Řeší se cena másla. Na Vánoce bude možná za stovku, na nový rok i více. Pořádají se nákupní zájezdy, lidi zaplňují mrazáky. To už přece není normální stav. Kde je podle vás „zakopaný pes“?
Domnívám se, že cena nebude již více gradovat a že 70 korun za kostku másla bude maximum, které nejpozději po Vánocích klesne pod padesát. Másla zase tak málo není a trh se zasytí. Mrazáky se naplní a lidé zase toho o tolik více nesnědí než dříve. Něco se vyřeší dovozem. Již dnes je dostatek polského másla. Někteří lidé také přejdou k rostlinným margarínům. Jiní si máslo koupí za hranicemi, například v Německu, kam celá řada Čechů jezdí nakupovat pravidelně. V Německu šly ceny másla také nahoru.
Proč situace vznikla? Asi od každého kousek. Určitě vliv má omezení výroby mléka, a to i díky dotacím EU za „nevýrobu mléka“; ta politika vznikla v době, kdy jej bylo nadbytek, ale již na dnešní situaci nereaguje. Asi se zvýšila spotřeba másla, a to nejen u nás, ale i v zahraničí. Mluví se i o Asii a některých zemích třetího světa. Svou roli sehrálo i suché počasí a nedostatek kvalitní píce, což má vliv na tučnost. Zajímavé je ale to, že pokud není mléko tučné, mělo by se to projevit i v dodávkách šlehaček a tučných jogurtů. To ale nenastalo a tohoto zboží je dostatek. Dle mého názoru mohli někteří výrobci másla spekulovat na vyšší cenu a záměrně omezovali dodávky; máslo se dá zmrazit, rozmrazit, zabalit a poté prodávat. A samozřejmě lidé zazmatkovali a při růstu cen začali plnit mrazáky. To také mělo vliv na růst nákupů. Za naše družstvo mohu potvrdit, že na máslo přirážíme dnes maximálně do 10 procent přirážky, což nepokryje ani mzdy pracovníků prodejen. Cílem je nepřekročit cenu másla 60 korun za 250 gramů. Domnívám se, že v rámci tradičního obchodu v ČR je tato situace stejná všude. Neznám však situaci u nadnárodních řetězců, ale předpokládám, že bude lepší. Nakupují po celém světě a umí na výrobce více zatlačit.
Kdybyste byli Andrejem Babišem, do které TV debaty byste šli?Anketa
Až nyní se hovoří o vytvoření vlastní české družstevní mlékárny, odbytových družstvech a samostatného tuzemského řetězce. Poněkud dlouho a možná pozdě, co říkáte?
Myšlenka vypadá zajímavě, ale toto není tak jednoduché. Jde o náročné technologie a velmi složitou legislativu. To by si vyžádalo vysoké investice a velké množství odborníků. Přičemž výsledek by byl nejistý. Nasmlouvat surovinu a vyrobit nějaké produkty by bylo to jednodušší. Jak to ale prodat? Vytvořit vlastní síť prodejen s rozložením po celé ČR, nebo velkém území tak, aby byl zaručen dostatečný odbyt by bylo ještě složitější. Vzhledem k situaci na trhu práce pochybuji, že by sehnali kvalitní prodavače. I kdyby se toto povedlo, nastal by boj s konkurencí ostatních maloobchodníků. To stojí další peníze v podobě akčních slev, marketingu, PR, obchodní riziko z neprodaného zboží a podobně pro velké výrobce je dle mého názoru lepší se specializovat na výrobu a snažit se dobře s obchodníky vyjednávat. Něco prodají řetězcům, které je sice stlačí s cenou dolů, ale berou hodně. Něco prodají tradičnímu maloobchodu, kde získají důstojnou cenu a něco si prodají ve svých prodejnách. Také se dá něco vyvážet. Místo na trhu mají i malé farmy s výrobou omezeného sortimentu. Ty jsou jedinečné svojí kvalitou, nevyrobí toho tolik, aby to neprodaly. V neposlední řadě je tam i vlastnictví, které zajistí, že tito lidé se budou hodně snažit, a tím je pravděpodobné, že budou úspěšní. Současný trend návratu k lokálním výrobkům jim nahrává.
Aktivně jsme vystupoval proti nekalým praktikám vietnamských obchodníků, kteří vám, především na vesnici, konkurují. Je to po zavedení EET lepší?
Z pohledu našich prodejen je to stejné. Takřka žádná konkurence nezanikla, přizpůsobili se. Šlo jen o ojedinělé případy podnikatelů v důchodovém věku nebo v nejmenších prodejnách. Jedna pojízdná prodejna na Horažďovicku skončila, druhá na Sušicku jede dále. Vliv mělo i to, že zavedení EET nebylo nijak drahé. Otázkou je, zda všichni podnikatelé účtenky vydávají. Občas slyším, že někde se tomu tak neděje. EET určitě mají, ale někomu prostě vyjedou jen paragon z kasy. Hodně je tomu u hospod. Toto je však otázka na Finanční správu, jak kontroluje. Uvidíme po zavedení účtenkové loterie. Lidé by logicky měli účtenky chtít a možná se o toto začnou více zajímat.
Psali jsme:
Jaké máte vy v družstvu první čerstvé zkušenosti s EET a co na ni vlastně říkáte?
Žádný problém. Na prodejnách jsme provedli jen několik softwarových úprav a splnili legislativu. Složitější je to, že EET podléhají – nebo od ledna 2018 začnou – všechny hotovostní transakce. Takovýchto míst máme více a tak jde o složitější organizační opatření. Příklad: Naši řidiči z velkoobchodu s ovocem a zeleninou prodávají na linkách ambulantně zboží. Pokud to není na fakturu a inkasujeme hotovost, musí umět vydat doklad. Proto jsme je museli vybavit přenosným zařízením. Jiná situace je například v pokladnách, kam chodí naši nájemci platit nájem v hotovosti. Opět toto podléhá EET. Jelikož jsme se hodně dlouho pohybovali na trhu, kde celá řada subjektů daně neplatila, nebo jen něco, chápeme EET jako nástroj, jak toto řešit. Proto s ní souhlasíme. Bude však záležet na důsledné kontrole příslušných orgánů. V naší republice existuje nešvar, že máme zákony a nařízení, a nikdo je nekontroluje. Takže si každý dělá, co chce.
Poslední léta COOP do svých prodejen aktivně zahrnuje malé producenty. Jak se vyvíjí tento trend? A bude pokračovat?
Toto je přirozená cesta pro COOP. Svými 2600 prodejnami, které provozuje 41 družstev, má nejrozsáhlejší síť v ČR. Proto je malým lokálním výrobcům dostatečně blízko a umí s nimi jednat a jejich zboží nabízet. To dělá COOP již dlouho, akorát toto neuměl dostatečně prezentovat. Návrat k poptávce po těchto výrobcích ze strany zákazníků však mění situaci a COOP se této oblasti více věnuje. Jde o systémové oslovování malých výrobců a hledání možnosti, jak s nimi spolupracovat. Jelikož obchodování v pojetí skupiny COOP bylo vždy o snaze po férovosti a vzájemné výhodnosti, se toto daří i v této oblasti. Na to tito lokální výrobci slyší a mají o tento vztah zájem. Cesta z místní farmy, výrobny nebo zpracovny do prodejny COOP není dlouhá, a tak je zboží čerstvé a ekologicky dovezené. Toto je trend a skupina COOP je jeho nositelem.
Co si myslíte o ekonomických sankcích, třeba vůči Rusku, ale vlastně i globálně? Nepoškodí nakonec nejvíce jejich vyhlašovatele, protože se postižená strana adaptuje jiným směrem?
Ekonomické sankce v oblasti obchodování nic dobrého nepřinesou. Vždy se najde nějaká skulina, jak je obejít, a to nahrává překupníkům-spekulantům. Poškozuje obě strany. Prodávající nemůže vyrábět a obchodovat a kupující si zboží musí zajistit sám někde jinde, nebo jej nemá. V konečné fázi tím trpí obyčejní lidé, v případě potravin a nepotravinářského zboží denní potřeby. Dalším negativem je to, že pokud někdo sankci vyhlásí na něco, poté protistrana vyhlásí sankci na něco jiného. A tím se rozsah toho, co se nesmí prodávat rozšiřuje. Má to vliv na ekonomiku firem a potažmo i státu. Situace s Ruskem dle mého názoru není tak vyhrocená, aby se musely zakazovat dovozy celé řady komodit navzájem mezi Ruskem a EU. Z pohledu obchodníka by se politika do obchodu s obyčejným zbožím neměla plést.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
