Mučedník Topolánek může vyhrát prezidentské volby? Advokátka a bývalá poslankyně předložila zajímavý scénář

„Mirek Topolánek může být se svým nástupem spokojen. Takový asi nečekal. To vyděšení na politické scéně vstoupí do dějin. Zkazil někomu poklidné spaní? Bezesporu,“ napsala jste ve svém blogu ke vstupu bývalého premiéra a předsedy ODS Mirka Topolánka do prezidentského souboje. Ve vašem textu však jde spíše o účelové zatahování zákona do politických bojů. V tomto případě o diskusích, zda je správné, že někteří senátoři podepsali kandidaturu dvěma kandidátům. Jak však připomínáte, například při závěti platí podpis poslední. Teď tato kontrorverze utichla. Může však opět vzplanout. Myslíte, že hrozí v případě Topolánkova úspěchu, tedy i jen jeho postupu do druhého kola, že bude prezidentská volba zpochybněna? Pak by totiž prezidentské volby byly ještě napínavější než očekáváte. Pokud popustím uzdu své představivosti, nemohlo by nastat i to, že by výsledek neplatil a třeba se i opakovaly?

Tak právní pozitivisté by se o to pokusit mohli – já dávám před formalistickým textem a výkladem zákona přednost zdravému rozumu a duchu zákona, a ten zpochybnění voleb z tohoto důvodu vylučuje. Dostat ze hry někoho touto formou není nic pozitivního ani pro voliče, není to nic proti demokracii – proč někomu bránit soupeřit? A to, že zákon není jednoznačný – on ani být nemůže. Proč by senátor nemohl podepsat kandidaturu více lidem? To má čekat, až budou všichni adepti, a pak by si měl vybrat? Nebo pak podpis odvolávat a amorálně zklamat toho, komu už podepsal? Zase se prostě vytvořila bouře ve sklenici vody, a měli bychom na to rychle zapomenout. Stačí problémy, které máme, ještě si budeme nějaké vymýšlet. Asi někdo nemá co pořádného dělat. A kdyby se to teoreticky stalo? Mirek Topolánek ty další volby vyhraje. Protože bude mučedník.

Mezi prezidentskými kandidáty je zajímavé, že jsou to samí muži. Čím to je? A vadí vám to?

Musím se trochu usmívat. Nevadí. Jen ať si to pánové užijí. Neznám ženu, která by prahla po prezidentské funkci, protože prostě ženy jsou, mají-li schopnosti, jinak nastaveny. Potřebují za sebou vidět výsledek, smysl své práce. To prezidentská funkce neumožňuje, to je u nás téměř výlučně reprezentativní role. A obětovat tomu kus života, to žádná rozumná žena prostě neudělá. Tím neříkám, že role prezidenta je málo významná – vůbec ne. Jen to chce trochu víc osobního ega a minimálně pár procent narcismu. A to je vlastní spíše mužům.

Ve svém posledním textu píšete poněkud tajemně „s GDPR běžte do PR“. K tomu uvádíte: „Co to zase je? Buzerace, administrativa, udavačství... A nikdo tomu zatím ani pořádně nerozumí. Jakoby v tom Bruselu neviděli jiné problémy, které se na Evropu hrnou, a tak vymyslí další šílenou agendu, která si od počátku říká o sabotáž. Protože když zjistíte, co to obnáší, musíte si zaťukat na čelo a celou EU poslat do Bohnic.“ O co prosím jde?

Složitá odpověď. Je to systém ochrany osobních údajů, kdy už si budeme, omlouvám se za ta slova, připadat všichni jako blbci. Jak veřejná sféra, tak soukromá, třeba i my advokáti, budeme muset mít systém ochrany osobních údajů, pověřené osoby, zkrátka agenda jako blázen. V počtu třeba tří lidí v kanceláři. Přitom ze všech možných papírů, evidencí, hlášení a z toho plynoucího potenciálního udavačství už málem nedýcháme.

Příklad – mám obvykle na stole spisy. Všichni mí pracovníci mají podepsanou mlčenlivost, do našich prostor se nikdo nedostane. Nechávám si spisy na stole – často je mám rozpracované. A teď abych z toho měla panickou hrůzu. A jak jsem popsala v blogu – je to schizofrenní – na jedné straně chráníme až hystericky rodná čísla, na druhé chceme tisíce lidí v samosprávě zákonem o střetu zájmů tzv. svlékat do naha – aby byly veřejné i jejich úspory.

Ta věta „běžte s tím do PR“… je myšleno opravdu s tím jadrným slovem. Ti evropští politici jsou prostě v tomto směru opravdu nesvéprávní. Každý hacker si dnes o mne zjistí i číslo podprsenky – prostě stačí zjistit, kde si objednávám zboží. Ano, osobní data je třeba chránit. Ale s mozkem a logicky.

Příští rok jsou komunální volby. Podle vás však „samospráva plná starostů, starostek, radních a zastupitelů, jichž si občané váží, se dnes nehodí moc do krámu. A to přímo státu. Ten by měl rád všechno na povel, rozkazoval, a vrátil se do éry národních výborů.“ Je to opravdu tak vážné?

Je to nesmírně vážné. Nepřeháním, a velmi omezím humor, který občas používám. Až tak vážné, že v nejbližších dnech spustíme petici na obranu samosprávy, petici proti její devastaci. Sama budu v petičním výboru, nebude to politická akce, ale akce zdravého rozumu zdola. Podpořena odborníky.

A proč se silná samospráva nehodí? Samospráva má totiž přirozenou autoritu, roste tam řada osobností, hodně i nestranických, a ty se státu často stavějí tzv. na zadní. A hodně často třeba končí v Senátu – mimochodem. Stát by měl ale opět nejradši národní výbory, kterým by velel. Dnes tu má ale přes 6 tisíc obcí a měst, které si velet nenechají. A tak je dusí. Kontrolami vnitra, finančních úřadů v případě dotací, a tak dále. A obce dýchají z posledního. K tomu ještě státu slouží, a dělají pro něj státní správu.

Do toho vpadl výrok, že se budou obce ne rušit, ale slučovat (!) – což ale znamená rušit. Lže se tu v přímém přenosu, a cílem je samosprávu oslabit, zredukovat, a zčásti obcím úplně sebrat. Toto je jen začátek. Nelze to připustit.

Proto proti tomu budeme bojovat. Na poli odborném, například jak v tomto týdnu podáme návrh na zrušení části zákona o střetu zájmů za podpory rozumných senátorů, nebo v Akademii samospráv, což je úspěšný vzdělávací projekt, tak v článcích a dalších přednáškách, novou akcí bude celostátní petice. Věříme, že se přidají i Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv, Spolek na obnovu venkova, ale hlavně tisíce starostů a starostek. Jsme v ohrožení, a tak chceme ze samosprávy vytvořit silnou a sebevědomou „armádu“. Připravenou se vzepřít.

„A co ještě se výrazně musí změnit, je neuvěřitelná praxe bezdůvodných trestních stíhání zastupitelů. Zdůrazňuji – bezdůvodných. Máme jich stovky, lidem ničí životy, kariéry, a pak se jim nikdo ani neomluví. I to má lidi odradit kandidovat? Nepochybně,“ píšete též. Napadlo mě, jestli nejsou i tato trestní stíhání součástí politického boje, která mají vyřadit některé nepohodlné konkurenty z politického souboje? Zdá se však i to, že jich už je tolik, že si přesně tohle lidé říkají a neberou to při volbách v potaz... Dá se s tím ale něco dělat?

To víte, že je to politický boj! A že jich přibude v tom následujícím roce! Vždyť titulky – „na starostu bylo podáno trestní oznámení“ se přece tak krásně čtou… Nejhorší je, že policie a státní zástupci se v samosprávě často totálně neorientují, a dělají proto neuvěřitelné chyby a závěry. A ničí lidem a jejich rodinám životy v přímém přenosu kolik let. Soudy už jsou na tom lépe, ale i ty by mohly být důslednější a hlavně rychlejší. Lze tedy říct, že policie a státní zástupci dělají v komunálních volbách jednotlivým stranám volební kampaň, aniž to možná tuší. Vždyť si představte – je to zadarmo. Lepší než letáky, co se musí platit.

Dělat se s tím jistě něco dá – ať státní zástupci budou platit náklady řízení a ochrany osobnosti tam, kde jejich nekvalitní práce skončí osvobozujícím výrokem, když od počátku bylo jasné, jaké je to celé hloupost – a to je většina. Ať platí tak, jak to žádají po starostech – ty náhrady škod. Hezky by si rozmysleli vznášet nesmyslné obžaloby. Nebo ať musí odejit ze své práce. Jedno ze dvou.

Klíčové u těch trestních stíhání je slovo bezdůvodné. Což je dopředu těžké posoudit. Ovlivňuje to i nejvyšší patra naší politiky. Policie opět požádala Poslaneckou sněmovnu o vydání ke stíhání dvou hlavních představitelů hnutí ANO, které vyhrálo volby. Jaroslav Faltýnek v reakci pro ČT uvedl, že jeho obvinění je účelové a vymyšlené a nejsou k němu důkazy... Spadá tento případ do vámi jmenované kategorie, nebo ne? A měla by se tedy ctít presumpce neviny až do doby, kdy bude politik skutečně odsouzen, a do té doby by dotyčný mohl vykonávat funkci třeba premiéra?

Presumpce neviny by se měla ctít u každého, a stát by měl mít natolik solidní a odborný aparát, aby ke stíhání a následným obžalobám docházelo opravdu jen v těch důvodných případech. Tím neříkám, že všechny musí být odsouzeny. Ale je-li v samosprávě úspěšnost orgánů činných v trestním řízení tuším jen 18 % (!), a 82 končí osvobozením, asi je něco hodně špatně.

Já bych možná nahradila slovo bezdůvodné slovem neodborné. Já někdy když už čtu obžalobu, ta odbornost ve mne křičí na všechny strany „tohle přece nemyslí vážně.“ Chápu – někdy může být důvodné podezření, a i pak je třeba věc objasnit. Ale i ta by měla skončit ve fázi trestní, ne až u soudu.

Pokud jde o tu mediálně diskutovanou kauzu, pak se domnívám, že v dané situaci, kdy vlastně ani neovlivnila volby, by měli pan Faltýnek a pan Babiš být těmi, kteří by nejvíce měli chtít její projednání. Aby se ukázalo, kdo měl pravdu. Já být na jejich místě, chci vydání a chci proces. To by bylo gesto hodné výherců voleb.

„Nejlepší řešení? Menšinová vláda ANO, a ať ukáže, co umí,“ sdělila jste PL.cz v povolebním rozhovoru. Andrej Babiš si ho asi přečetl a zařídil se podle toho. Menšinová vláda je na pořadu dne. Ale získá důvěru? Hned napoprvé? Nebo až napodruhé, napotřetí?

(Úsměv) Tak si doufám opět dovolím být prorok. Jsou možné dvě varianty. Buď projde vláda napoprvé, protože se ANO podaří uspokojit funkcionářské chutě KSČM a pana Okamury hned, nebo napodruhé, kdy pan Okamura bude chtít ještě o kousek víc. Ale jak to tak vidím, projde spíš napoprvé, protože není vyloučeno, že by ruce zvedli i Piráti nebo ČSSD, a to Okamura nebude riskovat, protože by ohrozil svou vyjednávací sílu, kterou si viditelně užívá. Viděla jsem ho nedávno ve Sněmovně před kamerou, a smála jsem se ještě venku, jak je to vlastně průzračné. Takže menšinové vládě ANO podle mne už nestojí v cestě nic a nikdo. Jen holt bude muset vyjednávat ad hoc, což je dlouhodobě velmi těžké a únavné. Ale co je dnes snadné...