Jak se v zastupitelstvu Brno-střed daří prosazovat agendu SPD a spolupracovat s ostatními stranami a hnutími? Třeba na parlamentní úrovni je to trochu problém…
Co jsou vůbec klíčová témata v zastupitelstvu městské části, která je i v rámci Brna dost specifická?
Věřím, že cílem všech zastupitelů je blaho občanů města Brna-střed. Témata jsou například bydlení pro mladé i důchodce, investice do rozvoje městské části Brno-střed. Snažíme se nesmyslné zákazy, vyhlášky a informace rozporovat a navrhovat lepší varianty. V současnosti se jako členka bytové komise snažím navrhnout plošné odpuštění kauce invalidním a starobním důchodcům naší městské části.
V Brně také studujete práva. Masarykova Univerzita má přitom pověst instituce, kde se daří spíše jiným názorovým proudům. Jaké to je být v tomto prostředí celkem známou tváří SPD?
Ve škole se snažím hlavně učit a být pilnou studentkou, a tak politiku do školy moc netahám, protože ve škole je prioritou učení. Chci se stát právničkou, a k tomu se ve škole potřebuji soustředit. Samozřejmě být komunální političkou a zároveň studentkou práv není snadné, protože musím skloubit více věcí, nicméně mě velmi baví, že mohu uplatňovat v praxi to, co studuji.
Fotogalerie: - Zasedání pražských zastupitelů
Politický konflikt se dnes dost přenesl do generační roviny, vznikla skoro rovnice, že lidé padesát plus volí Babiše nebo SPD a mladá generace, tím spíše z vysokoškolského prostředí, volí ty, kteří se hlásí k „liberální demokracii“. Jak se na toto dělení díváte vy? Je to pravidlo, z něhož vy jste jen výjimkou, nebo je tato dělící linie nesmyslná?
Hranice „liberálnosti” se pomalu ruší a lidé se v politice snaží pomaličku věřit programům, které dokázaly strany prosadit. V dnešní době je potřeba, aby se mladá generace zapojila do politiky a stala se politicky gramotná, aby mohla vybrat tu politickou stranu, která bude blíž k jejich názorům a bude hájit zájmy občanů ČR.
Jako jedna ze zakladatelů mladých Espéďáků se snažím taktéž pracovat na tom, aby se mládež dozvěděla o programu SPD a aby věděli, že mladá generace se zajímá o naši republiku a politiku. Mladí Espéďáci jsou úspěšní, máme na FB přes 6000 sledujících, také výborné ohlasy na naše články, názory a vyjádření.
Stále k nám vstupují noví členové z řad mládeže, což nás velice těší. Vedení SPD to podporuje a dává nám velký prostor, abychom se mohli vyvíjet a rozvíjet k tomu být úspěšnými politiky.
Není to o tom, že bychom seděli a ve škole propagovali politiku, snažíme se přirozeným způsobem vyjadřovat, a lidé, kteří jsou ochotni a nebojí se zapojit, tak k nám do strany vstupují. Což nás velice těší a těšíme se na další nové členy, kteří vstoupí do řad mladých politiků. Generace stárne, politici taktéž potřebují mladou krev, moderní řešení a nápady, proto je důležité propojení mladé generace a starší generace a předávání zkušeností z obou stran.
Jak se díváte na politickou gramotnost dnešní mladé generace? Vědí toho mladí lidé o politice dost?
Dle mého názoru mladá generace sleduje politické dění v naší republice, což je dobře. Samozřejmě média a vyjádření různých politiků tlačí lidi k určitému směru a mladí lidé se v tom bohužel začínají ztrácet. Mládež musí stále hledat odpovědi na své otázky a sama rozhodnout, jestli je pro ně program politické strany správný. Myslím si, že mládež musí sama chtít být gramotná, protože po čase se i oni můžou stát politiky.
Vy jste aktivní v Mladých Espéďácích. Co je hlavním cílem této mládežnické organizace?
Jsem hrdá, že jsem byla u zrodu naší mládežnické organizace. Cílem mladých Espéďáků je být nápomocný a nabírat zkušenosti v politice, což se nám daří, jelikož máme v našich řadách mnoho politiků zastupitelů. Cílem je právě oslovit mladou generaci, aby věděli, že být mladým politikem je správné, být mladým a mít politický názor je správné, být mladým a úspěšným politikem je nutnost. Protože naši starší politici potřebují mít mladší generaci v základu a o naše názory se opírat, protože vznášíme nové nápady a nový úhel pohledu na politické dění.
Psali jsme:
Máte zcela mimořádný příběh, počínaje vaším arménským původem. Co byly vaše myšlenkové zdroje, na kterých jste vyrůstala?
Díku tomu, že jsem od malička o různých tématech diskutovala, probírala a stále konzultuji s rodiči, převzala jsem si od nich velmi krásný pohled na svět, kde pro mě největší hodnoty tvoří rodina, kultura, tradice, integrita a loajalita, a samozřejmě svoboda a přímá demokracie (smích).
Vyrůstala jsem v arménské pevné rodině v českém prostředí, naučila jsem se obě kultury vnímat naprosto dokonale. Musím říct, že u obou kultur jsou si velmi blízké například tradice, kultura, hodnota rodiny, života a stáří, také křesťanství.
Pro mě je základem, že jsem se narodila v ČR, vyrůstala, chodila a chodím zde i do školy.
Rodiče mi vždy dávali svobodu výběru, kterým směrem jít, pomáhali mi v kariéře a také v politické gramotnosti. Můj tatínek je aktivní v politice, proto jsem od útlého věku vnímala, jak politické dění vypadá. Později jsem se rozhodla, že do politiky vstoupím také. Nechtěla jsem o tom pouze mluvit, ale chtěla jsem začít konat a dělat změny, což je pro mě výzva a já jsem tuto výzvu přijala.
Vzhledem k vašemu arménskému původu a zkušenostem celkem chápu, že máte blízko k zahraniční politice a věnujete se jí i v rámci SPD. Co by podle vás mělo být v zahraniční politice České republiky do nejdůležitější?
Velmi ráda se účastním nejrůznějších konferencí, summitů mladých evropských politiků po Evropě, kde se setkávám s lidmi s vizí a cílem pomoci jejich občanům, a vyměňuji si s nimi názory a zkušenosti, které jsou dle mého velmi inspirativní a motivující. Ano, zahraniční politika je pro ČR důležitá, protože by ČR neměla mít jednostranné politické chování, ale velmi důležité je, abychom spolupracovali s ostatními státy, a tím podporovali naše ekonomické zájmy prostřednictvím rozvoje obchodních vztahů, spolupracovali v podpoře vzdělávání, výzkumu, technologií i inovací. Proto i v rámci zahraniční politiky je potřeba prosazovat zájmy našich občanů a našeho státu.
Od loňského února, když začala ruská agrese na Ukrajině, komentuje v této zemi postsovětský prostor a jeho politické dění kdekdo. Máte pocit, že Češi jsou schopni porozumět kulturním a politickým reáliím této části světa?
Ukrajina jako část Evropy rozhodně měla velké šance se rozvíjet a nabrat demokratický směr. Bohužel v Ukrajině panovala korupce, ve velké části také zůstal postsovětský způsob života a rozhodování.
Proto, aby ČR pochopila Ukrajinu, je potřeba udělat důslednou analýzu, a nedělat pouze emoční rozhodnutí. To stejné se dá říct o Ázerbájdžánské agresi, která napadla Arménii a Náhorní Karabach, a která stále funguje svým agresivním chováním vůči Arménskému státu. Evropská unie sice bere na vědomi agresi Ázerbájdžánu vůči Arménii, ale kvůli dvojstandardům, kde má určitou závislost na ázerbájdžánské ropě a plynu, tak Ázerbájdžán neodsuzuje a je neutrální.
Jestliže máme fungovat demokraticky a česká zahraniční politika má fungovat správně, musí odstranit dvojí standardy. Chci dodat, že válka je špatná věc a agrese je neskutečně tragická a smutná situace, která se musí řešit diplomatickou cestou.
Téma války se dost rozrostlo i do domácí politiky. Vláda tím vysvětluje nepopulární kroky a její kritika je často označována za službu Kremlu. Nemáte občas pocit, že jde spíše o výmluvy?
V politice výmluvy být nemají, v politice musí být jasně daná směrodatnost. Vláda pojala českou politiku, oko za oko, zub za zub, což rozhodně není řešení. Bohužel česká ekonomika má problémy a je to odůvodňováno právě válkou, celosvětovou inflací. V první řadě by pro všechny politiky mělo být blaho našich občanů a tomu by měly odpovídat také kroky.
Je důležité, že SPD prosazuje nutnost mít zájmy a blaho našich občanů na prvním místě.
V čem podle vás vláda selhává nejvíce?
Dle mého názoru naprosto selhává v důchodové politice, v ekonomických řešeních. Také mi připadá, že kroky vlády nejsou v zájmu českých občanů.
Jeden z politologů nedávno řekl, že „naštvanost veřejnosti překročila kritickou hranici“. Máte také ten dojem?
Nespokojenost veřejnosti přešla kritickou hranici již dávno. Když slibujete a sliby nedodržujete, je to nešťastné. Lidé vidí, že sliby jim dané nejsou dodržované, a to je kritické, hlavně z důvodu, že naši občané potřebují péči pro sebe, teprve poté až pro ostatní.
Uvedu příklad, když sedáte do letadla, všem na začátku vysvětlují postup při kritické situaci, a jasně říkají nasaďte masku nejprve sobě, až poté spolucestujícímu. To znamená, že ČR musí napřed „nasadit masku” pro své občany, a dále až pro další státy.
Když tohle vláda nedělá, tak je to velice kritická čára, která přechází do velice kritických následků a nespokojenosti lidu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
