Místopředseda českých soukromníků: Kalousek živnostníky jen přehlížel, Babiš po nich šlape. Povím vám, proč tak touží po evidenci tržeb

Pane místopředsedo, jak byste ve stručnosti představil vaši Stranu soukromníků člověku, který by vás třeba zastavil na ulici a chtěl znát pár věcí?

Do této situace se poslední dobou dostávám daleko častěji než v minulosti, je to zřejmě způsobeno zviditelněním naší strany mimo jiné i vlivem úspěšné kandidatury pana Ivo Valenty do Senátu ČR.

Především na Slovácku a v podhůří Beskyd, kde se pohybuji, jsem oslovován zejména podnikajícími lidmi s různými otázkami. Naši stranu těmto lidem představuji jako atypickou neideologickou, ale za to stavovskou, jejímž úkolem a náplní je ochrana svobody podnikání a zájmů těch nejmenších, a tím i nejzranitelnějších, samostatných, poctivě pracujících, soběstačných a zodpovědných lidí.

V naší zemi je spousta různých společenstev, sdružení, asociací a dalších spolků, jejichž politický význam je nulový. Jsme jedinou politickou stranou, v jejímž programu je živnostník, soukromník nebo drobný podnikatel na prvním místě. Na rozdíl od jiných politických stran, pro které jsou zájmy této skupiny druhotné. Musíme dosáhnout stavu, kdy budou mít živnostníci, soukromníci, drobní podnikatelé, farmáři atd. své zástupce ve Sněmovně, tak jak tomu bylo za první republiky.

Co považujete v současné české společnosti za největší problém?

Naivitu a neochotu občanů podílet se na politice. Důvěřivost v některé samozvané zachránce a řešitele celospolečenských problémů. Postupnou, plíživou regulokracii státu, dotýkající se postupně čím dál širšího spektra podnikání v této zemi a ohrožující svobodu a demokracii naší země.

Na vašich webových stránkách je k nalezení značné množství kritiky na chystané legislativní změny v mnoha oblastech, především ale toho, co pochází z dílny Ministerstva financí. Jaké jsou podle vás důvody k tomu, abychom odmítali elektronickou evidenci tržeb?

Důvody už byly zmíněny mnohokrát, jde především o model a jeho paskvilizaci do českých poměrů.

Jde o model, který živnostníky, soukromníky a drobné podnikatele zatíží finančně i administrativně, bude jim komplikovat provoz jejich živností a obchodování. Už v návrhu musel být několikrát opraven vložením několika výjimek. Výjimka = problém, zvýhodňuje někoho na úkor někoho jiného.

Pan ministr financí vychvaloval dokonalost chorvatského systému od začátku, proč tedy tolik změn a výjimek? Podstatný argument ale jaksi pozapomněl zmínit. Řekl A, ale neřekl B. V Chorvatsku po prvním roce fungování systému EET k vyššímu výběru daní nedošlo. Náklady státu a škody způsobené ukončením podnikání několika tisíc živnostníků ekonomice nepomohly. Proč si pan ministr nebere příklad z vyspělých zemí, kam se snaží podnikatelsky proniknout?

Současná vláda brojí také proti kouření v restauracích nebo proti hazardu. Odpůrci zákazu kouření především zdůrazňují omezení svobodného podnikání a podobně se hovoří i při odmítání regulace hazardu, protože to tam ti lidé přece házejí dobrovolně. Co ale podle vás vede vládu k takovým krokům? Čistě pragmaticky, co bude mít státní rozpočet z omezení kouření?

Těch zásahů do svobody podnikání v hostinských službách je podstatně více, to, jak jedovatý koktejl je vládou namíchán pro tuto skupinu, nemůže být náhoda.

Pojďme si je vyjmenovat:

1. Omezení hazardu

2. Zákaz kouření

3. Zodpovědnost za osoby mladší 18 let nacházející se v provozovně (příklad: neplnoletý mladík popíjející alkohol v přírodě s kamarády si přijde do restaurace koupit žvýkačky, tím je zákazníkem restaurace, a při odchodu bude vyzván kontrolním orgánem k dechové zkoušce, která pokud bude pozitivní, bude stát provozovatele restaurace pokutu a uzavření restaurace)

4. Povinnost mít v nabídce jeden levnější nealko nápoj, než je pivo.

5. Zavedení EET v době, kdy je velká část provozovatelů na samé hranici rentability.

Co z toho bude mít státní rozpočet? Nevím. Asi nic, ale vy si myslíte, že lidem vymýšlejícím tyto regule jde o státní rozpočet? Představme si, co přinese tento systém tomu, kdo ovládá Ministerstvo financí.

Kromě podrobného přehledu o finanční situaci kterékoliv provozovny v kterémkoli místě ČR si zavedením EET zajistí on-line přehled o množství zboží, druhu zboží, cenách zboží a služeb a tržbách v kterékoliv provozovně v kterémkoliv místě v ČR. Pokud bych byl majitelem potravinářských holdingů a zároveň měl přístup k takovýmto informacím, zřejmě bych dokázal velmi rychle tento trh ovládnout a konkurenci (drobné podnikatele) zlikvidovat. Jaký si myslíte, že bude scénář v ČR? Já bych si vsadil na „Když nezabere EET, nasadíme DDT“.

Soukromníci v programu prosazují třeba i legalizaci tzv. švarcsystému s tím, že to povede ke snížení nezaměstnanosti. Nebyl by na tom ale ve výsledku škodný státní rozpočet? Vyplatilo by se to? A proč o švarcsystému už mnoho politických reprezentací mluvilo jako o velkém nebezpečí, jestli na tom není nic škodlivého?

Ano, v programu máme bod plná legalizace tzv. švarcsystému. Jde o zcela zásadní věc, která má umožnit především řemeslníkům ucházet se o práci u jiných firem. Část veřejnosti vnímá tento způsob práce na živnostenský list jako něco špatného nebo práci načerno, když je to švarcsystém.

Spousta lidí nezná princip a netuší, že to není nic černého, ale že je pojmenován po Miroslavu Švarcovi, podnikateli ve stavebnictví. Pokud má řemeslník možnost pracovat pro jiného řemeslníka na větším díle nebo dlouhodobě vykonávat práci v jiné firmě, je to pro státní rozpočet určitě lepší, než kdyby tuto možnost z důvodu legislativního omezení neměl a šel na úřad práce. Nicméně pokladní v supermarketu pracující na živnostenský list, to je pitomost.

Jak pohlížíte na snahu zavedení zákona o prokázání původů příjmů a majetku s možností i zpětného zabavení v případě, že bude získán nelegálně? Parlamentní opozice hovoří o zbytečné „buzeraci“ slušných lidí, podporovatelé včetně prezidenta Zemana ale říkají, že poctiví lidé se nemají čeho bát a navíc by se tím výrazně zmenšil prostor pro korupci.

Promiňte, ale tuto otázku nebudu komentovat a nechci rozebírat názory pana prezidenta. Nerozumí jim drtivá většina tohoto národa a já bohužel patřím k ní.

Stěžejní body vašeho programu se týkají především ekonomiky a souvisejících záležitostí. Kdybyste měl zhodnotit bývalého ministra financí Miroslava Kalouska a současného ministra Andreje Babiše, který byl z vašeho pohledu lepší a který horší a proč?

Zájmy živnostníků pan Kalousek hrdě přehlížel, nebyli dost zajímaví, aby jim věnoval nějakou pozornost, zajímali ho velcí průmyslníci, kteří plní stranické kasy sponzorskými dary. To pan Babiš, to je jiné kafe, ten vidí v tomto segmentu obrovské daňové úniky a záchranu pro státní kasu. A jestliže se nedaří plnit velkohubé sliby o potírání daňových podvodů s karuselovými mnohamilionovými podvody, o nichž v kampani tak rád mluvil a které není schopen řešit, tak živnostníci jsou sázkou na jistotu, na ty si opravdu došlápne. Drtivou většinu těch, kteří uvěřili jeho předvolebním slibům a vizím, donutil začít přemýšlet, kdo vlastně zájmy soukromníků a živnostníků hájí.

Mohou vás volit i ti, kteří nejsou tzv. soukromníky? Jinými slovy řečeno, co v programu zaujme občany, kteří pracují jako běžní zaměstnanci? Měli by se lépe i oni při plné realizaci vašeho programu?

Pokud si náš program přečte občan pracující v malé soukromé firmě a pochopí, že naším cílem je dosažení rozumných podmínek pro smysluplné a seriózní podnikání, bude se i ten zaměstnanec mít dobře a třeba bude moci s hrdostí říct, pracuji pro dobrou firmu. Ale tohle je hodně dlouhá cesta, jde o napravení dlouhodobě špatného vnímání pojmu „soukromý“. Soukromník neznamená sobec nebo podvodník, ale samostatný, svobodný, soběstačný, schopný a sebevědomý člověk a já bych si moc přál ještě jedno S – seriózní.

Někteří politici občas mluví o tom, že je třeba zcela zrovnoprávnit zaměstnance a živnostníky, protože prý OSVČ mají spoustu iracionálních výhod. Co na takové argumenty říci?

Politici, především ti levicoví a odborářští bossové, velmi rádi vyvolávají konfrontační názory mezi zaměstnanci a živnostníky, vyvolávají třídní nesnášenlivost a podněcují jednu z nejčastějších, typicky českých vlastností – závist. Když nedokážou řešit problémy této země, alespoň udělají peklo mezi obyčejnými lidmi, budou se rvát a škubat mezi sebou a dají pokoj vládní elitě.

Jakým způsobem si coby zástupce malé strany vysvětlujete politickou situaci ve smyslu, že lidé jsou stále a dlouhodobě nespokojeni, přitom s jistými rozdíly volí stejné strany?

Některé politické strany jsou díky svým dlouholetým, hluboce zakořeněným vlivům pořád součástí politického dění a vlivu, jsou zde vazby přetrvávající dlouhé roky od parlamentní až po komunální úroveň. Na politické scéně se periodicky objevují noví Mesiášové zvěstující nový postup, nové vypořádání se s minulými chybami a chybujícími a lepší zítřky, jednu již za úsvitu.

Jak rychle přicházejí, tak rychle odcházejí, ale naštvaní a čím dál tím nedůvěřivější voliči zůstávají. Ti pak k dalším volbám buď vůbec nejdou, anebo volí menší zlo. A tak to jde pořád dokola.

Než by dali hlas malé straně, ale s programem, který je jim blízký, tak ze strachu, že by se právě ten jejich hlas stal nedůležitý, dají ho politické síle, jež jim sice nevyhovuje, ale má šanci ve volbách uspět.