Mladí volí Pavla. Jenže nevědí, co to může znamenat. A docent Prorok jim to řekl

25.01.2023 18:00 | Rozhovor

U Petra Pavla je pravděpodobnější, že bude loajálně a disciplinovaně podporovat vládu, ať bude jakákoliv, a v mezinárodních vztazích bude jednoznačně stoupencem politiky USA a současné elity Evropské unie, i při rozporech, které se dnes projevují. „Andrej Babiš bude v mezinárodní politice více dbát na české ekonomické zájmy, včetně kritiky české politické scény, pokud její činnost bude podle něj v rozporu s těmito zájmy,“ hodnotí filozof a politolog Vladimír Prorok, co lze od prezidentských kandidátů v případě zvolení očekávat. Domnívá se, že příkopy v rozdělené společnosti dokáže lépe zakopat ten, od něhož bychom to spíše nečekali.

Mladí volí Pavla. Jenže nevědí, co to může znamenat. A docent Prorok jim to řekl
Foto: Screen Youtube
Popisek: doc. PhDr. Vladimír Prorok, CSc.

Hysterie mezi prvním a druhým kolem přímé volby hlavy státu vzrostla až tak, že je jednomu z uchazečů vyhrožováno zastřelením. Co tu enormně vypjatou atmosféru způsobilo?

Anketa

Kdo víc rozděluje společnost?

hlasovalo: 39907 lidí
Ve společnosti narůstá nespokojenost a nervozita. Příčinou není přímá volba prezidenta, ale situace spojena s růstem cen prakticky všech životně důležitých produktů, zapříčiněná energetickou krizí, covidem a válkou na Ukrajině. Lidé mají tendenci – a média to nezřídka podporují – dané problémy personifikovat a hledat konkrétní viníky, aniž by se situace věcně analyzovala. Personifikace může vést některé jedince ke zkratkovitému uvažování, že „vyřazením z politiky“ některých jedinců se problémy automaticky budou řešit. Zároveň ale nelze vyloučit, že podobné aktivity mohou být cíleny na vyvolání solidarity s danými politiky.

Co ukázalo první kolo přímé volby prezidenta o rozdělení českého voličstva? Lze ten střet zkratkovitě označit za boj Prahy a lásky, která má zvítězit nad vsí a nenávistí, jak se krátce po oznámení výsledků objevilo ve veřejném prostoru?

Podle výsledků prvního kola získal Petr Pavel výraznou převahu v Praze, kde byl rozdíl 30 procent, a celkově zvítězil ve 4 krajích. Andrej Babiš zvítězil v 9 krajích, nicméně vzhledem k rozdílům v počtu obyvatel získal Pavel 1 975 056 hlasů a Babiš 1 952 213 hlasů. Ve velkých městech, která jsou až na Ústí nad Labem a Ostravu orientovaná tradičně konzervativně-liberálně, bodoval Petr Pavel.

Pokud porovnáme výsledky voleb roku 2018, kdy zvítězil Miloš Zeman, s rozdělením hlasů v prvním kole prezidentské volby 2023, pak Andrej Babiš získává ve stejných oblastech jako Miloš Zeman, který reprezentoval spíše levicově orientované voliče. Zmíněný slogan v první části tudíž odráží realitu, že „Praha“ může zvítězit nad vesnicí, nicméně hovořit o vítězství lásky nad nenávistí je ideologické klišé konzervativců. Konzervativní vo liči jsou zpravidla spokojeni s daným stavem věci, včetně jim vyhovující míry nerovnosti, na rozdíl od voličů v méně prosperujících regionech s horší sociální situací. Zde je možné vzpomenout báseň Petra Bezruče „Ostrava“:

Všichni vy na Slezské, všichni vy, dím,
nech je vám Petr neb Pavel,
mějž prs kryt krunýřem ocelovým,
tisícům k útoku zavel.
Všichni vy na Slezské, všichni vy, dím,
hlubokých páni vy dolů,
přijde den, z dolů jde plamen a dým,
přijde den, zúčtujem spolu!

Asi více než kdykoli předtím se při této volbě ukazuje, že obrovskou moc mají sponzoři, ti viditelní i neviditelní, a média jen plní zadané úkoly. Co říkáte názoru, že hlavní média vyrobila tři favority a ostatní diskriminovala, což bylo patrné i na televizních debatách, v nichž soustředila pozornost jen na ty „dopředu vyvolené“? Neselhala v tomto i Česká televize, která v rámci své „superdebaty“ odsunula „ostatní“ kandidáty jen do role těch, kteří mohli favoritům klást otázky?

Demokracie je, bohužel, dnes o penězích, které může kdokoli investovat do prezentace a propagandy. Česká republika v tomhle není výjimkou. Navíc media nikde ve světě nejsou nezávislá, a když to není o penězích, pak to je o hodnotových preferencích majitelů nebo redaktorů. Česká media jsou – až na výjimky – posunuta ke konzervativně-liberálnímu vidění světa. Tomu odpovídá prezentace událostí a také způsob výběru informací a zacházení s „osobnostmi“. Někdo je preferován a někdo zatracován či přehlížen.

Jedním ze způsobů, jak byli vytvářeni favorité, bylo zveřejňování průzkumů. Díky prudkému a ničím neodůvodněnému nárůstu podpory byla upřednostňována Danuše Nerudová, ale ani mediální protežování jí nepomohlo, protože ve výsledku propastně zaostala za oběma postupujícími. Není namístě zvážit zveřejňování jakýchkoliv průzkumů, protože pak je k zamyšlení, zda lidé hlasují pro kandidáty s nejvyššími preferencemi, jak jim je předvybrali a naservírovali lidé v zákulisí ruku v ruce s agenturami?

Průzkumy veřejného mínění poskytují informace o náladách ve společnosti a zároveň tyto nálady mohou vytvářet či ovlivňovat. Funkční demokracie se bez průzkumů nemůže obejít. Jiná věc ale je, když se pomocí „upravených“ průzkumů někdo snaží formovat veřejné mínění. Nicméně společnost je nelineární systém – část voličů se může orientovat podle většiny, ať už proto, že většina se nemůže mýlit nebo aby jejich hlas nepropadl, jiné lidi to ale může vést buď k pasivitě – vše je již rozhodnuto, nebo je to naopak zmobilizuje. V české tradici na rozdíl od USA je slovy Aloise Jiráska tendence jít „Proti všem“. V poslední době průzkumy volebních preferencí v řadě zemí nakonec neodpovídaly reálným výsledkům voleb, což potvrzuje nelineární charakter společnosti jako systému.

V čem by dva do druhého kola postoupivší kandidáti byli ve funkci prezidenta jiní, ať už navenek do zahraničí nebo směrem k vlastnímu lidu? V čem by se při výkonu nejvyšší funkce lišili? Na čí zájmy by více hleděli? Nebo si ať tak, či tak, zvolíme stejně jen kladeče věnců a řečníka prázdných projevů?

Když pominu fakt, že oba byli v komunistické straně, pak rozdíl může být spojen s jejich profesí. Petr Pavel je voják, který vnímá svět prizmatem vojenského nebezpečí a je zvyklý poslouchat a velet. Tato pozice má svá rizika. Andrej Babiš, z druhé strany, je podnikatel, který je zvyklý měřit vše ekonomickou výhodou, přičemž je otázka, zda pro ekonomiku a podnikatelský stav nebo pro společnost, včetně těch chudších. Přestože u nás není ani prezidentský ani poloprezidentský systém, kde má prezident značné pravomoci, má prezident v České republice vliv v personální politice, může působit jako autorita či jako arbitr v klíčových řešeních. U Petra Pavla je pravděpodobnější, že bude loajálně a disciplinovaně podporovat vládu, ať bude jakákoliv, a v mezinárodních vztazích bude jednoznačně stoupencem politiky USA a současné elity Evropské unie, i při rozporech, které se dnes projevují. „Je přece lepší se mýlit se stranou než mít pravdu proti straně“, což je staré komunistické heslo. Andrej Babiš vzhledem k tomu, že vytvořil vlastní politickou stranu, se bude orientovat na její hodnoty a v mezinárodní politice bude více dbát na české ekonomické zájmy, včetně kritiky české politické scény, pokud její činnost bude podle něj v rozporu s těmito zájmy.

Připomněl jste komunistickou minulost obou uchazečů o Pražský hrad. Michael Kocáb pro Český rozhlas řekl, že nestačí, že se oba distancují od své minulosti, že neměli vůbec kandidovat, protože to je plivnutí do tváře všem obětem komunistického režimu, když někdo, kdo byl členem té organizace, se dnes chce stát prezidentem. Rozdělí společnost prý tak, jak ji ani Miloš Zeman, ani Václav Klaus nerozdělili. O tom, že Andrej Babiš společnost rozděluje, se přesvědčujeme od jeho vstupu do politiky. Může to platit i pro Petra Pavla? Pro jakou část společnosti je nepřijatelný?

Hovořit skoro 35 let po sametové revoluci o tom, kdo může, nebo nemůže kandidovat, znamená ignorovat demokracii a připustit, že se nám příliš nedaří, když se „bývalí“ mohou vracet a získávat podporu. Nepochybně daná situace rozdělí společnost, ta je ale ideologicky a sociálně reálně rozdělená a daný výběr to jen potvrzuje. Polistopadové elity by se měly nad sebou rozhodně zamyslet. Pokud porovnáme kariéru obou adeptů za komunistického režimu, pak aktivita Petra Pavla byla pro udržení moci komunistů důležitější než v případě jeho soupeře. Petr Pavel může být proto nepřijatelný jako kandidát pravice pro část pravicových voličů, kteří zásadně odmítají kohokoliv s komunistickou minulostí, nehledě na jeho omluvu.

Proč se stalo jakýmsi pop symbolem a je přijímáno v rámci neformálního společenského konsenzu to, že Andrej Babiš je zlo, že představuje všechno špatné? Čím si to způsobil sám a do jaké míry se o tento jeho obraz stará stará politická a byznysová konkurence? Komu a jakým zájmům především vadí?

Andrej Babiš vytvořil alternativu tradičním politickým stranám, které se začaly v očích části voličů diskreditovat a navíc je bývalý komunista. Porušil tak status quo polistopadového vývoje, který se odehrával pod vlajkou liberálně-konzervativní ideologie. Zároveň vzhledem k tomu, že byl aktivním podnikatelem, vzniká pro podnikatelský stav riziko zneužívání politické pozice k ekonomickému růstu jeho podnikatelského impéria na jejich úkor nebo i v rozporu se zájmy společnosti. Je tu však ještě jedno riziko pro podnikatelský stav, Andrej Babiš zná nekorektní podnikatelské praktiky a může je tak efektivně omezovat.

Jak si vysvětlit, že ti méně majetní volí Andreje Babiše a lidé od střední třídy výše jdou většinově proti němu?

Střední a vyšší třídy u nás jsou orientovány pravicově a jsou většinou stoupenci konzervativních a liberálních politických stran. Střední vrstvy navíc preferují či deklarují že preferují, noblesní politický styl. Andrej Babiš, podobně jako Miloš Zeman, používá styl rétoriky, který je bližší nižším „plebejským“ vrstvám společnosti. Kromě toho, důvodem preferování Andreje Babiše části voličů může být i větší důraz na diplomatické řešení vojenských konfliktů, včetně Ukrajiny. Nižší vrstvy žijí každodenními problémy a válčení kdesi je za horizontem jejich zájmu, či vytváří rizika pro jejich klid. Proto upřednostňují Andreje Babiše.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Proč hraje ve prospěch Petra Pavla až tolik roli generační faktor a proč se na něj mladí tolik upínají? Je to i tím, že jim chybí prožitek vojny, kdy se nadávalo na lampasáky, kdy byla společnost negativně nastavena vůči armádě, do níž už tehdy Petr Pavel patřil?

Petr Pavel rozhodně působí šarmantněji než Andrej Babiš a vnější dojem hraje u části mládeže a žen důležitou roli. Řekl bych, že preferování Petra Pavla mládeží se týká spíše středoškolsky či vysokoškolsky vzdělané její části. Vzdělanější část mládeže je orientována proevropsky a její vizi poklidného života dnes ohrožuje válka na Ukrajině a Rusko. Málokdo z nich připouští pod vlivem propagandy, že vývoj na Ukrajině může vést k další eskalaci konfliktu, který ohrozí prosperitu Západu a i jejich budoucnost. Umírat kdekoliv se málokomu z nich chce a toto riziko si neuvědomují.

Jasný favorit druhého kola Petr Pavel slibuje v linii své vojenské kariéry, že se chystá zavést v zemi klid a pořádek. Dá se to vnímat spíš jako příslib, nebo výhrůžka? A co o Česku vypovídá, že se stane jedinou z demokratických zemí v čele s vojákem?

Západní společnost se i před konfliktem na Ukrajině vyznačovala nárůstem ekonomické nestability a sociální polarizací společnosti. Covid a válka na Ukrajině zde působí pouze jako katalyzátor. V řadě západních zemí se dnes objevují tendence k omezení demokratických práv, neboť jejich využívání může za dané situace dále destabilizovat už tak nestabilní společnost. Je to podobná situace jako v období Francouzské revoluce, kdy ve Velké Británii byly omezeny po určitou dobu některé demokratické instituce. Voják na klíčové pozici by s tím nepochybně souhlasil spíše než podnikatel.

Bývalý předseda KSČM Vojtěch Filip uvedl, že se ukazuje, jak prozíravá byla kádrová politika někdejší KSČ, když jsou ve druhém kole prezidentské volby oba její tehdejší členové. V případě Petra Pavla je to ještě pikantnější o to, že bychom měli prezidentský pár složený z absolventů komunistických vojenských škol. Petr Pavel je absolventem Vojenské vysoké školy Antonína Zápotockého, jeho manželka, podplukovnice Pavlová, Vojenské politické akademie Klementa Gottwalda, kde se připravovali „politruci“. Je tohle připomenutí 33 let od listopadu spíše k smíchu, nebo k pláči?

No comment, ukazuje to „úspěšnost“ polistopadových elit.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Jiří Hroník

Tchaj-wan

Proč právě Tchaj-wan jako první? Proč jste neobvolal dřív třeba naše sousedy? Chápu, že nevoláte Zemanovi, ale proč nezačít v Evropě? A máte nějaké spojení na amerického prezidenta? Chtěl byste se s ním jako prezident sejít? Zeman chtěl a nepovedlo se mu to. Ale to bylo ještě za Trumpa.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jen zkouška. Ne náhoda. Profesor k prvním krokům Pavla

4:44 Jen zkouška. Ne náhoda. Profesor k prvním krokům Pavla

Petr Pavel plní vzorně zadání svých patronů, k nimž patří i eskalace války na Ukrajině. „Ve svých pr…