Senátoři z klubu Senátor 21 chtějí podat žalobu na prezidenta Miloše Zemana za hrubé porušení Ústavy. Rozhodujícím impulzem byly prezidentovy údajné zásahy do nezávislosti justice. Jak se na snahu svých kolegů díváte? Jste přístupna tomu, že žalobu podpoříte, až se seznámíte s jejím textem, nebo se přikláníte k názoru, že nemá smysl vůbec žalobu podávat, protože bude stejně neprůchodná?
Nejde o to, čemu jsem přístupna. Myslím si, že se nepodaří napsat žalobu tak, aby obstála. Kdyby se to podařilo, připojila bych se, protože v tuto chvíli je chování prezidenta pořád hodně na hraně, možná hodně za hranou, ale obávám se, že to žalobu nenaplní. Takže se budu přiklánět k tomu, jak se to kolegům podaří. Náš klub nabídl pomoc s napsáním žaloby a uvidíme, jak to dopadne.
Váš stranický kolega Petr Šilar už oznámil, že žalobu podepíše…
Ano, to je samozřejmě v pořádku. My se v tuto chvíli bavíme hypoteticky. Ale je smutné už to, že o žalobě na prezidenta musíme vůbec uvažovat. Řekněme, že panu prezidentovi bychom dali z ústavních mravů čtyři minus. Ale jestli to přeleze tu pětku, bude záležet na ústavních právnících. A asi ani já, ani vy, ani žádný senátor není v tuto chvíli schopen říci, jak to dopadne.
Aniž se budeme tedy pouštět do spekulací, jestli najdou ústavní právníci, kteří připravují žalobu, dostatek argumentů o porušení Ústavy, co si myslíte vy osobně? Překračuje podle vás prezident už ty meze, které by nejvyšší ústavní činitel překračovat neměl? Ať už svými výroky, nerespektováním soudních rozsudků, útoky na své kritiky, politické soupeře, vztahem ke komunistům a SPD... Je toho víc.
Řekněme, že pan prezident destabilizuje naši společnost; místo toho, aby dával znesvářené strany dohromady, přilévá olej do ohně. To vystihuje celou situaci. Je to škoda.
Mgr. Miluše Horská
Myslíte si, že i kdyby se podařilo právníkům připravit žalobu, která by přinesla dostatek argumentů, že prezident skutečně porušil Ústavu, má žaloba v současné politické konstelaci šanci dostat se k Ústavnímu soudu, když je k tomu potřeba souhlas obou komor Parlamentu, a to ještě třípětinové ústavní většiny zákonodárců?
Je smutné, že takhle musíme vůbec uvažovat o našem prezidentovi. Jestli se pak podaří, nebo nepodaří, na co se ptáte, už je jen smutný důsledek toho, že Senát musí takhle uvažovat, že musí spouštět tuhle ústavní pojistku. Je to pro mne jako pro občana, který by neměl s politikou nic společného, smutné, ale o to smutnější a alarmující je to pro mne jako pro političku.
Existují i v Senátu dva pohledy: jedni říkají, proč vypracovávat žalobu, když nemá šanci uspět, a druzí tvrdí, že i tak to má smysl. Ke kterému se přikláníte?
Není to zbytečné, protože se vymezují hranice, co si politik vůbec může dovolit, nota bene hlava státu. Takže ty snahy nepovažuji za zbytečné, prostě stavíme hranice pro budoucí hlavy státu, co si budou moci dovolit. Znovu opakuji, je to pro mne smutné, ale vidím to jako žádoucí a nutné. Už jen tím, že se o tom v Senátu bavíme, dáváme najevo, že chování prezidenta není v pořádku. Jestli se rozhodneme tak či tak, už je dneska opravdu jen hra právníků.
Psali jsme:
Znamená to, že výpověď bývalého předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy, který je renomovaným, uznávaným a důvěryhodným právníkem, byla ta pověstná poslední kapka, která vedla vaše kolegy k rozhodnutí už se jednáním nejvyššího ústavního činitele vážně zabývat? Nebo co vám na jednání prezidenta Miloše Zemana nejvíc vadí, čím podle vás nejvíc škodí České republice a jejím občanům?
Myslím, že je to orientace naší země na Východ, to je špatně. Pan prezident by podle mne měl vyvažovat naší politickou scénu, a to rozhodně nedělá. Myslím, že s jistou závistí pokukujeme po slovenském prezidentovi Andreji Kiskovi, škoda pro Slováky, že už nekandiduje. Takový prezident České republiky by se mi líbil, který ví, že když se dvě strany sváří, že on stojí pevně na zemi a umí promluvit k oběma stranám. A to se u nás neděje.
Prezident Andrej Kiska je odpovědí na kritiku, že za zvolení Miloše Zemana, který přispívá k rozpolcení české společnosti, může přímá volba hlavy státu a že její schválení bylo fatální chybou. Ale i obdivovaný Andrej Kiska vzešel na Slovensku z přímé volby.
Voliči na Slovensku neměli na výběr moc možností, pokud nechtěli přijmout zprofanovaného kandidáta. Tohle tedy nechci hodnotit. Ale ze slovenského prezidenta se vyvinul politik a diplomat; z našeho diplomata a politika, kterým dlouho byl, směřujeme k ústavní žalobě. A to není dobrá zpráva pro naši křehkou demokracii.
Objevují se hlasy, že by se do budoucna mělo uvažovat o změně Ústavy, aby bylo snazší odvolání prezidenta republiky z nějakých vážných důvodů, a ne jako dnes, kdy je to v podstatě nemožné? I když současného prezidenta by se změna samozřejmě už netýkala.
Zákon o přímé volbě prezidenta a otevření Ústavy se tak trochu nepovedl, protože jsme z pana prezidenta udělali neprůstřelného. Já nejsem zastáncem otevírání Ústavy, když kandidát na prezidenta neodpovídá našim představám. Jsem opravdu konzervativní politik a myslím, že Ústava by se měla otvírat co nejméně, protože to není trhací kalendář. Ale řekněme, že tehdejší zákon o přímé volbě prezidenta byl Senátem připraven jinak a lépe, jenže se ho nepodařilo prosadit, takže teď máme tuto Ústavu
Myslím, že příští prezident zase začne zachovávat ústavní zvyklosti a nebude si je vykládat podle svého. Nejsem prostě podporovatelem otvírání Ústavy ani teď při této příležitosti, kdy by se to nabízelo. Musel by tomu předcházet konsenzus obou parlamentních komor, aby se situace ještě nezhoršila. Když bude příští prezident ctít Ústavu, bude to v pořádku a nebudeme se muset k těmto krokům muset vůbec uchylovat, protože to pro politiku ani pro občany není dobrá zpráva, když se musí uvažovat o tom, že hlava státu nekoná v duchu vlastní Ústavy. Přispívá tím k destabilizaci právního státu.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
