Ministr Jurečka oponuje Babišovi: Předložte čísla. Nemůže platit heslo "prostě to uděláme", to je amatérské

7. 4. 2015 4:43

ROZHOVOR Lidovci považují některé kroky ANO za populistické a nedomyšlené. „Nemůže platit heslo ´prostě to uděláme´, to je hodně amatérský přístup,“ kritizuje postup koaličního partnera při navrhování zákonů první místopředseda KDU-ČSL, ministr zemědělství Marian Jurečka. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz popsal, co by dělal, kdyby na něj šéf hnutí ANO útočil jako na ministra zdravotnictví, jak je to s „tunelem v biopalivech“, proč vybral na vydávání církevních restitucí agilního zadržovatele narušitelů hranic za minulého režimu i proč se na sjezdu lidovců nechce střetnout v boji o nejvyšší stranický post s Pavlem Bělobrádkem.

Ministr Jurečka oponuje Babišovi: Předložte čísla. Nemůže platit heslo "prostě to uděláme", to je amatérské
Foto: Petr Kupka
Popisek: Ministr zemědělství Marian Jurečka na přednášce pro studenty Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

Jak se daří českému zemědělství pod Vaším vedením?

Myslím, že celému resortu, a nejde jen o zemědělství, jde také o oblast potravinářství, lesnictví, vodohospodářství, se daří za poslední rok slušně. I globální výsledky celého sektoru, to znamená zisk 23 miliard korun, nárůst o čtyřicet procent, jsou velmi dobré. Ale před celým sektorem stojí obrovské množství výzev, v loňském roce jsme už některé začali řešit, některé řešit ještě máme.

Co považujete za svůj úspěch?

Dokončili jsme klíčové rozhodnutí, jakým způsobem budeme v České republice rozdělovat zhruba až 250 miliard korun unijních prostředků v rámci společné zemědělské politiky. Došlo ke zpřísnění podmínek, aby opravdu ten, kdo bude příjemcem dotace, něco reálného produkoval,  vytvářel pracovní místa, s lepší péčí se staral o krajinu, o půdu atd. Vloni se zrealizovaly takové věci jako například klíčová velká novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích, která přinesla zásadní změny, zákazník už je může  pocítit v tom, že je daleko přísnější dozor nejen na výrobce potravin, ale i na ty, kteří je uvádějí do oběhu, kteří vyrábějí pokrmy ve veřejném stravování.  Výsledky za první čtvrtletí jsou prokazatelné.  Podařilo se také prosadit zelenou naftu pro zemědělce, vratku spotřební daně. V loňském roce jsme také dofinancovali dva klíčové sektory živočišné výroby – prasata, drůbež, kdybychom to neudělali, produkce prasat by skončila ve ztrátě. Dokázali jsme si také vyjednat rozpočet skoro o dvě miliardy vyšší, než byl v roce 2014.

Pod ministerstvo zemědělství spadá i Státní pozemkový fond, který řeší restituce církevního majetku.  Máte tam novou posilu z ČSSD, nového náměstka Stanislava Novotného, který byl bývalým náčelníkem Pohraniční služby, mnohokrát vyznamenaného za minulého režimu za aktivní zadržení narušitelů hranic. Proč právě on?

Pokud jde o Státní pozemkový úřad, byla tam udělána gentlemanská dohoda. Protože sociální demokraté měli obrovské obavy o to, že když resort zemědělství dostane KDU-ČSL, bude nějakým způsobem ovlivňován proces restitucí, bylo tehdy řečeno: dobře, tak si tam někoho dejte, abyste viděli, že ten proces vydávání církevního majetku běží naprosto standardně transparentně  podle zákona. Náměstek Vojtěch Weisz (byl nominován ČSSD, měl na starosti vydávání církevních restitucí – pozn. red.) byl odvolán, důvody byly zveřejněny (průtahy při vydávání restitucí – pozn. red.), požádal jsem sociální demokraty o nominaci dalších kandidátů, protože jsem původní dohodu chtěl dodržet.  Oni nabídli dva, pana Machovce a pana Novotného.  Ptal jsem se pana premiéra, jestli nemá případně ještě nějaké jiné jméno, ale  řekl mi, že ne, že tohle jsou dvě jména, na kterých sociální demokraté trvají. Paní ředitelka Státního pozemkového fondu si po konzultacích se mnou vybrala pana Novotného, protože má právnické vzdělání i hmatatelnou zkušenost s touto agendou.

Neměl jste asi moc na výběr, když druhým nabídnutým kandidátem za sociální demokracii byl Karel Machovec, bývalý místopředseda Pozemkového fondu, který byl v roce 2005 odvolán po aféře s převody půdy spekulantům…

To ani nebudu komentovat.

Takže doufáte, že se vydávání církevního majetku urychlí? Protože  podle zákona měly státní instituce vypořádat majetek do půl roku, v komplikovaných případech do jednoho roku od podání výzev. Zdá se, že stát tyto lhůty nedodrží.

My nic neurychlujeme, jednáme podle zákona. Všichni dobře ví, jak je to citlivá otázka. Myslím, že nikdo z úředníků si nedovolí udělat nějaké rozhodnutí, které by bylo ovlivněné nějakou stranou. Všechna rozhodnutí, která dosud padla, jsou opravdu na základě velkého spektra právních analýz, znaleckých  posudků, protože za rozhodnutí jsou odpovědni krajští ředitelé Státních pozemkových úřadů a vedení Lesů České republiky.  Já nikoho nehoním, ale všichni si uvědomují, že tu jsou nějaké zákonné lhůty, které je potřeba dodržovat.  Každému říkám, že do konce roku tento proces dokončíme, a v případech, které se nepodaří uzavřít a kde budou pochybnosti, bude rozhodovat soud.

Návrh zákona o spotřebních daních, který předkládá Váš resort a vypracovalo ho ministerstvo financí, vyvolal kritiku opozice i médií.  Podle exministra financí Miroslava Kalouska tento zákon, který prodlouží zvýhodnění výroby biopaliv první generace, přihraje majiteli Agrofertu Andreji Babišovi, který je vicepremiérem a ministrem financí, několik miliard korun.  Přitom Evropská komise doporučuje, aby po roce 2020 nedostávala biopaliva první generace žádnou veřejnou podporu a například Německo už v roce 2013 zcela zrušilo daňové zvýhodnění bionafty. Proč tedy navrhujete  prodloužit daňové zvýhodnění biopaliv první generace?

Není to tak, že by od veřejné podpory Evropská komise ustupovala. Už v roce 2009 byl schválen cíl, který si dala celá Evropská unie i Česká republika, že v roce 2020 bude podíl biopaliv v dopravě tvořit deset procent. A tento závazek je naplňován dvěma víceletými plány. Historicky, a já se přiznám, že ani nevím proč, je od roku 2003 za tuto agendu zodpovědné ministerstvo zemědělství, byť je to dneska v daleko větší míře agenda spojená s ministerstvem životního prostředí a ministerstvem průmyslu a obchodu. My jsme tedy odpovědni  Evropské komisi za to, že to tady bude realizováno. Na základě toho, že vláda vloni schválila, jak budeme závazek naplňovat, zadali jsme ministerstvu financí, jak bude potřeba upravit zákon o spotřební dani. Ten se upravuje v jediném parametru, že vysokoprocentní biopaliva budeme nově zatěžovat spotřební daní.   Doteď byla tato biopaliva stoprocentně osvobozena od spotřební daně, my tam teď zavádíme spotřební daň ve výši 1,80 Kč. To, co se přimíchává, není osvobozeno, tam se odvádí státu stoprocentní spotřební daň za fosilní složku, stát o žádný příjem nepřichází. Je to jen nástroj k naplňování evropských směrnic. Když tedy někdo říká, že od podpory Evropská unie ustupuje,  není to pravda. Všechny členské státy jsou někde plus minu v intervalu jako Česká republika, v průměru nad pěti procenty, pokud jde o využití biopaliv v dopravě. Ano, teoreticky jsou vhodnější biopaliva druhé a třetí generace, ale napřed bychom museli rozjet oblast vědy a výzkumu, abychom je v České republice dokázali vyrábět. Zatím to neumíme. A z roku na rok to nejde změnit.

V souvislosti s tímto zákonem o spotřební dani se mluví také o přílepku – novele zákona o ochraně ovzduší, která zvyšuje povinné procento přidávaných biopaliv do pohonných hmot, což podle kritiků zajistí rozšíření Babišova byznysu o miliardy korun.  To je také nutné schválit?

Já jsem se na ten zákon hodně podrobně informoval. Dneska nám dokonce  Evropská komise říká, ne že můžeme přimíchávat do nafty a benzínu poměr 70 procent a 30 procent biopaliv ponechat v režimu vysokoprocentních, ale že to, co je povinné, musíme stoprocentně dát do benzinu a do nafty v rámci toho nízkého podílu. Takže si o tom nerozhodujeme tady, ale Evropská komise to říká závazně členským státům. Opravdu jsem si to ověřoval, je to nařízení Evropské komise.  

Asi by tento návrh nevyvolával takovou diskusi, kdyby jedním z hlavních distributorů, kam firmy Agrofertu dodávají víc než polovinu celkového objemu biopaliv, nebyl státní podnik Čepro, který má v kompetenci ministerstvo financí. A to řídí majitel Agrofertu Andrej Babiš. Neměl by raději podnik Čepro přejít pod jiné ministerstvo, aby nebyl Andrej Babiš v tak silném střetu zájmů, když jeho Agrofert podniká v tomto byznysu? Vy jste říkal, že to přednesete na koaliční radě. Už jste to udělal?

My jsme koaliční radu tento týden neměli. Na jednání s premiérem, ministrem životního prostředí a předsedou poslaneckého klubu ANO Jaroslavem Faltýnkem jsem řekl to, co jsem řekl i novinářům, že vidím problém v tom, že je tady skutečně určitý střet zájmů. Dokonce jsem zjistil, že my jako koaliční strana nemáme v dozorčí radě tohoto státního podniku ani svého zástupce. Vidím důvod, aby se o tom vedla na koaliční radě diskuse, aby bylo zajištěno, že způsob, jakým Čepro nakupuje složku biopaliv, byl transparentní a v pořádku.  Je potřeba si uvědomit, že celý tento program i s nastavením těchto podpor se rozběhl právě v době, kdy byl ministrem financí Miroslav Kalousek.  A už v té době Agrofert biopaliva dodával a vedení Čepra je vedení, které tam instaloval pan ministr Kalousek. Takže pokud má pan Kalousek nějaké pochyby, je potřeba se ptát, koho tam vlastně dosadil.

Ale není rozdíl, když v té době ještě nebyl Andrej Babiš v politice, neměl v kompetenci státní podnik Čepro, který nakupuje od jeho firem?

Pro mne je důležité, že ten podnik nakupuje biopaliva transparentně a za nejlepší nabídku.  Všechny firmy, které mohou vyrábět produkty, které se přimíchávají do pohonných hmot, se účastní veřejných soutěží. S těmi, které splní všechny podmínky, se uzavřou rámcové smlouvy na rok 2014-15, každý měsíc jsou vypisovány minitendry na dodávky.  Z devíti firem, které dodávají biosložky do nafty, jsou dvě v holdingu Agrofert a dodaly celkově 55 procent. Čepro dodává  do celé sítě podle mých informací do 35 procent  objemu pohonných hmot v České republice.

Zajímalo by mne, když Vy předkládáte zákon o spotřební dani, zda ho lidovci podpoří, i pokud se nedohodnete na změně kompetencí v případě státního podniku Čepro?

Jsme v situaci, kdy si všichni mohou svobodně vybrat.  Buď to, že k čemu jsme se my i naši předchůdci v roce 2009 zavázali, budeme v roce 2020 schopni splnit. Nebo to nebudeme schopni splnit, a sankce Evropské komise bude minimálně ve výši toho, co by členský stát musel na tuto konkrétní věc vynaložit v rámci nákladů s tím spojených. To, co bychom teď ušetřili nebo nevybrali na spotřební dani,  minimálně tou částkou, ale pravděpodobně ještě vyšší, bychom byli v roce 2020 sankcionováni.  Takže jsme se zavázali k tomu, že budeme mít podíl biopaliv a budeme  snižovat emise CO2 o šest procento oproti roku 2010. A to není závazek, který bych si vymyslel já nebo tato vláda, to jsme prostě zdědili.

 Budete se nejen Vy, ale celá vláda, zejména vicepremiér pro vědu a výzkum a další ministerstva snažit, aby se daly peníze na vědu a výzkum v souvislosti s výrobou biopaliv druhé generace, když se ukazuje, že biopaliva první generace, jejichž podpora se má teď prodloužit,  mají negativní vliv na devastaci přírody, a tedy i na klima Země?

Určitě. Ale když se objevuje kritika, že se Česká republika nevěnuje potenciálu biopaliv druhé a třetí generace, ptám se, co udělaly předchozí vlády, aby se rozvíjela věda a výzkum pro tato biopaliva. Dobře, zaspalo se, nebráním se vůbec tomu, aby vláda  uložila ministrům, aby postupovali aktivně a hledali možnosti, jakým způsobem rychle dospět k tomu, abychom začali využívat  biopaliva druhé a třetí generace. Podle mne je to věc vicepremiéra pro vědu a výzkum  Pavla Bělobrádka, ministerstev průmyslu a obchodu, školství a částečně zemědělství.

Části zemědělců, kteří se věnují agroturistice, obchodu a pohostinství, se týká i plánované zavedení elektronické evidence tržeb, které podle živnostníků povede k likvidaci malých a středních podnikatelů. Ale Vy jste zatím na tento návrh ministerstva financí nepřistoupili. Proč?

Jak byl ten materiál předložen do meziresortního připomínkového řízení, tak v něm prakticky nebyla v rámci důvodové zprávy žádná konkrétní čísla, žádné vyhodnocení dopadů ve finančním vyjádření, prakticky z toho nevyplývají ani žádné způsoby kompenzace, jak stát bude vůči podnikatelům postupovat.  Proto jsem v rámci meziresortního připomínkového řízení požádal o to, aby ministerstvo financí před tím, než dá materiál do vlády, informace doplnilo, případně aby se k němu vedla ještě diskuse, protože tak zásadní normu není možné přijímat bez toho,  aniž bychom znali její dopady. Takže na ta čísla a data čekám, protože jestliže chci po někom, aby zavedl nějaký systém, protože to vidím jako důležitou věc, musím zároveň říci, jak tyto náklady vykompenzujeme. A pak je třeba vědět, na jaké sektory a jakým způsobem toto opatření dopadne, zda ten efekt bude takový, jaký si jako stát představujeme. Aby to nedopadlo tak, že s  vaničkou vylejeme i dítě.  Ministerstvo financí musí připravit kvalitní analýzy, a ne dokument, který nic neříká. Tvrdí, že zavedení elektronické evidence tržeb přinese daňový výnos 12 miliard, ale já nevidím v analýze žádný výpočet, jak se k tomu číslu došlo. Nejsem kverulant, ale zároveň nechci být za toho, kdo naivně něco schvaluje, jen chci mít dobrý podklad a na jeho základě rozhodovat.  Nemůže platit  heslo „prostě to uděláme“, to je hodně amatérský přístup.

Jak vidíte snahu získat peníze ze živnostníků za každou cenu v souvislosti s neschopností vybírat pořádně daně? A neměl by se ministr financí zaměřit spíš na ty velké daňové úniky a podvody u velkých firem?

Prostor pro to, kde by stát měl umět efektivněji  hospodařit, je víc než jen to zaměřit se na podnikatele, ať už jsou to fyzické nebo právnické osoby, a na výběr daní z příjmu. Já vidím primárně  obrovský prostor pro úspory u samotného státu. Vidím to na úsporách stovek milionů korun ve svém resortu za minulý rok, a to nebyly žádné tupé škrty, jen jsme nevyhodili peníze za něco, co v minulosti standardně mí předchůdci nakupovali a co resort vůbec nepotřeboval. Takže jsem přesvědčen, že v oblasti státní správy, hlavně v oblasti IT a právních služeb, a obecně v obrovské míře outsourcingu jednotlivých resortů, se dají najít úspory miliard, možná i v desítkách miliard korun. Například oblast IT není zmapována a centrálně v rámci řízení státu koordinována. My o to teď usilujeme a vyvoláváme jednání s ostatními resorty. A to jsme ministerstvo zemědělství. Druhá rovina je v oblasti největších daňových úniků, o kterých se dlouhodobě mluví v mnoha analýzách našeho daňového systému, a to je oblast DPH.  Ministerstvo financí se snaží v rámci daňové povinnosti o zlepšení definice plátce v tom řetězci, už se to podařilo například  ve stavebnictví, ale jsou tady další oblasti, kde by mělo racionální efekt, aby platil DPH ten konečný, kdo surovinu prodává  zákazníkovi.  To povede k tomu, že daňové výnosy budou v případě DPH stoupat.  Je třeba se podívat i na podnikání například v oblasti pohostinství,  protože všichni víme, kolikrát nám nedali správně v hospodě daňový doklad a kolikrát platíme černé peníze.

Jak vnímáte v poslední době vztahy ve vládní koalici? Stále pokračují útoky vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše na resort zdravotnictví a jeho šéfa Svatopluka Němečka, přitom určitě i v jiných resortech jsou různé nedostatky.  Jak byste Vy řešil, kdyby koaliční partner takovým způsobem útočil na Váš resort a stále kritizoval Vaši práci?

Říkal jsem to i na koaliční radě, že pokud má někdo z členů koalice, potažmo ministr problém s jiným resortem, který má jiná koaliční strana, ať to neřeší přes média,  ale přijde na koaliční radu, přizve se ministr, který je kritizován,  aby mohl reagovat na výtky, a domluvil se nějaký postup, kdy se to změní. I po této diskusi se ataky na ministra Němečka umírnily nebo zcela ustaly. Kdyby to někdo dělal vůči mému ministerstvu, osobně bych to na příští koaliční radě velmi intenzivně řešil. Když jsem s někým v jednom týmu, pak si ty věci umíme říci osobně na pracovní rovině, ale střílet na sebe přes média je podle mne zbytečná věc, která nikam nevede.

Hnutí ANO přišlo s poslaneckým návrhem klouzavého mandátu. I když má tento návrh vláda ve svém programovém prohlášení,  ČSSD i KDU-ČSL má k návrhu značné výhrady a dokonce vytkla hnutí ANO, že nepočkalo na vládní návrh. Podpořil byste tuto iniciativu v podobě, jak je navržena?

Vnímal jsem to vyloženě jako populistický krok. Všichni ministři dobře víme, jak obrovský rozdíl je mezi tím, když se dělá nějaká legislativa poslaneckým návrhem, nebo je to vládní návrh.  Vládní návrh projde připomínkovým řízením, většinou se vychytá spousta chyb a nedokonalostí. Víme třeba po zkušenosti s novelou zákona o státní službě, která byla dělaná jako poslanecká iniciativa,  kolik problémů nám po roce přináší jen proto, že neprošla připomínkovým řízením.  To je podle mne možné dělat jen ve výjimečných případech, kdy potřebujeme něco řešit rychle, ale už vůbec ne v případě ústavního zákona. Nikdo z hnutí ANO nám neavizoval, že takový návrh chtějí podat. To je pro mne věc nepochopitelná.  V podobě, v jaké byl klouzavý mandát navržen, bych návrh v žádném případě nepodpořil.  Klouzavý mandát v případě Senátu znamená nové senátní volby.  Může se stát, že nějaký ministr nastoupí do vlády a po pár měsících skončí, ale stát mezitím vyhodí třicet milionů za to, že musí udělat v jeho senátních obvodu nové senátní volby.  Nevím, jestli někdo, kdo senátní návrh psal, domýšlel i tyto detaily.  Já myslím, že ne.

Po hnutí ANO a ČSSD čeká i lidovce koncem května volební sjezd. Proč jste se rozhodl nakonec nekandidovat do čela KDU-ČSL, i když jste o tom původně uvažoval?

Rozhodl jsem se proto, že jsem s Pavlem Bělobrádkem v  nejužším tandemu vedení strany prakticky pět let. Dostali jsme stranu zpátky do sněmovny, máme poslední patery volby vždycky lepší volební výsledek než ten předešlý, a pokud mám výhrady a případně náměty na jiný způsob vedení strany a jiné směřování, mohu je aplikovat už teď jako první místopředseda. A protože nemáme s panem Bělobrádkem tak rozdílné názory, že bych přinášel nějaký nový styl a způsob směřování, který bych mohl delegátům sjezdu nabídnout, řekl jsem, že nechci KDU oslabovat a dát prostor pro vznik nějakých „partiček“ příznivců Bělobrádka a Jurečky, které by logicky, kdybychom kandidovali, začaly vznikat. Vážím si toho, že strana má po období, které si ještě pamatuji, kdy vždycky byla vnitřní křídla, a že dneska máme jednotnou KDU-ČSL , jednotné vedení. A nechci svoji kandidaturou přispět k tomu, že by tomu tak nemělo v budoucnu být.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Libuše Frantová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Znal jsem Gotta jako kluka. Anticharta, to bylo jinak. Totalita je zase tu, říká člen Charty 77. Chramostová, Halík, válka... Silné čtení

12:05 Znal jsem Gotta jako kluka. Anticharta, to bylo jinak. Totalita je zase tu, říká člen Charty 77. Chramostová, Halík, válka... Silné čtení

ROZHOVOR Karel Gott byl jistotou i dnes, kdy se svoboda začíná překlápět do dalšího totalitního sy…