Matěj Stropnický burcuje: Zákon o potravinové soběstačnosti je správně. Pojďme s EU do boje!

22.01.2021 11:51

ROZHOVOR „Když klesá soběstačnost, roste závislost na vzdálených trzích a závislost není nikdy dobrá strategie, to se ukázalo opakovaně během pandemie. Schválení zákona proto vítám,“ míní k zákonu o zvyšování potravinové soběstačnosti Matěj Stropnický. Zákon asi v EU narazí. „No a? Toho se nesmíme zaleknout. Prostě z toho vznikne spor a na jeho konci bude v horším případě výjimka pro Česko, v lepším se vládě podaří získat pro omezení společného trhu spojence v dalších zemích a unijní právo se upraví. I to je prostě možné. Jinak, než skrz spor, se v EU nezmění nic,“ doplňuje. „Jakmile vybočíte z povoleného kánonu, nastane na vás v médiích hon na lišku. A nejvíc kádrují ta média, která se zaklínají nezávislostí, posvátností svobody slova a demokracií,“ konstatuje nejen k volbám v USA.

Matěj Stropnický burcuje: Zákon o potravinové soběstačnosti je správně. Pojďme s EU do boje!
Foto: Hans Štembera
Popisek: Matěj Stropnický

Začnu netradičně. Od jídla. To na druhou stranu zajímá každého. Moje mamka, výborná kuchařka, vždy hudruje, proč se k nám dováží potraviny, které se dají vyrobit (vypěstovat) u nás, z druhého konce planety. A navíc naše nebo slovenské či maďarské považuje za kvalitnější, než co k nám posílají zápaďáci. (Já se v tom až zas tak nevyznám.) Nyní byl schválen zákon o zvyšování potravinové soběstačnosti. Je to dobrý krok? A proč?

Fakt je ten, že naše soběstačnost ve výrobě potravin neustále klesá. Týká se to skoro veškeré zeleniny, ovoce, pšeničné mouky, cukru, vajec, vepřového. Čili vesměs základních potravin. Je to tím, že v jiných zemích se mnoho věcí vypěstuje levněji kvůli příznivějším klimatickým podmínkám, a také tím, že v rámci společného trhu v EU necháváme naše zemědělce úplně napospas globální konkurenci, ačkoli jsou zemědělci v jiných zemích podporováni mnohem víc než u nás. Z klimatického hlediska je tato politika neomezeného dovozu všeho úplný mordor.

Navíc, když klesá soběstačnost, roste závislost na vzdálených trzích a závislost není nikdy dobrá strategie, to se ukázalo opakovaně během pandemie. Schválení zákona proto vítám. Stanovuje, že obchody nad 400 m² plochy musejí postupně zajistit procentuálně určenou nabídku potravin z Česka a nejbližšího okolí, od příštího roku 55 procent. Malých obchodů se ale kvóta netýká, takže je to zároveň opatření na podporu drobných živnostníků, jejichž obchody tím získají na exkluzivitě. Přitom je to podpora, která státní kasu nebude nic stát.

Jsou však slyšet hlasy namítající...

Objevují se zhruba tři typy námitek. Piráti křičí, že jde o porušení principů volného trhu. Vida je, to se vybarvili. Ale trh je jednak v EU společný, nikoli volný, a jednak je samozřejmě regulován, nic jako volný trh dávno neexistuje. Druhá námitka jde kupodivu od některých ekologů: Zákon pomůže jen Agrofertu a domácí velkovýrobě, lepší by bylo omezit dovozy zdražením paliv a dálničních poplatků. To by ale zvedlo náklady všem, i nezemědělcům.

Zákon Agrofertu jistě pomůže, částečně ho totiž zbaví globální konkurence. Ale pomůže i drobným zemědělcům, protože vypěstovat třeba rajčata je u nás dražší než ve Španělsku. Ekologové mají ale pravdu v tom, že by tento zákon měl být ještě doplněn změnou nastavení dotací – pokud už je máme, ať je podpora místo na hektar půdy raději navázaná na mimoprodukční funkce zemědělství, tedy na lepší péči o krajinu. Třetí námitka je, že je zákon v rozporu s pravidly EU.

Ano, Česká republika se tím dostává do konfliktu s EU. Je to problém?

Ten zákon asi v EU narazí, protože podle některých výkladů omezuje společný trh. No a? Toho se nesmíme zaleknout. Prostě z toho vznikne spor a na jeho konci bude v horším případě výjimka pro Česko, v lepším se vládě podaří získat pro omezení společného trhu spojence v dalších zemích a unijní právo se upraví. I to je prostě možné. Jinak, než skrz spor, se v EU nezmění nic, teď bude ale naše vláda mít jasný mandát vyjednávat. Jestli si někdo myslí, že se v politice něco změní bez konfliktu, tak je naprosto naivní.

Dalším velkým tématem těchto hodin je změna na postu amerického prezidenta. Nejdříve se zastavím u Donalda Trumpa a jeho příznivců. Rozhodně bylo za co Trumpa kritizovat, ale nepřepískla to americká média? Pálila do něj po celou dobu jeho prezidentování hlava nehlava, až jim část veřejnosti přestala úplně věřit. Je překvapením, že pak tito lidé nevěřili, že volby proběhly regulérně? Čímž nechci omlouvat násilnosti, ke kterým došlo...

Trumpa bych nevolil. Ale stejným způsobem se americká média hlavního proudu chovala i k Berniemu Sandersovi třeba, takže se nakonec demokraté v USA znovu zalekli, a raději ho ani nenominovali. Jakmile vybočíte z povoleného kánonu, nastane na vás v médiích hon na lišku. V menším jsem to opakovaně zažil i tady u nás. To je naprosto nedemokratické. A nejvíc kádrují ta média, která se zaklínají nezávislostí, posvátností svobody slova a demokracií. Ostatně to samé se teď děje po internetech i s tím zákonem o potravinové soběstačnosti, jak jsme o něm mluvili.

Třeba server Aktuálně.cz hned ve středu přinesl názory vhodně vybraných odborníků, kteří plácají nesmysly o tom, že řešit soběstačnost bylo aktuální tak před 400 lety. To třeba řekl expert z poradenské společnosti Deloitte. Sakra, co je mi do takového názoru? Tyhle sviňky hájí akorát zájmy velkého byznysu. Pohled malovýrobce potravin, třeba některého řezníka od nás ze Sedlčanska, nepřinesl článek ani jeden, ptali se pak už víceméně jenom zástupců zahraničních supermarketů. Liberální média jsou nechutně zaujatá. A v USA to došlo už tak daleko, že jim pak lidé nevěří ani výsledek voleb.

Trumpovi po volbách zablokovali facebook, twitter, youtube a já nevím co ještě. Je to správné? Vždyť se to může stát komukoliv v budoucnosti, kdo se z nějakého důvodu těmto gigantům znelíbí. Není to nakonec nebezpečné?

Kdyby se měl vypínat účet na sociálních sítích u každého českého novináře pokaždé, když napíše nějaký nebezpečný nesmysl, za chvíli by byli všichni bez účtů. Ale vážně: Už jsem to jednou říkal a řeknu to znovu, množství informací a z nich plynoucí moc a kontrola, kterou nad námi mají technologičtí giganti (BigTech, jak jim říkají v USA), čili Google, Facebook, Apple, Amazon ad., je nesrovnatelná s čímkoli v dějinách, kam se hrabe KGB nebo CIA.

Vypínání účtů považuji za nepřijatelné, ať jde třeba i o Trumpa. Je to omezování svobody slova. Doufám, že vláda urychleně projedná ještě tu digitální daň, zvažovaných pět procent je pro tyhle giganty sice sranda, ale bude to aspoň začátek a hned budou nějaké peníze na dluh vzniklý z pandemie.

Donald Trump po volbách neuznal porážku. Nevidím mu do hlavy, ale možná ani on sám nevěří v regulérnost voleb. Nebo je takový egomaniak. Je to jeho velká chyba?

Myslím, že kdyby Trump porážku uznal okamžitě po zveřejnění výsledků, nastaly by mnohem větší nepokoje. V amerických kampaních je dnes tolik peněz a tolik emocí, jde to úplně na dřeň, že riziko bylo myslím velké. Takhle si na porážku jeho podporovatelé měli čas zvyknout a trochu vychladnout. Ačkoliv to tak nevypadá, prokázal svým postupem Trump americké společnosti nemalou službu, i když si nejsem jistý, jestli to byl jeho záměr.

Je teď Trump úplně odepsaný nebo se může vrátit. Či někdo podobný?

Vrátit se teď už asi nemůže. Když vyzval k pochodu na Kongres, pokusil se de facto o puč. Jenže přišlo příliš málo lidí, a tak to nevyšlo. Americká demokracie je lépe opevněná, než byl Zimní palác v roce 1917. Nakonec se i Trump musel od svých podporovatelů distancovat, což udělal ovšem až poté, co bylo zřejmé, že to nevyšlo. Proto se mnozí z nich cítili tak podvedeni, neměl už ale moc jinou možnost.

Nyní nastupuje Joe Biden. Vy jste levicově zaměřený, takže by vám měl vyhovovat více než Trump. Nastupuje v těžké době pandemie a do hodně rozbouřené společnosti. Co od něj čekat? Lehké to asi zrovna mít nebude...

Přečetl jsem přes Vánoce první díl Obamovy autobiografie A Promised Land (což by šlo možná přeložit jako Zaslíbená země), vyšel krátce předtím. Biden byl Obamův viceprezident. I Obama naplnil jen část mých očekávání, a i když jsem oceňoval stažení USA z Iráku nebo dopadení Bin Ládina bez další války a také částečnou zdravotní reformu, v mnohém selhal. Nejvíc myslím v tom, že nalil ve finanční krizi roku 2008 hned při svém nástupu stovky miliard dolarů do záchrany krachujících bank. Prezident Roosevelt ve třicátých letech se vydal jinudy a veškeré peníze nasměroval do podpory zaměstnanosti a veřejných investic, které daly práci lidem a poskytly dostupné veřejné služby pro všechny.

Obama zachránil hlavně banky, miliony lidí, kteří přišli o střechu nad hlavou kvůli znehodnocení trhu s nemovitostmi, nikoli. Tím méně čekám dnes od Bidena, který je mnohem umírněnější než Obama, a navíc velmi starý. Je to ostatně klasický aparátčík. Sedí ve Washingtonu už padesát let, od takového člověka nejde čekat žádné změny, všude má známé, se všemi už se stokrát dohodl. Jistě, udělá pár symbolických gest, jako je návrat USA k Pařížské klimatické dohodě, ale to bude vše.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Oldřich Szaban

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

A dost. Ladislav Větvička se vrátil do ČR a ukázal na zlo

4:43 A dost. Ladislav Větvička se vrátil do ČR a ukázal na zlo

Proč jsou lidé v Gruzii či na Ukrajině šťastnější než tady? Bloger a spisovatel Ladislav Větvička si…