Kapitálové trhy v roce 2018 nezažily dobré časy. Drtivá většina akciových trhů zažila propad, kde hledat důvody?
V investičním světě se začíná mluvit o tom, že na rok 2018 je lepší zapomenout. Ve Spojených státech výrazně vzrostly úrokové sazby, což vedlo k odlivu kapitálu z rozvíjejících se trhů. To vyvolalo měnové krize v Argentině a Turecku. V závěru roku vyšší úrokové sazby motivovaly velké investiční fondy, aby přesunuly kapitál z akcií do dluhopisů. Následkem toho došlo k propadům na burzách. Mnozí investoři začínají věřit, že v roce 2020 přijde krize a s předstihem se začínají připravovat. Výsledkem je velmi negativní nálada na trzích, která vymazala drtivou většinu letošních zisků.
Americký akciový index S&P500 zažil nejhorší prosincový vývoj od roku 1931, kdy řádila Velká krize. Jde o předzvěst nastupující finanční krize?
Reálná ekonomika ve Spojených státech funguje dobře. V roce 2019 je očekáván růst o 2,3 procenta při stavu velmi nízké nezaměstnanosti. Trhy sice již nezažijí velký stimul v podobě daňové reformy, ale je možné, že prezident Trump rozjede obrovské projekty v infrastruktuře. To bude ekonomiku dál stimulovat k růstu. Dlouhodobě přitom nebývá zvykem, aby reálná ekonomika rostla a trhy padaly ke dnu. Je proto možné, že v průběhu příštího roku trhy obnoví svůj růst a problémy přijdou až o rok později.
Fotogalerie: - Místo tragédie: Důl ČSM
Hraje v tom všem nějakou roli obchodní rozmíška mezi USA a Čínou?
Prezident Trump se dlouhou dobu chvástal, jak díky jeho vládě trhy rostou. Nyní dostal pořádný pohlavek. Bude-li chtít obnovit růst na burze, zřejmě se to neobejde bez uzavření příměří s Čínou. Je dokonce možné, že díky současnému propadu trhů se v příštím roce podaří konstruktivně jednat o obchodních válkách. Kdyby nakonec bylo uzavřeno příměří, tak by trhy dostaly silný růstový stimul.
Komodity jsou na tom podobně. Zlato od začátku roku oslabilo o 60 dolarů za trojskou unci, od letošního vrcholu, který přišel na konci ledna, dokonce o 115. Je ovšem pravda, že na konci léta byla situace ještě horší a trh se nyní pomalu zvedá. Ropa také klesá na ceně. Kde najdeme hlavní příčiny tohoto jevu? Souvisí pokles cen komodit s ochlazováním čínské ekonomiky?
V době růstu úrokových sazeb není nic divného na tom, že cena zlata neroste. Doba zlata přijde s koncem růstu úrokových sazeb, kdy v ekonomice propukne recese. U ropy vznikl problém s přebytkem nabídky, kdy se ukázalo, že sankce na Írán nejsou účinné a vyšší produkce USA, Ruska a Saúdské Arábie vedla k přebytku. Nyní se zas snižuje výhled poptávky po ropě, což vede k dalšímu propadu v ceně. Obecně platí, že nízká cena ropy je pro ekonomiku stimulující, protože klesají náklady. Ekonomiky, jako je ta česká, na tomto vývoji vydělají.
Známý filosof, trader a analytik Nassim Taleb se nechal slyšet, že Saúdská Arábie směřuje k bankrotu. Saúdové totiž plánují na příští rok navýšení rozpočtových výdajů o 7 procent, aby podpořili ekonomický růst. Nový rozpočet má být ve schodku 35 miliard dolarů. To ale není vše, tato projekce počítá s tím, že barel ropy bude stát 80 dolarů. Aby byl rozpočet na nule, musel by barel stát dokonce 95 dolarů. Ropa WTI, která je hlavním sledovaným typem ropy, ovšem nyní stojí pouze 47 dolarů za barel. Saúdové jsou jedním ze tří největších světových producentů ropy. Mohl by případný kolaps Saúdské Arábie znamenat snížení produkce, a tím pádem opětovný růst cen ropy, nebo by se do hry opět dostalo poměrně drahé frakování, pomocí kterého by mezeru na trhu vyplnily Spojené státy?
Abych zůstal u terminologie pana Taleba, tak popsaný scénář je černou labutí. Za určitých okolností by mohl nastat, ale je to málo pravděpodobné. Kdyby Saúdská Arábie přestala dodávat ropu na světové trhy, vyvolalo by to ropný šok. Dramatický růst ceny ropy by následně stabilizoval finanční situaci v Saúdské Arábii. Nízká cena ropy pro Saúdy není dobrou zprávou, ale vzhledem k relativně nízkému zadlužení země to není neřešitelný problém.
Pokud by se naděje Saúdů vyplnily a ropa by vystřelila strmě vzhůru, co by to znamenalo pro evropské ekonomiky?
Evropa má s růstem ceny ropy negativní zkušenosti. Po ropných šocích v sedmdesátých letech existuje snaha snižovat závislost na fosilních palivech. Dnes už se na to zapomíná, a tak se mladé generaci vštěpuje, že se musí chovat ekologicky. Zelená politika je však primárně důsledkem snah snižovat naši energetickou závislost na zemích, jako je Saúdská Arábie. Kdyby ceny ropy prudce vzrostly, vyvolalo by to nákladový šok, který by poškodil evropskou ekonomiku. Dnes však již podstatně méně než v sedmdesátých letech.
Fotogalerie: - Ruská propaganda
Jak hodnotíte ekonomický vývoj v České republice v roce 2018? A žijeme si nyní nad poměry?
Myslím, že se na období, které v posledních letech zažíváme, bude vzpomínat v dobrém. Většině lidí roste životní úroveň a České republice se daří dohánět země na západ od nás. Každý, kdo skutečně chce pracovat, má příležitost. Samozřejmě vždy by mohlo být lépe, ale v zásadě jdeme dopředu a příliš se při tom nezadlužujeme. Měli bychom si to užít, nebude to trvat věčně.
Bude česká ekonomika v roce 2019 spíše zpomalovat? Varovných hlasů stále přibývá.
K určitému zpomalení zřejmě dojde, ale nebude to nic zásadního. Myslím, že rok 2019 bude posledním dobrým rokem a až následně přijde recese. Na pracovním trhu bude přetrvávat napětí, které povede k dalšímu růstu mezd. Spotřeba a investice potáhnou ekonomiku. Rizikem může být tvrdý Brexit, který by zasáhl náš zahraniční obchod. Doufejme, že nakonec však zvítězí zdravý rozum a tento problém se podaří vyřešit bez výrazných ekonomických nákladů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
