napomohlo vypuknutí druhé světové války v Polsku. V bojích druhé světové války, ale především terorem v rámci protektorátu Čechy a Morava a Slovenské republiky a v koncentračních táborech přišlo o život celkem kolem 360 000 našich občanů různých národností.
Mezi nimi byli i příslušníci německého protifašistického odboje v takzvaných Sudetech, o němž se již 25 let nemluví. Sudeťáci byli při teroru vůči obyvatelům protektorátu nepochybně aktivnější než ostatní Němci. Oblast Sudet se stala za války dokonale Judenfrei (očištěna od Židů, kteří neuprchli při vyhánění většiny českého obyvatelstva). Díky takovým jako Merkelová a Posselt a jejich švédským multikulturním přátelům probíhá podobný proces i ve Švédsku. Některá města již opustila polovina Židů a odstěhovala se do zahraničí před islámskou agresí. Když se daří, tak se daří, že, Parteigenosse Posselt. Hlavní je potírat ten státní egoismus a xenofobii.
Vesměs spravedlivě vyhnáni a odsunuti byli z Československa pouze ti, kteří neprokázali, že zůstali věrni republice, a nepodíleli se na odboji. Mnozí komunisté, sociální demokraté, katolíci i další odbojáři mohli zůstat nebo se odstěhovali do NDR, pokud chtěli žít v německém prostředí. Většina ostatních byla odsunuta zcela legálně na základě mezinárodního rozhodnutí; a nebylo třeba jakýchsi ponížených omluv za české zločiny, které donekonečna omílají zkorumpovaní historici v našich médiích.
Odsun určitě nebyl zcela čistý a docházelo k excesům, ale ty jsou nesrovnatelné se zločiny nacistů za války. Za ty by se měli Posselt a jeho nacističtí pohrobci omlouvat každý rok při výročí mnichovské zrady. Pokud měl a má někdo v naší zemi touhu se sudeťákům omlouvat, měl tak učinit za sebe, zvláště když jeho rodina za války kolaborovala s nacisty nebo páchala nějaké zločiny. Ale to je jeho věc a neměl by do ní tahat ostatní slušné občany.
Kromě obveselujících příspěvků úřadujícího šéfa sudetoněmeckého landsmanschaftu je zde ještě jedno zásadní nebezpečí. Němečtí a možná i naši developeři se již rovněž rozhodli podílet na uprchlickém kšeftu a připravují další podraz. Začínají se zajímat o nemovitosti na našem území v blízkosti hranic. Chtějí je za peníze EU nebo Berlína přestavět na ubytování pro ilegály vybavené německými azylovými pasy. Sociální dávky vyšší než platy mnohých našich občanů by pobírali v Německu, ale bydleli by u nás. O práci by samozřejmě nezavadili, stejně o ni nemají zájem. Takže ideální prostředí pro islámské seance, ideologii, kriminální činnost, drogy a násilí na domácím obyvatelstvu.
K tomu si určitě poslechneme plno řečí o pracovních příležitostech pro naše firmy a tržbách pro obchodníky. Samozřejmě na tom vydělá jen pár kšeftsmanů s politickými konexemi a přiživovat se budou neziskovky při integraci muslimů. Problémy a nebezpečí si odnese občanská většina zlých českých xenofobů. Nelze vyloučit, že právě o takových projektech jednal při své anální expedici v Bavorsku náš „vlastenecký“ premiér. Zde je ovšem zásadní role místních samospráv, které, pokud se nedají zkorumpovat, mohou podobné stavby zakázat!
V rámci informací o zápachu z české kotliny nemohu opomenout nedávnou návštěvu amerického velvyslance v Brně. Vyrazil si do tamní mešity a přátelsky pobesedoval s reprezentanty muslimů. Přitom podpořil inkluzi islámu do Evropy i naší země!!! Reprezentant USA beze studu jako nejhorší nepřítel podpořil islamizaci naší historicky křesťanské a civilizované země! Jak se máme dívat na USA a jeho transatlantické smlouvy TTIP a TISA, jestliže podporují islamizaci naší země? Co na to naši politici, především vládní? Co na to „naše“ ČT?
Zde je třeba si uvědomit, že americký velvyslanec není nějaký soukromý nevychovaný spratek, ale americkým prezidentem potvrzený představitel Ministerstva zahraničí USA, který zastupuje zájmy USA jako jejich nejvyšší reprezentant. Nemám chuť připomínat zde ostudnou podporu demonstrací proti našemu prezidentovi zvolenému většinou voličů našeho národa v prvních opravdu svobodných prezidentských volbách.
Již něco takového by mělo být důvodem k požadavku našeho ministerstva zahraničí k odvolání takové osoby. Jenže to by nesměl být ministrem Zaorálek za ČSSD a jeho náměstci reprezentující ANO jako hlavní převodovou páku amerických zájmů, včetně islamizace, u nás. Dovedete si představit, že by náš velvyslanec organizoval demonstrace proti Obamovi ve Washingtonu? Tady vidíme v praxi, jak se na nás USA dívají. Jako otrokářské panstvo na bezprávnou kolonii. Jsou USA přátelskou, nebo nepřátelskou zemí, jestliže jejich velvyslanec uráží český národ útoky na prezidenta a podporuje islamizaci naší země?
Zde je namístě iniciovat odvolání současného amerického velvyslance cestou ministra zahraničí. Pokud tak neučiní, musíme ho považovat za ministra, který hájí nikoli naše národní, ale zahraniční zájmy. Takovým politikům se zpravidla říkalo zrádci. Zažili jsme je v dobách protektorátu Čechy a Morava. V historii bývali vždy odvoláni a nahrazeni těmi, kteří sloužili zájmům své země a jejích obyvatel. Pokud ministr zahraničí neučiní příslušné kroky, měli by ho nadřízení odvolat. Jinak i je musíme považovat za sluhy cizích zájmů a islamizace. Na to bychom neměli zapomínat při volbách.
Na závěr kapitoly zabývající se podivným zápachem je třeba si připomenout „slavnou“ kauzu elektronické evidence tržeb (EET). Věc není zdaleka tak poctivá a radostná, jak se nám snaží tvrdit některá média a politici. Je to podobný podfuk jako zdražování elektřiny ve prospěch solárníků a akcionářů přenosových sítí. Zdůrazňuji, že tato zlodějna podporovaná především ČSSD a ANO byla pouze odložena! Podle informací podnikatelské strany nelze přehlédnout řadu nedostatků EET, možná záměrných.
Můžeme začít amatérskou úrovní zpracování celého projektu, počínaje nedefinovatelným slovem tržba. Údajné nízké náklady 5 000 korun vyčíslili podnikatelé na 15 000 při zavádění a 6 000 každý rok. Podnikatel nebo živnostník musí mít náhradní přístroj pro případ poruchy, protože musí dávat údaje do dvou týdnů, jinak ho čeká mastná pokuta. Za přístroj obsluhovaný zaměstnancem, který může být vyslán i konkurencí s cílem ekonomické likvidace, odpovídá podnikatel, nikoli zaměstnanec, který ho obsluhuje. Právě pokuty mají doplnit vysychající pokladnu ministra financí, nikoli zlepšený výběr daní. Cílem je pravděpodobně vytvoření trvalého tlaku až teroru a následné smršti pokut za jakoukoli chybu, byť neúmyslnou a nezaviněnou. Výsledek praxe podobného systému v Chorvatsku je dost bídný. Zkrachovala třetina tamních mikropodniků. Výsledkem byla ztráta jejich daní a přesun zaměstnanců mezi nezaměstnané živené státem.
Je otázka, zda se EET plně týká velkých a nadnárodních firem. Každopádně se při jejím zavedení mluvilo o potírání šedé ekonomiky vytvářené živnostníky a malopodnikateli. Ta tvoří u nás výpadek kolem osmi miliard korun. Zkreslování informací velkými firmami typu Agrofert vytváří podle podnikatelů ztrátu kolem 42 miliard korun. Mnohé z těchto velkých firem odvádějí zisk a daně do zahraničí a u nás platí pouze daně, zdravotní a sociální odvody bídně placených domácích zaměstnanců. Je zde samozřejmě otázka bezpečnosti a přesnosti přenášených údajů a jejich zneužití ministerstvem financí. Prozatím slouží EET k rozeštvávání společnosti na podnikatele a zaměstnance a k likvidaci části živnostníků a malopodnikatelů a rozšíření vlivu nadnárodních korporací, především v oblasti potravin. Bez nich totiž nelze existovat. Mnozí nadšenci pro EET si musejí uvědomit, že přichází doba, kdy instalatér nebo kadeřnice jim začnou do ceny účtovat daně, takže ceny se zvýší. Dalším krokem bude opravdová šedá ekonomika, kdy budou někteří živnostníci pracovat načerno, což se jim bude obtížně prokazovat. Pomoc kamarádovi zdarma nelze postihovat. Prostě se vracíme před rok 1990 k totální kontrole státu likvidujícímu veškerou iniciativu.
Co se Sýrie týče, jistým posunem je studie ústředí NATO, kterou citoval německý týdeník Focus. Uvádí se tam, že ruské zásahy v Sýrii jsou přesné a efektivní, ačkoli předtím západní lídři Rusko kritizovali. V pondělí navíc Putin rozhodl o stažení velké části vojenských sil zpět do Ruska. Jak to vnímat?
V Sýrii jsou pouze dvě strany konfliktu. Na jedné straně ti, kterým jde o lidi; ti logicky chtějí mír a podporují prezidenta Asada podporovaného Ruskem. Obyvatelé Sýrie mají války plné zuby a chtějí mír a normální život jako před válkou. Na druhé straně islámští teroristé podporovaní z Turecka, Saúdské Arábie, USA a EU, kteří válku přímo potřebují. V sázce je rovněž možnost vyvolání války proti Rusku s pomocí Turecka. Klíčem k řešení je postoj USA, Turecka a Saúdské Arábie a jejich poskoků z Bruselu a Berlína.
V praxi se ukazuje, že žádná umírněná opozice v Sýrii neexistuje. Prezident Asad opět nabídl amnestii všem, kdo proti němu bojují, a tím i logicky ukončení občanské války. Jeho nabídka svobodných voleb stále platí. Teroristům však jde o vítězství za každou cenu, nikoli o mír a lidské životy. Jednání o příměří se protahují. Při více než stu teroristických skupin bojujících proti prezidentu Asadovi není jasné, kdo je kdo a kdo hájí čí zájmy.
Součástí jednání je pokračující nenávistná propaganda proti Rusku na téma zabíjení ubohých umírněných teroristů a jejich rodin. Je to stejná přehlídka islámských lží a propagandy jako v Palestině, kde údajně zlí Izraelci zabíjejí ubohé palestinské civilisty, nebo v Afghánistánu, kde je zabíjejí zlí Američané. Rozlišit na tamním bojišti civilistu a teroristu se zatím nepodařilo nikomu. Jestliže jedna manželka muslimskému teroristovi pere, druhá vaří, třetí ošetřuje teroristy v nemocnici, starší děti se podílejí na atentátech, kopou okopy a tunely a mladší nosí munici, kdo tam není terorista? Kdo se podílí na zločinu je zločinec; a totéž platí o terorismu.
Je to stejný nesmysl jako tvrzení některých evropských i našich politiků a „nestranných odborníků“ v ČT, že Rusové musejí bombardovat v boji proti terorismu v Sýrii jen Islámský stát. Ostatní vrahy, zločince a teroristy mají nechat na pokoji. V takovém případě válka neskončí nikdy a o to Turecku a jeho přátelům jde především. Jinak by přestali podporovat teroristy, a donutili je tak jednat o míru. Situace při mírových jednáních v Sýrii silně připomíná Ukrajinu a tamní snahu za každou cenu poškodit a napadnout pod nějakou záminkou Rusko.
V Turecku a dalších okolních zemích bylo před vstupem Ruska do války kolem čtyř milionů uprchlíků. V současnosti jich přibylo několik desítek tisíc. A přesto se mohou evropská a americká média a politici přetrhnout v kritice Ruska, že zavinilo takzvanou uprchlickou krizi. V občanské válce vyvolané v Sýrii Tureckem bylo do zahájení Ruské pomoci kolem 400 000 mrtvých. Následně jich přibylo několik desítek tisíc, ale nejhorší zločinec je Rusko, které úspěšně ničí islámské teroristy.
Obzvláště komicky v tomto kontextu vyznívá závistivé pozitivní hodnocení ruských náletů na teroristy ze strany tajných služeb USA. Jsou efektivnější než americké a dalších bojovníků proti Islámskému státu. Přitom ruské letectvo je méně početné. Možná to ale nebude jen skvělou ruskou technikou a statečnými syrskými vojáky bojujícími za svoje rodiny a vlast proti středověkému agresivnímu primitivismu z Turecka a Saúdské Arábie. Kdyby USA a podobní bojovníci proti mezinárodnímu terorismu bojovali a nepředváděli pouze divadlo, možná by dosahovali lepších výsledků.
Kdyby Turci a všemožní západní demokraté a obhájci lidských práv nechali prezidenta Asada, aby se před čtyřmi roky vypořádal s teroristy, bylo by několik tisíc mrtvých a několik desítek tisíc uprchlíků. Díky evropské, americké a saúdské podpoře Turecka, umírněné teroristické opozice a Islámského státu a jejich protahování války máme možná kolem 500 000 mrtvých, kolem 4 500 000 uprchlíků a islámskou invazi do Evropy. Díky demokratům, obhájcům lidských práv máme statisíce mrtvých místo tisíců a miliony uprchlíků místo desetitisíců. Je evidentní, že na životech a majetku lidí v Sýrii i v Evropě západním demokratům a obhájcům lidských práv vůbec nezáleží. A takovým máme věřit, že obhajují naše zájmy? Nezapomeňte na to při volbách.
Ukázkovou skupinu tvoří Kurdové. Nedávno je politici a redaktoři v EU i naší prolhané ČT a dalších cizáckých euromédiích oslavovali jako bojovníky proti Islámskému státu, předváděly se kurdské bojovnice. Teď se o Kurdech spíš mlčí, protože jsou nuceni bojovat i proti dalším teroristům, takzvaným umírněným, a směřuje proti nim další vlna tureckého genocidního teroru. A Turecko je přece náš vážený spojenec, člen NATO a žhavý kandidát na členství v EU!
Naše veřejnoprávní televize by si opravdu zasloužila nějakou výroční zlatou cenu Josefa Goebbelse za lhaní, zamlčování pravdy a relevantních informací a manipulaci s informacemi proti vlastnímu národu. Na stříbrného Josefa (nebo stříbrnou lež roku) bych za rok 2015 nominoval Britské listy. Problém je v tom, že prominentní nacista dokázal aspoň na čas oblbnout značnou část Němců, dokonce i některé Čechy, zatímco ubohá politická propaganda z ČT a jiných cizáckých euromédií naše občany v převážné míře stále více znechucuje.
Operace turecké armády na území Iráku a Sýrie a další vyvražďování Kurdů kupodivu nikomu z demokratů v Bruselu a Washingtonu nevadí. V „pravdomluvné“ ČT se o něm korektně mlčí, případně se vymýšlejí všemožné ideologické omluvné lži o kurdském extremismu. Přitom Kurdové jsou stejní extremisté jako Češi, Slováci nebo Poláci, kteří stovky let bojovali proti rakouskému a maďarskému národnostnímu útlaku a okupaci.
Genocidu Arménů v 19. a 20. století, realizovanou i v Evropě jak tureckou Osmanskou říší, tak Tureckem, snad ani nemá smysl opět připomínat. Turecko, které si svoje zločiny a genocidy dodnes ani nepřiznalo, je členským státem NATO. Zároveň se neurvale cpe se svými 81 miliony muslimů do civilizované Evropy, a to s pomocí vedení EU.
Musíme si zcela vážně položit otázku, zda je NATO, případně EU společenstvím demokratických zemí prosazujících bezpečný civilizovaný život svých občanů, svobodu a lidská práva, nebo základnou rasismu a islámského terorismu? Pokud je NATO demokratická organizace civilizovaných zemí, nemá tam Turecko co dělat. Pokud je EU společenství civilizovaných zemí, nemůže se ani bavit o možnosti začlenění Turecka do EU, protože tato země byla vždy k Evropě nepřátelská a cizí z hlediska historického vývoje, obyvatel, náboženství.
Představa, že by mohly desítky milionů Turků volně putovat do Evropy, je doslova děsivá. Je to daleko horší než současná islámská invaze. Přitom si musíme uvědomit, že většina Turků je chudší než obyvatelé chudých zemí Evropy. Svým příchodem by vytvořili přebytek levné pracovní síly, takže evropští otrokáři by mohli dále snižovat mzdy.
Ukázkou tureckého „boje“ proti islámskému terorismu je předání americké výzbroje takzvanými umírněnými teroristy podporovanými Tureckem islámskému teroristickému hnutí an-Nusrá, podporovanému Saúdskou Arábií. Podobných předávek amerických zbraní od umírněných k neumírněným teroristům již byla řada. A patrně jsou v tom i slušné peníze. Je tedy otázka, zda jsou osoby řídící americkou zahraniční politiku tak hloupé, že opakují stejnou chybu, nebo jde pouze o divadlo, aby vyzbrojování islámských teroristů z USA nebylo tak křiklavé.
V první řadě v Sýrii jde o obrovský byznys. Islámská invaze vydělává údajně až stovky miliard eur pašeráckým gangům, především v Turecku, ale i dalších zemích, dále pracovníkům politických i takzvaně humanitárních neziskovek, rasistickým multikulturalistům a dalším. Proto musí válka v Sýrii pokračovat co nejdéle bez ohledu na počet mrtvých.
Kšeftaři se zlem, smrtí a humanitou s pomocí vedení USA a EU klidně vyvraždí dalších několik milionů Syřanů a zbytek vyženou jako uprchlíky do Evropy. K tomu přidají pár milionů dalších z jiných zemí, kde se nebojuje nebo tam zvítězila americká demokracie. Kromě nich na tom bude profitovat především nová islámská Osmanská říše, věrný spojenec USA.
A pokud jde o to stažení ruských sil ze Sýrie?
Mohu říci, že tato informace zastínila i úspěch německých vlastenců v boji proti multikulturní politické oligarchii v několika spolkových zemích Německa. Existují tři hlavní důvody, které mohly vést prezidenta Putina k odvolání jeho vojáků ze Sýrie. První možností je zákulisní dohoda velmocí, která může mít několik podob. Takovou dohodu by musely přijmout Turecko, Saúdská Arábie i prezident Asad a rozhodla by o budoucnosti Sýrie včetně jejího prezidenta.
Možností je několik, počínaje uspořádáním svobodných voleb až po rozdělení země nadiktované velmocemi. Prezident Asad může zůstat, pokud zvítězí ve volbách, stejně jako může odejít do bezpečného exilu a jeho místo převezme některý z jeho velitelů. Otázkou je dopad takového řešení na další vývoj v Sýrii, především na tamní občanskou většinu. Lze očekávat, že se brzy objeví další informace.
Druhou možností je zákulisní dohoda Ruska s Islámským státem ať již přímo, nebo ve spolupráci s Tureckem. V mezinárodní politice je možné vše včetně spolupráce oficiálně znepřáteleného Ruska a Turecka, zvláště když USA poručí. Vzhledem k tomu, že k jednáním o příměří nebyl oficiálně pozván Islámský stát, který má z vojenského pohledu klíčovou roli, vyvstává velký otazník z hlediska pokračování bojů i budoucnosti Sýrie. Ale o bojových akcích Islámského státu v Sýrii toho v posledním období není moc slyšet. Pravděpodobně napřel svoje hlavní úsilí do Iráku a Libye. Důvodem je především úspěšná ruská vojenská mise v Sýrii, ale rovněž rostoucí tlak řady zemí na Turecko.
Takzvaná, či spíše samozvaná umírněná opozice neznamená vojensky téměř nic, především po případném ukončení bojů Islámským státem na syrském bojišti. Je plně závislá na Turecku a Saúdské Arábii a ty si nemohou příliš vyskakovat proti rozhodnutím USA. Umírnění teroristé jsou rovněž částečně závislí na Islámském státě, ale zároveň se s ním mnohdy neshodnou. Mají minimální vojenskou a politickou hodnotu a neshodnou se ani mezi sebou.
Turecko se s pomocí Saúdské Arábie soustřeďuje na expanzi svých osmanských nacionalistických zájmů a islámu do EU posedlé sebevražedným rasistickým multikulturalismem. Přitom evropská posedlost nepotrvá věčně, takže je třeba spěchat. Dokladem jsou i nedávné volby v Německu. Dále se Turci zaměřují na likvidaci Kurdů a zabrání ropných zdrojů v severním Iráku.
Podpora Islámského státu a válka v Sýrii se pro Turecko stávají stále větším problémem. Ten posilují jaderné hlavice pákistánského původu v Saúdské Arábii, na něž nevraživě hledí USA. V neposlední řadě nelze přehlédnout rostoucí nechuť Izraele tolerovat rozpínavost islámského terorismu podporovaného Tureckem a Saúdskou Arábií nedaleko jeho hranic, zvláště pokud se spojuje s palestinskými teroristy.
Třetí možností, nejhorší pro Evropu, je reálné ohrožení Ruska útokem NATO, takže je třeba stáhnout všechny síly k obraně vlasti. Ani tuto možnost bohužel nelze vyloučit. Stačí si připomenout bojechtivá vystoupení generála Pavla, který ve svém tučnými prebendami zakrnělém zeleném mozku považuje Rusko za větší ohrožení Evropy, než je islámská invaze. Bůh nás ochraňuj před takovými „vlasteneckými“ stratégy, kterým je jedno, že hlavní ztráty ve válce s Ruskem by nesla Evropa včetně naší republiky.
Především je však třeba konstatovat, že ruská armáda neměla v Sýrii zůstat na věčné časy. Dále musíme vycházet z faktu, že prezident Putin je velký politik světového formátu, nesrovnatelně převyšující kohokoli v současném Bruselu a Washingtonu, a rovněž nemenší, velmi pružný pragmatik. Rozhodně nejde o omezeného agresivního bolševického troubu, jak se nám ho snaží představit ubohá evropská a americká propaganda. Prioritou jsou pro něj ruské zájmy.
Takto ostatně pracují všichni politici ve světě, snad s výjimkou politiků řídících EU, současného vedení Německa a mnohých dalších reprezentantů evropských zemí, pro něž jsou zájmy vlastních zemí a občanů evidentně až na posledním místě. Stačí se podívat na trvalou vlasteneckou kampaň v USA, Rusku i Číně, zatímco v EU jsou vlastenci cílem urážek, rodiny jsou dlouhodobě záměrně rozbíjeny a občané jsou objektem zrůdných eurorasistických multikulturních projektů už od školních let.
Nelze vyloučit ani možnost, že došlo k separátní dohodě o zastavení bojů mezi Asadem a Ruskem na jedné a Islámským státem na druhé straně. Důvodem může být rovněž jednání o příměří v Sýrii pod patronací OSN, které umožňuje soustředit většinu kapacit na bojišti proti Islámskému státu. A tomu se již nedaří jako dříve. Rusko by tak mohlo odejít s vlajícími prapory a pozorovat, jak se američtí, evropští a turečtí demokraté vyrovnají s problematikou boje proti Islámskému státu bez ruské pomoci.
Zároveň USA, Turecko a Rusko dokážou poručit svým spolubojovníkům v Sýrii; a Turecko má nepochybně kontakty i na vedení Islámského státu. Nelze proto vyloučit, že neoficiálním účastníkem jednání o příměří je oproti obecnému očekávání Islámský stát, jen zcela utajeně. Možností je evidentně celá řada. Osobně jsem toho názoru, že jakási jednání s Islámským státem probíhají, ale za nejpřísnějšího utajení.
Výsledkem zákulisních jednání může být rovněž prachobyčejný handl mezi velmocemi, vedoucí k uznání ruské suverenity nad Krymem, prozatím de facto. Další tahanice o Krym mezi USA a Ruskem ztratily smysl, Rusko jej nepustí, protože jde o strategickou základnu v černomořském regionu a naprostá většina tamních obyvatel jsou Rusové. Naopak ukrajinské vedení představuje pro USA i EU rostoucí ekonomický i bezpečnostní problém s nejistým výsledkem. Rusko získalo Krym, USA většinu Ukrajiny, především pole pro firmu Monsanto a její geneticky modifikované obilí, zatímco EU černou díru na svoje peníze a negativní dopad vlastních ekonomických sankcí. Další válčení nemá smysl, přičemž ukrajinské fašistické bojůvky jsou nevypočitatelné a schopné v rámci hospodářsky zhrouceného státu napadnout i oligarchy.
Pouze hlupáci z vedení EU chtějí narušovat rozhodnutí ruského soudu nad ukrajinskou pilotkou, která evidentně porušila ruské zákony. Pokřikují v médiích, místo aby jí zajistili kvalitní obhajobu. Jenže činy Savčenkové pravděpodobně z právního hlediska obhájit nelze a například v USA by zmizela rovněž na dlouho za mřížemi. Vymýšlejí se proto další komické sankce proti Rusku. Stačí se podívat, co má být jejich obsahem.
Z pravidelné rubriky s Martinem Kollerem:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Martin Huml
