5. října by se první polistopadový český prezident dožil 80 let. Jak osobně vzpomínáte na Václava Havla?

Jako na symbol přeorientování Československa, později České republiky z východního bloku na západ. Myslím si, že tohle je jeho hlavní charakteristika. On je celosvětový symbol přeorientování tak zvaného východního bloku směrem na Západ.

Jaký je podle vás jeho odkaz?

Přeorientace se podařila. Dneska už to leckomu připadá samozřejmé, zejména těm mladším, ale pro mě to bylo před listopadem nejen přáni, ale nepředstavitelné přání. S údivem zjišťuji, jak vše lidé považují za jasnou věc. Řekl bych, že tak od roku 1968 do roku 1989 to byl nejen sen, ale vnitřně považovaný za nereálný. Za něco, co se do mé smrti nepodaří. Jde o mimořádný zlom v historii našeho státu a osoba, která je s tím spjatá má samozřejmě mimořádně symbolickou roli. Já bych dokonce řekl, že dnes už existují dva Václavové Havlové. Jeden z nich je symbol a pak ten reálný. Když si někdy čtu různé články, tak s lítostí pozoruji, že tohle někteří komentátoři zaměňují. Nechápou, že jedna věc je symbol Václav Havel a symboly jsou něco jako svatí a pak ten reálný. Myslím si, že se to nemá zaměňovat, protože každý národ potřebuje symboly zejména takovýchto mimořádných změn.