Kvůli americkým protiruským sankcím se ozývají politici v Německu, obávají se, že sankce mohou poškodit zájmy evropských firem a že porušují mezinárodní právo. Výtky mají i další státy. Evropská komise by prý měla zvážit protiopatření. Sankce by podle serveru Politico mohly kromě jiného zasáhnout i připravovaný plynovod Nord Stream 2. O čem tohle svědčí, a mohou nás tyto sankce poškodit? Jak?
V minulosti došlo k uvalení sankcí po anexi Krymu a po konfliktu na východě Ukrajiny, ale sankce byly dohodnuty mezi spojenci, mezi USA a Evropou. Nyní dělají Spojené státy jednostranný krok a nekonzultují ho. Nejsou to jen protiruské sankce, mezi zeměmi je i Írán. A pokud jde o tuto zemi, není jediný důkaz, že dohodu porušuje. Ale vrátím se k Rusku.
Samozřejmě, že s tím evropští politici nesouhlasí. Takto důležitý krok je potřeba předem prodiskutovat. Sankce by mohly postihnout některé firmy, které s Ruskem obchodují. Nikdo nemá zájem na tom, aby existovaly další sankce, mnozí politici jsou toho názoru, že jsou bezdůvodné. Jistě, kongresmani a většina americké veřejnosti je přesvědčená, že se Rusko do voleb vměšovalo. Ať si to Američané řeší, ale neměli by postihovat evropské společnosti.
A protiopatření? Jakým způsobem by měla Evropa reagovat?
Osobně bych nezaváděl ani opatření, která by postihla evropské státy, ani žádná protiopatření. V americkém Kongresu byla pro většina republikánů i demokratů. Jak vidíme, americký Kongres se neshodne na ničem, ale pokud jde o sankce proti Rusku, Íránu a Koreji, shodli se všichni.
Prezident Trump má tu výhodu, že republikáni mají většinu v obou částech Kongresu, teoreticky by neměl mít problém. Ale jak vidíme na příkladu sankcí nebo Obamacare, tak i když většinu má, nezíská ji. S tím žádný prezident nic nenadělá. Ale teoreticky je v lepší pozici než prezident Obama, který většinu neměl.
Ještě před pár týdny se mluvilo na summitu G20 o „konstruktivní spolupráci“ Ruska a USA i v souvislosti s příměřím v Sýrii. Teď přišly sankce a Rusko odpovědělo vyhoštěním stovek amerických diplomatů. Jak se americko–ruské vztahy vyhlášením dalších sankcí posunuly? Jde o zásadní věc?
Je v zájmu nás všech Čechů, Evropanů, Rusů, Američanů, lidí na Blízkém východě, aby došlo v Sýrii na ukončení konfliktu. Musí spolupracovat i USA a Ruská federace. Příměří v části Sýrie je dobrý krok a v takových je potřeba pokračovat.
Nemyslím si, že by Rusko mělo zájem na výrazném zhoršení vztahů. Je v zájmu nás všech, aby v zásadních otázkách Rusko a Spojené státy spolupracovaly. Pro nás je důležité, abychom ve vztazích hráli nějakou roli a abychom nebyli úplně vyřazeni. Pokud jde o sankce, v USA bude pokračovat vyšetřování údajného ovlivňování voleb ze strany Ruska. Donald Trump se dostává každým dnem stále na tenčí a tenčí led. Nevěří mu členové amerického Kongresu, velká část americké veřejnosti a i v zájmu americké politické kultury je toto vyšetřit. Uvidíme, jak to Donald Trump ustojí jako prezident.
Když situace nebude mít nějaký dramatický vývoj, je potřeba si také uvědomit, že příští rok v listopadu budou volby do Kongresu. Budou samozřejmě rozhodující i pro vztah prezidenta a republikánů. Pokud by republikáni měli pocit, že kvůli Trumpovi ztrácejí, začnou se chovat jinak.
Psali jsme:
Nově došlo k výměně na postu personálního ředitele Bílého domu. Nově tento post bude zastávat dosavadní ministr vnitřní bezpečnosti John Kelly. Když sledujete změny na různých pozicích, rozkládá se Trumpovi administrativa, nebo se spíš postupně stabilizuje a právě Kelly přispěje k uklidnění situace? Trump také odvolal šéfa komunikace…
Jde o doklad naprostého chaosu. Donald Trump je v úřadě něco přes půl roku a to jsou desítky lidí, kteří odešli a přišli. Nikdy v moderní historii USA v administrativě Bílého domu nebyl takový chaos jako za Donalda Trumpa. Nikdy tam nebyl člověk jako Scaramucci, který za 10 dní odešel.
Uvidíme, co bude teď, když přijde generál Kelly. Už nastavil pravidlo, že než někdo půjde k prezidentovi, musí projít přes něj, takže nebude mít přímý přístup, jako měl například Scaramucci.
Nikdy v historii Spojených států se nestávalo ani to, že by každý den docházelo k úniku informací. Nikdy nebyl takový chaos, nikdy nebyl takový únik informací. A jestli situaci stabilizuje Kelly? Problém je, že Donald Trump se chová způsobem, který nikdo neovlivní. Na něčem se dohodnou, druhý den pošle tweet, který je pravým opakem. A nejde jen o jednání uvnitř Bílého domu. Vidíme to například i na vystupování prezidenta a viceprezidenta. Nebo prezident vystoupí s tvrdým stanoviskem, ministr zahraničí to mírní.
Trump připravuje sankce proti Číně. Strategii přiostřil i s ohledem na páteční test severokorejské mezikontinentální balistické rakety a je přesvědčen o tom, že Čína nedělá dost pro to, aby zamezila KLDR v posilování jaderného arzenálu. Alespoň takto stav hodnotí média. Jde teď skutečně o Severní Koreu, nebo chce Trump jen uvalit velké celní tarify na Číňany? Kam může situace s Čínou zajít? A zvolí Trump nakonec tvrdší postup vůči Severní Koreji?
Čína je země, která má na Severní Koreu největší vliv. Teoreticky, pokud by Severní Koreu přestala podporovat... Ale vývoj v Severní Koreji je nepředvídatelný, buď se totálně zhroutí, nebo přijde nějaká vojenská intervence. Čína má největší vliv, mohla by pomoct, snaží se a také si nepřeje, aby měla Severní Korea jaderné zbraně. Nepomáhá jí, že má vliv, ale nedokáže ho uplatnit, protože tím se její prestiž snižuje. Ale co se týká rozhodnutí o sankcích, vliv má i čínsko-americký obchod. Obchodní bilance je velmi vychýlená v neprospěch Spojených států. Mimochodem Spojené státy mají obchodní deficit, až na pár výjimek, s každou zemí.
Donald Trump slíbil, že s tím něco bude dělat, aby byli Američané více konkurenceschopní a aby více vyváželi. Jenže Trump neustále mluví o sankcích a obchodních dohodách. Ale opět, nikdo neví, co má v úmyslu. Někteří spekulují, že by mohl zavést sankce z obchodních důvodů podle zákona z roku 1974, který byl kdysi použit proti Japonsku. I tenkrát měli Američané pocit, že je Japonci válcují, že mají obrovský přebytek obchodní bilance, že skupují americké firmy a na Manhattanu mrakodrapy. Ten samý pocit teď mají Spojené státy a Trump i pokud jde o Čínu. Čína teď investuje všude a Spojené státy mají obavy, že investice mohou jít do citlivých odvětví.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Daniela Černá
