„Máme před sebou bilanční rozhovor. Mohl byste zhodnotit, co se podle vás za tento rok České republice povedlo a co naopak se udělalo špatně?
Nepochybně největším letošním tématem, o kterém se minimálně nejvíce mediálně mluví, je takzvaná migrační krize. Myslím si, že minimálně na evropské úrovni se nedaří najít žádný konsenzus a podle mne by Česká republika měla být v tomto více aktivní, pomoci a být u řešení té krize. Myslím si, že toto se nám úplně nedaří. Naprosto rozumím tomu, že kvóty nejsou zcela rozumným řešením, ale měli bychom být velmi aktivní v hledání konsenzu a nemyslím si, že se nám to vždy úplně daří. Takže pokud vezmeme migrační krizi jako téma číslo jedna, ačkoliv se nás to zatím tak úplně netýká, protože pro uprchlíky nejsme cílovou destinací, tak si myslím, že řešení ohledně této věci se nám nedaří.
Druhá věc, která se nám nepovedla, je to, že podle mne v České republice významně sílí fašizující projevy. To, že vystupuje prezident České republiky vedle pana Konvičky, který je znám svými projevy, které jsou za hranou demokracie, jako například, když mluví o zřizování koncentračních táborů pro muslimy, nebo když mluví o likvidaci svých názorových oponentů. To, že prezident vystupuje po boku takového člověka, to si myslím, že je velký signál pro naši společnost, že už jsme za hranou.
A co se nám naopak povedlo?
Tak například minimálně hospodářský výsledek České republiky vypadá, že by mohl být dobrý. To se nám nepochybně povedlo. Přemýšlím, co se České republice ještě povedlo….Nenapadá mne žádný významný moment. Určitě se povedla řada věcí, ať už od lidí, kteří udělali České republice dobré jméno, ať už od některých společností…. Nicméně mne nenapadá v tuto chvíli nic, co bych vypíchl, co by byl opravdu velký převrat k lepšímu.
Kdo ze států Evropské unie si podle vás vedl dobře, za co byste ho pochválil?
Já se domnívám, že soustavně dobře si vede Německo. Seč je kritizováno a nepochybně udělalo i řadu chyb z hlediska migrační krize. Nicméně myslím si, že má konzistentní postoj k řešení ať už migrační krize, tak i k dalším záležitostem. To vnímám velmi pozitivně. Myslím si, že pokud bychom v rámci Evropské unie měli mít někoho spojencem, tak bychom toho spojence měli hledat primárně v Německu a ne někde za hranicemi Evropské unie, ať už v Rusku, nebo v někom jiném. Myslím si, že Německo si vede soustavně dlouhodobě dobře. Ať už teď Angela Merkelová udělala řadu chyb, ať už tím, že vyzvala, že kdo je Syřan, má otevřené dveře. Samozřejmě to mělo za následek to, že najednou všichni byli Syřani a otevřel se černý trh s falešnými syrskými pasy… Nicméně se domnívám, že přichází s konstruktivními řešeními a že je to spojenec, se kterým bychom se měli bavit.
Kdo vás naopak během tohoto roku příliš nepotěšil?
Koho vnímám velmi negativně v rámci Evropské unie, tak to je Maďarsko a pan Orbán. Myslím si, že to je právě ten opak Německa. V Evropě jsou momentálně dva pohledy a my se musíme rozhodnout, jakým směrem jít. Jeden je ten maďarský a druhý je ten německý. Bohužel někteří naši politici a čelní představitelé se často kloní k tomu maďarskému. Já osobně mám jednoznačně blíž k tomu německému.
Tento rok přitvrdil, co se týče teroristických útoků. Ať už začátkem roku vraždění v redakci Charlie Hebdo, tak nedávno šílený útok v Paříži...
Ano a pokud se nám něco nepovedlo, jestli to lze takto nazvat, tak to je právě ono…. Prostě nepochybně nejsmutnější událostí roku jsou pařížský atentát a také atentát v Charlie Hebdo. To je samozřejmě velmi nešťastné. Nejen tyto útoky, ale vůbec všechny teroristické útoky je třeba jednoznačně odsoudit a hledat takové řešení, které zabrání dalším podobným akcím. Předejít teroristickým útokům se dá samozřejmě nejlépe opatřeními, která souvisejí s tajnými službami. Když se podíváte na teroristické útoky obecně v Evropě za posledních dvacet let, tak je dobré si všimnout, že byly například ve Francii, v Londýně…, ale nebyly v Německu. A já se domnívám, že to je právě onen německý přístup, který mimo jiné i důkladně pracuje v rámci tajných služeb s jednotlivými muslimskými komunitami. Myslím si, že tudy právě vede ta cesta. Vážím si Bohuslava Sobotky, který se vyjádřil v tom smyslu, že nemůžeme odsoudit všechny uprchlíky proto, že se v Paříži stal tento hrozný čin. To by bylo samozřejmě špatné řešení. My musíme hledat cesty, aby se zabránilo těmto akcím, ale určitě to není řešení, že přestaneme pomáhat potřebným. Musíme jasně oddělit zrno od plev, když to tak řeknu, a pomoci tomu, kdo pomoc opravdu potřebuje.
Strach z terorismu ovlivňuje už i život v České republice a to čím dál víc. Řada lidí ruší lety do různých destinací, stromeček na Staroměstkém náměstí se rozsvítil vlastně tajně...
Je potřeba pracovat s relevantními informacemi. Já sám jsem byl například v Mauretánii v době, kdy tam bylo uneseno několik turistů. A nebyla to jediná země, ve které jsem byl, která byla riziková. A vždycky, když člověk nějakým způsobem pracuje s nebezpečím, tak je hlavně potřeba pracovat s relevantními informacemi, nikoliv se strachem. A to je, obávám se, co se tady mění. Protože značná část společnosti si nechá radit od toho špatného rádce, od strachu. A to je velmi nebezpečné. Je potřeba si uvědomit, co je opravdu relevantním nebezpečím a co není. A nedat pouze na tu emoci, která se šíří přes sociální sítě a tak dále. Pokud se jako společnost rozhodneme věřit strachu a ne racionálním argumentům, tak to není dobrá cesta.
Psali jsme:
_635696040032649117.JPG&id=73529)
Jak vidíte vývoj ohledně Ukrajiny a Ruska během tohoto roku? Už se o tom v médiích až tak moc nepíše.
Tak je pravda, že hlavním tématem je nyní Islámský stát, takže o Ukrajině se v médiích nyní dozvíme minimum věcí. Myslím si, že to do jisté míry nahrává Rusku. Domnívá se, že občané Krymu někteří pochopili, že všechno nebude tak růžové, jak jim Putim sliboval, když jim nabídl připojení a když došlo k tomu takzvanému referendu, protože to nebylo úplně zcela transparentní referendum, které tam proběhlo, kdy jim byly slibovány vyšší platy, vyšší důchody, lepší žití. Teď se ukazuje, že tomu tak není, že je tomu prakticky naopak. Bylo tím porušeno mezinárodní právo. To, co se děje dnes kolem Donbasu…. obávám se toho, že ten konflikt nemá krátkodobé řešení, že se zase budeme muset bavit o nějakém dlouhodobém řešení. A obávám se, že pro většinu významných hráčů světové politiky dneska není téma Ukrajiny téma číslo jedna, tím je primárně takzvaný Islámský stát.
Když se vrátíme k nám, kdo z našich politiků se podle vás nejvíc za tento rok vyznamenal, ať už v dobrém nebo ve špatném…?
Já vnímám velmi negativně politiky, kteří se snaží jet na vlně populismu a na vlně strachu. A nelíbí se mi vystoupení pana prezidenta vedle pana Konvičky…… seč pan prezident tvrdí, že neznal názory pana Konvičky. Tomu nelze moc věřit, protože pokud prezident vystupuje vedle někoho, tak pochybuji o tom, že by si nezjistil, co je to za člověka.
Andrej Babiš nepochybně také zjišťuje, že je tady ještě jistý volební potenciál a bohužel se také profiluje tímto způsobem. To znamená - uzavírat hranice a podobně, místo hledání racionálního řešení. Bohužel pro řadu voličů je to to nejjednoduší. Ale nejjednodušší řešení nemusí být vždycky ta nejlepší.
Co se týče pozitivního hodnocení, seč v řadě věcí s Bohuslavem Sobotkou nesouhlasím, tak to co jsem na něm velmi ocenil, je, že konkrétně v té migrační krizi nehledá ta nejjednodušší řešení a že minimálně v tomto se snaží hledat nějakým způsobem řešení efektivní, jako například pomáhat na místě, kde vznikl ten problém. Oceňuji také například, že přijal dobrovolníky, kteří byli pomáhat na Balkáně. To jsou důležitá gesta, která jsou v této společnosti velmi potřeba.
Šimon Heller
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
