Nájezdy barbarů, jde o všechno. Buď přežijeme, nebo spácháme sebevraždu. A madam Albrightová vyplodila myšlenku, že... Poslanec Adam varuje

18.12.2015 6:27

ROK 2015 – A CO DÁL? Poslanec KSČM Vojtěch Adam říká, že v příštím období může jít z hlediska budoucnosti o všechno. Buďto přežijeme, nebo vědomě spácháme sebevraždu. To, co se děje, má potenciál ke vzniku velké celosvětové krize, která může vyústit ve válečný konflikt, jehož důsledky by znamenaly s velkou pravděpodobností konec naší civilizace.

Nájezdy barbarů, jde o všechno. Buď přežijeme, nebo spácháme sebevraždu. A madam Albrightová vyplodila myšlenku, že... Poslanec Adam varuje
Foto: archiv VA
Popisek: Poslanec a starosta Ivančic MUDr. Vojtěch Adam (KSČM)

Anketa

Který z českých politiků vás v roce 2015 potěšil?

69%
1%
1%
1%
11%
0%
2%
hlasovalo: 14339 lidí

Někteří označují rok 2015, který je téměř za námi, dokonce za nejsložitější rok od sametové revoluce. Masová nelegální migrace, občanská válka na Ukrajině, Sýrie, Turecko a ISIL, řecká krize, teroristické útoky a hrozba jejich pokračování… Byl podle vás rok 2015 něčím přelomový?

Je pravda, že se v současné době projevily naplno jevy, které však zajisté probublávaly politikou a připravovaly se delší dobu. To, co se děje, má potenciál ke vzniku velké celosvětové krize, která může vyústit ve válečný konflikt, jehož důsledky by znamenaly s velkou pravděpodobností konec naší civilizace. Poslední desetiletí je dobou permanentní krizové situace, která nutně musí velmi negativně ovlivňovat běžný život nás všech. Vzhledem k tomu, že civilizace dospěla do bodu zlomu, je nutno položit některé otázky. 

Jaké otázky?

Kam se za uplynulé čtvrtletí poděly „ideály“, které byly s takovou vehemencí některými politiky deklarovány? Kde je stabilní ekonomika, kde je větší bezpečnost světa po jednostranném zrušení Varšavské smlouvy? A je tento vývoj spontánní nebo za ním někdo stoji? Kdo sleduje, co se ve světě děje, dokáže si na řadu otázek odpovědět.  Od začátku devadesátých let si USA a některé státy NATO dělaly, co chtěly. Výsledkem byla namátkou válka na Balkáně, Irák, Afghánistán, totální rozvrat politických systémů v severní Africe a na Blízkém východě. V neposlední řadě Ukrajina. Toto všechno jsou příčiny současné migrační vlny, kterou mnozí srovnávají s nájezdy barbarů ve středověku. Totální destabilizace Evropy…

Tématem číslo jedna se tedy stala zmíněná migrační krize. Do Evropy se dostávají stovky tisíc lidí, o kterých údajně nic nevíme. Když se s odstupem podíváme na průběh krize v roce 2015, co lze považovat za úspěch v jednání Evropské unie v tomto kontextu a v čem naopak evropské elity selhaly?

Ne údajně, ale určitě o nich nic nevíme. Aspoň o 99 procentech migrantů ne. Bylo by strašně naivní si myslet, že mezi ně nebyli infiltrováni muslimští radikálové, spjatí s terorismem a se speciálními úkoly. Vzhledem k tomu, jak se situace zatím vyvíjí a jak postupem času gradovala, jsem přesvědčen, že takzvané evropské elity nebyly absolutně na tento vývoj připraveny a totálně selhaly. A je to asi proto, že Evropa silně podcenila, co Spojené státy za poslední roky ve světě pro svoje vlastní zájmy udělaly a ve vlastním pudu sebezáchovy nedocenila, k čemu to může vést.

V souvislosti s migrační krizí se i česká politická scéna začala polarizovat. Atmosféra posledních dní alespoň z hlediska médií působí tak, že každý v této zemi nenávidí Zemana, a to včetně premiéra Sobotky, který ho obvinil z šíření nenávisti. Zeman prý rozděluje národ, spolčuje se s extremisty. Je tomu opravdu tak? A bude takové názorové rozdělení ve společnosti gradovat?

Nemohu souhlasit s tím, že by prezident Zeman rozděloval národ. S žádnými extremisty se nespolčuje a jen říká to, co je zjevně a objektivně patrné. A neříká to jen prezident. Kdo vnímá, co se ve skutečnosti děje, nemůže mluvit jinak. Naše společnost je polarizována už dlouho a velkou měrou k tomu přispívají média. Nedávno jsem odpovídal na otázku, zda naše vláda dělá všechno potřebné pro zajištění bezpečnosti a budoucí integrity České republiky. Tehdy jsem byl přesvědčen, že ano. S odstupem tří měsíců musím poopravit svůj názor. Doufám, že premiér Sobotka vnímá celou realitu situace, pokud hovoří o šíření nenávisti. Buďto je to jeho vlastní názor, anebo je to důsledkem našeho přeopatrného postoje vůči EU a NATO. Domnívám se, že se jedná o druhou alternativu. Pokud bude tento stav trvat, bude se zvyšovat i gradient rozdělení společnosti se všemi možnými důsledky.  I když objektivně je nutno uznat, že u nás je v současné době imigrační situace klidná.

Totéž se dle mnohých dělo v celoevropském kontextu. Jakoby se část Evropanů odklonila od dosavadních elitních politiků typu Merkelové nebo představitelů EU a přiklonila se k euroskeptickým a antiuprchlickým silám. Je to zdravý vývoj? Jde o reakci na konkrétní situaci, nebo na dlouhodobě neutěšený stav soužití menšin v Evropě s většinou? Objevují se též názory, že ke „krajní pravici“ se kloní lidé, kterým se zdá, že je přestala hájit běžná levice. Co na to vše říci a co v té souvislosti čekat příští rok? Bude řada voleb, mluví se i konkrétně o přežití Angely Merkelové, vzestupu Marine Le Penové...

Svět se ocitl na křižovatce. K akceleraci zásadních změn došlo od devadesátých let, kdy se rozpadl takzvaný bipolární svět. Jedna strana byla přesvědčena, že může dělat, co chce, protože  protiváha najednou zmizela. To k ničemu dobrému nikdy nevede a taky nevedlo. Tato otázka obsahuje aspekty, které všechny způsobily destabilizaci Evropy, včetně selhání teorií multikulturalismu. Tento stav je velmi nebezpečný a jak z historie víme, velmi snadno může vést k totalitnímu diktátorskému zvratu.

Na straně druhé nelze všechny, kteří se kloní k euroskeptickým a antiuprchlickým silám řadit ke krajní pravici. Jsou to obyvatelé Evropy, kteří prostě mají strach z nebezpečného vývoje a reagují na konkrétní situaci. Že je soužití menšin s většinovým obyvatelstvem někde problémové je sice pravda, ale nikdy to nevedlo k takové eskalaci napětí jako nyní. Angela Merkelová nedokázala vyhodnotit  dobře, co se děje, a proto se dostala do slepé uličky a bude bojovat o politické přežití. Jak dopadnou volby v ostatních zemích, záleží na dalším vývoji a samozřejmě na voličích. Kdyby tyto jevy existovaly odděleně a relativně nezávisle na sobě, nebezpečí by bylo jistě menší. Velmi nebezpečné je právě jejich synergické působení.

Stabilitou Evropské unie zatřásla také dluhová krize v Řecku, kdy se rozhodovalo o jeho dalším působení v eurozóně. Výsledkem je, že Řecko obdrželo překlenovací úvěr, zůstává v eurozóně, zavádí reformy. Jak hodnotit tento stav? Přinese to vyřešení problému Řecka? Zůstane Řecko v eurozóně a pokud ano, je tomu tak dobře?

Řecko se ocitlo v posledních letech v nezáviděníhodné situaci. Ocitlo se v ní částečně vinou vlastní, ale významný podíl má samotná Evropská unie. Přece muselo být jasné, že problémy řecké ekonomiky nespadly z čistého nebe, ale byly signalizovány dlouhou dobu. Příslušné orgány EU bohorovně přihlížely prohlubující se krizi, ale jednat se rozhodly až v době, kdy Řecko prakticky zbankrotovalo. Překlenovací úvěr, který Řecko dostalo, řeší problém částečně a hlavně krátkodobě. Musí nastat celá řada opatření k ozdravění ekonomiky a návratu do reálných možností řeckého hospodářství. Že tato opatření měla být přijímána a rozložena v delším čase, a nikoli naráz, je jasné. Politická situace v Řecku je poněkud turbulentní v souvislosti s přijímáním úsporných opatření. To, že dostalo překlenovací úvěr, znamená, že EU má zájem, aby v eurozóně zůstalo, protože jeho odchod by s největší pravděpodobností způsobil její řetězovitý rozpad. K situaci v Řecku rozhodně nepřispívá ani současná migrační krize, kterou vzhledem ke geografickým podmínkám nemůže samo zvládnout a ochránit hranice schengenského prostoru.

Jak se změnilo v uplynulém roce postavení Ruska ve světě a jak situaci ovlivnily nedávné události jako konflikt s Tureckem nebo bombardování cílů v Sýrii mířící na radikály z Islámského státu? 

Z Ruska se stává znovu, ať se to komu líbí, či nikoli, velmoc se svými zájmy. Po tristním vývoji po rozpadu SSSR se podařilo Vladimiru Putinovi Rusko znovu stabilizovat a vrátit do pozice země, se kterou musí každý počítat a rozvíjet s ní své vztahy. Rusko je největším státem na světě s velmi složitým historickým vývojem. Má svoje specifické problémy, které se snaží řešit. Z tohoto hlediska určitě došlo ke zlepšení postavení Ruska ve světě. Západem podnícené události na Ukrajině měly v kontextu pokus o vyprovokování Ruska a vyvolání válečného konfliktu. Jedním z hlavních cílů byla snaha vybudovat vojenské základny NATO v těsné blízkosti Ruských hranic.

Co se týká vojenského zásahu Ruska v Sýrii proti strukturám IS, tak lze říci, že po dlouhé době víceméně neúčinných opatření Západu se konečně našel někdo, kdo ukázal, že lze zasáhnout účinně a efektivně. Vojenská angažovanost Ruska v této oblasti znamená, že i státy, které na vzniku IS mají významný podíl, to znamená USA a státy NATO, jež svojí politikou vměšování do všeho, do čeho se vměšovat dá, destabilizovaly severní Afriku a region Blízkého východu, musí ukázat, že to s vojenskými zásahy myslí vážně. Situaci velmi vážně zkomplikovalo Turecko sestřelením ruského bombardéru za velmi podezřelých okolností. Ukazuje se, že Turecko má v tomto konfliktu velmi podivnou roli a jeho angažovanost nahrává radikálům z IS. Politika Turecka je pro Evropu trojským koněm a celá EU by se měla mít velmi na pozoru.

Bývalý dlouholetý novinář Mladé fronty, odborník na rusko-ukrajinské vztahy i Francii Milan Syruček uvedl v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz: „Jsem vnitřně přesvědčen, že vlna uprchlíků nebyla živelná, ale byla to první etapa tohoto boje, za níž následovala druhá etapa, teroristické útoky. Poté může přijít třetí etapa, která zasáhne třeba i USA; to zase z hlediska mocenské pozice. Je to tedy ideologický boj, který nepotřebuje sofistikované zbraně, ale fanatiky.“ Co si o takové klasifikaci myslíte?

Příčiny uprchlické krize se musí řešit tam, kde vznikly. A je třeba otevřeně říkat, co vědí všichni, kteří vnímají situaci objektivně. Tedy to, kdo celou situaci zavinil, proč a v čím zájmu. Jsem přesvědčen, že uprchlická vlna není spontánní a živelná, ale je organizována a řízena silami, které mají zájem na destabilizaci evropských zemí. To, co řekl Milan Syruček, může být samozřejmě pravda. Každý názorový fundamentalismus je velmi nebezpečný a v současné době obzvlášť. Fanatikům prakticky nejde v jejich akcích zabránit.

Abychom ekonomická témata pojali šířeji... Probouzí se ve stínu migrační krize nadějně ekonomika EU a USA? Nebo stále směřujeme ke strukturálnímu průšvihu – únik pracovních míst na Východ, další ztráty díky robotizaci a automatizaci, snižování životní úrovně, zadlužení…?

Nejsem ekonom a nemohu se proto pouštět do hlubších analýz a prognóz vývoje ekonomiky v širším měřítku. Oživení českého hospodářství je v současné době velmi příjemné, ale otázkou je, jak dlouho bude v tomto turbulentním prostředí trvat. V žádnou světovou konjunkturu však nevěřím. Osobně si myslím, že vzhledem k tomu, co se ve světě děje, bych se přiklonil k tomu, že svět směřuje ke strukturálnímu průšvihu. Otázkou je, co může být dál. V historii i nedávné docházelo kvůli neřešeným ekonomickým problémům k válečným konfliktům. Věřme tomu, že tentokrát k tomu snad nedojde.

Po ekonomické stránce prý předbíhá Spojené státy Čína. Například podle politologa Oskara Krejčího „je střídání hegemona nejcitlivější období v mezinárodních vztazích, kdy nejvíce hrozí velká válka.“ Jak se ekonomická síla či slabost Spojených států může projevit na mezinárodních vztazích?

Je jasné, že se Čína stala respektovanou světovou velmocí. Z ekonomické moci vyplývá i síla vojenská, kterou je třeba brát velmi vážně. Oskar Krejčí je zkušený politolog, aby věděl, co říká. Bezpochyby dochází v první polovině jedenadvacátého století ke střídání hegemona. USA se ocitají v situaci, na kterou nejsou zvyklé a těžko se s tím smiřují. Unipolární svět v čele s USA odchází do věčných lovišť a je jasné, že příští světový pořádek už nebude pod jejich taktovkou. Za dobu své existence zasahovaly USA v různé podobě s větší či menší intenzitou v desítkách zemí. A pokud ne zjevně, tak všestrannou podporou struktur, které zajišťovaly jejich vlastní zájmy.

Vojenská angažovanost USA se v posledních letech stupňovala, protože neexistovala síla, která by byla schopna klást odpor. Záminkou k rozsáhlým vojenským akcím byly i zcela smyšlené a vylhané důvody, kterými se americká administrativa snažila oklamat světovou veřejnost. Výsledkem jejich politiky vměšování a šíření takzvaného Pax Americana je současná vyhrocená mezinárodní situace. Doufám, že velmoci nakonec naleznou v zájmu zdravého rozumu společnou řeč. Rozložení sil se mění a bude muset dojít k přehodnocení priorit, protože člověk jako biologický druh je schopen sám zničit planetu, na které žije.

Jak moc ovlivní globální vývoj výsledky, ale i průběh a předvolební kampaň prezidentských voleb ve Spojených státech amerických? Vyhraje „normální“ kandidát, nebo třeba Donald Trump či Bernie Sanders?

Období prezidentské předvolební kampaně je v USA vždycky spojeno s velkým očekáváním, co bude dál.  Především bych řekl, že se zatím nekonaly ještě ani nominační kongresy, a proto není možné říci, kteří kandidáti budou úspěšní. V současné době se předhánějí jednotliví potenciální kandidáti v razantnosti svých prohlášení proti komukoli a čemukoli až někdy jde mráz po zádech, kdyby byli svá prohlášení schopni realizovat. Tak je to každé čtyři roky. V USA je vlastně úplně jedno, jestli vyhraje republikán nebo demokrat. Politika je v této zemi tvořena jinými strukturami, než je prezident. Z nedávné historie je známo, že prezident nebo i prezidentský kandidát, který se vymkne kontrole rozhodujících mocenských struktur nebo přímo ohrozí jejich zájmy, je razantně umlčen.

Jaká je vaše prognóza budoucího vývoje Evropy v roce 2016? Poradíme si s migrační krizí, nebo se nakonec staneme obětí džihádu a evropská civilizace nastoupí cestu k postupnému zániku a spácháme sebevraždu, jak varují někteří analytici?

Chci být optimistou a věřit, že příští rok přinese řešení migrační krize a zklidnění situace. Že se EU začne chovat k vlastnímu obyvatelstvu zodpovědně a bude tak jednat i jako celek. Že nedojde k tomu, že jednotlivé státy vezmou bezpečnost svých území zcela do vlastních rukou. Cílem této organizované migrační vlny je pokus o destabilizaci evropského prostoru, na které někomu velmi, ale opravdu velmi záleží. Vzhledem k tomu, že pud sebezáchovy je jedním z nejsilnějších a zkušenosti s tehdy Osmanskou říší už máme, budou přijata taková opatření, která zajistí pokračování evropské civilizace. S multikulturalistickými teoriemi už nemá tato situace nic společného. V příštím období může jít z hlediska budoucnosti o všechno. Buďto přežijeme, nebo vědomě spácháme sebevraždu.

Kdo se stal z vašeho pohledu nejvýraznější figurou české politické scény a proč? Do jaké míry splnil očekávání, anebo naopak zklamal prezident Miloš Zeman, Andrej Babiš, Bohuslav Sobotka, Miroslav Kalousek?

Podle mě je nejvýraznější postavou české politiky z řady důvodů Miloš Zeman. Určitě nesouhlasím úplně se vším, co říká a dělá, ale u mě jednoznačně z této nabídky vyhrává, protože hájí zájmy republiky. V současné době si nejsem schopen vzpomenout na jinou osobu, která by byla v prezidentském křesle pro nás prospěšnější. Andrej Babiš už pochopil, že stát nelze řídit jako firmu a že pravidla se určují a schvalují jinak než rozkazem. Premiér je dlouholetý zkušený politik, který musí manévrovat mezi mnoha kuželkami a mantinely, a měl by být mnohdy mnohem razantnější. Miroslav Kalousek je zdatný řečník a veliký manipulátor. Po odchodu knížete Karla se teprve teď ukáže, jak na tom s popularitou mimo sněmovní specifické akvárium skutečně je.

Kdo na politické scéně příští rok posílí, kdo propadne? Ať už díky krajským volbám, nebo případným otřesům ve vládní koalici, nebo vývoji ve světě? Babiš, ČSSD, komunisté a radikální levice, protievropská a prootiimigrační pravice (která?), proevropská pravice, někdo jiný…?

Těžko říct. Situace se poměrně rychle vyvíjí a může nastat lecjaké překvapení. Krajské volby určitě změny přinesou. Co se týká vládní koalice, tak si myslím, že když přečkala polovinu svého funkčního období, tak vydrží do termínu řádných voleb v roce 2017.

Někteří politici a publicisté nás straší, že nám, Čechům, hrozí ztráta svobody. Prstem ukazují zejména na Andreje Babiše a Miloše Zemana. Přiblíží se příští rok cosi takového?

V souvislosti s těmito dvěma muži určitě ne. Co ale může nastat, jsou opatření v případné eskalaci uprchlické vlny do Evropy, kterou se nebude dařit zvládnout, nebo za vzniku jiné nebezpečné události.

Občanská svoboda je krásná věc, ale musí odpovídat a být v korelaci s celkovým celospolečenským klimatem. Zjednodušeně řečeno by měla odpovídat stupni obecného ohrožení. Mimořádná doba vyžaduje mimořádná řešení.

Čas od času padne termín „válka“. Ať už světová, nebo lokální. Slýchali jsme, že Rusko může napadnout Pobaltí. Amerika Rusko. Čína Ameriku. Amerika Čínu. Írán Izrael. Izrael Írán… Přiblíží se na základě dějů příštího roku něco z toho? Nebo lze očekávat uklidnění v Sýrii či na Ukrajině?

Svět je ve válce ať už jakéhokoli rozsahu prakticky nepřetržitě. Období, kdy se někde neválčilo, jsou velmi vzácná. Válka, která zasáhla celý svět, skončila před 70 lety. Musíme věřit tomu, že další taková už snad nebude. Je iluzorní se spoléhat na to, že by nebyly v masovém měřítku použity zbraně hromadného ničení. Hirošima a Nagasaki by měly být mementem, na které by se nemělo nikdy zapomenout. Střet mezi velmocemi probíhá zatím v jiných podobách než v přímé vojenské konfrontaci. Je to válka zpravodajských služeb a mainstreamových desinformací, střet o přírodní bohatství a suroviny, válka v kybernetickém prostoru.

Konkrétně si myslím, že Rusko v žádném případě nenapadne státy v Pobaltí. Jaký užitek by mu to přineslo jít do přímé konfrontace se státy NATO? Věřím tomu, že USA Rusko taky otevřeně nenapadnou a že zvítězí zdravý rozum… i když svého času vyplodila madam Albrightová myšlenku o tom, že tak velkého přírodního bohatství je pro jeden stát škoda. A to je to, o co běží. Ve hře jsou přírodní zdroje, pitná voda, potraviny – a o ty se povedou příští války. A masová migrace lidstva sehraje určitě taky svoji roli. Blízký východ je přímo vzorová lokalita pro válečný střet. Proto nevěřím tomu, že v příštím roce se situace uklidní. V této nebezpečné hře jsou ve střetu zájmy, které jsou zcela inkoherentní.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lukáš Petřík

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Taková drzost!“ Klaus st. k pískání na svého syna. A k Letné, 17. listopadu a k ODS

15:45 „Taková drzost!“ Klaus st. k pískání na svého syna. A k Letné, 17. listopadu a k ODS

ROZHOVOR Profesionální revolucionáři ukradli oslavy Listopadu ´89, raději jsem jel na konferenci do …