Migrační kompakt? Migranti si u soudu budou prosazovat svá práva. Zeman to může úplně zastavit, říká právnické eso docent Balaš

22.10.2018 19:45 | Zprávy

ROZHOVOR Rozhovor se členem Stálého rozhodčího soudu v Haagu docentem Vladimírem Balašem, který byl v minulosti ředitelem Ústavu státu a práva Akademie věd ČR a dnes též přednáší mezinárodní právo na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. „V době mezi podpisem mezinárodní smlouvy a ratifikací, nebo jejím odmítnutím, by stát neměl dělat žádné kroky, které by zhatily předmět a účel podepsané smlouvy,“ upozorňuje přední český expert na mezinárodní právo.

Migrační kompakt? Migranti si u soudu budou prosazovat svá práva. Zeman to může úplně zastavit, říká právnické eso docent Balaš
Foto: Hanka Brožková - KPR
Popisek: Prezident Miloš Zeman

Co následuje poté, když ministr jménem České republiky podepíše mezinárodní smlouvu?

Záleží na tom, jaká mezinárodní smlouva to je. U dvoustranných smluv může smlouva vstoupit v platnost i podpisem. Mnohostranné smlouvy se připravují tak, že skupina odborníků nebo zástupců států připraví návrh textu smlouvy. Samotný podpis ministrem nebo jiným zástupcem země zpravidla vyjadřuje souhlas s předloženým textem. S tím, že daný text vyjadřuje to, na čem se příslušné státy dohodly v procesu vyjednávání. Podpis smlouvy sám o sobě neznamená, že by smlouva stát plně zavazovala. U většiny smluv tohoto druhu je v ČR nutný souhlas Parlamentu, aby smlouva mohla být ratifikována. Teprve poté je možné odeslat ratifikační listinu k depozitáři.

Plně právně zavazovat stát může smlouva až poté, kdy vstoupí v platnost. Většinou je pro to ve smlouvě stanovena podmínka určitého počtu ratifikací. Obvykle je také stanovena určitá lhůta, která musí pro vstup v platnost uplynout od uložení poslední požadované ratifikační listiny. Je to něco na způsob legisvakanční lhůty. Řeší se to většinou tak, že smlouva obsahuje ustanovení, podle nějž smlouva vstupuje v platnost například čtyřicátým dnem následujícím po uložení padesáté ratifikační listiny v sídle depozitáře.

Samotný podpis na smlouvě stanoví státu pouze povinnost v nějaké dohledné době smlouvu buď ratifikovat, nebo sdělit, že na smlouvě nehodlá participovat. Podle dosavadních zkušeností s mezinárodním právem může ta dohledná doba znamenat i několik desetiletí.

Jaký právní režim platí během doby od podpisu smlouvy až po její ratifikaci, nebo rozhodnutí, kterým parlament ratifikaci zamítá?

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Martin Kunštek

MUDr. Zdeněk Hřib byl položen dotaz

Jako fakt?

Fakt vám máme věřit, že vám skoro půl roku chodí na účet navíc desetitisíce a vy si toho vůbec nevšimnete? A jestli to je pravda, tak se nedivím, že je ve financování Prahy a dopravy takový bordel - viz např. v DP nebo třeba oprava Baranďáku, která se pěkně prodražila

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdechovský: Vybudovali jsme svobodu a demokracii, komunisté ji ohrožují

19:05 Zdechovský: Vybudovali jsme svobodu a demokracii, komunisté ji ohrožují

Jak vidí současnou situaci v Sýrii? A obává se přílivu migrantů ze Sýrie do Evropy? I o tom mluví v …