Místostarosta z TOP 09: V takto masovém měřítku je integrace běženců jen těžko představitelná. Je třeba jim vyslat jasný vzkaz...

31.07.2016 19:38

ROZHOVOR O útocích v Německu a ve Francii i o migrantech a o tom, zda se situace v Německu dá zvládnout, jak stále tvrdí kancléřka Merkelová, promluvil pro ParlamentníListy.cz místostarosta Písku Josef Knot. „Je nezbytné vyslat běžencům jasný signál, jaká je životní realita v Evropě a jak odlišná je od jejich představ,“ říká místostarosta za TOP 09. Promluvil i o blížící se prezidentské volbě i o Miloši Zemanovi.

Místostarosta z TOP 09: V takto masovém měřítku je integrace běženců jen těžko představitelná. Je třeba jim vyslat jasný vzkaz...
Foto: archiv J. Knota
Popisek: Josef Knot z TOP 09.

Tento měsíc veřejností otřáslo hned několik útoků, hlavně v Německu a ve Francii. Co na tyto události říkáte?

Je smutné, že počet útoků přibývá a stávají se realitou, se kterou musíme počítat. Islámský radikalismus v dnešním globalizovaném světě příliš snadno překonává hranice. O to je to ale větší výzva pro bezpečnostní složky jednotlivých členských zemí EU a jejich vzájemnou spolupráci i pro pohraniční síly členských států střežících vnější hranici včetně agentury Frontex, která je odpovědná za jejich koordinaci. V neposlední řadě je nutná úzká spolupráce mezi členskými zeměmi EU a NATO, včetně Turecka, jakkoli to je vzhledem k vývoji v této zemi dnes dost problematické.

Německo je naším sousedem, tedy se útoky vlastně čím dál tím víc blíží k nám. Budeme podle vašeho názoru zažívat něco podobného i u nás?

Situace v naší zemi je úplně jiná. Zatímco v západních evropských zemích docházelo k řadě migračních vln, my jsme byli odděleni železnou oponou a projevovala se u nás naopak emigrace. Ani po pádu železné opony se u nás nevytvořily silné muslimské komunity. Je to zvlášť patrné nyní, kdy nás migrační krize prakticky nezasahuje a migranti z muslimských zemí používají Českou republiku spíše jako tranzitní zemi směrem dále na západ či sever Evropy.

První z této série útoků začal v Nice, následovaly další, myslíte, že se útočníci vlastně svými činy inspirují?

V živé paměti mám ještě teroristické útoky z Madridu v roce 2004. Tehdy šlo o jednoznačně dlouho plánovanou a dobře koordinovanou akci. Dnes to vypadá spíše na útoky jednotlivých buněk, které působí nezávisle a zřejmě se navzájem inspirují. Takové útoky sice nemají tak hrozivý dopad, ale o to hůře se jim předchází.

Objevily se i hlasy, že ohledně Nice šlo o selhání bezpečnostního systému, policie... Ptají se, jak se mohl nákladní vůz při takové akci vůbec dostat mezi lidi. Co si o tom myslíte?

Těžko mohu posuzovat reakci bezpečnostních složek. Na to nejsem expert. Mohu ale říct, že obecně ve Francii existovaly signály o radikalizaci určitých skupin už před několika lety, například se množily útoky vůči židovské komunitě.

Anketa

Na hranice bych v souvislosti s migranty poslal/a nebo postavil/a

73%
23%
hlasovalo: 15362 lidí

Mnozí lidé v Německu už toho mají lidově řečeno dost. Kancléřka Merkelová tvrdí, že to „zvládnou“. Dá se podle vás tato situace zvládnout? A jak?

Dnešní migrační vlna není co do počtu běženců větší než ta, kterou Německo zažívalo například v devadesátých letech. Problém ale je, že běženci přicházejí většinově ze zemí velmi kulturně odlišných, navíc s naprosto nereálnými představami o způsobu života, pravidlech, tradicích, právech i povinnostech v evropských zemích. V takto masovém měřítku je integrace jen těžko představitelná. Je proto nezbytné vyslat běžencům jasný signál, jaká je životní realita v Evropě a jak odlišná je od jejich představ. Tady se dají velmi dobře využít sociální sítě. Je také třeba zajistit budování a podporu uprchlických táborů přímo v muslimských zemích, odkud k nám běženci míří a s těmito zeměmi úzce spolupracovat, jakkoli je to někdy velmi složité.

Všechny tyto tragické události samozřejmě hrají do karet těm, kteří poukazují na to, že s migranty přicházejí i teroristé. Souhlasíte s tím, přijímat uprchlíky i za této situace?

Nesmíme plést dohromady dvě věci, jednou věcí jsou migranti, kteří přicházejí z rozličných důvodů, ať už si chtějí vylepšit svou životní úroveň nebo v některých případech se zlými úmysly. Tito ale nemají žádný nárok v našich zemích získat status uprchlíka, který náleží jen tomu, kdo prokáže ohrožení na životě či jiném zásadním právu či svobodě. A i v tomto případě je nezbytné vždy vyhodnotit bezpečnostní riziko. Už v minulosti jsem zdůrazňoval, že tyto procedury mají probíhat v prvé řadě na našich vnějších hranicích v takzvaných hotspotech, nebo už přímo v muslimských zemích, odkud k nám běženci míří. Jen tak snížíme bezpečnostní riziko. A tady máme pořád co dohánět.

Někteří politici stále tvrdí, že to nemá vlastně s migranty nic společného. Jaký je váš názor?

Já jsem realista. Rozhodně nechci v naší zemi vyvolávat paniku a vytřískávat z ní politický kapitál, také ale nemohu tvrdit, že bezpečnostní rizika neexistují, když jsou tak zjevná.

Ozývají se i hlasy, aby se i u nás udělalo podobné referendum jako v Británii ohledně případného vystoupení z EU. Co myslíte, že by vystoupení pro Českou republiku znamenalo a jaké následky bude mít to v Británii?

Takové výzvy jsou jen účelově zneužívaná politická kampaň, která má přihrát hlasy populistům, kterým chybí vlastní program. Ekonomicky bychom si vůbec nepolepšili. Naopak. Naše země ležící uvnitř Evropy, navíc ekonomicky závislá na vývozu, by byla investičně nezajímavá, a to z pohledu jak domácích, tak i zahraničních investorů. Aby byla investičně zajímavá, museli bychom mít extrémně vysoké celní i jiné bariéry mezinárodního obchodu. To by ale zase snižovalo velikost národního trhu a tím i jeho atraktivitu. Dva nejvýraznější hráči Brexitu, Nigel Farage a Boris Johnson, pár dní po referendu zmizeli jako malí kluci. Farage prohlásil, že „chce zpátky svůj život“... Proč asi?

Jak vidíte situaci v Turecku? Píše se o tom, jak jsou pučisté mučeni, biti, mluví se o znovuzavedení trestu smrti. Co vlastně přinesl podle vašeho názoru pokus o převrat v Turecku a ovlivní to nějak Evropu?

Situace v Turecku je značně nepřehledná. Vše svědčí ale o tom, že prezident Erdogan používá puč jako záminku k posílení své moci a oslabení struktur, které dosud kladly odpor jeho mocenským choutkám. Samozřejmě je zjevné, že EU se bude s ještě silnějším Erdoganem vyjednávat o poznání hůře, a to ani dosud nebyl žádný med. Přitom Turecko je klíčovým partnerem ke zvládnutí migrační vlny i zabránění bezpečnostních hrozeb.

V Čechách se blíží prezidentské volby, mluví se o nových kandidátech, jako například o textaři Michalu Horáčkovi. Máte už nějakého favorita, a jak vidíte současné šance prezidenta Zemana?

Michal Horáček je určitě zajímavé jméno, osobně mám rád i Petra Koláře, našeho bývalého velvyslance v USA a Rusku. Každopádně je třeba, aby kandidovaly silné osobnosti, které dokážou nabídnout i pozitivní program a nikoli jen laciný populismus a vulgaritu.

A jaké jsou šance Miloše Zemana? Je patrné, že nenechává nic náhodě a jede si permanentní kampaň. Nejde tu ale jen o prezidentské volby. Hrozbou pro další vývoj u nás by rozhodně bylo, pokud by páni Hradu i Strakovy akademie sdíleli stejné „hodnoty“, které odporují zásadám demokracie.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: David Hora

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Konečným cílem je zrušit národní státy. Markéta Šichtařová stručně a mrazivě o evropské integraci

15:21 Konečným cílem je zrušit národní státy. Markéta Šichtařová stručně a mrazivě o evropské integraci

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Je veřejným tajemstvím, že konečným cílem evropské integrace je zrušení…