Nadávali mu. A zase nepotěší: Profesor Čechům, co mudrují o covidu-19

29. 9. 2020 12:20

ROZHOVOR V této zemi je tolik kovaných epidemiologů, že je vcelku zbytečné chodit se svou troškou do mlýna, jsouce neepidemiolog. Tak se zpočátku bránil rozhovoru na toto téma profesor Ivan Holoubek. Míní, že to je takový český národní rys současnosti – všichni rozumí všemu a občas něčemu i víc. Za pozitivní dopad tohoto jevu však považuje, že problém koronaviru upozadil experty na klimatologii a klimaalarmisty. Celý problém s koronavirem se pokusil shrnout do slova respekt – k přírodě a tedy tomu viru, k lidem, kteří ten problém musí řešit, a respekt ke každému z nás a jeden ke druhému.

Nadávali mu. A zase nepotěší: Profesor Čechům, co mudrují o covidu-19
Foto: Archiv IH
Popisek: Prof. RNDr. Ivan Holoubek, CSc
reklama

Na rozdíl od předchozích rozhovorů jste tento na téma aktuální epidemické situace docela zvažoval. Kvůli čemu jste váhal?

Moc se mi do toho nechtělo, protože se mi zdá, že v této zemi je tolik kovaných epidemiologů, že je vcelku zbytečné chodit se svou troškou do mlýna, jsouce neepidemiolog. To je takový český národní rys současnosti – všichni rozumí všemu a občas něčemu i víc. Problém koronaviru upozadil experty na klimatologii a klimaalarmisty, což vidím jako pozitivní dopad.

Anketa

Má vláda na žádost Prymuly vyhlásit nouzový stav?

61%
39%
hlasovalo: 12283 lidí

Coby Nekorektní profesor jsem byl často ostouzen za rozhovory pro ParlamentníListy.cz. Ale protože vím, že PL nezmění ani slovo z mých odpovědí, přijde mi takový rozhovor korektnější než manipulované otázky a odpovědi v jiných médiích. Takže jsem byl slušně požádán, a tak se pokusím vyhovět, proč ne.

Když tedy všichni u nás vědí, jak by se mělo v době druhé koronavirové vlny postupovat, jak byste se na problém, s nímž si ale nevědí rady po celém světě, podíval vy?

Možná trochu netradičně bych se snažil celý problém shrnout do slova respekt nebo spíše respekty, protože za důležité v tomto případě považuji tři z nich. Třikrát respekt – k přírodě a tedy tomu viru, k lidem, kteří ten problém musí řešit, a respekt ke každému z nás a jeden ke druhému.

Pokud jde o respekt k přírodě a viru jako takovému, tak se, pokud jde o přístup zcela shoduji s jedním ze svých nejlepších kamarádů a kolegů profesorem Duškem.

Celý život se zabývám problematikou znečištění prostředí a prevencí problémů na základě negativních zkušeností z dob minulých a jiných částí planety.

Připomínám to proto, že je to stejné jako u problémů, o kterých už jsem tu několikrát hovořil, pokud jde o znečištění prostředí. Kdybychom před desítkami let rozuměli a chápali podstatu problémů spojených se vstupem chemických látek do prostředí a tomu, co se s nimi v prostředí děje a co mohou způsobovat, měli bychom nyní mnohem méně problémů k řešení. Chybělo nám porozumění, chyběl nám respekt k přírodě.

To platí i pro pandemii, která už téměř tři čtvrtě roku ochromuje celý svět?

S tímto virem je to podobné. Navzdory všem expertům kolem nás, zvláště na sociálních sítích, kde všichni vědí všechno a rozumí všemu, tak jsem si jist, že o něm, jeho původu, vlastnostech a problémech s jeho přítomností kolem nás, víme stále velmi málo. Ano, zdá se, že to bude tak trochu chřipečka nebo ani to ne. Že zdravý člověk s normální nebo posilovanou imunitou to zvládne bez problémů, že to vyšumí, že je to biologická zbraň, co se vymkla kontrole a podobně.

Ano, to vše možná může být pravda. Ale seriózní přístup respektující stav současného poznání vede k tomu, že není vše černobílé. Že stále víme málo, že se objevují nové možné dopady spojené s tímto virem, že mnohé se může vyvinout do ještě problémovější podoby.

Není ta opatrnost někdy ale až přehnaná?

To není o zbytečné opatrnosti, to je o respektu k nepoznanému, respektu k tomu, že příroda je mocná čarodějka a naše poznání má své limity – technické, časové. A jistá míra předběžné opatrnosti je zcela jistě na místě a je zcela jistě opodstatněná.

Druhý respekt – za mě ke všem těm, co ten problém musí řešit z medicinského hlediska – lékařům, sestrám, všem dalším, expertům schopným přispět k řešení problému.

Lékaři jsou kasta, specifická skupina, zasluhující uznání, ocenění. Mají samozřejmě vlastní specifika mezi sebou, jako je vztah kliniků k teoretikům nebo hygienikům a epidemiologům a dalším. Osobně s tím nemám problém, všude je něco a myslím, že tohle zcela jistě není všeobecně platné. Pro mě jsou lékaři a sestry specificky odlišní v tom, že mi mohou pomoci, když budu nemocný, když budu mít zdravotní problémy. Mohou zachránit můj život, a proto k nim mám obrovský respekt. Oni dovedou zachránit život, dovedou pomoci nemocným, postiženým – já to nedovedu. Proto můj respekt patří všem těm, kteří dovedou pomoci. A v současných dnech tedy epidemiologům, hygienikům, a všem kolem.

S těmi, co se do epidemiologů a některých jejich doporučení či rozhodnutí slovně navážejí, tedy nesouzníte?

Vše, co souvisí s možnou epidemickou nebo pandemickou situací, sebou nese obrovskou spoustu problémů – v organizaci chodu nemocnic a pracovišť, potenciální rizika šíření, zahlcení systému a spoustu dalších. Vyžaduje to dokonalou souhru a podporu vně systému.

Proto mě během minulých měsíců trochu překvapovaly reakce některých i velmi věhlasných lékařů. Reakce typu: epidemiolog neví nic o pacientovi, zbytečně šíří paniku a podobně. Taková prohlášení považuji za nehodná pronášejících a vedoucí jen ke zmatení společnosti.

Epidemiologové a hygienici přece mají jiné poslání – chránit populaci na úrovni míst, krajů a republiky. A to není záviděníhodná role v takovýchto časech, které jsme prožívali a které prožíváme.

A ještě je jeden nesmírně důležitý fakt. Na rozdíl od plácání rádoby expertů na sociálních sítích, různých vyjádření různých expertů různé úrovně – tedy všech těch, kteří mají omezenou nebo žádnou zodpovědnost – tak hygienici a epidemiologové mají zodpovědnost za určitou část populace na úrovni své funkce, tedy města, kraje a tak dále. Tedy zodpovědnost za opatření, která je nutno učinit, aby se problém nešířil, za konkrétní opatření spočívající v zákazu či omezení té či oné činnosti, aktivity a podobně. A ta zodpovědnost je také v tom, že si uvědomují dopady těchto opatření ve společnosti.

Ale část společnosti proti těm přijímaným opatřením a omezením brblá. Divíte se jí?

Jenže ti velcí hrdinové na sítích, odpírači nošení roušek s pocitem, že bojují proti neoblíbené vládě – připomínám, že nejsem volič ani jedné z vládních stran – jakou mají zodpovědnost? Mají zodpovědnost za sebe, za svou rodinu, za svůj tým, za svou společnost, za svou instituci? Když jdeme takto, je nezbytné si všimnout, jak zodpovědnost roste – je složitější a složitější, komplikovaná, pokud jde o množství lidí a prostor, který pokrývá. A je na nás, jakou míru zodpovědnosti chceme akceptovat – chceme zajistit bezpečí sobě, rodině… nebo jsme si natolik jistí, že prostě hodíme vše za hlavu a víme, že to bude v pořádku.

Vy se nošením roušky necítíte být ani trochu ukrácen na své svobodě a svých právech?

Přiznávám, že pro mě jsou naprosto nesmyslná prohlášení typu, že mi opatření, a hlavně rouška bere svobodu, ničí demokracii, vede k totalitě. Prázdné fráze – má svoboda ani demokracie nemůže být rouškou nijak omezena, to by skutečně byla vratká svoboda.

Nárůst zodpovědnosti v systému je různý – ten kdo má zodpovědnost za velký podnik, univerzitu, město, kraj a stát – se musí rozhodovat v jiných dimenzích a ta opatření nejsou jednoduchá a málokdy mohou být populární. Protože jsou dělána s cílem omezit šířící se problém, nikoliv s cílem omezit demokracii a naši svobodu.

Politiky tedy z žádných postranních úmyslů nepodezíráte?

Jiná věc je, zda opatření, která jsou vyhlašována, jsou smysluplná; zda nám někdo nelže stylem – leden: „Nic takového neexistuje a pokud ano, jsme na to připraveni“, březen: „Zvládáme, jsme připraveni, koupili jsme vše potřebné v Číně“ a ejhle ono to bylo šmejd in China, poté: „Jsme premianti Evropy a světa“ a ejhle nějak se nám to sype.

A jsme zase u respektu k tomu biologickému a odbornému – tedy v tomto případě hlavně ze strany politiků. Politiků, kteří pro své zviditelnění, a zvláště před volbami udělají cokoliv, co popírá právě ten respekt, co popírá zdravý rozum a je především ke škodě věci.

Tím vůbec nepopírám skvělou současnou práci těch, ke kterým mám obrovský respekt, tedy lékařů, lékařského personálu, epidemiologů, hygieniků, kterým zcela jistě patří dík nás všech.

Ještě jsme se nedostali k poslednímu z vámi uváděných respektů. Chybí navzájem mezi lidmi, z nichž někteří doporučení dodržují a jiní na ně kašlou?

Ten třetí respekt – je náš, lidský, mezilidský, v rodinách, mezi kamarády, mezigenerační, respekt jednoho ke druhému.

Na opatření, roušky a podobně můžeme mít velmi odlišné názory. „Je to protivné, je to na nic, nesmysl, nepomáhá to“ a podobně. To je legitimní, i když někdy bizár. Pro mě největší nesmysl je postoj, že nás roušky zbavují osobní svobody. Koho skutečně zbavují, tak je mně ho fakt líto, asi to nemá v životě jednoduché. Ale protože respektuji právo každého na jeho osobní názor, respektuji i to, že to někteří mohou mít takto nastavené.

Četl jsem kdesi, že rouška a další opatření velmi rozdělují společnost. Na sociálních sítích to možná vypadá dramatičtěji, než to ve skutečnosti je, ale existuje to. Ti, co roušky ignorují, protože to „omezuje jejich svobodu, ničí to demokracii, je to k ničemu“, se pohrdlivě dívají na ty, co se spíše obávají a respektují přijatá opatření. A co takhle respektovat volbu těch druhých – být opatrní k sobě, ke svým příbuzným a blízkým a hlavně to, že to nejsou jen ovce stádně následující nesmyslné povely. Ta opatření nejsou dělána s cílem nesmyslné buzerace obyvatelstva, ale jsou dělána s cílem ochránit populaci. Jsou-li opatření správná a budou-li účinná je jiná věc. Ale to není tak jednoduché udělat, jak si část populace myslí, že je.

Máme se obávat, že tu s námi bude už koronavirus navždy a my se budeme muset smířit s tím, že s některými opatřeními a omezeními budeme žít nastálo?

Pokud přihlédneme k tomu biologickému – virus se mění a nevíme, jak se vyvine. To je něco na čem, se shodneme i s těmi největšími skeptiky a popírači. Protože pořád mám za to, že společnost nemůže fungovat tak, že se na to prostě vykašleme a budeme dál mudrovat po hospodách a na sítích.

To, na čem už se budeme těžko shodovat, jsou opatření a jejich rozsah. To, na čem se shodneme je, že by měla být racionální a efektivní, účinná a neškodí. To, na čem se neshodneme, je co, jak dlouho a podobně. To je zase legitimní, jak to kdo vidíme, osobně jsem schopen dát spíše na rady těch, kteří tomu rozumí.

Abychom situaci lépe zvládali, je podle mě dobré řídit se radami odborníků s dlouhodobou zkušeností a přehledem. Objevila se spousta rad a vyhlášení a zaručených rádoby manuálů, tak jako u jiných problémů. Osobně považuji za velmi užitečný ten manuál, který byl skutečně připraven odborníky s respektem k současné konkrétní situaci a vycházející z dlouhodobých zkušeností na národní i mezinárodní úrovni. Jeho autorem je prof. MUDr. Jiří Beneš, CSc., Klinika infekčních nemocí 3. LF UK, Nemocnice Na Bulovce, Praha. Jeho podstatnou část můžeme najít na tomto odkazu.

Jsou slyšet i hlasy, že to celé je především velká mediální bublina. Nepřehánějí to média s referováním o koronaviru, nebo vycházejí vstříc poptávce, že lidé o tom slyšet i číst chtějí?

Problém je také v tom, že jsme především ze strany médií zahlceni čísly, která jsou pro mnohé obtížně pochopitelné. Jsme zahlcováni zprávami o stavu v té či oné zemi. A myslím, že je především na odbornících, aby prezentované informace a čísla byly prezentovány v podobě srozumitelné, přehledné a ve snesitelném množství. Když si vezmeme jen množství těchto informací na ČT24 – v tom se prostě nedá smysluplně orientovat a ztrácí to smysl.

Takže na závěr – nebudu se dopouštět žádných dalších rad – jen jsem pro respekt k přírodě, k nepoznanému, pro respekt k těm, kteří umí pomoci a respekt jeden k druhému. A přemýšlení s respektem k tomu všemu zmiňovanému.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jiří Hroník
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Docent: Chce dotaci? Ať jde pomoct zdravotnictví! Že kvůli covidu zdechneme hlady? Tak se podívejte

4:45 Docent: Chce dotaci? Ať jde pomoct zdravotnictví! Že kvůli covidu zdechneme hlady? Tak se podívejte

ROZHOVOR „Všichni zdechneme?“ Tyto obory mají budoucnost! Vysokoškolský pedagog docent Michael Kroh …