Premiér Andrej Babiš uplatňuje politiku „ani jednoho migranta“. Odmítl i návrh europoslankyně Michaely Šojdrové přijmout padesát sirotků ze Sýrie. Argumentoval tím, že jde o děti ve věku 12 až 17 let, že máme pomáhat přímo v ohrožených oblastech a sami prý máme problémy s péči o děti v nouzi. V reakci na jeho vyjádření následovala velmi silná emocionální kritika nejen od politiků. Obvinění z nelidskosti nebo sobectví vygradovala tvrdým slovníkem. Přehnal to Andrej Babiš, nebo je jeho postoj v pořádku?

Ať by to byl Andrej Babiš nebo někdo jiný, vycházím z toho, že i jasné autority, které znají opravdu to, o čem mluví, například naše velvyslankyně v Sýrii Eva Filipi, považují přesun dětí zcela jiné kultury k nám za naivní nesmysl. Kauzu sirotci tak považuji za předvolební, populisticky a uměle vyrobený problém, který by bez voleb neexistoval. Postoj České republiky, reprezentované nyní premiérem, že žádné podobné naivní kroky dělat nebudeme, je tedy dle mého názoru zcela v pořádku. Musíme mít rozum, když ho nemají jiní.  

Expředseda TOP 09 Miroslav Kalousek už v minulosti říkal, že se nám tento způsob politiky vymstí. Aktuálně tvrzení po stanovisku Babiše k přijetí sirotků ze Sýrie zopakoval. Kalousek opět varuje, že říkáme celému světu, že jsme nelidští. „Kráčíme dobrovolně do izolace a opovržení. Na tuhle hloupou a buranskou politiku těžce doplatíme.“ Míříme do izolace a opovržení? Jaké bude mít premiérova politika důsledky?