Když se ohlédneme za uplynulým rokem, máme tu zase tradiční zklamání po volbách. Mnohé vkládané naděje odešly rovnou do propadliště dějin, jiné se tam za nimi odeberou postupně, další zůstanou. Sny politických stran o jejich naprostém vítězství a naopak přání človíčků, aby to bylo tak nějak po jejich – ale jak... Je ta naše demokracie podle vás ještě demokracií?

Tradiční zklamání? Nu, jak pro koho. Bavíme-li se o Plzeňském kraji, moc toho zklamání nevidím. Zklamané tu mohou být tři politické subjekty. V prvé řadě ANO, které volby sice vyhrálo, ale ocitlo se v řadách opozice. Stalo se tak nejen na Plzeňsku. Ono je to o tom, že vítěz už léta nebere všechno, tedy většinou se tak stává. Musí mít koaliční potenciál. V této souvislosti působí fňukání „majitele firmy“ směšně. Co měla říkat v minulých volbách ODS, které se stalo totéž? Nevzpomínám si, že by z toho byl až tak veliký pláč a skřípění zubů v médiích.

Další zklamaní museli být komunisté. Ani se nedivím, vždyť za dobu své „spoluvlády“ se socialisty za sebou neměli výsledek, jímž by se mohli pochlubit. Takové akce, jako nákup šumavského hotelu pro potřeby zvolených zástupců, potažmo některých úředníků kraje, občana asi nenadchnou. Zvlášť, když si denodenně při cestě do práce ničí tlumiče na tankodromech půlky krajských silnic.

ČSSD ztratila, ale díky rozumnému vyjednávání si podržela post hejtmana i část míst v radě. Důvod ztráty je nabíledni. Strana se na teplých židlích zapouzdřila, dělala si vlastně, co chtěla, aniž naslouchala potřebám lidí, což volič nemá rád. Většina ostatních tak či onak jen získala, ale hlavně díky tomu, že se dokázala domluvit. To není málo. Zbývá pár subjektů, které jsou v opozici, nicméně už to, že se do zastupitelstva dostaly, je pro ně vlastně úspěch.